Category: Rodinné právo

Práva otců v souvislosti s péčí o dítě

Příběh z poradny: Číst více

Pobyt dítěte v nemocnici a práva rodičů

Příběh z poradny:Číst více

Těhotenství, porod a jaká jsou vaše práva

Příběh z poradny:

Natálie se rozhodla na svůj druhý porod připravit lépe než na první. Poprvé důvěřovala zdravotníkům jako správným odborníkům na porod a ve všem se podřídila. I když už tehdy jí na mysli vytanuly drobné pochybnosti. Z porodu si odnesla šrámy nejen na těle, ale i na duši. Při druhém těhotenství začala chodit do poradny ke komunitní porodní asistentce do sousedního města. Probrala s ní průběh prvního porodu, vyptávala se na spoustu věcí, nechala si doporučit knihy o porodu. S manželem Petrem navštěvovali  předporodní kurz. Shodli se, že budou oba klidnější, když je při porodu bude doprovázet dula. Před porodem si Natálie připravila porodní plán ve formě „dříve vysloveného přání“ a obešla s ním několik porodnic. Nakonec si vybrali porodnici ve vzdálenějším městě. Porod tentokrát proběhl hladce a Natálie i Petr se cítili spokojení, šťastní a silní. Natálie si nejvíce pochvalovala, že jejich novorozená dcera byla ihned po porodu v její náruči, kde proběhla také všechna pozorování a vyšetření miminka. Potíže s kojením se díky několika návštěvám a pomoci duly, na rozdíl od problémů u prvního dítěte, velmi rychle vyřešily.
Kvalitní péče a respektující zacházení

Máte právo na profesionální přístup zdravotníků, což zahrnuje nejen odbornou úroveň a bezpečnost poskytované péče, ale i slušné, ohleduplné a důstojné zacházení.

Svobodný a informovaný souhlas

Při poskytování zdravotní péče máte právo na respektování svobodného a informovaného souhlasu a nesouhlasu. To znamená, že zdravotníci vám musí před každým vyšetřením nebo zákrokem srozumitelně vysvětlit jeho účel, přínosy, rizika a alternativy a vy se můžete bez nátlaku rozhodnout, zda ho podstoupíte či nikoliv. Zdravotníci vás také musí pravidelně informovat o vašem zdravotním stavu.

Máte právo na zodpovězení doplňujících otázek ohledně zdravotního stavu i navrhovaných postupů. Bez vašeho souhlasu by vám zdravotníci neměli provádět žádné úkony. Můžete odmítnout jakékoliv postupy, které vám jsou nepříjemné a které si nepřejete, a to včetně např. jakéhokoli vyšetření, vyvolání porodu, nástřihu
hráze apod. V takovém případě Vás zdravotníci mohou požádat o podepsání negativního reverzu, který je právně chrání.

Formuláře informovaného souhlasu, které nemocnice používá, je vhodné si vyžádat a seznámit se s nimi předem a při přijetí předložit vyplněný formulář. Údaje, s kterými nesouhlasíte, můžete proškrtat, nebo můžete do dokumentu připsat svoje výhrady.

Péče o dítě a nepřetržitý kontakt

O dítěti a jemu poskytované zdravotní péči od narození rozhodují jeho rodiče jako zákonní zástupci. Jako rodiče máte právo na informace o zdravotním
stavu dítěte, navrhovaných postupech i na zodpovězení otázek. Bez souhlasu rodičů zdravotníci nesmějí na dítěti provádět žádné úkony ani jej nikam odnášet, pokud nejde o zákonnou výjimku.

Touto výjimkou je případ neodkladné péče nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážnému poškození zdraví a podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. Obě podmínky musejí být splněny zároveň. Musí jít o stav:

  1. bezprostředního a vážného ohrožení života nebo zdraví nebo důvodné podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání,
  2. vyžadující poskytnutí neodkladné péče.

Při poskytování zdravotní péče dítěti máte kromě této výjimky právo na respektování svobodného a informovaného souhlasu a nesouhlasu, stejně jako u dospělých. Vaše dítě má právo na nepřetržitý kontakt s oběma rodiči a na jejich přítomnost, i když je vyšetřováno, krmeno nebo umístěno na JIP. Pouze soud
může rozhodnout o oddělení dítěte od jeho rodičů proti jejich vůli.

Zdravotníci často tvrdí, že oni mají za dítě odpovědnost. Není to pravda – ze zákona mají za dítě odpovědnost rodiče. Zdravotníci odpovídají pouze
za to, že rodičům včas nabízejí zdravotní služby odpovídající zdravotnímu stavu dítěte. O jejich provedení nerozhodují zdravotníci, ale rodiče na
základě svobodného a informovaného souhlasu. Výjimkou je neodkladná péče k záchraně života a zdraví, jak již bylo uvedeno.

Přítomnost osob u porodu

S ohledem na ochranu vašeho soukromí máte právo odmítnout přítomnost studentů a studentek u svého porodu, ale dokonce i přítomnost dalšího personálu, který není u porodu nezbytný.

Máte právo na přítomnost vámi zvolené osoby u porodu, typicky otce dítěte, případně jiné blízké osoby či duly. Také máte právo si k porodu přizvat
vámi zvolenou porodní asistentku či jiného zdravotníka jako svého konzultanta. Váš doprovod vám může pomoci seznámit personál s vašimi představami souvisejícími s porodem. Také má právo na informace o vašem zdravotním stavu a navrhované zdravotní péči, pokud tak určíte.

Nemocnice si nesmí za samotnou přítomnost těchto osob účtovat žádné „poplatky“. Může si účtovat pouze služby, se kterými dáte souhlas (např. proškolení doprovodu, občerstvení).

Porodní plán či dříve vyslovené přání

Máte právo na respektování vašeho porodního plánu či dříve vysloveného přání. V něm můžete vyjádřit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních
služeb a způsobem jejich poskytnutí. Zejména můžete odmítnout jakýkoliv rutinní postup, který vám nevyhovuje. V porodním plánu by mělo být uvedeno, že jde o dříve vyslovené přání dle § 36 zákona o zdravotních službách, na jehož respektování trváte.

Co vše můžete upravit v porodním plánu? Co si přejete, a zejména co si nepřejete a za jakých podmínek, přítomnost personálu a doprovodu u porodu, zastoupení osobou určenou pacientem, poskytování informací této osobě a nahlížení do dokumentace (§ 34/7, 32/1 a 65/1 b zákona o zdravotních službách), nakládání s novorozencem a komu má být svěřen k dohledu (§ 881 občanského zákoníku).

Jak předat porodní plán?
Musí být předán prokazatelně. Vhodné je odeslání nemocnici předem s tím, že pokud něčemu nemohou vyhovět, tak žádáte odůvodnění zákonných důvodů, případě ústní projednání. Pokud předáváte při příjmu, napište do „souhlasu s hospitalizací“, že předkládáte svůj porodní plán ve smyslu dříve vysloveného přání dle § 36 zákona o zdravotních službách, na jehož respektování trváte.

Jak pracovat s porodním plánem?
Jako s podkladem pro komunikaci se zdravotníky, zejména podkladem pro doprovod, který na něj může odkazovat. Je vhodné mít s sebou více kopií. Není nutné, aby porodní plán byl s ověřenými podpisy, ale je to vhodné.

Propuštění z nemocnice a ambulantní porod

Máte právo s dítětem opustit nemocnici i dříve, než je doporučená doba pobytu v nemocnici. Zdravotníci mohou odmítnout propustit vaše dítě, pouze pokud jeho stav vyžaduje neodkladnou péči k záchraně života a zdraví.

Další podmínky, např. potvrzení o převzetí do péče dětského praktického lékaře, můžete odmítnout jako nezákonné. K ambulantnímu porodu je vhodné zvolit vhodnou strategii – pokud nemocnice ambulantní porody odmítá, je vhodné oznámit předčasný odchod až poté, co bude po prvním vyšetření dítěte rodičům sdělen dobrý zdravotní stav dítěte.

Péče dětské lékařky či lékaře

Praktický dětský lékař či lékařka jsou povinni poskytovat péči dětem již od narození a na žádost rodičů musí provést první prohlídku v místě bydliště
rodiny.

Pokud nemůžete najít lékaře či lékařku, kteří by přijali dítě do péče, obraťte se na svoji zdravotní pojišťovnu, jež má povinnost zajistit dostupnost péče.

Zpětná vazba a stížnosti

Ke zlepšování kvality zdravotní péče je vhodné formou dopisu poskytnout zdravotníkům zpětnou vazbu, pozitivní i negativní. Zpětnou vazbu můžete poskytnout i veřejně, např. v Průvodci porodnicemi na www.aperio.cz nebo na jiných webech.

Pokud jste nespokojen/a s poskytováním zdravotní péče nebo chováním zdravotníků, můžete podat stížnost. Ta se podle druhu pochybení podává k vedení nemocnice, krajskému úřadu, k České lékařské komoře nebo zdravotní pojišťovně. Pokud správní orgán (krajský úřad) postupuje při vyřizování stížnosti nesprávně, je možné obrátit se se stížností k veřejné ochránkyni práv.

Máte právo bezplatně nahlédnout do zdravotnické dokumentace nebo si nechat vyhotovit kopie za úhradu. Při jednání se zdravotníky nebo úředníky máte právo si je bez jejich vědomí pro svou ochranu nahrávat.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • Listina základních práv a svobod, čl. 32/4 (kontakt dítěte s rodiči)
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů: § 28/3e1, 31–35, 38 (kontakt dítěte s rodiči); § 28/2,3a (kvalitní péče a respektující zacházení); § 28/1, 31–34 (informovaný souhlas); § 28/3e3, 28/3c a 28/3h (doprovod k porodu); § 32/1, 34/7, 36 (dříve vyslovené přání, resp. porodní plán); § 65–66 (nahlížení do dokumentace); § 93–97 (stížnosti)
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: § 858 (kontakt dítěte s rodiči); § 858 (propuštění z porodnice a ambulantní porod); § 881 (dříve vyslovené přání, resp. porodní plán)
  • Vyhláška 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách (péče dětské lékařky či lékaře), ve znění pozdějších předpisů
  • Metodický návod Ministerstva zdravotnictví „Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí“
 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Vstoupit do manželství – ANO, či NE?

Příběh z poradny: Žaneta s Richardem se seznámili na letní dovolené. Láska to byla silná a krásná a Žaneta brzy otěhotněla. Svatbu pár odložil na dobu po narození miminka.
Číst více

Rozvod manželství a rozchod rodičů

Příběh z poradny: 

Vlaďce s Johanem to v manželství delší dobu neklape, před několika dny se navíc Vlaďka přiznala k nevěře. Po velké hádce je nyní mezi nimi komunikace na bodu mrazu. Nemluví spolu a vzájemně se ignorují. Zároveň ale nemá ani jeden dostatek energie a odvahy na to, aby se spolu pokusili vymyslet, co dále. Rozvod? Nebo spolu zůstat, ale žít si „po svém“? Jejich pětiletý chlapec vypadá situací zdánlivě nedotčen, snaží se oba rodiče rozveselit a vzorně doma pomáhá s drobnými úkoly. Vlaďka nakonec přišla za Johanem s tím, že o jejich vztah stojí a ráda by ho ještě nějak zkusila napravit. Johan byl v takové apatii, že už mu to bylo jedno, ale nakonec souhlasil, že jako poslední šanci mohou zkusit manželskou poradnu. První krok k překonání krize mají za sebou. Jak to bude vypadat dál, záleží na tom, jak se jim tuto příležitost podaří využít.

MANŽELSTVÍ

Manželství je trvalý svazek muže a ženy. Z pohledu legislativy se jedná o základní právní institut, jehož účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Podle občanského zákoníku mají muž a žena v manželství rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Uzavřením manželství vzniká významný právní vztah s mnoha důsledky, např. vznik společného jmění manželů, domněnka otcovství, společný nájem či vzájemná vyživovací povinnost.

Rozvod manželství je jedním ze způsobů zániku manželství. Základní podmínkou pro rozvod manželství je, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

MOŽNOSTI ROZVODOVÉHO ŘÍZENÍ

  • tzv. rozvod sporný,
  • tzv. rozvod nesporný.
Tzv. rozvod nesporný

Předpoklady rozvodu „nesporného“:

  1. Pravomocné rozhodnutí soudu o rodičovské zodpovědnosti (právech a povinnostech) rodičů k nezletilým dětem pro dobu do rozvodu, ale i pro dobu po rozvodu manželství. V opatrovnickém řízení musí opatrovnický soud rozhodnout o výchově společných dětí (střídavá, společná péče nebo svěření do péče jednomu z rodičů) a výživě (stanovení výživného). Ideální bude vždy stav, kdy se rodiče dohodnou na budoucí péči o nezletilé. V takovém případě soud schválí dohodu, ovšem za předpokladu, že nebude odporovat zájmům nezletilých dětí.
  2. Manželé se dohodli na úpravě vzájemných majetkových poměrů, bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.
  3. K návrhu na rozvod se připojí druhý manžel.
  4. Ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí.

Zjistí-li soud, že jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro „nesporný“ rozvod manželství, nebude v řízení vůbec zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. „Nesporný“ rozvod bude soudem vyřízen v poměrně krátké době, oproti rozvodu „spornému“, který bude rozhodně trvat déle.

Tzv. rozvod sporný

Jestliže se manželé nedohodnou na „nesporném rozvodu“, čeká je rozvod „sporný“. Návrh podává jeden z manželů. U sporného rozvodu manželství je soud totiž ze zákona povinen zkoumat příčiny. Každý z účastníků řízení – manželů, pak musí svá tvrzení ohledně souladnosti, nesouladnosti či rozvratu manželství prokázat (listinami, svědeckými výpověďmi apod.).

Vypořádání společného jmění manželů

Zánikem manželství zaniká i společné jmění manželů. Zanikne-li manželství, měli by rozvedení manželé vypořádat společné jmění manželů, v opačném případě po uplynutí tří let od právní moci rozvodu manželství nastane zákonná fikce vypořádání společného jmění manželů.

Zákon stanoví, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, jsou podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění stejné, přičemž každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, a to, co druhý manžel vynaložil ze svého výhradního majetku na společný majetek. Při vypořádání společného jmění manželů je nutno přihlédnout především k potřebám nezletilých dětí, dále k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva, s tím, že podpisy manželů musí být úředně ověřeny v případě, kdy se dohoda předkládá soudu u „nesporného“ rozvodu manželství, a v případě, že se vypořádávají nemovitosti.

Nesezdaní rodiče

Pro osoby žijící v nesezdaném páru se často používají pojmy „druh“ a „družka“. Ačkoli občanské právo, a tedy ani občanský zákoník, tyto pojmy nezná, lze se s nimi setkat v jiných právních oblastech – v právu sociálního zabezpečení a v pracovním právu. Z hlediska občanského práva jsou pro vztah druh – družka významné pojmy osoba blízká a společná domácnost. Z tohoto titulu vznikají určitá vzájemná práva a povinnosti mezi nesezdanými rodiči, např. v dědickém právu. Oba nesezdaní rodiče jsou si rovni a mají vůči dětem stejná práva a povinnosti. Výživné mezi druhem a družkou upraveno není, výživné si poskytují vzájemně pouze na základě dobrovolnosti. Podle…NOZ Otec dítěte, za kterého není matka provdána, je povinen jí poskytnout výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispívat jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Vzájemný vztah nesezdaných rodičů končí rozchodem. Vypořádaní majetku právní předpisy neřeší. V případě, že se rodiče dohodnou na výchově a výživě vůči dětem a oba dohodu dodržují, není třeba, aby o výživném a výchově dětí rozhodoval soud. V opačném případě může matka nebo otec, ideálně oba společně formou dohody předkládané soudu ke schválení, podat návrh k opatrovnickému soudu, aby rozhodl o výchově a výživě k nezletilým dětem.

Mediace

Mediace patří mezi tzv. alternativní způsoby řešení sporů a je vhodná i pro řešení rodinných sporů. Jde o metodu, jež je souborem různých, zejména komunikačních, technik. Rodiče, kteří řeší spor, se obrátí na nezávislou a nestrannou třetí osobu, tzv. mediátora, aby jim zprostředkovala (pomohla) nalézt smírné řešení jejich sporu. Je-li mediace úspěšná, končí uzavřením tzv. mediační dohody, která mezi stranami ruší dosavadní sporná práva a nahrazuje je právy novými vycházejícími z obsahu mediační dohody. Tvůrci této dohody jsou vždy strany sporu, nikoli mediátor.

Více informací viz www.mediace.cz.

INFORMACE

Asociace mediátorů České republiky: www.amcr.cz
Podrobnější informace a vzory podání: www.pravnilinka.cz
www.mediace.cz

PRÁVNÍ PŘEDPISY

§ 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Rozhodnutí podat návrh o rozvod manželství nejdříve důkladně zvažte. Zkuste zajít do manželské poradny nebo najít jiné řešení. Rozvod manželství by měl být až tím posledním způsobem, jakým by měli manželé řešit vzájemné neshody či problémy v manželském soužití. Často se totiž povede manželskou krizi překonat a harmonický vztah obnovit. Vztahy zpravidla procházejí určitým vývojem.

Zvlášť rozvážně by k rozvodu manželství měli přistupovat zejména manželé, kteří ještě pečují o nezletilé děti. Jsou to právě děti, jichž se rozvod jejich rodičů nejvíce dotkne a mnohdy u nich zanechá dlouhotrvající a v některých případech i doživotní traumata. Snažte se proto děti do svého konfliktu nevtahovat. Umožněte si vzájemně realizovat práva a povinnosti vůči dětem co nejvíce rovnoměrně. Jeden rodič by neměl mít jen povinnosti (domácí úkoly, praní a vaření atd.) a druhý jen zábavu o víkendu.

Pokud se rozhodnete situaci řešit rozvodem, doporučujeme tuto situaci řešit „nesporným“ rozvodem. Dohodněte se na rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem pro dobu do i po rozvodu manželství a na vypořádání majetku. Vhodným prostředníkem ke zprostředkování dohody může být mediátor.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Výživné a jak se určuje jeho výše

Příběh z poradny: 

Otakar a Nela procházejí náročným rozvodovým řízením. Za trvání manželství vzniklo dost majetku, nyní se oba snaží dohodnout na jeho rozdělení. Přes neshody se jim podařilo domluvit se na péči o desetiletého syna, a to tak, že bude svěřen do výhradní péče matky, s otcem bude trávit pravidelně dvě odpoledne v týdnu, celý víkend od pátku do neděle jednou za 14 dní a celý měsíc o letních prázdninách. Další spor je ale kvůli výživnému. Nelin čistý příjem činí 20 tisíc Kč. Otakar má příjem trojnásobný, 60 tisíc Kč. Nela požadovala výživné v souladu s tabulkami pro určení výživného – 15 % z platu otce, tedy 9500 Kč. Otakar však na tento požadavek nechtěl přistoupit, tvrdil, že je to příliš, a navrhoval výživné 5000 Kč. Soud nařídil mediaci, na níž si Nela s Otakarem v klidu vyjasnili, že do výživného je potřeba zohlednit nejen jídlo, bydlení a oblečení, ale i náklady na školní akce, kroužky apod. Nakonec se jim podařilo dohodnout se na částce 8000 Kč měsíčně. Mediační dohodu o výživném schválil i soud.

Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou a nebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.

VÝŠE VÝŽIVNÉHO NA DÍTĚ URČENÁ SOUDEM
Rozhoduje‑li soud o vyživovací povinnosti, vychází na straně jedné z odůvodněných potřeb a majetkových poměrů dítěte a na straně druhé ze schopností, možností a majetkových poměrů povinného (plátce výživného). Soud přitom zkoumá, zda se povinná osoba nevzdala bez vážného důvodu výhodného zaměstnání (výdělečné činnosti) nebo majetkového prospěchu, případně zda nepodstoupila nepřiměřená majetková rizika (např. soud nepřihlíží k tomu, že povinná osoba před určením výživného dala bez důvodu výpověď a je vedena jako uchazeč o zaměstnání na úřadě práce).

Rovněž se přihlíží k tomu, že povinný o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti je dále určován odůvodněnými potřebami dítěte, které závisejí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod. Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel/ka. Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.

Při výpočtu orientační výše výživného se za základ bere čistý příjem povinného rodiče bez jakýchkoliv dalších odpočtů, tedy bez zohlednění nákladů na domácnost, splátek úvěrů, hypoték, leasingů apod.

Tabulka pro určení výše výživného

věk dítěte výše výživného

v % z příjmu

do 5 let 11 až 15 %
od 6 do 9 let 13 až 17 %
od 10 do 14 let 15 až 19 %
od 15 do 17 let 16 až 22 %
nad 18 let 19 až 25 %

Tabulka má doporučující charakter, není závazná. Je velmi dobře použitelná pro jedno dítě. V případě dvou dětí se nepoužije pro každé dítě, ale použije se zpravidla procentuální rozpětí stanovené pro starší dítě a součet výživného pro obě děti bude odpovídat horní hranici procentuálního rozpětí. Z praxe vyplývá, že obvykle maximální podíl příjmu rodiče připadající na výživné na děti se pohybuje v rozmezí 30 až 35 %. Nelze ovšem vyloučit ani hraniční případy vyššího podílu.

ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO
Předpokladem pro zvýšení výživného je podstatná změna poměrů od poslední úpravy výživného, např. dítě začne plnit povinnou školní docházku nebo studovat na vysoké škole v jiném městě (proto výrazně vzrostly náklady na dopravu, ubytování, stravování, učební pomůcky atd.) nebo nastane výrazná změna v příjmech rodičů (např. změna zaměstnání).

FIKCE VÝŠE PŘÍJMU
Povinná osoba (v praxi se jedná zejména o podnikatele) je povinna soudu prokázat své příjmy a předložit podklady o svých majetkových poměrech. Nesplní‑li tuto povinnost, má se za to, že její průměrný měsíční příjem činí 25násobek životního minima jednotlivce, tj. 85250 Kč.

DOBA TRVÁNÍ VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI
Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, než jsou děti schopny živit se samy (např. pokud je dítě nemocné nebo invalidní, může trvat vyživovací povinnost rodičů po celý život dítěte). Konec vyživovací povinnosti nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy 18 let nebo hranicí věku pro nárok na přídavek na dítě 26 let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia. Je ale třeba, aby se jednalo o studium smysluplné, jímž se dítě připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě střídá školy bez toho, aby některou z nich dokončilo, nelze na rodičích spravedlivě požadovat další placení výživného. To je ovšem třeba řešit na základě konkrétních okolností. Vyživovací povinnost naopak může skončit i před osmnáctým rokem věku, pokud dítě ukončí školu a v dalším studiu nepokračuje. V případě sporných případů lze doporučit, aby se jedna ze stran (rodič platící výživné nebo dítě, popř. oprávněný rodič) obrátila na soud. Ve většině případů vyživovací povinnost končí, když dítě začne po studiu pracovat.

NEPLACENÍ VÝŽIVNÉHO
Pokud povinná osoba neplní dobrovolně vyživovací povinnost stanovenou soudem, může oprávněná osoba podat návrh na nařízení exekuce u soudního exekutora, kterého si vybere. Seznam soudních exekutorů lze vyhledat na http://www.ekcr.cz/seznam‑exekutoru.

Exekuční návrh se podává ve třech stejnopisech k rukám soudního exekutora. K exekučnímu návrhu je třeba přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (rozhodnutí soudu o výživném). Pokud si osoba neví rady se sepsáním exekučního návrhu, má možnost požádat soudního exekutora o pomoc s jejím zpracováním.

Informace ohledně obsahu podání a související informace je možné vyhledat na webových stránkách Exekutorské komory ČR:
http://www.ekcr.cz/1/exekutori‑radi/807-12-exekuci‑narizuje‑soud‑na‑navrh‑veritele?w=

Ve lhůtě nejpozději 15 dnů ode dne doručení návrhu na zahájení exekuce požádá exekutor exekuční (okresní/obvodní) soud o pověření a nařízení exekuce. Soud má následně na provedení tohoto úkonu dalších 15 dnů. Od doručení pověření exekutorovi běží opět lhůta 15 dnů, kdy má exekutor povinnost vyrozumět oprávněného o zahájení exekuce. Exekutor pak sám zvolí nejvhodnější exekuční prostředek (srážky ze mzdy, prodej majetku ve vlastnictví povinné osoby, pozastavení řidičského oprávnění, který může exekutor vydat pouze v případě vymáhání nedoplatku výživného na nezletilé dítě). Podrobný postup při exekuci
je možné si přečíst na webu uvedeném na konci kapitoly.

ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY
Neplnění vyživovací povinnosti může být posouzeno dokonce jako trestný čin. Trestní zákoník definuje tento trestný čin tak, že pokud neplní povinný rodič, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Rodič, který se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Přísnější trestní sazba na šest měsíců až tři léta hrozí rodiči, pokud vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Pokud jste schopni se na otázce výživného pro dítě dohodnout, pak je to určitě nejlepší cesta. Pokud se nedohodnete, pak můžete zkusit hledat řešení pomocí mediace. Teprve pak doporučujeme podat k soudu návrh na zahájení řízení a žádat o úpravu soudem. I v případě dohody je však pro vás lepší nechat si dohodu o stanovení výživného schválit soudem. To vám totiž zajistí, že pokud by povinný rodič dítěte výživné nechtěl v budoucnu platit dobrovolně, budete je moci vymáhat. V případě, že povinný rodič dluží na výživném více než jeden měsíc, doporučujeme dlužnou částku vymáhat a nečekat delší dobu, kdy dluh bude vysoký a těžko splatitelný.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 
Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás