Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: výdělečná činnost při rodičovské dovolené

19.09.2018

Dobry den,
chci vas poprosit o radu, ktera se tyka prividelku behem RD. Jsem OSVC a toho casu jsem na na rodicovske dovolene s prvnim synem. V prosinci mam termin druhyho porodu. Po prvnim porodu jsem si prestala platit nemocenskou, proto se bude druhy RP pocitat z partnerovho platu. Dostala jsem ponuku na praci do 10 000 na DPP, nez porodim. Pak se uvidi. Zajima me, zda mi tenhle prividelek muze ovlivnit vysi stavajiciho RP, pripadne, jestli muze ovlivnit vysi materske, nebo nastavajiciho RP. Predpokladam, ze prijem budu muset priznat pak v danovem priznani.
Dekuji moc za odpoved.

Dobrý den,
pokud budete pracovat na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc, nebude mít tento přivýdělek na zmiňované dávky vliv.

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 10 000 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele).

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1) Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků":

Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15% daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2) Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků":

Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15% daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 070 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání.

Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 165 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Petra Kuntošová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Návrat do zaměstnání - kratší pracovní doba; další peněžitá pomoc v mateřství atd.

11.09.2018

Dobrý den,
v současné době jsem na rodičovské dovolené (od 2.6.2018). Smlouvu u zaměstnavatele mám plný úvazek na dobu neurčitou. Zaměstnavatel by byl rád, abych nastoupila od začátku roku 2019 (v roce dítěte) na částečný úvazek (přesně 0,1-0,2). Jednalo by se o stejný druh práce i pracovní zařazení. Potřebovala bych vědět, zda-li by změnou pracovního úvazku ve smlouvě od roku 2019 došlo k zamezení možnosti čerpání případné druhé mateřské dovolené nastoupené do 4let věku prvního dítěte v plné výši té předchozí. A také je-li možné se kdykoliv vrátit k čerpání rodičovské dovolené do 3let věku dítěte i po nastoupení na již zmíněný častečný úvazek. Před první mateřskou jsem několik měsíců čerpala nemocenskou pro rizikové těhotenství, ale to by nemělo mít na danou záležitost vliv. Předpokládám, že čerpání rodičovského příspěvku musí být ukončeno před vznikem případné druhé mateřské a nesouvisí s nástupem na částečný úvazek.
Předem děkuji za informace.

Dobrý den.
U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění). Kratší pracovní úvazek tedy neovlivní následnou peněžitou pomoc v mateřství.
Zaměstnavatel je povinen Vám na Vaši žádost poskytnout rodičovskou dovolenou ve Vámi zvoleném rozsahu maximálně do 3 let věku dítěte (§ 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Pokud budete chtít, můžete tedy opět nastoupit na rodičovskou dovolenou.
Při pobírání rodičovského příspěvku můžete být výdělečně činná, výše příjmů není nikterak sledována. Po dobu své výdělečné činnosti jste povinna dítěti mladšímu 2 let zajistit péči jiné zletilé osoby s tím, že docházka dítěte mladšího 2 let do mateřské školy nebo obdobného zařízení je omezena. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz/cs/2.
Pracovní neschopnost, která předcházela první mateřské dovolené, nemá na výše uvedené vliv.
Při pobírání peněžité pomoci v mateřství lze pobírat rodičovský příspěvek jen, pokud je vyšší, a to ve výši rozdílu mezi oběma dávkami.
S pozdravem a přáním hezkého dne

Autor(ka) odpovědi: Tereza Patočková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD; nárok na další PPM

11.09.2018

Dobrý den, dceři budou v lednu tři roky a u svého zaměstnavatele, kde mám dobu neurčitou čerpám rodičovskou dovolenou do třech let věku dítěte. Je možné požádat svého současného zaměstnavatele o zůstání s dítětem do čtyřech let věku dítěte a začít pracovat na HPP, VPP či DPP pro jiného zaměstnavatele? V případě dalšího těhotenství měla bych nárok na PPM a v jaké výši?

Děkuji

Dobrý den.

Na rodičovskou dovolenou (RD) máte nárok nejdéle do 3 let věku dítěte. Můžete zaměstnavatele v návaznosti požádat o neplacené volno do 4 let věku dítěte, avšak na to již nemáte právní nárok a záleží tedy čistě na zaměstnavateli, zda Vám vyhoví, nebo ne. Doporučuji zaměstnavatele kontaktovat s dostatečným předstihem, aby měl případně čas za Vás domluvit nadále náhradu.
Jestliže Vám zaměstnavatel vyhoví, můžete si klidně během neplaceného volna přivydělávat jinde. Jediné omezení stanoví zákoník práce pro výkon výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti původního zaměstnavatele. V takovém případě by byl třeba jeho předchozí písemný souhlas. Práci u jiného zaměstnavatele můžete vykonávat jak na klasickou pracovní smlouvu (ať již na plný či zkrácený úvazek), tak na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či dohodu o provedení práce (DPP). Výše výdělku není nijak omezena. Pokud by však zaměstnavatel Vaší žádosti o neplacené volno nevyhověl, byla byste povinna následující pracovní den po 3. narozeninách dítěte nastoupit do práce (pokud byste se se zaměstnavatelem nedohodli jinak).

§ 304 zákoníku práce
(1) Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
(2) Jestliže zaměstnavatel souhlas podle odstavce 1 odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.
(3) Omezení stanovené v odstavci 1 se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Co se týče peněžité pomoci v mateřství (PPM), tak abyste na ni měla nárok, musíte splnit podmínky dané zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tedy:
1) Účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na PPM. Nástup na PPM nastává dle volby nejdříve 8 týdnů a nejpozději 6 týdnů před termínem porodu.
2) Účast na nemocenském pojištění (či plynoucí ochranná lhůta) v době nástupu na PPM.

Pokud byste tedy byla na neplaceném volnu a stále Vám trval pracovní poměr u původního zaměstnavatele, nárok na PPM by Vám u tohoto zaměstnavatele opět vznikl. Výše PPM činí 70 % denního vyměřovacího základu (DVZ). DVZ se stanoví tak, že se vyměřovací základ za rozhodné období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno celkový příjem, ze kterého bylo odvedeno důchodové pojištění, za rozhodné období. Rozhodným obdobím je 12 kal. měsíců před kal. měsícem, ve kterém došlo k nástupu na PPM. Pokud v daném období nemá zaměstnanec žádné příjmy (např. čerpal-li RD), je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ (viz § 18 zákona o nemocenském pojištění níže).
Pokud byste na další PPM nastupovala do 4 let věku předchozího dítěte, je zákonem garantovaný minimálně stejný DVZ jako u staršího dítěte.
Pokud byste navíc splnila obě podmínky i u druhého zaměstnavatele, náležela by Vám PPM i z tohoto pojištění (DVZ by se sečetly, dávka by pak přišla jedna).

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
§ 18 zákona o nemocenském pojištění
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
...
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu1) neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

§ 19
...
(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

§ 8
Souběh pojištění z více zaměstnání
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. ...

§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.
(2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.

§ 20
(1) Vznikne-li v případě souběhu více pojištění u pojištěnce, který splňuje podmínky nároku na výplatu téže dávky, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z více pojištění (§ 14 odst. 2 věta druhá), nárok na výplatu této dávky
a) od stejného dne, stanoví se nejprve denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti, z níž pojištěnec uplatnil nárok na výplatu dávky, podle § 18 a 19 a za denní vyměřovací základ pro stanovení dávky se považuje úhrn těchto denních vyměřovacích základů,
...

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost během RD

09.09.2018

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o objasnění možnosti čerpání rodičovského příspěvku a pracovního poměru.
Dne 2.10. 2018 mi bude končit mateřská dovolená, kdy následně budu čerpat řádnou dovolenou u zaměstnavatele před odchodem na MD. Po domluvě s partnerem bych se ráda vrátila do práce na původní pozici a na rodičovskou dovolenou by nastoupil partner. Je možné, aby po dobu RD partnera byl zaměstnán na stejné pozici s tím, že bude pracovat na zkrácený úvazek, tzn. vyžaduje tato změna novou pracovní smlouvu ( nikoliv Dohodu o provedení práce,popř. jiný druh pracovní smlouvy), kde bude uvedena změna pracovní doby nebo případně vytvořen dodatek ke stávající pracovní smlouvě, která je nyní na dobu neurčitou, přičemž místo a druh výkonu práce zůstane nezměněn, pouze se upraví rozsah pracovní doby? Je tato možnost reálná a zakládá stále podle zákona na možnost čerpání příspěvku na RD?
Děkuji za informace a přeji hezký den.

Dobrý den,
pokud to dobře chápu, na RD nebudete nastupovat Vy, ale otec dítěte. Během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.

Partner tedy bude ve svém původním povolání a své původní pracovní smlouvě čerpat RD, kterou mu zaměstnavatel musí umožnit čerpat. Se stávajícím zaměstnavatelem může uzavřít další z pracovní poměr, nemůže se ale jednat o shodný druh práce jako původně. Pracovní doba může být snížena /na poloviční úvazek/
Může tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavač, nyní řidič/, ideálně se uzavírá na dobu určitou, po dobu trvání rodičovské dovolené. Původní pracovní smlouva nezanikne, pokud bude nová sepsaná na jiný druh práce.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek při nemocenském a peněžité pomoci v mateřství

03.09.2018

Dobrý den, ráda bych se zeptala zda je možný přivýdělek při nemocenské pokud dodržuji léčebný plán a následně při nástupu na mateřskou a čerpání peněžité pomoci v mateřství. Jedná se o práci u stejného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a jinou činnost než je současně vykonávaná práce, na kterou čerpám nemocenskou a následně mateřskou.Velice děkuji

Dobrý den.

Zaměstnanci náleží dávka tzv. nemocenské od 15. kalendářního dne v případě, že je uznán dočasně pracovně neschopným (DPN) a jeho DPN trvá déle než 14 dní. V době DPN musí dodržovat léčebný režim a rozsah stanovených vycházek. Pokud budete mít takový přivýdělek, který nebude s léčebným režimem a vycházkami kolidovat, můžete ho vykonávat. Nemocenské by mohlo být odňato pouze v případě, kdybyste vykonávala výdělečnou činnost, ze které Vám výplata nemocenského plyne. Princip dávky je totiž takový, že Vám stát nahrazuje příjem, o který přicházíte kvůli nemoci.

Stejný princip platí následně i u mateřské dovolené (MD) a vyplácení peněžité pomoci v mateřství (PPM). Zaměstnanec nesmí vykonávat činnost, ze které mu plyne PPM, jinou činnost - jiný druh práce na jinou smlouvu či dohodu tedy vykonávat lze. V právních kruzích se však lze setkat se dvěma názory ohledně případné práce v šestinedělí, a to jak úplným zákazem práce v šestinedělí (pro tento závěr ale dle mého názoru není opora v zákoně), tak pouze se zákazem práce na smlouvu na pracovní poměr, ze kterého plyne peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Zde k tématu:
"Podle některých právních výkladů je nezbytné v zájmu ochrany zdraví ženy považovat za minimální dobu mateřské dovolené dobu 6 týdnů po porodu. Po tuto dobu nesmí zaměstnavatel umožnit zaměstnankyni výkon jakékoliv práce (práci v souladu s pracovní smlouvou ani jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, či práci pro jiného zaměstnavatele). Podle názoru odborníků z inspektorátu práce to však za určitých podmínek možné je. Odkazují na ustanovení § 195 odst. 5 zákoníku práce, kdy nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Je dodáno, že se však nesmí jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ustanovení § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.
Ve všech shora uvedených případech si však musí zaměstnavatel uvědomit, že je v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce."

I podle tohoto se domnívám, že i při pobírání PPM můžete během šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele či u původního zaměstnavatele na jiný druh práce, pokud Vám to Váš zdravotní stav dovolí. O PPM byste přišla pouze v případě, že byste vykonávala práci, ze které Vám vznikl nárok na vyplácení PPM.

Související ustanovení:

§ 23 zákona o nemocenském pojištění
Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

§ 56
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti
(1) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).
(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje
a) stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu,
b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3,
c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky nevylučuje,
d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty první a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tuto změnu nevylučuje,
e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce České republiky.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost na RD a další PPM

02.09.2018

Dobrý den,jsem aktuálně na rodičovské dovolené do 3let věku dítěte(duben 2019). V září se budu vracet zpět do práce na stejné misto,akorát jsem znovu těhotná(termin porodu březen 2019).Bude nejlepší když půjdu na dohodu,abych zůstala nadále na rodičovské dovolené? Která dohoda je v tomto případě lepší?Jde mi o to,aby mi zůstala stejná výše PPM jak při prvním. Nebo je to automaticky stejná výše mateřské do 4 let dítěte? Dekuji moc za odpověď

Dobrý den.
Vznikne-li zaměstnankyni za trvání téhož pracovního poměru do 4 let věku dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství, vychází se při výpočtu peněžité pomoci v mateřství z denního vyměřovacího základu pro předchozí peněžitou pomoc v mateřství, pokud je to pro ni výhodnější (§ 19 odst. 3 zák.č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění).
V důsledku ukončení rodičovské dovolené a návratu do zaměstnání na kratší úvazek tedy nedojde ke snížení následné peněžité pomoci v mateřství.
Pokud byste se rozhodla setrvat na rodičovské dovolené a vykonávat činnost pro současného zaměstnavatele na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak by se muselo jednat o výkon práce jiného druhu - zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele totiž nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§34b) odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Pro úplnost dodávám, že dohoda o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně nezakládá účast na nemocenském pojištění; dohoda o pracovní činnosti s příjmem nad 2 500 Kč účast na nemocenském pojištění zakládá; příjem z dohody by však neovlivnil výši peněžité pomoci v mateřství – ta by Vám náležela ze zaměstnání, ve kterém čerpáte rodičovskou dovolenou, z dohody o pracovní činnost by nárok na dávku nevznikl z důvodu nesplnění potřebné doby účasti na nemocenském pojištění.
S pozdravem a přáním hezkého dne

Autor(ka) odpovědi: Tereza Patočková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost během rodičovské dovolené

02.09.2018

Dobry den,

som na rodicovskej dovolenej oficialne do roku 07/2019. Rodicovsky prispevok som poberala 2 roky, nedavmo mi skoncil. Moj syn ma 2 roky a od zari zacne chodit do skolky. Som zamestanana ako zamestananec u jednej firmy. Matersku dovolenku mam nahlasenu do 07/ 2019 kedy moj syn bude mat 3 roky.
1. Prichadzaju mi ponuky na spolupracu na ICO a chcem vediet ci mozem pracovat na ICO napriek tomu, ze som vedena ako zamestananec na neurcito v inej firme.
2. Ak by som pracovala na ICO napr. 5 - 6 meiacov a medzitym otehotnela opat budem mat narok na metersku a rodicovsku ?
3. Plati v tomto pripade nejake obmedzenie ?
4. Ak ano, na co si mam dat pozor prosim ?
5. Pripadne mozem pracovat v inej firme na zamestnanecky pomer ?

Dobrý den.
V době rodičovské dovolené trvá Váš pracovní poměr. Můžete být výdělečně činná (jako OSVČ i jako zaměstnanec jiného zaměstnavatele), avšak pokud se bude jednat o výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti Vašeho zaměstnavatele, je třeba, aby Vám zaměstnavatel dal předem písemný souhlas s výkonem této činnosti (§ 304 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění).
Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění, účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná – pokud se k účasti na nemocenském pojištění nepřihlásíte, což předpokládám, nebudete mít nárok na dávky na nemocenského pojištění.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má žena, která porodila dítě (v době 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu těhotná žena), pokud splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství s tím, že ke vzniku nároku na dávku došlo v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Pokud uvedené podmínky splníte ve Vašem zaměstnání, což předpokládám, bude Vám náležet peněžitá pomoc v mateřství z Vašeho zaměstnání, činnost OSVČ nebude mít na peněžitou pomoc v mateřství ani na nárok na rodičovský příspěvek žádný vliv. Samostatná výdělečná činnost je u příjemců rodičovského příspěvku považována za vedlejší. Rodič, pobírající rodičovský příspěvek, může být výdělečně činný bez omezení, na dobu své výdělečné činnost je však povinen zajistit dítěti péči jiné zletilé osoby (více na www.mpsv.cz/cs/2).
S pozdravem a přáním hezkého dne

Autor(ka) odpovědi: Tereza Patočková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD u původního zaměstnavatele; nárok na PPM

31.08.2018

Dobrý den, od 1.2.2014 mám smlouvu na HPP, na dobu neurčitou. Od 1.7.2017 jsem na rodičovské dovolené, před tím jsem čerpala od 23.12.2016 do 30.6 2017 Mateřskou dovolenou. Rodičovskou dovolenou mám nahlasenou do 1.2.2020.
Od října 2018 bych ráda nastoupila do práce ke stejnému zaměstnavateli. A teď řeším, jestli je to možné? Mohu nastoupit na původní smlouvu? Nebo musím mít jinou smlouvu? Nerada bych přišla o Rodičovský příspěvek, budu mít pouze zkrácený úvazek.
A další dotaz, vím, že musím mít odpracovano 270 dní, abych měla nárok na PPM. Počítají se pouze pracovní dny, je to tak? A počítají se jen odpracovane dny a nebo se počítají dny kdy mi běží smlouva? A Pocita se do této doby popřípadě i nemocenská?
Moc děkuji za odpovědi. S pozdravem

Dobrý den.

U pobírání rodičovského příspěvku (RP) se nehledí na to, zda má osoba příjem, či nikoliv. Při čerpání RP můžete bez omezení vykonávat výdělečnou činnost a o RP nepřijdete. Omezena je však případná docházka dítěte mladšího 2 let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení - dítě může toto zařízení navštěvovat nejvýše 46 hodin měsíčně, jinak RP nenáleží. U dětí starších 2 let se již docházka nekontroluje.
Přivydělat si můžete i u původního zaměstnavatele. Pokud budete vykonávat stejnou práci jako před nástupem na mateřskou dovolenou (MD), dojde k ukončení RD a návratu do práce, dle Vaší domluvy se zaměstnavatelem např. na kratší úvazek. Jelikož však již nebudete čerpat RD, nebudete ani v tzv. ochranné době a nebudete např. již chráněna před výpovědí jako na RD. Kdyby tedy teoreticky došlo k naplnění nějakého zákonného důvodu pro výpověď, již byste ji mohla obdržet.
Je však taktéž možné zůstat nadále na původní smlouvu na RD a jako přivýdělek mít uzavřenou u téhož zaměstnavatele ještě další, jinou prac. smlouvu či dohodu na jiný druh práce. Lze mít uzavřenou jak klasickou pracovní smlouvu, tak dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či dohodu o provedení práce (DPP).

Co se týče druhého dotazu, do min. 270 dní nutné účasti na nemocenském pojištění v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) pro splnění nároku na PPM, se počítají všechny dny účasti na nemocenském pojištění, tedy nikoli pouze pracovní dny, ale všechny kalendářní dny trvání pracovního poměru, včetně dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Související ustanovení:

§ 31 zákona o státní sociální podpoře
...
(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
...

§ 32 zákona o nemocenském pojištění
...
(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.

§ 10
Vznik a zánik pojištění zaměstnanců
(1) Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3.
(2) U zaměstnance v pracovním poměru a státního zaměstnance podle zákona o státní službě se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
(3) Pojištění vzniká u
a) smluvního zaměstnance dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
...

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.