Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Přivýdělek na rodičovské dovolené

14.11.2018

Dobrý den,
od r. 2007 jsem byla zaměstnána u jednoho zaměstnavatele. V r. 2014 jsem nastoupila na MD a následně RD, při které jsem svou původní pozici vykonávala na DPČ. Po narození 2. dítěte v r. 2015 jsem ale i tuto spolupráci musela ukončit s tím, že se v r. 2017 vrátím na svou původní pozici na HPP. V tomto období byla ale moje původní pracovní pozice přejmenována, resp. zrušena, výpověď jsem vzhledem k trvající RD neobdržela. Od r. 2017 pracuji opět na DPČ, avšak na zcela jiné pozici. RD mám nyní nahlášenou do 4 let věku dítěte, tj. do srpna 2019. Do té doby chci ukončit spolupráci na DPČ a nastoupit na HPP u jiného zaměstnavatele. Můžete mi prosím poradit, jakým způsobem mám pracovní poměr ukončit, abych měla nárok na odstupné?
Předem vám děkuji!

Dobrý den,

předně je třeba si říci, že pokud zaměstnanec začne vykonávat svoji původní pozici, má dojít k ukončení rodičovské dovolené (RD) a pokračování na původní pracovní smlouvu (např. s dodatkem upravujícím úvazek). Není však dle zákoníku práce možné, aby zaměstnanec vykonával stejný druh práce na další smlouvu. Není tedy dle zákona možné, abyste byla stále vedena na RD u Vaší původní pracovní smlouvy a zároveň aby Vám běžela DPČ na stejný druh práce. To jen pro informaci k úvodu Vašeho dotazu.

Abyste měla ze zákona nárok na odstupné, musí být Váš pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele výpovědí, či musí být ukončen dohodou o ukončení pracovního poměru, z organizačních důvodů. Mezi organizační důvody patří rušení zaměstnavatele či jeho části, přemístění zaměstnavatele či nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizační změny. Píšete, že Vaše původní pracovní pozice byla zrušena, pokud jste tedy nadbytečná v důsledku této organizační změny, náleží Vám odstupné. Zaměstnavatel Vám sice během RD, jež je ochrannou dobou, výpověď doručit nemůže, můžete však navrhnout ukončení prac. poměru z tohoto důvodu dohodou - tu je možné uzavřít i během RD. Pro nárok na odstupné je klíčové, aby byl v dohodě jako důvod ukončení uveden právě důvod nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákoníku práce.

Váš pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti (DPČ) nárok na odstupné ze zákona nezakládá. Navíc z Vašeho popisu situace nevyplývá, že byste na pozici vykonávané na DPČ byla nadbytečná. DPČ tedy můžete kdykoli ukončit ze své vlastní iniciativy či dohodou (viz zákoník práce níže).

Související ustanovení.

Výpověď daná zaměstnavatelem
§ 52
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
...

Odstupné
§ 67
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
...
(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§ 77
Společné ustanovení
(1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.
(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o
...
c) odstupné,
...
(4) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

§ 34b
...
(2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: SVČ a RD

12.11.2018

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je to s živností při MD a RD. Při nástupu na MD jsem začala vyrábět korálky a prodávat je přes internetový portál. Prodej se týkal jen pár kusů, výdělěk tedy minimální. Zjistila jsem ale, že jakmile prodám více kusů než jeden, už se to bere jako soustavná činnost, na kterou je potřeba živnostenské oprávnění. Když si tedy živnost vyřídím, tak by mne zajímalo, jestli se do příjmu počítá i PPM a RP? A je pravda, že do určitého obratu není třeba dělat daňové přiznání, jen přiznat, že částka nebyla dosažena? A nakonec, jak se vypořádat s výdělkem, který jsem měla před tím, než si živnost vyřídím. Děkuji moc.

Dobrý den,
příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena. Takže podnikat při rodičovském příspěvku můžete. Naopak po dobu nároku na rodičovský příspěvek máte určité výhody. Do určité výše příjmů nejste povinna odvádět pojistné na sociální pojištění a nejste povinna hradit minimální pojistné na zdravotní pojištění.

Nyní k jednotlivým pojištěním podrobněji.
Povinnosti OSVČ vůči okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)

OSVČ je vůči správě sociálního zabezpečení zejména povinna:
• sdělit OSSZ zejména (znovu)zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce,
• platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného,
• předkládat Přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění v roce 2018

Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:
• vykonávala hlavní SVČ,
• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění,
• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.

Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2018 rozhodné částky ve výši 71 950 Kč (za rok 2017 tato čáskta byla 67 756 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 5 996 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.

Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2018 činí 89 940 Kč.
OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 71 950 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 35 976 Kč).

Sazba pojistného

Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.

Povinnost hradit zálohy na pojistné
OSVČ hlavní
• OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 061 Kč a po podání Přehledu za rok 2017 se mění na 2 189 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2018 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.

OSVČ vedlejší
• OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2018 na pojistné:
– dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok,
– povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2018 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 71 950 Kč).
Více informací lze najít na
http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni.htm

Příklad: OSVČ bude mít za rok 2018 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ bude tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2018 u OSVČ:
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 71 950 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je OSVČ povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.
Psp = 96 000 × 0,5 × 0,292 = 14 016 Kč.
Výše pojistného za rok 2018, které musí zaplatit, činí 14 016 Kč.
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 OSVČ vypočte tak, že výši pojistného za rok 2018 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.
Z = (Psp 2018 : 12) = (14 016 : 12) = 1 168 Kč
Měsíční záloha ve výši 1 168 Kč na rok 2018 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2018.

Příklad: OSVČ vedlejší, avšak má nižší příjmy. Její příjem bude činit 100 000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60 000 Kč (100 000 Kč × 0,6 = 60 000 Kč). Daňový základ činí 40 000 Kč (100 000 Kč – 60 000 Kč = 40 000 Kč).
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40 000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2018 činí 71 950 Kč Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na s\ociální pojištění, nemusí OSVČ platit pojistné na sociální pojištění.

Splatnost záloh

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, např. pojistné za leden 2018 je splatné od 1. do 20. 2. 2018 atd. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

Zdravotní pojištění

Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně

Povinností OSVČ je především:
• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ,
• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát,
• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky),
• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu,
• poskytnout zdravotní pojišťovně doklady potřebné při provádění kontroly.

Výše pojistného na zdravotní pojištění

Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění 2018

Minimální měsíční záloha pro rok 2018 na pojistné je 2024 Kč, která se hradí poprvé za leden 2018 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2018). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2018 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:
• celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně (v případě školních dětí družinu),
• za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).

Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoba, která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

Příklad: OSVČ bude mít v roce 2018 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Pzp) za rok 2018 OSVČ činí:
Pzp = 96 000 × 0,5 x 0,135 = 6 480 Kč
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 spočte OSVČ tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2018 vydělila počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců:
Z = (Pzp 2018 : 12) = (6 480 : 12) = 540 Kč
Měsíční záloha ve výši 540 Kč na rok 2018 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2018.

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.
Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.

Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.
když příjmy (před odpočtem výdajů) z příležitostných činností nepřevýší třicet tisíc za rok, nemusíte je danit ani přiznávat. Když uvedenou hranici překročíte, musíte podat daňové přiznání a všechny příležitostné příjmy zdanit.

Informace

• Internetové stránky: www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• Zdravotní pojišťovny: www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.

Právní úprava:
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
5. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek během rodičovské dovolené

12.11.2018

Dobrý den,

Jsem na rodičovské dovolené a zároveň si přivydělávám na DPČ. Můj výdělek je cca 15000,- Kč měsíčně a mám u zaměstnavatele podepsaný růžový papír na daně. Jsou mi tudíž měsíčně odváděny peníze na sociální, zdravotní a na daň z příjmů. Chci ze zeptat jestli mám nárok na vrácení daní a jestli mi u zdravotní pojišťovny vzniká přeplatek když za mě po dobu RD "platí" zdravotní pojištění stát a zároveň za mě odvádí zaměstnavatel. A jestli nějaký přeplatek vzniká na sociálním pojištění.

Velmi Vám děkuji.

Vážená paní,

1) ano. Máte právo, aby Vám zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně (o to je třeba zaměstnavatele požádat do poloviny února) a v případě, že Vám vznikne přeplatek na dani, tak na jeho vyplacení.
2) Pokud jste příjemcem rodičovského příspěvku nebo čerpáte rodičovskou dovolenou, pak platí podle § 7 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění: Mají-li osoby, za které hradí stát pojistné zdravotní pojištění, příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. Nevzniká žádný přeplatek.
3) Pokud osoba má příjem z dohody o pracovní činnosti alespoň ve výši 2500 Kč, vzniká jí účast na nemocenském a důchodovém /pojištění, které je spojeno s povinností odvodů pojistného. Přeplatek nevzniká. Podroběji zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Nástup na zkrácený úvazek, druhá PPM

12.11.2018

Dobry den,
momentalne jsem na rodicovske dovolene s 8 mesicnim synem. Planuji se vrátit do zamestnani na castecny uvazek od cervna 2019. Protože se vracim na puvodni pozici, musim tedy ukoncit rodičovskou dovolenou a pracovni smlouvu doplnit dodatkem o castecnem uvazku.
Chtěla bych si s Vami ověřit postup v pripade opětovného nastupu na mateřskou dovolenou do 4 let veku prvního dítěte. Opravdu budu mit nárok na druhou mateřskou dovolenou ve stejne vysi jako první materska i v pripade upravy pracovni smlouvy na castecny uvazek a z toho vyplyvajiciho mensiho prijmu ? Lze se opetovne vrátit na rodičovskou dovolenou i před nastupem na druhou mateřskou, tj v obdobi druhého tehotenstvi ?
předem Vam moc dekuji za odpověď a preji pekny den

Dobrý den,

přesně jak píšete, vzhledem k tomu, že se budete vracet na svoji původní pozici, dojde k ukončení rodičovské dovolené (RD) a k návratu do zaměstnání. Jelikož dojde k úpravě úvazku, je nutné sepsat dodatek k pracovní smlouvě, který bude tuto změnu reflektovat. Doporučuji dodatek uzavřít pouze na dobu určitou (např. do 3 či 4 let věku dítěte), po uplynutí stanovené doby se automaticky obnoví původní úvazek.

Co se týče další peněžité pomoci v mateřství (PPM), tak pokud Vám bude stále trvat pracovní poměr u téhož zaměstnavatele a k nástupu na PPM dojde do 4 let věku předchozího dítěte, máte zaručenou stejnou výši PPM jako u předešlé PPM. Přestože tedy budete před PPM pracovat pouze na částečný úvazek, výše PPM bude stejná jako ta předešlá (viz níže zákon o nemocenském pojištění).

O opětovný nástup na RD můžete požádat zaměstnavatele kdykoli až do 3 let věku dítěte a zaměstnavatel je povinen vyhovět. Pokud se tedy budete během druhého těhotenství chtít na RD vrátit, můžete.

§ 19 zákona o nemocenském pojištění
...
(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.
...

§ 196 zákoníku práce
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Zaměstnání na zkrácený úvazek po RD, nadbytečnost

12.11.2018

Dobry den. Prosim o radu. Od 23.8 2017 jsem nastoupila na materskou dovolenou ktera trvala do 3/18. Nahlasila jsem si rodicovskou dovolenou do 3 let veku ditete t.j. do 9/2020. Nyni pobiram rodicovsky prispevek ktery mam hlaseny do konce pristiho roku. Od letosniho rijna jsem zacala opet pracovat u stejneho zamestnavatele na stejnou pozici, pouze na zkraceny uvazek 0.4. V dobe me nepritomnosti je s dcerou muz, dcera nenavstevuje zadne predskolni zarizeni. Mela jsem smlouvu na dobu neurcitou jako hlavni pracovni pomer. Zatim jsem zadny dodatek o zkraceni uvazku nepodepisovala, nevim jestli pro me budu vyhodnejsi pouze dodatek k pracovni smlouve nebo mi muze dat zamestnavatel podepsat jiny druh smlouvy, DPP nebo DPC a co by pro me bylo nejvyhodnejsi. Chtela bych se tedy zeptat jestli teda muzu nadale cerpat rodicovsky prispevek. Ma dalsi otazka souvisi s personalni situaci v praci. Muj navrat do prace byl z meho popudu, zamestnavatel v te dobe mel jiz dostatek zamestnancu ale nakonec mi praci na zkraceny uvazek umoznil. Mam ale strach jelikoz predpokladam ze nejsem jiz v ochranne lhute ze bych mohla dostat vypoved z duvodu nadbytecnosti. Muj dotaz tedy zni jestli me muze zamestnavatel propustit i kdyz bych neporusila hrube pracovni kazen. Chci se take zeptat jestli muj navrat do prace mam hlasit na urad prace obor socialnich davek a dale jestli kdybych opet otehotnela do 4 let veku ditete muzu pobirat PPM ve stejne vysi jako s prvnim ditetem.
dekuju moc za odpoved a preju hezky den

Dobrý den,

pokud jste nastoupila na Vaši původní pozici, došlo k ukončení rodičovské dovolené (RD) a změně pracovní smlouvy co se týče úvazku na 0,4 stanovené týdenní pracovní doby. K pracovní smlouvě by tedy měl být uzavřen dodatek reflektující tuto změnu. Doporučuji dodatek uzavřít pouze na dobu určitou (např. do 3 let věku dítěte), po této době se smlouva automaticky obnoví v původním znění a budete se tedy moci vrátit na plný úvazek.

Rodičovský příspěvek (RP) můžete pobírat i nadále, není překážka, že opět vykonáváte výdělečnou činnost, ani výše přivýdělku není omezena. Abyste v daném měsíci měla nárok na RP, nesmí dítě mladší 2 let případně navštěvovat předškolní zařízení více než 46 hodin v měsíci. U dětí starších 2 let se již docházka nesleduje vůbec. Svůj návrat z RD na úřadu práce hlásit nemusíte, jelikož ÚP má v působnosti RP, nikoli RD, jde o dva na sobě nezávislé instituty.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze za zákonem určených důvodů - jedním z nich je nadbytečnost zaměstnance. Pokud tedy budou podmínky nadbytečnosti splněny, tedy bude existovat rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, v jejímž důsledku se stanete nadbytečnou, může Vám zaměstnavatel dát výpověď. Nadbytečností však není, že zaměstnavatel na Vaše místo přijal náhradu a pro Vás by tedy místo již neměl. Skutečnost, že má zaměstnavatel najednou na jednu pracovní pozici více zaměstnanců, je jeho problém, nejde o výpovědní důvod. Pokud by Vás tedy zaměstnavatel chtěl propustit na základě "falešné" nadbytečnosti, nejednal by dle zákona. Můžete případně podat podnět, stížnost na inspektorát práce, který by u zaměstnavatele provedl kontrolu a v případě porušení zákona zaměstnavateli hrozí pokuta. Inspektorát práce však nemá rozhodovací pravomoc ohledně neplatnosti výpovědi, tu má pouze soud. S neplatností výpovědi byste se tedy případně musela obrátit na něj (viz níže § 69 zákoníku práce).
Pokud byste však byla nadbytečná (existovalo by rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně), tak jelikož již nejste na RD, nejste v ochranné době a výpověď Vám může být doručena. Vy však máte možnost se kdykoli do 3 let věku dítěte vrátit na RD, tzn. i po doručení výpovědi zaměstnavatelem ho můžete požádat o návrat na RD a opět na RD nastoupit. Běh výpovědní doby by se po dobu Vaší RD zastavil a zbytek by doběhl až po odpadnutí překážky, tedy až po Vašem návratu z RD.

A k Vaší poslední otázce - ano, pokud za trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele nastoupíte na další PPM do 4 let věku předchozího dítěte, máte zaručenou stejnou výši PPM jako u předešlé PPM.

Související ustanovení:

Výpověď daná zaměstnavatelem
§ 52 zákoníku práce
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
...
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
...


§ 53
...
(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Neplatné rozvázání pracovního poměru
§ 69
(1) Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.
(3) Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

§ 19 zákona o nemocenském pojištění
...
(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Rodičovská dovolená, nezaměstnanost, nový zaměstnavatel

04.11.2018

Dobrý den, prosím Vás tímto o radu ohledně mé situace. Aktuálně jsem na rodičovské dovolené a pobírám rodičovský příspěvek. Ten mám dočerpat v únoru 2019, kdy budou synovi tři roky. Před MD jsem pracovala jako učitelka a mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Mám u zaměstnavatele zažádáno o RD do tří let věku dítěte ( 24. 2. 2019). Teď uvažuji, že se do původního zaměstnání nevrátím z důvodu dojíždění a budu si hledat práci v místě bydliště. Zatím mám dojednanou DPP u nového zaměstnavatele a to od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019. Mám si prodloužit vyplácení RP ? Předpokládám, že v místě bydliště seženu práci i od 1. 9. 2019, a to na pracovní smlouvu. Mám si požádat o neplacené volno do čtyř let dítěte u stávajícího zaměstnavatele pro případ, že bych v místě bydliště nesehnala práci?
Prosím o radu, jak překlenout období prázdnin tedy od 1.7. do 31. 8. 2019. Nárok na dovolenou z DPP asi není. Mohu se na tyto dva měsíce přihlásit na ÚP? Budu mít nárok na dávky v nezaměstnanosti? A když ano, tak z čeho se vypočítávají?
Jak jinak tuto situaci řešit?
Moc Vám děkuji za odpověď

Dobrý den.

Rodičovská dovolená (RD) je volno poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci k prohloubení péče o dítě, max. do 3 let věku dítěte. Poté můžete zaměstnavatele požádat o čerpání neplaceného volna, na toto volno však již nemáte právní nárok a záleží tedy čistě na zaměstnavateli, zda Vám vyhoví.
To, zda setrvat v pracovním poměru u stávajícího zaměstnavatele, záleží na Vás. Zachovaný trvající pracovní poměr může být výhodný pro případ, že byste nové zaměstnání nesehnala. Dále pokud byste plánovala opět otěhotnět, trvající pracovní poměr, a tedy nemocenské pojištění, by Vám zajistilo nárok na další peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Je samozřejmě také podstatné, zda by bylo vůbec možné do tohoto zaměstnání dojíždět. Pokud je vzdálenost veliká a víte, že byste do práce nedojížděla ani v případě, že byste nové zaměstnání nesehnala, nemá nejspíše význam v takovém pracovním poměru setrvávat.
Pokud nemáte jistotu následujícího zaměstnání, rodičovský příspěvek (RP) si můžete prodloužit, a to až do 4 let věku dítěte. O změnu volby výše RP se žádá na úřadu práce (ÚP), odboru státní sociální podpory. Nepíšete, o jakou DPP se jedná, zda z ní bude odváděno zdravotní a sociální pojištění. DPP s měsíční odměnou do 10 000 Kč účast na pojištění nezakládají, DPP s odměnou alespoň 10 001 Kč účast na pojištění zakládají. Dokud budete pobírat RP, bude za Vás zdravotní pojištění odvádět i stát. Pokud tedy Vaše DPP nebude zakládat účast na pojištění, doporučuji si délku pobírání RP prodloužit.
Zákon u DPP nezakládá nárok na dovolenou. Není však vyloučeno, ale by bylo takové právo dohodou založeno. Na období červenec-srpen se můžete evidovat na ÚP jako uchazeč o zaměstnání (v tomto případě byste však musela mít stávající pracovní poměr ukončený; jakmile byste byla na neplaceném volnu, evidovat na ÚP se nemůžete). Za uchazeče o zaměstnání odvádí zdravotní pojištění stát. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který v posledních 2 letech před evidencí na ÚP splnil dobu účasti na důchodové pojištění alespoň po dobu 12 měsíců. Jelikož jste v tomto období byla zaměstnána, podmínku byste splnila. Výše podpory by záležela na tom, zda by DPP zakládala účast na sociálním pojištění (viz výše) - pokud ano, podpora by se počítala z Vašeho čistého průměrného měsíčního výdělku z DPP. Pokud by DPP účast na důchodovém pojištění nezakládala, pak byste podmínku 12 měsíců pojištění splnila pouze díky započtení náhradní doby, kterou je osobní péče o dítě do 4 let věku a náležela by Vám pouze minimální podpora (první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 4315 Kč), třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 3452 Kč), po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 3164 Kč)). Dále upozorňuji, že musíte dát stávajícímu zaměstnavateli výpověď či s ním ukončit pracovní poměr dohodou z nějakého vážného důvodu, jinak Vám bude náležet pouze snížená podpora (45 % výdělku či vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu). Je tedy důležité do výpovědi/dohody nějaký závažný důvod uvést (přestěhování a péče o dítě).


Související ustanovení:

§ 77 zákoníku práce
...
(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o
a) převedení na jinou práci a přeložení,
b) dočasné přidělení,
c) odstupné,
d) pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,
e) překážky v práci na straně zaměstnance,
f) dovolenou,
g) skončení pracovního poměru,
h) odměňování (dále jen „odměna z dohody“), s výjimkou minimální mzdy, a
i) cestovní náhrady.

§ 5 zákona o zaměstnanosti
Pro účely tohoto zákona se rozumí
...
c) vážnými důvody důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,
...

§ 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
...
c) příjemce rodičovského příspěvku;
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)
...
k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
...

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD, OČR

01.11.2018

Dobrý den,
jsem na rodičovské dovolené, dítě dovrší 2 let v lednu 2019. Od března 2019 bych ráda začala u svého stávajícího zaměstnavatele vykonávat práci na DPP nebo DPČ, tou dobou bych sice stále byla na rodičovské dovolené, avšak již bych nedostávala rodičovský příspěvek (pobírala jsem jej v maximální výši). Je to z hlediska zdravotního a sociálního pojištění ok? A pokud by dítě onemocnělo, mohl by na něj OČR pobírat otec (jelikož já z DPP ani DPČ nebudu), nebo to není možné, jelikož budu stále na rodičovské dovolené? A mohl by pobírat OČR na naše starší dítě - již navštěvující školku? Děkuji a přeji příjemný den!

Dobrý den,
stát platí zdravotní pojištění i za osoby na rodičovské dovolené. Pokud tedy bude čerpat RD, bude za Vás zdravotní pojištění platit stát. Sociální pojištění se odvádí z výdělku u DPČ vyšší než 2500Kč/měsíc nebo 10000Kč/měsíc u DPP. Doba péče o dítě do věku 4 let se Vám bude počítat jako doba náhradní pro důchod.

Dle § 39 odst. 3 zák.č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění ošetřovné nenáleží, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže o dítě pečovat z důvodu nemoci, úrazu, karantény, porodu apod. Vy však již RP pobírat nebudete, tak by otec dítěte měl mít nárok na OČR a ošetřovné.

Právní úprava:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD u jiného zaměstnavatele

01.11.2018

Dobry den, jsem pul roku na RD. U meho zamestnavatele mam HPP na dobu neurcitou. Chtela bych se zeptat, jestli se muzu nechat zamestnat u jineho zamestnavatele na uplne jinou pozici, nez jsem doted vykonavala a jestli je tam nejake omezeni, co se tyce vyse vydelku? Jak je to s jednotlivymi odvody, pokud bude vyse vydelku vyssi nez 30 000 hrubeho, pripadne jak to bude s danemi? Mam u noveho zamestnavatele podepsat ten fialovy papir ohledne dani?
Dekuji za vyrozumeni.

Dobrý den.

Během rodičovské dovolené (RD) můžete pracovat jak u stávajícího, tak u jiného zaměstnavatele. Jediným omezením u přivýdělku u jiného zaměstnavatele je, že nemůžete bez předchozího písemného souhlasu stávajícího zaměstnavatele vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokud jde o jinou pozici, souhlas nepotřebujete.
Výše výdělku není nijak omezena.
Odvody na zdravotní a sociální pojištění budou fungovat na stejném principu jako v předchozím hlavním pracovním poměru. Z Vaší mzdy bude měsíčně strháván odvod na zdravotní pojištění ve výši 4,5 % hrubé mzdy, odvod na sociální pojištění činí 6,5 % hrubé mzdy. Příjem bude dále klasicky zdaňován 15% zálohovou daní z příjmu FO (daň se sice odečítá z hrubé mzdy, počítá se však ze superhrubé mzdy). Abyste mohla měsíčně uplatňovat jednotlivé daňové slevy, musíte mít u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani ("růžový papír"). Poté Vám bude měsíčně odečtena sleva na dani na poplatníka (2070 Kč), příp. další slevy, pokud nějaké budete uplatňovat (daňové zvýhodnění na děti apod.).

§ 304 zákoníku práce
(1) Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
(2) Jestliže zaměstnavatel souhlas podle odstavce 1 odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.
(3) Omezení stanovené v odstavci 1 se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.