Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Podnikání na rodičovské dovolené

17.12.2017

Dobrý den,
jsem na RD s 14ti měsíční dcerou a ráda bych od roku 2018 částečně obnovila činnost OSVČ, kterou jsem vždy vykonávala jako vedlejší. Do zaměstnání se zatím nevracím. Bylo mi řečeno, že budu muset měsíčně platit zdravotní a sociální pojištění. Je to pravda? Případně v jaké výši. Předem moc děkuji za odpověď.

Dobrý den,
po dobu, kdy budete pobírat rodičovský příspěvek, budete vedena jako OSVČ vedlejší.
Nebudete povinna odvádět minimální pojistné na zdravotní a sociální pojištění, ale pouze ze skutečných příjmů. Na sociální pojištění do jisté hranice příjmů nebudete povinna odvádět pojistné vůbec. Více informací najdete zde: http://www.podnikatel.cz/specialy/podnikani-na-vedlejsak/osvc-vedlejsi/.
Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:
• vykonávala hlavní SVČ;
• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění;
• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.
Částky od příštího roku mírně vzrostou, uvádím jen pro orientaci částky letošní - tj. pokud byste podnikala v letošním roce.
Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, jestliže její daňový základ dosáhl v roce 2017 rozhodné částky ve výši 67 756 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 5648 Kč, za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.
Určení vyměřovacího základu a výše pojistného
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ. Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2017 činí 84 696 Kč. OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 67 756 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 33 888 Kč).
Sazba pojistného
Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.
Zálohy na pojistné
• OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 1972 Kč a po podání Přehledu za rok 2016 se mění na 2061 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2017 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.
• OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2017 na pojistné:
– dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok;
– povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2017 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 67 756 Kč).
Více informací lze přečíst na http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2017/20170105-cssz-informuje-dulezite-udaje-platne-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2017.htm
Příklad: Paní X bude mít za rok 2017 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ bude tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2017 činí u paní X takto:
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 67 756 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je paní X povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.
Psp = 96 000 x 0,5 x 0,292 = 14 016 Kč.
Výše pojistného za rok 2017, které musí zaplatit, činí 14 016 Kč.
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 paní X vypočte tak, že výši pojistného za rok 2017 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.
Z = (Psp 2017 : 12) = (14 016 : 12) = 1168 Kč
Měsíční záloha ve výši 1168 Kč na rok 2018 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2017.
Kamarádka paní X byla rovněž OSVČ vedlejší, avšak má nižší příjmy. Její příjem bude činit 100 000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60 000 Kč (100 000 Kč × 0,6 = 60 000 Kč). Daňový základ činí 40 000 Kč (100 000 Kč – 60 000 Kč = 40 000 Kč).
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40 000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2017 činí 67 756 Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, nemusí kamarádka platit pojistné na sociální pojištění.
Splatnost záloh
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, např. pojistné za leden 2017 je splatné od 1. do 20. 2. 2017 atd. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
Zdravotní pojištění
Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně
Povinností OSVČ je především:
• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ;
• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát;
• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky);
• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu;
• poskytnout zdravotní pojišťovně potřebné doklady při provádění kontroly.
Výše pojistného na zdravotní pojištění
Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.
Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění
Minimální měsíční záloha pro rok 2017 na pojistné je 1906 Kč, která se hradí poprvé za leden 2016 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2017). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2017 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:
• celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než 4 hodiny denně (v případě školních dětí družinu);
• za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).
Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoba, která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.
Příklad: Paní X bude mít v roce 2017 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Pzp) za rok 2017 paní X činí:
Pzp = 96 000 x 0,5 x 0,135 = 6480 Kč
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 spočte paní X tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2017 vydělila počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců:
Z = (Pzp 2017 : 12) = (6480 : 12) = 540 Kč
Měsíční záloha ve výši 540 Kč na rok 2018 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2017.
Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.
Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.
Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.
Shrnutí:
Pokud se týká zdravotního pojištění, budete povinna vždy hradit pojistné na zdravotní pojištění z výše skutečného výdělku. Pokud se týká pojistného na sociální pojištění hranicí je cca částka 168 000 Kč veškerých příjmů za rok. Do hranice tohoto příjmu neodvádíte pojistné na sociální pojištění.

Informace
• www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.
• http://kalkulacky.idnes.cz/cr_kalkulator-osvc-2017.php
• Brožura, kde se můžete v kapitole o podnikání rodičů dočíst více je zdarma ke stažení zde - https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScUUr8CTj0b8z516bI3dcjVDowc6yzrc_tgOqET5RoQ-plB3g/viewform
Právní úprava:
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
5. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Uzavření dalšího pracovního poměru v době RD

16.12.2017

Dobrý den,
rodičovskou dovolenou jsem vyčerpala v nejkratší variantě 2 let,jsem s dítětem doma jako osoba pečující o dítě do věku 7 let. Zároveň mám stále trvající pracovní poměr na dobu neurčitou. Chtěla bych začít znovu pracovat, našla jsem si ale zajímavější místo, nabídli mi bohužel jen pracovní poměr na dobu určitou 1 rok se zkušební dobou 3 měsíců.Pracovní poměr na dobu neurčitou, tak budu ukončovat a uzavírat smlouvu s novým zaměstnavatelem. Pokud bych se v budoucnu rozhodla mít druhé dítě, jaké komplikace pro mě ten pracovní poměr na dobu určitou může mít? V prvním těhotenství jsem podmínku na pobírání PPM splnila, v době nástupu do nové práce to bude 34 měsíců od nástupu na MD s prvním dítětem.

Dobrý den,
pokud stále čerpáte u svého zaměstnavatele rodičovskou dovolenou /lze až 3let věku dítěte/, doporučuji tento pracovní poměr neukončovat. Tento pracovní poměr může ukončit až ve věku 3let dítěte, kdy se máte vracet zpět do původního zaměstnání.
V tuto chvíli můžete uzavřít další pracovní poměr. Během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Jestliže by Vám z jakéhokoliv důvodu nový pracovní poměr skončil /např. ve zkušební době/, běží Vám ten původní a při otěhotnění byste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud byste tento pracovní poměr ukončila a skončil by i Váš nový pracovní poměr, mohlo by stát, že Vám nárok na PPM nevznikne.

Jestliže pracovní poměr na dobu neurčitou ukončíte, uzavřete PP na dobu neurčitou, překonáte 3měsíční výpovědní lhůtu, tak pracovní poměr Vám skončí uplynutím lhůty. Může se ovšem stát, že Vám zaměstnavatel bude smlouvu obnovovat a pracovní poměr poběží dál. Pokud otěhotníte, záleží na tom, jak dlouho ještě bude trvat Váš PP, resp. jak dlouho trval. Dokud neodpracujete u nového zaměstnavatele 180dní bude ochranná lhůta pro výplatu PPM ze skončeného zaměstnání jen tolik dní, kolik dní jste odpracovala. Může se tak stát, že ochranná lhůta uplyne dřív, než vy budete 6-8 týdnů před porodem.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství stanovuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění a jsou následující:
- účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM;
- v den nástupu na PPM trvá účast na nemocenském pojištění nebo trvá ochranná lhůta 180 dní ze skončeného pojištění ještě počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu;
- těhotenství skončilo porodem;
- zaměstnankyně nemá příjem z pracovní činnosti, která jí zakládá nárok na PPM, výjimkou jsou příjmy, které jí náleží i za dobu pobírání PPM (např. prémie, podíly);
- zaměstnankyně nevykonává činnost v zaměstnání, ze kterého PPM náleží.
Do doby 270 dnů se také započítává:
- předchozí doba pojištění nebo účasti na nemocenské péči v ozbrojených silách;
- studium –na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění; pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno
- doba pobírání plného invalidního důchodu (pokud byl tento důchod odňat a po jeho odnětí pokračovala nebo začala výdělečná činnost);
- doba přerušení pojištění (rodičovská dovolená, neplacené volno do 4 let věku dítěte)
- nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají jen ty OSVČ, které si v předchozích dvou letech alespoň 270 dní před nástupem na mateřskou dovolenou platily nemocenské pojištění, z toho nejméně 180 dnů v posledním roce před počátkem podpůrčí doby.
Pro získání PPM je třeba splnit všechny zákonem vyžadované podmínky současně.

Je to poměrně složité spekulovat o tom, kdy nárok na PPM vznikne a kdy ne, když ještě nejste těhotná. Pokud otěhotníte, doporučuji Vám obrátit se znovu na naší poradnu a napsat jak to je v tu chvíli s pracovním poměrem, kdy je plánován porod a pak jsem schopny Vám říci více.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD

16.12.2017

Dobry den.Jsem na rodicovske dovolene.Nasla jsem privydelek na jine firme,nez jsem puvodne pracovala. Mam dotaz zda muzu tam pracovat na pul uvazku,a vubec kolik hodin smim pracovat abych neporusila zakon,jak by mela znit pracovni smlouva,kdyz mam pracovni smlouvu v te firme odkud jsem odhazela na materskou? A vubec jake mam splnovat podminky aby neporusila zakon? Dite by mela hlidat chuva

Dobrý den,
během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.
Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, nebo pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem na stejný druh práce se souhlasem původního zaměstnavatele.

Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou nijak omezeny. Na dobu své výdělečné činnosti je však dítěti povinen zajistit péči jiné zletilé osoby s tím, že dítě nesmí navštěvovat jesle, mateřskou školu či obdobné zařízení nad zákonem stanovený rozsah (tj. 46 hodin měsíčně); u dítěte staršího 2 let není návštěva v předškolním zařízení nikterak omezena. Pokud bude dítě hlídat chůva, problém nevznikne a nikde nic hlásit nemusíte.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost během RD

13.12.2017

Dobry den,
na zaciatku ledna popri rodicovskej dovolenke nastupujem na polovicny uvazok do novej prace, rodicovska dovolenka mi trva do 31.3. Stale mam trvajucu zmluvu u stareho zamestnavatela, kde ale nastupit nemozem, lebo uz nema pre mna ziadne miesto (moje povodne miesto bolo zrusene). Ake mam teraz povinnosti voci staremu zamestvavatelovi, musim mu nieco hlasit, alebo mam pockat na odstupne? Nastupujem na inu poziciu, ako som povodne pracovala.
Dakujem a prajem pekny den

Dobrý den,
během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.
Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, nebo pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel je povinen Vám po skončení rodičovské dovolené přidělit práci podle pracovní smlouvy. tj. dle sjednaného druhu práce a ve sjednaném místě výkonu práce.
Vrátí-li se rodič do práce po rodičovské dovolené popř. po neplaceném volnu, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Možnosti řešení situace jsou následující:
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází-li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně.
Zaměstnavatel však nesmí rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru či ke zkrácení pracovního úvazku.)
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde-li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, protože zaměstnavatel učinil rozhodnutí o organizačních změnách, pak je možné rozvázat dohodou či výpovědí se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti:
V tomto případě je třeba, aby
- existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, v jejichž důsledku se zaměstnanec stal nadbytečný
- byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance.
V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné.

Zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel má tyto důvody taxativně vymezeny (§ 52, zákoníku práce). Pokud by Vám dal zaměstnavatel po ukončení neplaceného volna výpověď z důvodů vymezených v § 52 písm. c („stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách“.) /nadbytečnost/, měla byste nárok na tříměsíční odstupné. Nárok na odstupné byste měla i v případě, kdy byste ze zmíněných důvodů skončila pracovní poměr se zaměstnavatelem dohodou, ovšem je nutno v této dohodě vymezit výpovědní důvod (§ 67,odst. 1, zákoník práce). Výpovědní doba u podání výpovědi zaměstnavatelem činí minimálně dva měsíce.
Máte právo nahlédnout do rozhodnutí, kterým jste se stala nadbytečnou.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost během RD

13.12.2017

Dobrý den
Chci se zeptat jsem na RD malýmu je 13 měsíců RD mám na 4 roky ,protože jsem šla z UP. Teď se mi naskytla práce v kanceláři a tak mám dotaz jestli mě mohou počas RD zaměstnat na HPP nebo jen na DPP a nebo DPC .Jdu v patek na pohovor a chci být na toto informována. Děkuji moc za ochotu a zodpovězení dotazu přeji hezký den.

Dobrý den,
při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou nijak omezeny. Na dobu své výdělečné činnosti je však dítěti povinen zajistit péči jiné zletilé osoby s tím, že dítě nesmí navštěvovat jesle, mateřskou školu či obdobné zařízení nad zákonem stanovený rozsah (tj. 46 hodin měsíčně); u dítěte staršího 2 let není návštěva v předškolním zařízení nikterak omezena.
Pokud Vaše dítě v době nástupu do MŠ nedosáhne věku 2let, výplata RP se přeruší / na základě Vašeho oznámení na ÚP, že dítě nastoupilo do MŠ/, výplata RP bude obnovena, po dosažení dvou let dítěte a budete moc vyčerpat celou částku. Pak se již docházka do MŠ nesleduje.
Jestliže by v době Vaší výdělečné činnosti hlídal dítě někdo např. z rodiny, hlásit nic nemusíte.
Je v podstatě jedno, jaký typ pracovního poměru se zaměstnavatelem uzavřete.

Během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.
Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, nebo pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem.

Od 1.1.2018 bude platit novela zákona o státní sociální podpoře. Po tomto datu můžete zajít na ÚP, a požádat o změnu čerpání výše RP a to na částku 7600Kč, i když jste ho původně měla na 4roky. O této možnosti byste měla být informována dopisem, které jsou nyní rozesílány rodičům, pobírajícím RP.

Právní úprava:
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Dohoda o pracovní činnosti

12.12.2017

Dobrý den,
jsem na rodičovském příspěvku a budu mít brigádu na Dohodu o pracovní činnosti. Ráda bych se zeptala, kolik za mne bude odvádět zaměstnavatel pojistného, zdravotní a sociální?
Děkuji

Vážená paní,

příjmy na základě dohody o pracovní činnosti jsou předmětem daně z příjmů a rovněž se z nich odvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění, a to v případě pokud výše příjmu dosáhla alespoň částky 2500 Kč měsíčně. Doporučuji zaměstnavateli oznámit, že jste příjemcem rodičovského příspěvku, pak za Vás zaměstnavatel nemusí odvádět minimální pojistné na zdravotní pojištění, pokud by příjem nedosahoval minimální mzdy, tj. 12 200 Kč měsíčně. Orientační kalkulačka mzdy a jejích odvodů lze najít na www.vyplata.cz.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: RP a zaměstnání v SRN

11.12.2017

Dobrý den, v současné době jsem na rodičovské dovolené. Chci se zeptat, zda-li mohu být v Německu na minijob zaměstnaná u dvou zaměstnavatelů s tím, že bych v součtu od těchto dvou zaměstnavatelů nepřekročila měsíční výplatu do 450,- Euro.?
Děkuji

Dobrý den.
V německu panuje poměrně široká smluvní volnost stran při uzavírání smlouvy zakládající pracovní poměr. Vznik pracovní smlouvy je pak vázán souhlasným projevem obou smluvních stran o výkonu práce zaměstnance a jejím počátku pro zaměstnavatele. Nenašla jsem žádné omezení co do počtu pracovních smluv u jedné fyzické osoby. Tedy v tomto je situace obdobná jako v ČR.
Dle mých informací tedy dva minijoby v Německu mít můžete a z hlediska RP pobíraného v ČR,Vás výdělek v SRN také neomezí, pokud s dítětem žijete v ČR a otec dítěte v ČR pracuje, nebo pobírá důchod atp.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: PPM a další zaměstnání

11.12.2017

Dobrý den,
měla bych dotaz ohledně dohody o provedení práce na mateřské dovolené.
Od 1.11.2017-30.4.2018 mám dohodu o provedení práce max. na 300hod ročně u mého zaměstnavatele. 8.11. jsem nastoupila na MD.
Průměrná měsíční odměna vychází pod 10tis.kč, neměla by se tedy danit. Může mi ale být vyplacena odměna na vykonanou práci v době 14 týdnů před a po porodu, kdy bych podle zákona neměla pracovat? Jde mi o to, jestli mi zaměstnavatel přestane v této době vyplácet odměnu, doplatí ji až po těchto 14 týdnech, dostanu se ale nad hranici 10000kč a zdanění se mě bude týkat. Je někde sledováno, za které období přesně je odměna vyplácena?

Děkuji předem za odpověď!

Dobrý den,
v průběhu mateřské dovolené nesmí rodič vykonávat tu práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a PPM, nicméně může pro svého zaměstnavatele /ale i jiného/ pracovat na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, přičemž druh práce musí být odlišný od druhu práce, který vykonává v pracovním poměru. Žádný zaměstnavatel ale nesmí zaměstnat ženu v období šestinedělí.
Tento „zákaz“ práce v šestinedělí se odvozuje od následujících dvou právních předpisů:
1/ zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
§ 35
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech
(1) U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“
2/ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
§ 195 odst. 5
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“
V obou případech se jedná o ochranu zdravotního stavu ženy v šestinedělí.

Pokud tedy budete pobírat PPM, nemůžete vykonávat pracovní činnost, ze které PPM vyplácena. Co se týká jiného druhu pracovního poměru /u stejného či jiného zaměstnavatele/, pak tuto vykonávat může, pokud tomu nebrání např., zdravotní stav. Žádnou výdělečnost činnost však nesmíte vykonávat v období 6týdnů po porodu a nemůže Vám tedy být ani za toto období vyplacen žádný výdělek.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Legislativní příručka pro rodiče

NEBOJUJTE SE ZÁKONY 2017
- legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe
- jednotlivá témata najdete v sekci Aktuality a články

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2017 - ke stažení ve formátu PDF

Vyzkoušeli jsme

 Nežehlící košile

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze, Olomouci a Ústí nad Labem
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
leden až červen 2018

Nové šance

NA SPOLEČNÉ VLNĚ - mentoringový kurz
techniky provázení a mentorování, osvědčená metodika podpory sólo rodičů ze Skotska

Staňte se mentorkou

...další APERIO kurzy pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

RODIČE NA START! 2017

Letošní benefiční běh se vydařil, na poradnu jsme získali 40 tisíc Kč

Chcete podpořit bezplatné poradenství pro rodiče? Přidejte se příští rok k nám!



Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

Poslechněte si rozhovor s Eliškou Kodyšovou o kurzu Nové šance pro rodiče v obtížné situaci.

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.