Aperio

Diskuse

Porodnice Kolín

Příspěvků: 5


Už nikdy více!!!Nikola 19.11.2017 00:25

V Kolíně jsem rodila před dvěma lety. Do porodnice jsem přijela necelé 2 hodiny poté, co mi praskla plodová voda. Při přijmu se mě ujala starší a velmi nepříjemná sestra, která odmítla pustit manžela do ordinace dříve, než se vyřídily papíry. Porodní asistentka, která dorazila po téměř 20 minutách, aby papíry sepsala, byla též dost nepříjemná. Oběma očividně vadilo, že je někdo při noční směně obtěžuje. Byly 2 hodiny po půlnoci. Sestra mě donutila si lehnout, aby mi odebrala krev a dala mi antibiotika do žíly, protože jsem měla pozitivní test na streptokoky. Při napichování se sestra 2x netrefila a rozpíchala mi žílu tak, že byla vedle postele doslova kaluž krve. Brala jsem to tak, že alespoň nemyslím na stále přicházející kontrakce po 3 minutách. Při „zakňučení“ při kontrakci jsem byla okřiknuta, ať to nepřeháním, že tohle ještě nic není. Nejenom, že mě slyšela jen dotyčná sestra, takže to nebylo tak hlasité, ale hlavně jsem jako prvorodička vůbec netušila co a v jaké intenzitě mě čeká. Po sepsání dokumentace, kterou už měli sepsanou z předchozích návštěv a několikátém prosíku o to, aby ke mně konečně pustili manžela, jsem byla odvedena na „hekárnu“. Upozorňuji, že mě porodní sestra nijak nekontrolovala, aby zjistila, jak na tom porodní cesty jsou. Jen koukla na hodiny a prohlásila, že dříve jak v 9 ráno neporodím. Cestou jsem narazila na manžela, kterému konečně dovolili vstoupit a obléknout se do jejich oblečení. Poté nás nechali na hekárně, kde jsem strávila 2 hodiny ve sprše na míči. To byla nejlepší část porodu. Za celou tu dobu nikdo nepřišel, aby se nás optal, jak na tom jsem, což beru jako plus, protože jsme měli soukromí a klid. Poté jsem byla nucena si lehnout na záda, aby mě napojili na pásy a zkontrolovali mimču srdíčko. Nejenom, že to bylo v této poloze velmi bolestivé, ale ještě jim to nesnímalo, takže mi pásy tlačili silně do břicha, to byla ukrutná bolest. To bylo poprvé za celou tu dobu, co jsem ječela bolestí. Po půl hodině jsem naprosto vyčerpaná informovala asistentku, že cítím velký tlak na konečník a, že potřebuji na toaletu. Poprvé za tu dobu mě tam dole zkontrolovala, aby mě informovala, že jsem otevřená na 7 prstů a jde se rodit. Hodila po mně poporodní vložku, ať si ji dám mezi nohy a přejdu na porodní sál. Jenže ze mě vyteklo spousty krve a vložka kvůli tomu nechtěla držet. Asistentka se na nás tvářila jako kdybychom ji to dělali za trest a hodila po mě další. Já byla naprosto vyděšená z toho, že je té krve tolik, ale nikdo mi k tomu nic neřekl. Po cestě jsem měla dvě kontrakce, při kterých jsem se skroutila bolestí a nemohla udělat ani krok, přesto do mě strkali, ať nezdržuju. Na porodním sále mě dostrkali při kontrakci na lůžko. Po 20 minutách, kdy jsem absolutně nevěděla, co mám dělat, jsem byla doslova seřvána, že jsem mohla mít už dávno odrozeno. Teprve poté se mi asistentka uráčila vysvětlit, jak mám dýchat a kdy a jak mám tlačit. Sestra mi skočila na břicho, což bylo velmi bolestivé. Bez mého vědomí mi napíchali oxytocin, aby zkonstatovali, že kontrakce ustávají a dali mi další dvojnásobnou dávku. Následně mi nastřihli hráz o čemž mě také nikdo neinformoval. Když malá vykoukla ven, z posledních sil jsem se snažila zvednout, abych ji alespoň zahlédla. To bylo naprosto bez šance. Okamžitě ji odnesli a ještě zařvali na manžela, ať si ji jde vyfotit, pokud chce. Mně byl mezitím přidán další oxytocin a hned na to ze mě byla násilně vytržena placenta. Při následném sešívání jsem cítila každé zapíchnutí jehly. Zpětně jsem se od svého lékaře dozvěděla, že mi vyrváním placenty z těla způsobili vnitřní krvácení, které museli zastavovat dalšími léky. Byla jsem hrozně potrhaná a vzhledem k nachlazení a silnému kašli (natrhla jsem se při každém zakašlání), jsem se hojila několik týdnů. A to vše proto, že to doktorka chtěla mít co nejdříve za sebou, ač jsem byla jediná rodící za celou tu dobu a ona u mě strávila maximálně půl hodiny. Dcera se narodila v půl sedmé ráno, tedy 6 hodin pro prasknutí plodové vody. Po 2 hodinách mě odvezli na oddělení šestinedělí. Tam jsem se musela 4 hodiny doprošovat, jestli mi vůbec přinesou moje dítě. Sama lékařka prohlásila, že by ani nevěřila, že jsem před několika hodinami rodila. Okamžitě mi vnutili kojící kloboučky, se kterými jsem si tak rozdrásala bradavky, že mi z nich tekla krev. Na to mi bylo řečeno, ať si nevymýšlím, že to není možné. V pondělí jsem chtěla s dcerou odejít domů a informovala o tom lékaře, že mám vážný důvod odejít. Bylo mi však dost nepříjemně sděleno, že já si klidně odejít můžu, ale dítě mi v žádném případě nedají a vzhledem ke kojení mi to tudíž nedoporučují. Nemusím se ani zmiňovat o tom, jak to se mnou jako s prvorodičkou zamávalo. První dny jsem neměla mléko a dcera se spadla o 300g (porodní váha 3085g). Byl na mě vyvíjen velký tlak, že musím kojit, odsávat, ale vůbec to nešlo. Celé dny jsem tam probrečela, že nejsem schopná ani nakrmit své dítě. Nakonec ji bez mého souhlasu začali dokrmovat umělou stravou. Dětská lékařka „doporučila“prodloužený pobyt a veškeré mé námitky mi byly zamítnuty. Když dorazil manžel a chtěl řešit náš odchod domů, byl přemluven personálem argumentem, že jsem dospělá a snad zvládnu s dítětem ještě den strávit v nemocnici. Nakonec po těch čtyřech dnech měla směnu první rozumná sestra, která se na nás přišla podívat. Bylo mi řečeno, že absolutně nechápe, proč mi byly dány kloboučky na kojení, že je vůbec nepotřebujeme. Klouboučky jsme tedy odevzdaly a sestra mi pomohla s přisátím malé. Přes noc jsem se rozkojila a jsem přesvědčená o tom, že je to díky odstranění těch kloboučků a konečně pozitivnímu přístupu. Malá za noc přibrala o 100 gramů. Zapomněla jsem ještě dodat, že kvůli nachlazení jsem byla poslána k vyšetření na ORL, což bylo o patro níže. Když jsem se po půl hodině vrátila, dostala jsem dceru pozvracenou, což nikdo neřešil. Malá ležela na zádíčkách, můžu být ráda, že se nezačala dusit zvratky, protože se nikdo ani neobtěžoval pustit monitor dechu, takže by na to nikdo ani nepřišel. Abych to shrnula, šance na nějaký přirozený porod je naprosto nulová, naopak Vás nadopují hormony, aby to bylo co nejrychlejší. O nějakém bondingu si můžete nechat jen zdát, nástřih hráze je automatický, je to pak rychlejší. Péče a podpora na šestinedělí nulová, ač se nemocnice pyšní baby friendly statusem. Jste tam malý pán bez rozumu, nemůžete rozhodovat za sebe, ani za dítě.

Odpovědět


zklamáníÁja 06.05.2010 01:21

Já jsem rodila v Kolně před necelým rokem. Předem jsem si prošla všechny možné komentáře, vesměs pozitivní, absolvoval předporodní kurzy a musím říct, že mně realita dost zaskočila. Začalo to tím, že manžela hned po příjezdu do porodnice vyhodili s tím, že už je tam lidí dost a že mu zavolám až budu na sále...a kdy tak budu rodit? to prý neví ani pánBůh. porodní asistentka zrovna příjemná nebyla. Pan doktor byl ohleduplný, ale za celou dobu porodu mi neřekl nikdo nic, jenom jsem musela ležet bez nutí na zádech (!) a čekat. Dočkala jsem se aspoň manžela, který se mnou strávil posledních několik hodin na porodním sále. to už mi bylo opravdu zle, ale nikdo si mně mc nevšímal, jenom mi občas něco píchli do žíly. Že jsem měla celoudobu komplikace jsem se dozvěděla až teprve po 12 hodinách, když se mě rozhoda lékařka operovat. To už jsem měla potíže s dýcháním a miminko mělo namále. Sekce proběhla velmi rychle a oba jsme po ní byli vpořádku, bez jakýchkoliv potíží. Strávila jsem jeden den na "JIP" kde se o mně opět nikdo nestaral a miminko jsem viděla poprvé když mi ho přinesla sestra na kojení 5 hodin po porodu. prostě ho položila na postel a odešla. Nevím jak dlouho jsem ho měla u sebe, protože jsem byla tak vyčerpaná nebo zfetovaná že jsem během té doby několikrát usnula, první přisátí jsme sami nezvládli a pomoci se nedočkali. Na novorozeneckém už to naštěstí bylo lepší, i když i tam měly sestřičky občas "nálady". Hlavně jsem ocenila že za mnou mohla návštěva v jakoukoliv dobu. To mi první dny moc pomohlo.
Nejsem si jistá, jestli s příštím dítětem pojedu znovu do této porodnice.

Odpovědět


Raději ne!!J.Moravcová 14.03.2010 09:39

Je mi 35 let, čekám své druhé dítě a rozhodla jsem se pro porod v Havlíčkově Brodě poté, co v porodnici v Kolíně rodila moje sestra své první dítě. A to já sama bydlím vedle nemocnice, takže bych to měla kousek. Nejprve ležela na rizikovém v 1.patře, kde zřejmě nikomu nic neříká lidský přístup. Něco tušit začala už tehdy, když její spolupacientce praskla voda, ta stála v bolestech u postele, rozdejchávala to a setra ji přinesla koště s tím, aby si to vytřela. Nakonec to fakt naštvaná sestra musela vytřít sama, ale štěkla na ni, ať si vezme tašku a jde na sály. No a pak druhý den ráno dostala bolesti moje sestra. Oznámila to na sesterně, ale prý to nebude tak horký, tvrdila velmi zaměstnaná sestřička. Nakonec ale vše dobře dopadlo, sice bez klistýru, protože to bylo narychlo (v půl 7 večer!!!), jelikož dole se asi ohledy na bolesti neberou, když neřvete jak hysterka, a když se konečně dostala na vyšetřovnu u sálů, už rodila. Rodila, nerodila, pan primář poznal, že něco není v pořádku a provedl císaře, protože miminko se tlačením škrtilo na pupeční šňůře a narodilo se přidušené, takže resustitace, ale nezanechalo to žádné následky, je to kluk jako buk. Na šestinedělí problémy s kojením, dokola opakovaná věta...se rozkojíte!!!... a kluk řval hlady celý pobyt v nemocnici, ale i doma, protože moje sestra se opravdu chtěla rozkojit, bohužel dva měsíce poté musela začít dávat umělou stravu, ale malýmu to určitě nevadilo:-). Takže takhle, na porodním a intenzivce prý fakt super, tam se Vám každý snaží pomoci, ale obloukem se vyhněte rizikovému a šestinedělí. Já bych si to asi líbit nenechala, ale protože před, při a po porodu chci být v psychické pohodě a mít radost z miminka, tak do Kolína si lehnout určitě nepůjdu. A sestra při druhém dítku taky rozhodně NE!

Odpovědět


Re: Raději ne!!J.S.H 25.02.2012 20:05

Takovou jednu doma mám taky...Děvčata moc to prožíváte,rodily před vámi a budou i po vás,tak nebuďte tak citlivé...ani mě nevadilo kde budu rodit,jen jsem věděla, že děti chci a vím, že to něco obnáší i když mě nikdo neporadil.. Vše jsme zvládly sami bez komentářů pár hysterek,které jsou takové i v reálném životě, ne jen v těhotenství...vím o čem mluvím,dcera je také takovými komentáři ovlivněna..už nemluvím a ať rodí třeba ve stodole...jen když budou zdravé..Ona i dítě

Odpovědět


Re: Re: Raději ne!!Kateřina 04.05.2014 09:52

Dobrý den po dvou letech, nevím, jestli si ještě dotyčné můj příspěvek k diskuzi přečtou, ale nedá mi to nereagovat...

Po své zkušenosti souhlasím s paní Moravcovou a paní J.S.H. chci jen říct, že přesně s takovým přístupem ovce, která po sobě nechá šlapat jen proto, že ostatní taky, se u nás nic nezmění! Chtěla bych Vás vidět, kdyby jste v restauraci rozlila pití a servírka po Vás mrskla hadrem a řvala na Vás, ať si to po sobě koukáte uklidit, mlčela by jste? Asi těžko...zdravotnictví je služba jako každá jiná, platíme daně a zdravotní pojištění, a navíc v těch situacích, kdy je Vám zle a jde o život, je právě slušný a lidský přístup součástí úspěšné léčby, či služby. Bohužel i z mého okolí vím o několika případech, kdy neslušné chování a lajdácké jednání jednotlivých lidí ve zdravotnictví vedlo ke zbytečným komplikacím a máme si říct - no, přežili jsme to, buďme vděčný, příště to třeba vyjde zase...skutečně? Právě pokud Vám jde o zdraví dcery a vnoučete, měla byste se zajímat o to, jak se k ní kde zachovají. Proto i já radši pojedu druhé dítě porodit do sto kilometrů vzdálené porodnice, kde se ke mě a mému dítěti budou chovat slušně a jako k člověku a ne jako ke hmyzu, který je obtěžuje. Přeji Vám jen dobré a doufám, že máte zdravou dceru a zdravé spokojené vnouče.

Kateřina

Odpovědět


Zpět na stránku Porodnice Kolín

Váš názor, Vaše zkušenost

Antispamový test, opište prosím text:

raptcha.png