Aperio > Ke stažení

WHO – PÉČE V PRŮBĚHU NORMÁLNÍHO PORODU: PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA

Zpráva technické pracovní skupiny, Světová zdravotnická organizace, Ženeva

Odbor reprodukčního zdraví a výzkumu, © WHO, 1999

CELÁ PŘÍRUČKA KE STAŽENÍ (pdf 426 kb)

Navzdory všem zasvěceným debatám a dlouhodobému výzkumu, které si kladou za cíl definovat „normální průběh“ I. a II. doby porodní, není dosud možné přijmout určitou definici jako univerzální nebo standardní. Poslední desetiletí se stala svědky rychlého rozvoje a užívání různých praktik, které mají sloužit k rozběhnutí, zesílení, zrychlení, zpomalení či monitorování fyziologického procesu porodu tak, aby byl přijatelnější jak pro matku tak pro dítě. Někdy je cílem těchto praktik zracionalizování práce během porodu v nemocničním prostředí. V rozvojových zemích, kde se intervence do fyziologického porodu stala běžnou praxí, je stále více nabíledni, za je takováto intervence skutečným přínosem. V době tohoto rychlého rozvoje různých porodnických praktik se snaží rozvojové země nalézt takový způsob porodnické péče, který by byl bezpečný a dostupný všem ženám. Riziku se vystavují ti, kdož nekriticky přijímají a provádějí řadu často zbytečných, neadekvátních, nesprávně načasovaných a mnohdy i špatně hodnocených zásahů do fyziologického průběhu porodu s úmyslem zlepšit péči o matku a dítě. Cílem této zprávy bylo nastínit definici „normálního porodu“, popsat nejčastěji užívané praktiky během porodu a uvést návod pro dobrou standardní péči během celého procesu porodu.

Tato zpráva se zabývá jednotlivými úkony během normálního porodu, bez ohledu na úroveň péče nebo místo, kde je poskytována. Veškerá doporučení, týkající se zásahů do běhu normálního porodu, platí globálně, nejsou specifická pro určitou zemi nebo oblast. V celosvětovém měřítku existují obrovské rozdíly, co se týče místa a úrovně poskytované péče, technického rozvoje v oblasti poskytovaných služeb nebo postavení toho, kdo poskytuje péči v průběhu normálního porodu. Jednoduše vzato, hlavním cílem této zprávy je zhodnotit důkazy pro a proti nejčastěji užívaným technikám během normálního porodu. Na společném setkání v roce 1985 vydal Evropský region WHO, regionální výbor Ameriky společně s Panamerickou zdravotnickou organizací ve Fortaleze, řadu doporučení založených na společně užívaných praktikách (WHO 1985). Navzdory tomu a navzdory rychle se zvyšujícímu úsilí poskytovat takovou lékařskou péči, jejíž vhodnost a užitečnost byly v praxi prokázány, mnohé praktiky zůstávají častými, ačkoli chybí důkazy o tom, zda jsou přínosem pro matku či dítě. A nyní tedy poprvé měli odborníci z oboru péče o matku a dítě možnost zhodnotit vhodnost praktik užívaných v průběhu normálního porodu ve světle nejnovějších poznatků.

Poté, co zhodnotila veškerý průkazný materiál, rozdělila pracovní skupina svá doporučení vztahující se k normálnímu porodu do čtyř kategorií:

  1. Praktiky, které jsou jednoznačně prospěšné a které by měly být podporovány.
  2. Praktiky, které jsou jednoznačně škodlivé nebo neefektivní a které by měly být eliminovány.
  3. Praktiky, které nelze jednoznačně doporučit, protože neexistuje dostatek důkazů o jejich prospěšnosti, a které by měly být aplikovány jen po zralé úvaze až do doby, než je další výzkum objasní.
  4. Praktiky, které se často používají nevhodně.
Obsah zprávy
  1. Úvod
    • 1.1 Předmluva
    • 1.2 Východiska
    • 1.3 Úloha rizika v péči o těhotnou ženu
    • 1.4 Definice normálního porodu
    • 1.5 Cíl péče při normálním porodu, úloha poskytovatele péče
    • 1.6 Poskytovatel péče při normálním porodu
  2. Obecné aspekty péče při porodu
    • 2.1 Zhodnocení tělesného a duševního stavu ženy v první době porodní
    • 2.2 Rutinní postupy
    • 2.3 Výživa
    • 2.4 Místo porodu
    • 2.5 Podpora při porodu
    • 2.6 Porodní bolesti
      • 2.6.1 Nefarmakologické metody mírnění bolesti
      • 2.6.2 Farmakologické mírnění porodních bolestí
    • 2.7 Monitorování plodu v první době porodní
      • 2.7.1 Kontrola plodové vody
      • 2.7.2 Monitorování srdeční frekvence plodu
      • 2.7.3 Vyšetření vzorku krve z kůže na temeni hlavy plodu
      • 2.7.4 Srovnání auskultace (pravidelného poslechu ozev) a elektornického monitorování plodu
    • 2.8 Čistota
  3. Péče v první době porodní
    • 3.1 Určení počátku porodu
    • 3.2 Poloha a pohyb během první doby porodní
    • 3.3 Vaginální vyšetření
    • 3.4 Monitorování vývoje porodu
    • 3.5 Prevence prodlouženého porodu
      • 3.5.1 Časná amniotomie (protržení vaku blan)
      • 3.5.2 Intravenózní (nitrožilní) infúze oxytocinu
      • 3.5.3 Intramuskulární (nitrosvalová) aplikace oxytocinu
  4. Péče v druhé době porodní
    • 4.1 Fyziologické procesy
    • 4.2 Počátek druhé doby porodní
    • 4.3 Zahájení tlačení v druhé době porodní
    • 4.4 Postup při tlačení v druhé době porodní
    • 4.5 Trvání druhé doby porodní
    • 4.6 Poloha matky v druhé době porodní
    • 4.7 Péče o perineum (hráz)
      • 4.7.1 Ochrana perinea při porodu
      • 4.7.2 Perineální trhlina a episiotomie (nástřih hráze)
  5. Péče v třetí době porodní
    • 5.1 Rizika třetí doby porodní
    • 5.2 Profylaktické užívání uterotonik
    • 5.3 Kontrolovaný tah za pupeční šňůru
    • 5.4 Srovnání aktivního vedení porodu s vyčkávacím přístupem ve třetí době porodní
    • 5.5 Vhodný čas pro podvázání pupeční šňůry
    • 5.6 Poporodní péče o novorozence
    • 5.7 Péče o matku po vypuzení placenty
  6. Klasifikace praktik, které se využívají při normálním porodu
    • 6.1 Praktiky, které jsou jednoznačně prospěšné a které by měly být podporovány
    • 6.2 Praktiky, které jsou jednoznačně škodlivé nebo neefektivní a které by měly být eliminovány
    • 6.3 Praktiky, které nelze jednoznačně doporučit, protože neexistuje dostatek důkazů o jejich prospěšnosti, a které by měly být aplikovány jen po zralé úvaze až do doby, než je další výzkum objasní
    • 6.4 Praktiky, které se často používají nevhodně
  7. Literatura
  8. Seznam účastníků

10 KROKŮ K OPTIMÁLNÍ PORODNÍ PÉČI – IMBCI V ČEŠTINĚ

IMBCI – Mezinárodní iniciativa za porodní péči pro matku a dítě
Přehled 10 kroků k optimální porodní péči

Každý poskytovatel optimální porodní péče o matku a dítě by měl uplatňovat tyto kroky:

  1. Jedná s každou ženou s úctou a respektem.
  2. Zná a běžně využívá odborné poznatky a dovednosti, které podporují a optimalizují fyziologii těhotenství, porodu, kojení a šestinedělí.
  3. Informuje matku o přínosech nepřetržité podpory po celou dobu porodu a umožňuje jí podporu poskytovanou osobami dle jejího výběru.
  4. Nabízí rodičce nefarmakologické způsoby úlevy a tišení bolesti, objasňuje jí jejich přínos pro usnadnění normálního porodu.
  5. Uplatňuje vědecky podložené postupy, které jsou prokazatelně přínosné.
  6. Vyhýbá se potencionálně škodlivým postupům a praktikám.
  7. Zavádí opatření, která přispívají k dobré zdravotní pohodě a předcházejí onemocněním a ohrožujícím situacím.
  8. Zajišťuje přístup vědecky podložené pohotovostní léčbě.
  9. Zajišťuje spektrum možností návazné zdravotní péče o matku a dítě.
  10. Snaží se naplňovat 10 bodů iniciativy pro podporu úspěšného kojení.
O iniciativě IMBCI

10 bodů Mezinárodní Iniciativy za porodní péči pro matku a dítě (International MotherBaby Childbirth Initiative, IMBCI, vyhlášena v březnu 2008) vychází z výsledků nejnovějších výzkumů a stanovuje principy, které by měli v praxi uplatňovat poskytovatelé optimální porodní péče. Iniciativa kromě jiného zdůrazňuje, že potřeby dvojice matka-dítě by měly být upřednostňovány před potřebami poskytovatelů péče, institucí a medicínského oboru.

Autorem Iniciativy je International MotherBaby Childbirth Organization (IMBCO, Mezinárodní organizace za porodní služby pro matku a dítě) – nezisková, nevládní organizace, jejímž cílem je prosazovat porodní péči příznivou pro matku a dítě.

Dokument se opírá o konzultace odborníků ve 163 zemích světa a Technickou poradní skupinu tvořenou autoritami jako je UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová aliance asociací pro kojení (WABA), Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO), Koalice za zlepšení služeb v porodnictví (CIMS), Mezinárodní asociace laktačních konzultantů (ILCA), La Leche League International (LLLI), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM), (IPA), Mezinárodní konfederace zdravotních sester (ICN), mezinárodní asociace dul DONA International a další.

Iniciativa je v současnosti překládána do mnoha světových jazyků a její prosazování se šíří na národních i mezinárodních úrovních

Zásadní důraz klade na kvalitu porodního prožitku rodičky, neoddělování matky a dítěte a také na individuální potřeby a jedinečnost každé ženy.

Kromě jiného zdůrazňuje, že potřeby dvojice matka-dítě by měly být upřednostněny před potřebami poskytovatelů péče, institucí a medicínského oboru.

Přestože v posledních desetiletích došlo k významnému posunu v oblasti zdraví matek a dětí, přetrvávají v rozvinutých i rozvojových zemích některé zásadní problémy. Výzvou iniciativy pro 21.století je zlepšit přístup ke službám zdravotnických odborníků a ke vhodné porodní péči tam, kde se jí nedostává, a zároveň omezit nadužívání medicínských intervencí, zlepšit porozumění normálnímu porodu a posílit kvalitu péče ve všech zemích.

LAMAZE INTERNATIONAL: ŠEST ZÁSAD ZDRAVOTNÍ PÉČE PODPORUJÍCÍ NORMÁLNÍ POROD

Očekáváte narození dítěte a je pro vás obtížné orientovat se v záplavě informací o prospěšné či škodlivé péči v perinatálním období? Nebo pracujete s nastávajícími rodiči a hledáte materiály pro podporu jejich informované volby? APERIO se rozhodlo přeložit šest zásad zdravotní péče podporující normální porod, které zpracovala americká nezisková organizace Lamaze International, známá především svým systémem předporodní přípravy.

Přehledně zpracované letáky shrnují nejdůležitější vědecká doporučení a pojmenovávají výhody šesti nejdůležitějších přístupů, které podporují normální porodní proces a zdraví matky i dítěte.