Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Společné jmění manželů

17.10.2017

Dobrý den ,
s manželem žiji v manželství 7 let a v současné době jsem na rodičovské dovolené s 6-ti měsíční dcerou a čerpám měsíční rodičovský příspěvek ve výši 6111,- Kč. Manželův měsíční čistý příjem činí 40.000,- . Manžel po mě vyžaduje, abych mu celý rodičovský příspěvek odevzdávala ( neakceptuje, že nyní nemohu přispívat na nájemné, jídlo apod. jako dříve z důvodu absence svého přijmu ze zaměstnání ) a mně tudíž nezbývá pro mou osobní potřebu vůbec nic a pokud si potřebuji koupit např. hygienické prostředky musím si o něj říkat manželovi, což je pro mě velice ponižující. Je manžel oprávněn toto po mě požadovat ?
Děkuji za odpověď

Dobrý den,
ve svém dotazu neuvádíte, jaké manželské majetkové právo máte ve svém manželství stanoveno. Jestliže máte klasické společné jmění manželů, pak je nerozhodné, kdo má jaký příjem, kdo kolik na společnou "hromadu" přináší, veškerý majetek získaný za trvání manželství je společný a nemá cenu vůbec uvažovat o nějakém "toto je moje a toto je tvoje". Pokud máte příslušným způsobem oddělené společné jmění manželů, pak výše uvedené neplatí. V obou případech ale platí vzájemná vyživovací povinnost manželů tak, aby byla jejich životní úroveň zásadně stejná. Jestliže tedy je příjem manželky výrazně snížen v situaci, kdy pečuje o malé dítě, pak je manžel i při neexistujícím společném jmění manželů povinen ji vyživovat, aby oba měli stejnou životní úroveň. Není-li toto plněno dobrovolně, je možno plnění vyživovací povinnosti žalovat u soudu.
Pokud máte existující společné jmění manželů, je na místě, abyste k bankovním účtům měli stejná přístupová práva, oba manželé jsou si rovni a není možné, aby jeden z nich nemohl disponovat se společným jměním. Manželé se mohou vzájemně zastupovat, ale bez souhlasu druhého nemohou činit závažné finanční kroky. Je potřeba, abyste se svým manželem o tomto jasně a důrazně hovořili, aby odpadla nutnost "žebrat" o peníze. Pakliže máte společné jmění manželů, nemůže být o nějakém přispívání na nájemné ani řeč, jste zkrátka společná domácnost se společnými penězi.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Styk s prarodiči

17.10.2017

Dobrý den, přítelkyně mi zakazuje vozit naši společnou dceru k mým rodičům. Včera jsem ji tam vzal, bez jejího vědomí, jelikož měla malá třetí narozeniny. Dnes už mi ji odmítá dát i na hodinu ven. má na to právo, když jsem její otec?

Dobrý den.
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, zakotvuje právo dětí stýkat se s blízkými příbuznými, tedy i s prarodiči, a to pokud k nim mají citový vztah a nedostatek styku by pro ně znamenal újmu.Matce byste měl říct,kde s dcerkou budete,ale ona nemá právo Vám cestu k babičce zakázat.
Jste otec dítěte a jako otec samozřejmě máte právo umožnit Vaší dcerce styk s jejími prarodiči, je to dokonce Vaše povinnost, jelikož jde o zájem a právo dítěte. Pokud by Vám v tom partnerka bránila a Vy z toho důvodu přestal styk dítěte s prarodiči umožňovat, mají Vaši rodiče možnost domáhat se styku s vnučkou i soudní cestou. Je to sice krajní řešení, ale ta možnost tu je.
A pokud by prarodiče návrh podali, lze předpokládat, že soud nějaký styk určí. Jako otec máte navíc stejná práva vůči dítěti jako matka, partnerka Vám tedy nemůže svévolně a bez důvodu zakazovat vzít dceru ven či k prarodičům.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Výživné na zletilé dítě

16.10.2017

Dobrý den, můj dotaz je ohledně výživného pro syna mého přítele. Synovi je 21 let, po dokončení SŠ rok nestudoval, pracoval bez smlouvy, nevíme, zda byl v registraci ÚP. Nyní nastoupil na denní studium VŠ v místě bydliště. Přítel má plat kolem 35 tis měsíčně, ale je zatížen hypotékou- 15 tis a další splátky a náklady na bydlení činí cca 10 tis.
Má vliv na výši výživného to, že se po dobu jednoho roku nepřipravoval na budoucí povolání?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání – jako v případě syna Vašeho přítele. Ukončením studia a nástupem do zaměstnání syn mohl získal schopnost samostatně se živit, takže vyživovací povinnost vůči synovi v souladu se zákonem skončila.
Za určitých podmínek může dojít k obnovení vyživovací povinnosti. Při posuzování těchto případů je důležité, z jakých důvodů došlo k ukončení studia, nástupu do práce, následnému ukončení zaměstnání a opětovnému zahájení studia. Zejména je důležité, zda toto opětovné studium navazuje na předchozí vzdělání a zda může dítěti zvýšit možnost uplatnění na trhu práce. Vzhledem k tomu, že v případě přítelova syna byla doba přerušení studia poměrně krátká a vysokoškolským studiem si bude syn zvyšovat svoji kvalifikaci a tím i zlepšovat možnost pracovního uplatnění, mohly by být podmínky pro obnovení vyživovací povinnosti splněny.
Samotným nástupem na vysokou školu však k obnovení vyživovací povinnosti nedochází. Také se posuzuje zdravotní stav zletilého dítěte, jeho schopnost se živit, jeho uplatnitelnost na trhu práce se stávajícím vzděláním a mnohé další okolnosti. O vyživovací povinnosti rodičů ke zletilému dítěti v popsané situaci rozhoduje soud pouze na návrh.
Pokud se však otec dítěte domnívá, že jeho vyživovací povinnost skončila, je třeba, aby podal k soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti a nechat rozhodnout soud.

Právní předpisy:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Svěření dětí do péče, výživné

16.10.2017

Dobrý den,

Nevím, kam se obrátit ohledně kvalifikované rady, proto se obracím na Vás. Cca před měsícem jsme definitivně s partnerem, otcem našich dvou dětí (2, 4 roky), ukončili náš (delší dobu problematický) vztah. Definitivní v tom ohledu, že již rok a půl žije s jinou ženou v x-kilometrů vzdáleném městě. Po celou dobu vztahu jsme se vídali jen o víkendech, ke konci ob víkend. Přes mé pokusy o zvýšení (pouze ústně „dohodnutého“ výživného) mi po celou dobu vztahu dával měsíčně 3tis. Kč na obě děti (resp. také „na mne“, když byly děti do dvou let věku). Nárazově také něco platil – někdy nákup, někdy benzín, nějaké dárky… ale nejednalo se pravidelné částky. Trval (a trvá) na tom, abychom já a děti bydleli v jednom z jeho bytů, který kompletně vybavil, nicméně náklady na bydlení (pronájem) jsem platila sama (ve výši 7.400,- měsíčně). Vzhledem k výši rodičovskému příspěvku ve výši 7.400,- měsíčně jsem čerpala dávky sociální podpory – příspěvek na bydlení, který mi byl (se započtením oněch 3tis. Kč) vyměřen na cca 4.100,- Kč měsíčně. Dodávám, že jsme nikdy nežili ve společné domácnosti (také bydliště měl a má každý jinde, já a deti na adrese zmiňovaného bytu, který je v jeho vlastnictví).

Protože náš vztah skončil už opravdu natrvalo, nyní přemýšlím nad budoucností. Samozřejmě řeším v první řadě děti, jak jim to říct, jak se dohodnout stran jejich péče, (aby to pro ně bylo co nejlepší), jak se poprat se svými pocity… nerada bych motala „jabka s hruškami“ a v tomto oddílu poradny bych se chtěla tedy dotázat na věci „jen“ kolem výživného.

Partner (nyní již bývalý) pracuje velké korporace na vysoké pozici a podle mého všeobecného povědomí o mzdách bude jeho čistý výdělek kolem 55-60tis. Kč… Můj návrh (na sepsání) dohody o výši výživného zněl 15tis. Kč měsíčně, nečerpala bych tedy poté zřejmě již příspěvek na bydlení, tato částka by byla pro děti dostačující. Tento návrh zamítnul. Pouze s argumentací, že to se mu zdá hodně. Mám tedy „jít k soudu“? Jaká žaloba se podává? Předchází tomu něco – žádost o svěření dětí do mé výhradní péče? Na jednu stranu to vnímám tak, že děti mají mít nárok na stejnou životní úroveň – jako jejich otec, na druhou mám velký strach. Z celého toho martyria, z jeho zloby, z toho, že se musím držet v dobré kondici kvůli dětem, ale nebudu schopná, bojím se, protože nevím, co nám může provést (nemyslím fyzicky, to rozhodně ne), nicméně roky mi bezostyšně lhal, držel mě na uzdě, já to tolerovala, protože jsem chtěla náš vztah za každou cenu udržet, prostě mě umí dostat do stavu a situace, jaké potřebuje on.

Samozřejmě bych považovala za spravedlivé, aby nám (dětem) doplatil výživné zpětně. Ale zde už vůbec nevím, zda je nějaká šance, jak to funguje – předpokládám opět žaloba… doměření výživného za 3 roky zpětně? Bere soud v potaz to, že nám dával 3tis. Kč měsíčně – nebo abych se lépe vyjádřila, bere to soud tak, že jsme se na tom dohodli a nic tedy doplácet nebude, i když opak je pravdou – tj. na této částce jsme se nedohodli, tu určil sám? A jak by to bylo se sociálními dávkami – ty bych potom musela vracet, kdyby bylo výživné bylo doměřeno? Nicméně, jak jsem zmiňovala, bojím se toho pekla, co by nastalo už u soudního určení výše výživného, natož tak toho, kdybych ještě něco požadovala zpětně. Ale přeci ty děti na to nárok mají!

Děkuji za Váš názor a rady.

Dobrý den,
nejlepší by bylo obrátit se na sociální pracovnici oddělení sociálně právní ochrany dětí na městském úřadě /OSPOD/. Ta Vám pomůže sepsat návrh k soudu na svěření dětí do péče. U soudu pak stejně pracovnici OSPOD bude zastupovat zájmy dítěte a k jednání bude přizvána.
Žalobní návrh na svěření dítěte do péče se podává u soudu místně příslušného dle místa bydliště dítěte. V návrhu je třeba žádat to, aby byl syn svěřen do Vaší výlučné péče, uveďte důvody, které toto Vaše řešení podpoří, a uveďte výživné, které požadujete, aby bylo na dítě od otce placeno. V žalobě je dobré uvést vše, co se dosud dělo, proč chcete děti do své výlučné péče, jaký styk s otcem navrhujete. Pokud se rozhodnete podat návrh sama, může se podívat např. na http://benesov-city.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=219&id_ktg=1114&archiv=0&p1=1176 kde vzor najdete.

Aktuálně je výživné upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění.
V § 910 a paragrafech následujících je dáno, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodiče). Odůvodněné potřeby dítěte závisí zejména na jeho věku a zdravotním stavu a dalších skutečnostech souvisejících s dítětem (to se týká větších dětí - zájmy, docházka na jiný stupeň školy apod.). Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou-li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.
Výživné budete moci žádat až tři roky zpětně, jak jste uvedla. Dávky státní sociální podpory podle mého názoru vracet nebudete, protože v době jejich přiznání jste splňovala podmínky pro jejich výplatu.
Při výpočtu orientační výše výživného se základ bere čistý příjem povinného rodiče, bez jakýchkoliv dalších odpočtů, tedy bez zohlednění nákladů na domácnost, splátek úvěrů, hypoték, leasingů apod.
Doporučující tabulka pro určení výše výživného
věk dítěte výše výživného
v % z příjmu
do 5 let 11 až 15 %
od 6 do 9 let 13 až 17 %
od 10 do 14 let 15 až 19 %
od 15 do 17 let 16 až 22 %
nad 18 let 19 až 25 %
Tabulka má doporučující charakter, není závazná.

Vzhledem k věku dítěte byste měla mít nárok i na výživné neprovdané matce. Dané je upraveno ustanovením § 920 občanského zákoníku, kde je dáno, že právo na příspěvek na výživu je po dobu dvou let od narození dítěte a dále má neprovdaná matka nárok od otce dítěte požadovat příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, pokud se na tom v těhotenství nepodílel. Pod pojem náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím se běžně řadí náklady na těhotenské šaty, obuv, zvláštní léky, náklady na pobyt v nemocnici a lékařský zákrok apod. Pod tento termín však nelze podřadit náklady, které matce vznikly při pořizování výbavičky dítěte, kočárku, postýlky, sedačky atd. Toto by bylo možno již považovat na náklady výživného na dítě.
Přiměřený příspěvek na výživu by měl soud individuálně určit tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby matky dítěte. Zákonem je stanovena tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku, která běží ode dne slehnutí.

Právní úprava:
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Změna přijmení u nezletilého dítěte

16.10.2017

Ano bylo urceno otcovstvi pred matrikou takze bez DNA sanci nemam doufala jsem ze to bude lepsI I pro malou ma ted rodinu I otce ktery ji vychovava a pokud nejde otcovstvi jde zmenit aspon prijmenI bez problemu dekuji

Dobrý den,
změnu příjmení dítěte upravuje zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení (dále jen zákon o matrikách), v rámci svého Dílu 3 „Změna jména a příjmení“. Souhlas druhého rodiče se změnou příjmení dítěte je až na výjimky nezbytný, musí být písemný a je nutné ho přiložit k žádosti o změnu příjmení dítěte, která se podává na matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.
Doklad o souhlasu druhého rodiče není třeba předkládat (tudíž se nevyžaduje souhlas druhého rodiče) pouze v extrémnějších případech, kdy by trvání na souhlasu druhého rodiče bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo by ochrana zájmů druhého rodiče byla v rozporu s dobrými mravy nebo základními zájmy nezletilého dítěte. Jde o případy taxativně vyjmenované v § 76 odst.4 zákona o matrikách, a to tehdy pokud druhý rodič zemřel, pokud byl druhý rodič zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo byl-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, popřípadě pokud byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena. Doklad o poskytnutí souhlasu druhého rodiče se změnou příjmení dítěte dále není vyžadován, není-li známo místo trvalého pobytu tohoto druhého rodiče. Samotná žádost pak má řadu formálních náležitostí včetně náležitého zdůvodnění (musí být takové, aby z něho vyplynulo, že změna příjmení není v rozporu se zájmy nezletilého – v takovém případě se totiž změna příjmení nepovolí, i kdyby oba rodiče souhlasili) a řadu povinných dalších příloh. Není však předepsán žádný formulář.
Pokud by matrika se změnou příjmení nesouhlasila, je možné použít ještě jednu cestu, avšak ta značně závislá na důvodu změny příjmení. Touto cestou je žaloba u soudu o nahrazení souhlasu druhého rodiče rozhodnutím soudu. Tuto možnost připouští zákon o matrikách ve svém ust. § 76 odst.2, když přímo uvádí dvě alternativy, a to souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu jej nahrazující. Taková žaloba má oporu v § 877 občanského zákoníku. Takovou žalobou by se matka domáhala toho, aby soud udělil matce nezletilého dítěte souhlas, aby za otce nezletilého podala žádost o změnu příjemní nezletilého na jí označené nové příjmení. Taková žaloba je osvobozena od soudního poplatku.

Právní úprava:
Zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Poručnictví dítěte, svěření do péče

15.10.2017

Dobrý den,
moc prosím o radu.
Moji dceru jsem vychovávala sama do cca 4 let, s otcem se stýkala a měli jsme dobré vztahy mezi sebou. Když jsem se přestěhovala (o 150 km od původního bydliště) k novému příteli, bývalý na mě udělal obrovský podraz a získal dceru do péče.
Byla jsem bez práce a nemohla jsem si dovolit za ní alespoň jezdit, ani platit alimenty....
Když jsem si dala (po pár letech) život zase "do kupy", alimenty doplatila, ale měla jsem pocit, že do jejího života už nepatřím a nějak na ni nemám právo a žila v domnění, že když si ji bývalý vybojoval, má se dobře.
Nedávno se však provalilo její týrání z jeho strany a dcera utekla k mojí sestře (také jsme nebyly dlouhodobě v kontaktu) - řešili to na sociálce i na policii a dcera je dočasně svěřena do její péče. Sestra si zažádala s manželem o její poručnictví.
Nechci na dceru po tolika letech nijak tlačit, ale chtěla bych jí vidět - tomu ovšem sestra vehementně brání (chce aby soud proběhl hladce v její prospěch, aby dcera náhodou nechtěla jít ke mě a soud se tím nekomplikoval).

K soudu mi přišlo také předvolání (sestra to zřejmě netuší), nevím o tom, že bych byla zbavena rodičovské povinnosti, žiji momentálně několik let s přítelem ve vlastním bytě a vychováváme 2 společné děti, vyskakovat si nemůžeme, ale finančně by další dítko nebyl problém.. A konečně k dotazu/ům (a chápu, že odpověď může být pouze teoretická):
Pokud u soudu nebudu s jejím poručnictvím souhlasit, může ho přesto soud schválit? (nějak předpokládám, že (byť blbá) matka má přednost před tetou..)
Pokud s ním souhlasit budu - bude mít sestra povinnost mi dceru "půjčovat", jak je tomu u rozvedených rodičů.
Je případně možnost poručnictví později zrušit, abych měla dceru v péči já?

Nechci dceři škodit víc než už jí ublíženo bylo, ale se sestrou není kloudná řeč a mám strach, že i po soudu bude naše kontakty bojkotovat. Mnohokrát děkuji za váš čas a odpověď.

Dobrý den,
domnívám se, že v tomto případě je zásadní se dobře připravit na nadcházející řízení. Pakliže s Vaší sestrou dlouhodobě není možná rozumná domluva, budete muset teprve u soudu řešit, jak byste vlastně měla v úmyslu styk s Vaší dcerou uskutečňovat a co by pro ni mělo být nejlepším řešením. Neuvádíte, kolik je dceři let. Dítě ve věku 12 let má být již u soudu slyšeno, soud má zjistit jeho názor a má se jím řídit, pokud není zcela zřejmé, že by mu to bylo k tíži. Samozřejmě, že pouze odhaduji, ale mohlo by jít v soudním řízení právě o to, abyste byla zbavena rodičovské zodpovědnosti a teta dítěte se tak mohla stát poručníkem. Je nutno uvést, že zbavení rodičovské zodpovědnosti je velice extrémní řešení, ke kterému je přikročeno obvykle v situaci, kdy rodič své rodičovské zodpovědnosti zneužívá (zejména tím, že dítě týrá) a pak v situaci, kdy svou rodičovskou zodpovědnost nevyužívá. Je dobré, abyste dokázala nějakým způsobem zdokladovat Vaše pokusy se s dcerou spojit a vidět ji a aktivitu Vaší sestry. Také je důležité dát jasně najevo, jak Vám na tom, abyste se se svou dcerou mohla zatím alespoň pravidelně vídat, záleží, že jste svůj život již dala do pořádku a Vaším cílem je vrátit svou dceru do své rodiny. Je možné, že soud nařídí ve sporu mediaci, kdy se budete muset povinně zúčastnit sezení s mediátorem, který se Vás bude snažit vést k řešení, které povede k cíli vhodnému pro dítě. Domnívám se, že by bylo také vhodné hledat cestu ke své dceři s pomocí nějakého psychologa, aby se to celé neuspěchalo a dcera se k Vám vracela postupně a s rozmyslem.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Styk dětí s osobou blízkou

15.10.2017

Dobrý den,
moje manželka má dvě děti z předcházejícího vztahu ve střídavé péči s bývalým partnerem. Mohu já zastoupit manželku při vyzvedávání dětí u otce (např. v případě nemoci manželky nebo i trvale) i proti vůli otce (dlouhodobá zlomyslnost a snaha škodit) ?

Dobrý den,
toto je zrovna klasický příklad toho, že rodiče se někdy chovají nerozumně, protože mají spolu velmi špatné vztahy a nehledí na to, jaký dopad má jejich chování na jejich děti. Oba rodiče rozhodují o podstatných záležitostech týkajících se jejich dětí, k tomu nesporně patří i to, s kým se budou děti stýkat, i to, kdo o ně bude pečovat v době, kdy toho sami nejsou schopni. Tím ale samozřejmě nastává poněkud patová situace, kdy jeden rodič rozhodne, že v doprovázení a vyzvedávání dětí jej můžete zastoupit a druhý (víceméně stejně oprávněně) rozhodne, že nikoliv. Soudní vymáhání tohoto vidím teoreticky jako komplikované, mohlo by to však vést k tomu, že soud přehodnotí střídavou péči, protože se ukáže jako disfunkční a bude muset poměry dětí k rodičům upravit nějak jinak.
V této situaci je nezbytné, abyste (případně pouze rodiče dětí) našli nějaké řešení. Velmi se doporučuje využít služeb mediátora ci alespoň orgánu sociálně pravni ochrany dítěte, který jako třetí nezúčastněná strana může dovést spor k řešení v zájmu dětí. Je třeba s otcem dětí probrat fakt, ze v poměru k dětem jste stejně osobou blízkou jako je například babička a že by tedy matka mohla také nesouhlasit s tím, aby babička deti například vyzvedávala z družiny nebo i hlídala v době otcovy nepřítomnosti. Je možno s otcem dohodnout i jiný režim, například ať odváží dětí v době, kdy pro ně matka nemůže, do druhého domova sám, když má s Vaším vyzvedáváním problém. Věřím, že nakonec k nějakému řešení nakonec dojdete, protože silové sporné řešení za pomoci soudu vše zcela jistě jen zhorší.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Styk s druhým rodičem při střídavé péči

15.10.2017

Dobrý den, máme s ex děti ve střídavé péči (10 a 8 let). Děti střídavou péči nechtějí, ale nikdo nerespektuje jejich názor. Děti mě chtějí vídat i v týdnu, když jsou u otce. Jsem na ID, mám tu možnost s nimi být odpoledne místo toho, aby byly ve družině. Otec nám ale v těchto stycích brání. Co mohu udělat, abychom se mohli vídat? Děkuji.

Dobrý den,
střídavá péče by měla být nařízena v případě, že to má dětem být ku prospěchu. Pokud tomu tak není, mohlo by to být důvodem pro nové řízení o poměrech rodičů k nezletilým dětem. To ale bude znamenat nový soudní proces, mohlo by dojít například k "výslechům" dětí ( pokud soudce nazná, že jsou již tak rozumově vyspělé, aby mohl soud vyslechnout jejich názor), je jasné, že to Vašim vzájemným vztahům nepomůže a situace mezi rodiči bude ještě napjatější. První cesta by tedy měla vést k Vaší vzájemné dohodě tak, aby z toho profitovaly děti. Je pro to zádadní, abyste pochopili oba, že o Vaše vzájemné vztahy nejde, jde jen o to, aby děti měli pokud možno oba rodiče a aby cítily co možná nejmenší újmu a nutnost se rozhodovat mezi Vámi dvěma. Podle mého názoru fakt, že máte střídavou péči, neznamená, že by nemohl v případě sporu soud nařídit nějakou formu styku s druhým rodičem , například některé z odpolední v týdnu, kdy péči vykonává ten druhý. Je to ale silové řešení, kterému by se dalo předejít dohodou. K dohodě je praktické dojít s pomocí třetí nezúčastněné strany, například s účastí mediátora či orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Rodiče by měli pochopit, že takové řešení bude vždy lepší, než aby muselo dojít k nějakě razantnější změně v otázce péče o děti. Až bude dětem 12 let bude muset soud jejich názor zjišťovat a respektovat ho.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

Legislativní příručka pro rodiče

NEBOJUJTE SE ZÁKONY 2017
- legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe
- jednotlivá témata najdete v sekci Aktuality a články
- zašleme zdarma ve formátu .pdf  Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2017 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

DOKÁŽEME SE DOMLUVIT
jak posilovat schopnost dětí zvládat náročné situace

NOVÉ ŠANCE v Praze, Olomouci a Ústí nad Labem
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
leden až červen 2018

Nové šance

NA SPOLEČNÉ VLNĚ - mentoringový kurz
techniky provázení a mentorování, osvědčená metodika podpory sólo rodičů ze Skotska
Staňte se mentorkou


DALŠÍ APERIO KURZY PRO RODIČE

APERIO PRŮVODCE PORODNICEMI

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

RODIČE NA START! 2017

Letošní benefiční běh se vydařil, na poradnu jsme získali 40.000,- kč

Chcete pomáhat s námi, přidejte se příští rok k nám!



Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

Poslechněte si rozhovor s Eliškou Kodyšovou o kurzu Nové šance pro rodiče v obtížné situaci.

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.