Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Nestabilní rodinné zázemí dcer mého přítele - máme o dcery bojovat?

26.10.2018

Dobrý den,
Přítel má dvě dcerky 8 a 6 let z předchozího nemanželského vztahu, k tomu vychovávali bejvalé přítelkyně syna 10 let, od miminka(toho se před 2 lety zřekla, protože se s ní nechtěl stěhovat k novému chlapovi, tak bydlí u biologického otce). Přítelkyně před třemi lety začala přítele podvádět, bydlela u jiného chlapa (kousek od nich) ale o děti se starali společně, před dvěmi lety se vdala ale za úplně jiného chlapa (2x rozvedeného, údajně minulou manželku byl, 2 děti, jedno malé ze začátku zatajené, to větší k nim moc nejezdí) asi 35km daleko a přestěhovala se tam s dcerkami.
Já jsem s přítelem taky 2 roky, holky k nám jezdí co 14 dní na víkend, někdy i více víkendů po sobě, měsíc o prázdninách (celý měsíc jim maminka nechybí). Strašně moc se jim nechce jezdit zpátky domů, nechtějí vysednout z auta.. ( samozřejmě u nás je více zábavy, méně povinností, což je pochopitelné)
Matka holek ve dvouletém vztahu, příteli už asi 3x volala, brečela, že se rozvádí, že nemá kam jít, pak zase dobrý ( často se hádají, i nějaké facky asi už byli). Matka chodí do třísměnné práce, půl roku mají dvoupatrový dům na hypotéku.
Teď o víkendu matka vyhodila manžela, ten se však vrátil, bydlí dole, o holky ,,se stará,, více asi on. O prázdninách jezdila s dětmi po bazénech s ,, kamarádem,, o kterém nesměli mluvit neb by je zase manžel vyhodil. Vždy když ji teče do bot volá příteli, brečí... za půl dne je vše jinak, tak mu zase nadává, vyhrožuje... Holky o jejím manželovi, říkají že je blbec...když jim přítel volá a on tam přijde, tipnou mu telefon...
Kdyby odešla nemá se kdo o holky postarat kvůli její práci, taky ji napadlo že by mohla bydlet zpátky v bytě přítele s jeho otcem, přítel bydlí u mě, (což jsme zavrhli a navrhli at bydllí u své matky dočasně, tam se ale s dcerami nevleze) a holky ať bydlí u nás což je asi 2km, holky může kdykoliv vidět... což na to zase přišly nadávky... Když se ptáme holek co doma, tak vždy odpoví dobrý...netušíme vůbec jestli má v tomhle případu o holky nějak bojovat...

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Píšete o nestabilním až bouřlivém rodinném prostředí, ve kterém vyrůstají dcery Vašeho přítele, a to kvůli jejich matce. Situace rodinných vztahů se zdá být velmi komplikovaná.
Z Vašeho dotazu vnímám starost o příltovy dcery, a také to, že Vám na nich záleží a jsou pro Vás důležité. Sama vnímáte, že takto nestálé a nestabilní rodinné prostředí je pro děti nevhodné. Děti potřebuji v rodině cítít klid a stabilitu, což tak podle Vašeho popisu nyní holky nemají.
Přiklánila bych se k tomu, abyste zkusili zvážit s přítelem Vaší rodinnou situaci a pokud to zvládnete, ať jsou holky u Vás. Je možné to tak udělat na přechodnou dobu, nebo i na dobu delší a trvalou, kdy už byste žádali soud o svěření dcer do péče, resp. Váš přítel jakožto otec dětí by požádal o svěření dcer do sve péče. Chápu však, že matka dcer toto může vnímat jako krok proti ní a že to nevidí jako krok, který je dobrou volbou pro její dcery a tedy pomocí. Zkuste tedy znovu a v klidné situaci zkusit tuto možnost probrat. Vyvarujte se vzájemného obviňování, výčitek či kritiky vůči matce dětí. Nenechte se vtáhnout do konfliktu nebo hádek. Cílem není nijak vyzrát nad matkou dětí, nýbrž pomoci a dopřát jim klidné podmínky pro vyrůstání.
Další možností je návštěva rodinné poradny, kam můžete jako rodina (ale třeba i Vy samostatně) se zajít poradit a domluvit se spolu za přítomnosti nestranné osoby a k tomu odborníka na mezilidské vztahy, protože v rodinných poradnách pracují psychologové. Ještě doplním, že tyto poradny fungují bezplatně a najdete v okresních městech. Nebo si zkuste zavolat na bezplatnou nonstop telefonní linku Pro rodinu: 116 000 a poraďte se s dalšími dotazy.

Držím Vám palce a přeji, ať to dobře dopadne

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Máme se odstěhovat od babičky přítelkyně, která znepříjemňuje společné bydlení?

26.10.2018

Dobrý den chtel bych se zeptat jestly bychom z přítelkyní se neměly odstěhovat

Bydlíme u přítelkyně a bydlí tam z babičkou a přítelkyně je teď těhotná a babička pořád na ni křičí a psichycky ji depta a když přijedu z práce tak brečí a chceme se jen zjistím jestly se máme odstěhovat o majetek nam nejde ale o zdraví miminka protože se tam vaří z proslich surovin a plisen po celem baraku a nemůže mě nic dělat protože babička tomu všemu veli i finančně je to nákladný bydleni a to si nemůžeme dovolit babička pořád chce 13000mesicne tak se chceme odstěhovat kmím rodičům kde by to bylo finančně i psichycky lepší a a vaří se tak z čerstvých surovin

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Z Vašeho dotazu vnímám naléhavost a prosbu o radu, jak se rozhodnout. Píšete, že je pro Vás, a hlavně pro těhotnou přítelkyni, obtížné bydlet s její babičkou. Je pro Vás oba náročné společné bydlení také v tom, že to je drahé, s babičkou se neshodnete a samotný byt není kvůli plísni vhodný k bydlení a očekávání potomka. Pokud máte možnost bydlet někde jinde - kde bude klid a pohoda, navíc ještě u Vašich rodičů, určitě Vás podpořím v tom, ať se odstěhujete. I pro Váš partnerský vztah je důležité, abyste měli na sebe klid a aby těhotná maminka měla klid, jedla zdravá jídla a nemuseli jste se obávat toho, jak vyjdete finančně. Pokud tedy máte možnost se odstěhovat, určitě doporučuji, ať to uděláte. Je navíc možné, že i pro babičku Vaší přítelkyně je společné bydlení náročné a snaží se Vám takto dát najevo, ať se odstěhujete. Ale nemohu soudit, když Vaší situaci posuzuji pouze takto na dálku.

Držím Vám palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Manželská krize po narození syna

05.10.2018

Dobrý den,
po narození syna máme s manželem krizi. Synovi je sedm měsíců, svoji jsme rok a předtím jsme spolu šest let chodili. Jsem doma na mateřské, do toho studuji. Manžel mi s ničím nepomůže, věnuje se hlavně svému koníčku - sportu. Když přijde z práce, tak se nají, zavolá svým rodičům, patnáct minut je s námi a pak se jde na 2,5 hodiny vyspat! Po tom, co se vyspí opět volá na půl hodiny svým rodičům, půl hodiny je s námi a pak jde trénovat. Po tréninku se nají, dítě už spí a tak chce sex, nebo se mnou trávit čas. Zatím co já vstávám v noci k synovi co hodinu, od pátého měsíce těhotenství jsem se nevyspala 2 hodiny v kuse, kompletní péče o domácnost i o syna je na mě. Manžel naštěstí aspoň nakupuje. Jako sportovec požaduje denně 2 snídaně 2 svačiny, večeře a teplé jídlo o dvou chodech, přestože má už jeden oběd v práci. Já když v jedenáct večer řeknu, že jdu spát, urazí se, že s ním nechci trávit čas. Už jsem se snažila mnohokrát, aby aspoň odpoledne nespal, nebo aby svůj odpolední odpočinek zkrátil a mohli jsme být spolu jako rodina - po několika hádkách, kdy na mě řval jak šílený, že on nic měnit nebude, že jsem si ho takového vzala a zakázal mi toto téma otevírat, už jsem ztratila sílu cokoli měnit. Syna nepřebalí, neokoupe, nenakrmí, nic. Bydlíme v kraji, odkud pochází manžel - nikoho tu neznám, cítím se velmi osamělá. Když jsem navrhla, abychom se přestěhovali blíž mým rodičům, aby malého občas pohlídali a i já si mohla odpočinout, prohlásil, že on nikam nejde, on je tady a jestli chci, tak ať jdu za svojí mámou a už se nevracím. A že se doma jen válím. Manžela si přestávám vážit, připadám si jak služka a on se diví, že nemám chuť ani energii na sex (který ovšem máme minimálně jednou týdně). Nevím, jestli má cenu v takovém vztahu pokračovat, zase ale chci to nejlepší pro svého syna - otce a úplnou rodinu.

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Vaším si důvěry, s jakou jste se obrátila na naší poradnu. Opravdu mě mrzí, k čemu mezi Vámi a partnerem nyní po narození syna dochází. Byť je narození dítěte obvykle velmi šťastný okamžik a pro partnery je to vyvrcholením společného vztahu, nastává po tom období, které klade najednou vysoké nároky na oba dva partnery. Někdy se stává, že se mění role v partnerském vztahu, mění se vzájemné potřeby partnerů a pak se může poměrně snadno stát, že vidíme toho druhého úplně v jiném světle, než předtím. Potřebujeme od něj jinou péči a pozornost v jiné podobě, než předtím když jsme byli jen sami dva. Takováto změna i vlastních potřeb bývá náročnou proměnou pro každého z partnerů a potom poměrně přirozeně může dojít k tomu, že se partneři míjí, hůře si rozumí, nedokáží navzájem tak dobře uspokojovat potřeby jako předtím a vznikají konflikty a pocit odcizení.

Pro muže, resp. partnera, který se péči o dítě nevěnuje a věnuje se své práci a sportu, opravdu může být špatně pochopitelné to, že být "pouze" doma s dítětem a ještě k tomu čerpat mateřskou "dovolenou", je tak náročné a zcela vyčerpávající. Co k tomu poradit.. Někdy může pomoci "terapie" šokem - staví-li se manžel k Vašemu setrvání u rodičů takto despektem, a vnímám v tom i neúctu vůči Vám, zkuste klidně s chlapcem odjet a opravdu u rodičů pobýt. Vy jste pro Vašeho syna nejcennější a potřebuje Vás nyní nejvíc co kdy bude potřebovat. Proto jsou odpočinek a psychická pohoda tak zásadní. Doporučuji tedy zařídit se podle sebe. U rodičů navíc snad pocítíte i důležité zastání. Jinou variantou je uvažovat před partnerem o paní na hlídání, která však bude rodinu něco stát. Uvidíte, jak se k tomu postaví.
Je však opravdu důležité, abyste měla možnost si odpočinout a splnit také svoje potřeby, nejen dokola plnit potřeby synovy a partnerovy. Pokud si odpočinek nedopřejete, sil Vám ještě více ubude a situace se sama nijak nevyřeší, naopak se bude problém prohlubovat. A rodina teď potřebuje hlavně Vás - abyste měla ještě kdy vůli vztah udržet a nepřetekl ten pomyslný pohárek trpělivosti, kdy už pak není cesty zpět.

Držím Vám palce a přeji odvahu k dalším krokům

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Vyhrocený vztah mezi babičkou a matkou 2letého vnuka

05.10.2018

Prosím o zodpovězení dotazu:
Sice je to smutné, ale bohužel se vyhrotily vztahy mezi mnou a matkou mého skoro dvouletého postiženého vnuka - o příčinách se nechci mnoho rozepisovat, ale jen okrajově - domnívá se zřejmě, že já jako babička jsem povinna dotovat rodiče vnuka přinejmenším tím, že vždy dostali po návštěvě ještě jídlo pro sebe i vnuka sebou, nakupovala jsem vnukovi oblečení atd. a neslyšela jsem ani děkuji. Od léta jsem poněkud "přibrzdila" v obdarovávání (jsem sama, nemám vysoký příjem a mám pejska) a už začaly naschvály, které se nakonec vyhrotily v to, že přes týden můj pejsek není u nich, řekla, že jí dělá naschvály a ona nemá čas pořád po ní vytírat. Pejsek se pokakal, protože mají smetí v tašce nebo v pytli na zemi a ona z něj vykousala zkažený špek, několikrát se dostala ke špatně (nízko a dosažitelně) uloženým pamlskům, které snědla celý pytlík. Jelikož jsem se ozvala, že pes není schopen zákeřnosti a že s ní nechce chodit ven, protože jí něco zřejmě udělala, tak syn ani matka vnuka se mnou nekomunikují. Náznaky vydírání prostřednictvím styku s vnoučkem tady už byly, ale nyní jsou naplno. Upozorňuji, že jsem vnuka hlídala i několik hodin, když šli třeba na večeři a že jsem jim několikrát přes víkendy hlídala jejich pejska, i když je to přerostlý kokr a hodně táhne a já mám nemocná záda. Vnukovi jsem zařizovala prohlídky apod., protože jsem původním povoláním zdravotní sestra a nyní pracuji ve zdravotní pojišťovně.
Je mi to velice trapné, ale jak matka vnuka, tak můj syn zřejmě neakceptují normální slušné chování a domnívají se, že si mohou cokoli dovolit (v tomto případě je můj syn spíš veden matkou vnuka) a že jsou všichni povinni je dotovat a to i přes to, že matce vnuka je 30 let a synovi 40 a na postiženého vnuka berou všemožné podpory. To bych kvitovala, ale chci se vídat s vnukem pravidelně a bez nátlaku a vydírání, na což mám snad právo.
Prosím, mohli byste mi poradit, jak mám postupovat, protože vnuka jsem už dva týdny neviděla a i když jsem synovi navrhovala, abychom se dohodli, kdy ho uvidím, tak se mnou nekomunikuje?
Děkuji předem za odpověď

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz do poradny. Pokud nám rodinný příslušník, dokonce i vlastní potomek brání a znemožňuje vídat osobu pro nás nejcennější, vede to k frustraci, smutku, vzteku a bezmoci. Rozumím Vaším pocitům způsobené vyhrocenou situací mezi Vámi a Vaším synem a jeho partnerkou.

Na situaci se můžeme podívat nejprve z právního pohledu - dokonce zákon ukládá Vaše právo vídat se s vnukem. Tuto právní úpravu najdete v § 927 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění, cituji: "Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí."
Jinými slovy, pokud vnuka nijak neohrožujete, mohla byste styk s vnukem vymáhat i soudně. To je právní stránka konfliktu, avšak byla bych s touto možností opatrná.

V té psychologické rovině je to poněkud obtížnější. Pro další snahu o komunikaci s rodiči chlapce bych doporučila co nejvíce se vymezit potenciálním konfliktním situacím - tzn. pokud bylo obtížné, aby matka Vašeho vnuka dávala pozor na pejska, nedoporučuji po ní požadovat, aby se o něj starala, a dávat tak možnost vzniku dalšímu konfliktu mezi Vámi. Zkuste se soustředit tedy jen na možnost hlídání a péče o vnuka. Pokud se Vám podaří se s rodiči nějak kontaktovat, snažte se s nimi domlouvat bez výčitek, obviňování, citového nátlaku a se vstřícností. Na druhou stranu, je úplně v pořádku, pokud si sama nastavíte hranice a domluvíte se dopředu na finančních nákladech a také na praktických záležitostech - ohledně jídla, jak jste zmiňovala. Opět, byť vím jak je to obtížné, nezabíhejte do předešlých konfliktů a nesnažte si to za každou cenu vyříkat hned nebo poukazovat na to, jak Vám ukřivdili, neodvděčili se apod. To můžete udělat případně s odstupem, kdy mezi Vámi už bude fungovat lepší komunikace a znovu mezi Vámi bude alespoň nějaká vzájemná důvěra.

Držím Vám palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Jak komunikovat s bývalým manželem v porozvodové situaci

29.09.2018

Dobrý den,
ráda bych vás požádala kam se mám obrátit ohledně porozvodové situace. Bývalý muž stupňuje při komunikaci o běžného fungování a domlouvání se o dětech, které máme ve střídavé péči agresivní chování. Chová se v komunikaci hrubě a neslušně s urážlivě. Místo domlouvání se o provozních věcech mě písemně napadá.Nechce spolupracovat při platbách společných nákladů na školkové a školní pomůcky apod...
Ráda bych se poradila o tom, jak s ním mám komunikovat ( komunikace většinou probíhá po sms zprávách či e-mailem). Už si nevím rady, snažím se odpovídat slušně, ale o to je to horší. S každou novou sms a e-mailem začínám být ve větším a větším stresu.
Děkuji mockrát za radu...

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz a důvěru, s jakou jste se obrátila na Aperio. Popisujete vyhrocenou situaci a konflikt mezi Vámi a bývalým manželem. Mrzí mě, že se porozvodová situace takto vyhrocuje, rozdmýchává svár a nedivím se, že Vás to stresuje. Napadá mě, že je to možná i cíl té druhé strany.
Dobré by bylo, pokud byste péči o děti zkusili probrat celou znovu, za klidnější situace. Buďto spolu, bez institucí, anebo zkuste rodinnou poradnu. V úvahu také připadá mediace, kdy za účasti nestranné třetí osoby bývá snazší se dohodnout.
Pokud je na Vás bývalý manžel hrubý, nebojte se požádat další osobu, která Vás podpoří, aby se zúčastnila společné schůzky Vás s ním. Můžete se také obrátit i o právní pomoc na občanskou poradnu v místě Vašeho bydliště. Jejich služba je zdarma a bývají již v okresních městech.
Z Vašeho dotazu vnímám, že jste vstřícná ke spolupráci s ním, což oceňuji, přece jen to vždy bude otec Vašich dětí. Na druhou stranu je v pořádku, pokud nastavíte své vlastní hranice a striktně se vymezíte proti případným výhružkám nebo jinému napadání.

Držím Vám palce a nebojte se o tom mluvit se svými blízkými

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Jak vysvětlit dceři nezájem otce

13.09.2018

Dobrý den,mam čtyř letou holčičku.S tatínkem jsme rozvedení.Ze začátku jevil o Malou zajem a braval si ji aspon po školce na 3hod.1-2krat v tydnu,ale časem začal jeho zájem opadat.Dokonce přestal platit výživné,(to už řeším s právničkou)nebere telefon, změnil si tel.císlo. Celkove jsme spolu vycházeli špatně.dělal mi naschvály...vyvolával hádky atd.Problém :malá se na něho ptá a chce Tatínka,Občas si popláče.je to hrozné.nechápe kde najednou tatínek je.Nevim co ji mám říct abych ji ještě víc neubližila.Dlouho jsem řikala,že je tatínek v práci...ale to už mi Andrejka moc nebere.Pta se proč pořad pracuje,kde tatínek zmizel a že je chudak....Já ale vím,že PIJE,slyšela jsem ,že i bere drogy,takže ani nechci aby byli ve styku,ale je mi ji hrozně líto.:-((Jak ji mam vysvetlit,že tatínka zajimaji jen hospody?že na ni kašle a má zkrátka jine nezavazné zájmy?Nechci at ma trauma... Za každou radu budu moc vděčná.Dekuji.

Dobrý den,

Děkuji za Váš dotaz do poradny. Rozumím Vaší potřebě chránit dcerku a nedivím se starostem, které Vám jistě přináší nepředvídatelné chování otce. To, že jej dcera postrádá je přitom přirozené, byla zvyklá jej vídat. I takovéto přerušení kontaktu je ztrátou blízké osoby a pro dítě představuje ztrátu jistoty, resp. uvádí jej do nejistoty. Proto ty slzy, otázky atd.. chování otce těžko můžete změnit, ale pro svou dceru můžete s klidným a čistým svědomím udělat to, že ji vysvětlíte, jak se věci mají. Nemusíte sdělovat úplně podrobnosti o drogách a říkat, že ji otec nechce. Můžete uvést, že má své potíže, že se Vám neozývá a není na něj spolehnutí. Je v pořádku, když s dcerkou budete sdílet a pomáhat ji nest i těžší emoce z toho, že se jí po otci stýská a cítí odmítnutí.
Když při povídání skutečnost odkryjete a budete mít pochopení pro dceřiny pocity, nijak ji tím neublížíte. Naopak tím posílíte důvěru a blízkost mezi Vámi.
Určitě přitom nedoporučuji otázky na otce zakazovat anebo jej, byť je jakýkoliv, shazovat.
Zkuste mít stejně tak na paměti, že chování otce se může do budoucna změnit k lepšímu, takže by měl mít pomyslné dveře k dcerce otevřené. I když neuspěl jako partner, časem si může svou roli otce plně uvědomit a dokázat ji zodpovědně nést. Otec je pro dítě důležitá rodičovská postava.

Mějte se dobře, držím palce a přeji Vám mnoho trpělivosti

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Manžel ubližuje fyzicky i psychicky manželce

06.09.2018

Dobrý den, manžel začal pít a našel si milenku je nám každému 44let jí je kolem 50let. Stále mu motá hlavu a on jí poslouchá domů chodí akorát jíst a spát, minulí týden dělal bordel a uhodil mě zasahovala policie už bil 2krát zavřený za alimenty pak odsouzený podmínkou na 4roky která končí v roce2019 ted bil odsouzen k prospěšným pracem které nevykonává,co mu hrozí, Já jsem v častečném id a starám se o sestru.Zajímá mne jak mám toto vše řešit přestal mi dávat peníze, dám souhlas k přestupkové komisi vyhrožují mi a vysmívají se mi psychicky se hroutím nechci o něj přijít co mám dělat.Děkuji

Dobrý den,

vážím si důvěry, s jakou jste se na nás ve Vaší situaci obrátila. Čelit násilí fyzickému a psychickému ubližování od nejbližší osoby, bývá pro člověka tím nejtěžším, čím si vůbec v životě může projít. Píšete o tom, jak Vás manžel bije, že je tam jiná žena, navíc byl odsouzen za neplacení alimentů, přičemž pravidla, v tomto případě zákon, porušuje i nadále. Ve vztahu k Vám stále porušuje hranice mezi vámi, důvěru, dokonce vnímám i stupňování jeho chování a vyhrocení situace. V takových případech se stává, že se život dostává do jakési spirály, která se točí a vypadá to, že z ní není úniku. Napadá mě, zda i Vy nemáte pocit, že není úniku. Setkávám se s u lidí v obdobných situacích, týká se to jak žen tak mužů. Tou přitěžující okolností je pak i naše chování a pocity - i když nám naše nejbližší osoba takto ubližuje, je pro nás obtížné vztah utnout a definitivně ukončit. Bohužel, pokud stále děláme ústupky, omlouváme takové chování, sami vlastně nechtěně zmíněnou spirálu poháníme a přispíváme ke zhoršování situace.

To nejdůležitější, co teď pro sebe můžete udělat, je obrátit se pro podporu a říci si o pomoc. Tak jak jste to udělala zasláním dotazu nám. Níže Vám proto napíši telefonické kontakty na několik organizací, které se věnují obětem domácího násilí. Doporučuji Vám se na ně obrátit:

- organizace Bílý kruh bezpečí: tel 116 006 (linka je bezplatná a nonstop v provozu)

- linka Magdalenium: tel. 776 718 459

- Dona Linka: 251 511 313 (v provozu nonstop)

- Linka První psychické pomoci: 116 123 (je bezplatná, v provozu 8-18hod)

Zkuste je tedy kontaktovat a sdělit jim svůj příběh. Bohužel neznám město anebo kraj, odkud pocházíte, abych Vám mohla doporučit např. nejbližší krizové centrum, kam byste rovnou mohla zajít osobně, ale pracovníci na uvedených linkách Vám jistě poradí a pomohou.

Držím Vám palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Nepřátelské chování dcery k mladšímu bratrovi

21.08.2018

Dobrý den. Naše téměř osmiletá dcera nesnáší svého 2,5 letého bratra. Každodenně na něj útočí slovně i fyzicky. Na brášku se v době těhotenství těšila, po jeho narození bylo nějaký čas více méně vše v pořádku, dávala jsem si pozor na to, abych malého neupřednosťnovala, často jsme si udělaly s dcerou i svůj program, výlet, akci apod., to samé manžel - pozornost, výlety... 1. třídu zvládla v pořádku, přestože má diagnostikovanou poruchu ADHD a problémy s chováním (neposlušnost, zlobení, vztek) měla od malička. Negativně se projevovala hlavně doma nebo na hřišti, ve školce a škole má respekt. Poslední rok její žárlení vůči bratrovi ale vygradovalo na maximum. Bráška si nesmí nic půjčit, shazuje ho za to, co ještě neumí, když mu něco spadne, nepovede, když se počůrá (učí se na nočník), neustále ho popichuje, uráží a vysmívá se mu každý den naprosto za cokoliv. Na zahradě mi klidně řekně, ať ho nechám skočit do bazénu, ať se klidně utopí, že se neměl narodit, že dokud nebyl na světě, měli jsme rádi jen ji a všechno bylo v pořádku. Veškterá domluva, čas strávený jen s ní nikam nevede. Syn by se měl brzy stěhovat z malé postýlky v ložnici do pokojíčku, který mají v bytě společný, ale úplně se ho tam bojím na noc pustit. Navíc nyní, když začal mluvit, přejímá částečně její chování a způsob mluvy, do 2 let byl velice klidný, ale samozřejmě se sestrou žije v jedné domácnosti a vůbec se nedivím, že odkoukal její chování. S manželem si nevíme rady. Prarodiče bydlí daleko. Jak bychom měli prosím postupovat dál? Medikaci dcery jsme zatím odmítli vzhledem k tomu, že nemá problémy ve škole. Děkuji.

Dobrý den,

děkuji za dotaz do Aperio poradny. Píšete o nepřátelském chování dcery vůči mladšímu bratrovi, které Vás znepokojuje, obáváte se jejího vlivu a působení na chlapce.
Zde v mezích internetové poradny je obtížné stanovit jasné závěry, napadá mě vícero zdůvodnění a také možností, jak toto uchopit. Jedním z důležitých momentů je samostatný rozhovor s dcerou. O tom, jak se má, co ji trápí a proč se její vztah k bratrovi takto najednou změnil. Nedošlo třeba ve škole v kolektivu k nějaké změně? Má tam kamarádky? Cítí se tam dobře? Není ve škole náhodou terčem posměchu, a následnou bolest si pak vylívá na bratrovi? Dítě v jejím věku už bývá schopné poměrně dobře zdůvodnit své jednání a poskytnout vysvětlení, zkuste s ní tedy nejprve pohovořit, a hlavně vyslechnout.
Oceňuji, že máte pochopení a důležitý vhled do toho, že upřednostňovat jedno dítěte před druhým by bylo rodičovskou chybou, a tak si toto hlídáte. Na druhou stranu mě napadá, že starší dcera může prostřednictvím narážek na mladšího bratra "testovat" hranice, vůči vám, rodičům. To může být další vysvětlení. Tedy že se jedná o testování hranic spíše než o sourozeneckou rivalitu. Navíc z Vašeho textu se dovídám, že se vůči bratrovi vymezuje hodně před Vámi.
Děti hranice mezilidských vztahů, a především hranice rodičovské trpělivosti, testují a testují, navíc je to jejich přirozený vývojový úkol. Důrazné "Ne!" a vyžadování respektu hranic v chování vůči bratrovi je důležitou součástí výchovy. To není žádné upřednostňování koho mám víc rád a koho méně, ale prostý zákaz ubližování druhému, o to více z pozice starší, vyspělejší a školou povinné sestry.

To mě vede k následujícím možnostem. V každé škole je tzv. školské poradenské pracoviště, jeho součástí bývá např. výchovný poradce, školní psycholog, a spolupracují též vyučující. Zkuste tedy zjistit více informací a poradit se o chování dcery také s lidmi, kteří se s ní stýkají každý den a znají ji ze školy.
Další možností, kam se obrátit, jsou rodinné poradny, bývají běžně i v okresních městech. Dále je možné obrátit se na tzv. středisko výchovné péče, které poskytuje odbornou pomoc a podporu rodinám či rodičům tak, aby se předešlo vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje; snaží se pomoci zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování.

Takto jsou tedy nastíněny některé principy chování staršího dítěte, včetně možností, jak k tomu z pozice rodiče můžete dále přistoupit.

Držím palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.