Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: neplacené volno po rodičovské dovolené

22.07.2018

Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. Dnes mě kontaktoval můj zaměstnavatel (pracuji ve školství, kde mám trvalou pracovní smlouvu) s žádostí, abych rozvázala pracovní poměr dohodou, jelikož nenastoupím do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené. Protože našeho syna (3roky) nepřijali do MŠ, budu mít nyní rok péči o dítě do 7 let. Zaměstnavatel mě ujistil, že po roce této péče mě opět zaměstná. Chci se jen ujistit, že je tento postup správný a neexistuje jiná možnost postupu ze strany zaměstnavatele - např. neplacené volno... V poslední době se několika mým kolegům stalo, že s nimi následně zaměstnavatel podepsal dohodu, aby jim nemusel proplácet letní prázdniny. Pokud by tedy byla možnost, abych o trvalou smlouvu nepřišla, zvolila bych ji... Děkuji Vám mnohokrát!

Dobrý den,

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v § 196 říká, že rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni nejvýše do 3 let věku dítěte. Následně lze se souhlasem zaměstnavatele čerpat neplacené volno, není nutné tedy ukončovat pracovní poměr. Na druhou stranu, zákonný nárok na neplacené volno není, je to na dohodě se zaměstnavatelem. Pokud budete na neplaceném volnu nejste proti výpovědi chráněna. Pokud budete osobou pečující, je plátcem zdravotního pojištění stát.

Právní úprava:
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Petra Kuntošová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: nárok na dovolenou

22.07.2018

Dobrý deň, sme s manželom Slováci pracujúci a žijúci v ČR,ja momentálne na materskej dovolenke.Nemám úplne jasno v tom, na koľko dní dovolenky mám nárok medzi materskou a rodicouskou dovolenlou ;) som na materskej od 19.2., skončiť by mi mala 3.9 .som u zamestnávateľa na dobu neurčitú, za rok máme nárok na 25 dní dovolenky. Z minulého roka som mala zostatok 2,5 dňa, podľa mzdového som za tento rok mala nárok len na 2 dni dovolenky,keďže som pracovala len mesiac a pol ( čo už viem, že mi povedali chybný údaj). Pred materskou som si teda vyčerpala akoby všetku dovolenku ( t.j. 4,5 dňa). Ale na vyplatnici mi svieti ,že mám zostatok 23 dní ( čiže 25 dni mínus 2 už vyčerpané dni). Takže mám nárok vyčerpať tých 23 dní alebo len pomernú časť ( čiže z doby, keď som pracovala+ bola na materskej, čo mi vychádza na cca 16 dní mínus 2 už vyčerpané)? Akým zákonom a odstavcom prípadne argumentovať na mzdovom? Ďnakujem.

Dobrý den,

problematiku čerpání dovolené upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.

Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u tohoto zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Doba rodičovské dovolené a pracovní neschopnosti se pro účely nároku na dovolenou za výkon práce nepovažuje. Doba čerpání mateřské dovolené a doba čerpání dovolené ano.
Požádá-li zaměstnankyně o to, aby dovolená navazovala na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel je povinen jí podle §217 odst. 5 zákoníku práce vyhovět. Podle § 223 odst. 1 zákoníku práce dovolenou vyčerpanou na žádost zaměstnankyně před nástupem rodičovské dovolené podle § 217 odst. 5 zákoníku práce, nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Takže, za čerpání rodičovské dovolené nárok na dovolenou nevzniká, ale pokud požádáte během čerpání mateřské dovolené o čerpání dovolené v návaznosti na mateřskou dovolenou, bude Vám náležet dovolená v celé délce(kromě již vyčerpaných dnů), jakou Vám poskytuje zaměstnavatel.
Na rodičovskou dovolenou nastoupíte až po vyčerpání dovolené. Rodičovský příspěvek můžete čerpat souběžně při pobírání náhrady mzdy za dovolenou.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Petra Kuntošová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Nárok na dovolenou u zkráceného úvazku

22.07.2018

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s nárokem na dovolenou vzhledem k mateřské a rodičovské dovolené. Mám u zaměstnavatele trvalý pracovní poměr na dobu neučitou. Na první mateřskou dovolenou jsem nastupovala 2.2.2017 (do té doby jsem vyčerpala celou řádnou dovolenou za rok 2017 kromě 5,5 dne), mateřská dovolená mi končila 16.8.2017 a zároveň jsem od 17.8.2017 nastoupila zpět do práce na zkrácený úvazek 0,1. (ještě v čevenci jsem měla na výplatní pásce dovolenou 5,5dne, v srpnu už jen 0,5 dne, bez toho abych si nějakou dovolenou vybrala nebo mi byla poplacena, mzdová účetní říkala, že bude jednodušší nastoupit do práce hned po skončení MD a dovolenou mezi tím nevybírat), po celou dobu práce na 0,1 jsem pobírala i rodičovský příspěvek. Mým prvním dotazem je, kde se mi ztratilo 5 dní dovolené za rok 2017?
Pracovala jsem na zkrácený úvazek až do 20.6.2018, kdy jsem nastoupila na druhou mateřskou dovolenou, za rok 2018 mám na pásce 4 dny letošní dovolené a 0,5 dne loňské (nic jsem nevybírala), můj dotaz je, kdy si dovolenou vybrat, aby se mi zase neztratila, asi ihned po skončení mateřské dovolené?
A můj třetí dotaz, měla bych mít nárok na celou řádnou dovolenou za rok 2018, vzhledem k tomu, že v červnu jsem nastoupila znovu na MD, což by se mělo započítávat jako odpracovaná doba nebo se to vzhledem k částečnému úvazku v první polovině roku bude nějak krátit? Pokud ano, mohla bych si jí vybrat na začátku nového roku ihned, jak mi skončí MD?
Děkuji moc za odpovědi, nevím, jaký vliv na nárok na dovolenou má můj zkrácený úvazek, ale mám pocit, že kdybych nepracovala, byla bych na tom finančně lépe.

Dobrý den,
bez podrobných znalostí celé Vaší situace a bez možnosti s Vámi dopřesnit konkrétní detaily případu, se mohu dopustit jen své vlastní spekulace na to, jak to nyní s dovolenou máte.
U zkráceného úvazku vzniká nárok na dovolenou naprosto stejně jako u celého úvazku a máte nárok na stejný počet dnů, ale je nutno si uvědomit, že i den takové dovolené odpovídá zkrácené verzi, takže každý Váš den dovolené má jen 0,1 běžného dne dovolené.Je lhostejno, zda jste nárok na dovolenou "odpracovala" při plném úvazku nebo až při zkráceném, dovolená se poskytuje vždy aktuálně podle doby, kdy je vybírána. Neuvádíte, zda pracujete na zkrácený úvazek jen některé dny, ale budu to považovat za pravděpodobné vzhledem k minimální výši úvazku. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že personální systém u Vašeho zaměstnavatele přepočítal Vaši dovolenou na celé směny a při 0,1 úvazku tak z 5,5 dne udělal 0,5 dne. Jak jsem již dříve uvedla, jde pouze o můj pokus situaci vysvětlit, ale domnívám se, že tím je vyjádřeno, že máte nárok na 0,5 dne (celého pracovního dne), což odpovídá 5 dnům, které by činily jen desetinu pracovního dne (jako je Váš úvazek). Jestliže pracujete jen například jeden půlden v týdnu, tak to ani jinak vyjádřit nelze.
Stejně tak se domnívám, že u dovolené za rok 2018 jde také o přepočet na celé pracovní dny při běžném úvazku. Za rok 2018 Vám bude příslušet nárok na celou dovolenou ve výměře za celý kalendářní rok, ale jestliže stále je Váš pracovní poměr evidován stále jen ve své 0,1 výši, pak opět bude možno čerpat dovolenou odpovídající úvazku. Pokud byste měla úvazek zkrácený jen na dobu určitou a opět se Vám změnil na plný, pak by se i dovolená čerpala jako při plném úvazku, i když nárok na ni vznikl při zkráceném.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Návrat do práce po skončení rodičovské dovolené

22.07.2018

Dobrý den,
dne 25.9. budou dceři 3 roky, zaměstnavatel mě chce zaměstnant jako zástupkyni a platit podle výkonu.Dříve jsme měla a stálou mzdu s osobním ohodnocením a pracovala jako asistentka. V tuto chvíli kdy nemám pro dceru školku, avšak nabízejí práci na částečný úvazek. \To ale nechci. Musím pracovat na kratší úvazek? Kdybych se rozhodla, že nabídku nepřijmu, jaké mám možnosti? děkuji za Vaši odpověď

Vážená paní,
vrátí-li se rodič do práce po rodičovské dovolené popř. po neplaceném volnu, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. není rozhodující, zda se vracíte po skončení mateřské či rodičovské dovolené. To znamená, že je oprávněn/povinen Vám přidělovat práci odpovídající druhu práce, který máte sjednaný v pracovní smlouvě. Možnosti řešení situace jsou následující:
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází-li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně.
Zaměstnavatel však nesmí rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru či ke zkrácení pracovního úvazku.)
Uzavře-li rodič dohodu o změně pracovní smlouvy tak, že se jeho pracovní poměr změní na dobu určitou, pak jeho pracovní poměr skončí uplynutím této doby. Tím se rodič zbavuje (v případě, že s ním zaměstnavatel plánuje ukončit spolupráci) možnosti vyplacení odstupného. Rodič nemusí na dohodu o změně pracovního poměru přistoupit, záleží zcela jen na jeho rozhodnutí.
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde-li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
Rozvázání pracovního poměru
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, protože zaměstnavatel učinil rozhodnutí o organizačních změnách, pak je možné rozvázat dohodou či výpovědí se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti:
V tomto případě je třeba, aby
- existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, v jejichž důsledku se zaměstnanec stal nadbytečný
- byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance.
V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné.
Pokud zaměstnavatel vhodné pracovní místo má a v možnostech rodiče není na toto místo nastoupit (např. z důvodu přestěhování), nevzniká tím důvod k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele s nárokem na odstupné. Jiná situace je, jestliže dítě rodiče nebylo přijato do mateřské školy. Tuto situaci lze také přechodně řešit čerpáním neplaceného volna.
Vaše mezidobí je možné řešit neplaceným volnem. Zaměstnavatel není povinen žádosti o pracovní volno vyhovět ve všech případech.
Má-li rodič zájem zůstat s dítětem doma i po dovršení 3 let věku dítěte, může požádat zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného pracovního volna. Z pohledu zaměstnavatele lze rozlišit dvě situace:
• Situace, kdy zaměstnavatel musí neplacené volno poskytnout a rodiče v práci omluvit. Jedná se například o situaci, kdy rodič nenastoupí po skončení rodičovské dovolené do práce jenom proto, že nemá možnost umístit dítě do předškolního zařízení a že nemůže zajistit řádnou péči o dítě ani jinak, a vyrozuměl-li o tom řádně svého zaměstnavatele, je nepochybné, že nemohl nastoupit po skončení rodičovské dovolené do práce z důležitých důvodů. Samotná skutečnost nenastoupení do zpět do práce nemůže být považováno za zaviněné porušení pracovních povinností a nemůže být důvodem k rozvázání pracovního poměru.
• V ostatních případech zaměstnavatel vyhovět žádosti může, ale také nemusí. Jestliže žádosti nevyhoví, je rodič povinen nastoupit do práce nebo rozvázat pracovní poměr dohodou či výpovědí. V případě, že rodič do práce nenastoupí, může zaměstnavatel dát rodiči výpověď (popř. okamžitě ukončit pracovní poměr). Tato skutečnost pak může negativně ovlivnit i případný nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Rodič čerpající pracovní volno mezi třetím a čtvrtým rokem věku dítěte není v ochranné době, a tudíž není chráněn před případnou výpovědí.
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, např. čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění, a to z důvodu péče o dítě. Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
• Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• Děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než 4 hodiny denně a v případě školních dětí družinu.
• Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatně výdělečné činnosti.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Vše lze zpravidla vyřídit bez formalit, e-mailem. Jestliže rodič výše uvedené podmínky nesplňuje, pak je osobou bez zdanitelných příjmů. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let). Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Vzor čestného prohlášení osoby pečující o dítě (děti)
Čestné prohlášení osoby pečující o dítě (děti) (podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění)
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pečuji o dítě (děti) …………… (jméno a příjmení) datum narození: …………. Dítě, které je předškolního věku, není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně. (Dítě, které plní povinnou školní docházku, je umístěno ve školním zařízení po dobu návštěvy školy, tj. nenavštěvuje družinu) Nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatně výdělečné činnosti. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list dítěte (předkládá se jen v případě, že dítě je pojištěno u jiné pojišťovny než pojištěnec). Dále prohlašuji, že tento nárok neuplatňuje žádná jiná osoba.
V……..…dne……
……………..
Podpis
Pojistné na sociální pojištění se odvádí jen ze skutečných příjmů. Pokud příjmy nemáte, neodvádí se. Péče o dítě do čtyř je náhradní doba důchodového pojištění a počítá se jako doba "odpracovaná" pro vznik nároku na starobní důchod.
Pokud se týká podpory v nezaměstnanosti, platí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který splní tyto podmínky:
• v rozhodném období získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností (popř. započítáním náhradní doby zaměstnání) alespoň 12 měsíců důchodového pojištění;
• požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
Formulář žádosti o podporu v nezaměstnanosti lze vyhledat na
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana.
K žádosti se přikládají další dokumenty – evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, rodný list dětí apod.
Rozhodné období
Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Náhradní doba
Do rozhodného období se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. zejména doba péče o dítě do 4 let věku, resp. do 10 let v případě, že se jedná o osobu závislou na péči jiné osoby alespoň ve stupni I.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti
Doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (tzv. podpůrčí doba) činí u uchazeče o zaměstnání:
• do 50 let věku 5 měsíců;
• od 50 do 55 let věku 8 měsíců;
• nad 55 let věku 11 měsíců.
Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Bez nároku na podporu v nezaměstnanosti
Uchazeč nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že
• v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence s ním zaměstnavatel skončil pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem;
• v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence s ním zaměstnavatel skončil pracovněprávní vztah z důvodu porušení stanoveného režimu dočasně práceneschopného zvlášť hrubým způsobem;
• pobírá starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenské, PPM, ošetřovné).
Podpora v nezaměstnanosti a odstupné
Doba podpory v nezaměstnanosti se posunuje o počet měsíců, za které je zaměstnanci vyplaceno zákonné odstupné, tj. o jeden až tři měsíce. Další odstupné se již nezohledňuje.
Podpora v nezaměstnanosti a kompenzace
Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo mu ve stanoveném termínu vyplaceno odstupné. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby, po kterou uchazeči náleží zákonné odstupné.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání takto:
1.–2. měsíc ve výši 65 %, 3.–4. měsíc ve výši 50 % a od 5. měsíce ve výši 45 %.
Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance. Vzor Potvrzení je možno získat na: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana.
Orientační kalkulačka výpočtu podpory v nezaměstnanosti:
http://www.penize.cz/kalkulacky/podpora-v-nezamestnanosti
V případě, že uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával SVČ, stanoví se podpora z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Maximální výše podpory činí 16 682 Kč měsíčně.
Minimální podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, jehož poslední činností byla „náhradní doba“, tj. péče o dítě do čtyř let věku.
Minimální podpora činí:
první dva měsíce 4 315 Kč měsíčně,
další dva měsíce 3 452 Kč měsíčně,
zbývající měsíc/e 3 164 Kč měsíčně.
Právní předpisy:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Pracovní podmínky vojákyň

22.07.2018

Dobrý den,
jsem vojakyne z povolani a pracuji na směnný 25 hodinový provoz v nepravidelných dnech. Mam 1,5 -ete dite a chtěla bych se zeptat zda mam nárok aby k tomuto stavu bylo přihlédnuto pri plánování smen? Nebo mi mohou služby a sluzebni cesty určit kdykoliv bez ohledu na stav,zda hlídání pro dítě mám ci nikoli?
Předem moc děkuji za odpověď
Přeji hezky

Vážená paní,

zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání v § 41 stanoví zvláštnosti průběhu služby vojákyň takto:
(1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí.
(2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovosti jen s jejím souhlasem.
(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 8 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.
(4) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem13) obdobně jako u žen v pracovním poměru.
(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.
(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání.
(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.
(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.

Z uvedeného vyplývá, že pokud se týká rozvržení služební doby, není stanoveno, že služební útvar má povinnost přihlížet k péči o dítě, ale pokud se týká služební cesty, to je možné jen s Vaším souhlasem.

Podle § 25 odst. 2 zákona o vojácích z povolání nadřízený může stanovit vojákovi kratší týdenní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Doporučuji tedy podat žádost žádost, jak má být Vaše pracovní doba rozvrhována s ohledem na zajištění hlídání dítěte.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Dovolená a mateřská dovolená

22.07.2018

Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat jak to funguje s proplacením řádné dovolené na kterou bych měla mít nárok.
Loni v prosinci jsem nastoupila na nemocenskou, která trvala do 16.3 a od 17.3 jsem na mateřské dovolené, ale ke 30.6.2018 mi skončila smlouva na dobu určitou.
Můj dotaz tedy zní: mám nárok na proplacení řádné dovolené od zaměstnavatele, která by měla být za polovinu tohoto roku 10 dní.
Předem mockrát děkuji za Vaši odpověď. Doufám, že je to aspoň trochu srozumitelné :D
S pozdravem

Vážená paní,

rodič má nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, pokud u zaměstnavatele odpracoval v kalendářním roce alespoň 60 dnů, a to za podmínky nepřetržitého trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele. Jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého roku, má nárok na poměrnou část. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok. Mateřská dovolená se z pohledu nároku na dovolenou považuje za výkon práce. Vzhledem k tomu, že jste "odpracovala" více než 60 pracovních dní, máte nárok na poměrnou část dovolené za rok 2018, tj. v délce 6/12, tj. 1/2 - což je jak píšete 10 dní. Zaměstnavatel byl povinen Vám tuto nevyčerpanou dovolenou proplatit při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). To znamená, že dovolená by měla být proplacena ve výplatním termínu zaměstnavatele za měsíc červen. Tento postup je standartní a většina zaměstnavatelů takto postupuje. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nejprve jej písemně vyzvěte a pokud stále tak neučiní, doporučuji se obrátit na oblastní inspektorát práce.

Další informace.
Stáhněte si zdarma naši novou příručku Nebojujte s úřady a zaměstnavateli, ve které najdete více užitečných informací: http://www.aperio.cz/748/nebojujte-se-zakony-vyuzijte-je-ve-svuj-prospech (kap. Dovolená v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou)

Právní předpisy
§ 211 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Překážky v práci při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby

20.07.2018

Dobrý den
Obracím se na Vás s dotazem týkající se nároku na volno při důležitých osobních překážkách v práci (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) a nároku na náhradu mzdy v případě celodenního doprovodu matky (příp. jiného rodinného příslušníka) k lékaři při pružné pracovní době (volitelná doba od 6. - 8. hod. a od 13. do 18. hod., pevná od 8. do 13.hod.). Můj zaměstnavatel započítává při doprovodu k lékaři nezbytnou dobu na lékařské ošetření ( max. 5 hod) i když si vyžádá doprovod k lékaři celodenní nepřítomnost v zaměstnání. Chtěla jsem se zeptat, zda postup zaměstnavatele při započítávání celodenního doprovodu matky k lékaři při pružné pracovní době v rozsahu 5 hodin je správný, jelikož jsem narazila na jiný právní názor, že při celodenním doprovodu k lékaři náleží náhrada mzdy v délce průměrné směny, protože i u pružné pracovní doby se celodenní překážky v práci platí v délce směny, nikoliv v délce základní pracovní doby stanovené při pružné pracovní době (viz § 85, odst. 6 zákoníku práce). Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, Vážená paní,
děkujeme za Váš dotaz do poradny.
Správně odkazujete na § 85 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který zní takto:
㤠85
(5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní

a) při pracovní cestě zaměstnance,

b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu PODLE § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a

c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

(6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
Jak je z textu § 85 odst. 5 písm. b) ZP patrno, jsou zde sice uvedeny důležité osobní překážky v práci, ALE JSOU TO DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI UVEDENÉ V § 192 ZP, což by byl případ VAŠÍ NEMOCI, KARANTÉNY, KDYBYSTE BYLA NA „NESCHOPENCE“ ……NEBO DÁVKY PODLE ZÁKONA O NEMOCeNSKÉM POJIŠTĚNÍ (NAPŘ. OŠETŘOVNÉ).

V ustanovení § 85 odst. 5 písm. c) ZP dává zákoník práce zaměstnavateli možnost, aby vyloučil použití režimu pružného rozvržení pracovní doby i v jiných případech; může tak učinit např. ve vnitřním předpise zaměstnavatele (pracovní řád, směrnice) nebo v kolektivní smlouvě nebo individuální dohodou se zaměstnancem.

Pokud Váš zaměstnavatel žádnou takovouto jinou úpravu nebo dohodu nemá, pak platí následující.

Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení je sice také důležitou osobní překážkou v práci, ale ne podle ZP, ale jak jste správně uvedla dle nař. vl. č. 590/2006 Sb.; v tomto případě se režim pružného rozvržení pracovní doby uplatní (není-li jiná úprava zaměstnavatelem).

Tento postup ještě zákoník práce dále rozvádí. V § 97 odst. 1 stanoví, že "Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby; to neplatí v případě dočasné pracovní neschopnosti, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy nebo platu (§ 192)." a kromě toho též v některých dalších případech (viz výše). Toto pravidlo, avšak s výjimkami, obecně vylučuje, aby překážka v práci na straně zaměstnance byla do odpracované doby započtena ve větším rozsahu, než v rozsahu základní pracovní doby, nebo jinými slovy, překážka v práci na straně zaměstnance proto, s uvedenou výjimkou, zasahuje do pracovní doby jen v části stanovené zaměstnavatelem jako základní pracovní doba.

Další výjimky z obecného pravidla, že se překážka v práci započítává zaměstnanci do pracovní doby, jen pokud zasahuje do základní pracovní doby, stanoví zákoník práce v § 97 odst. 2, podle něhož "Při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby, vymezených PŘESNOU DÉLKOU nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, Je tomu tak například podle:

- některých bodů přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a to v případě vlastní svatby (2 dny) nebo úmrtí rodinného příslušníka, kdy zaměstnanci přísluší pracovní volno podle příbuzenského poměru k zemřelému (až 3 dny),

- zákoníku práce pro některé překážky v obecném zájmu, jakými jsou podle § 201 odst. 3 výkon veřejné funkce vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru [nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce], podle § 203 odst. 2 písm. f) přednášková činnost zaměstnance [nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce] nebo podle § 232, pokud jde o "studijní úlevy", kdy zaměstnanci přísluší například 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Nejde zde o takové typy překážek v práci, pro něž platí, že pracovní volno při nich zaměstnanci přísluší JEN PO NEZBYTNĚ NUTNOU DOBU POTŘEBNOU K PROVEDENÍ KONKRÉTNÍHO ÚKONU (například po dobu ošetření nebo vyšetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, zpoždění hromadného dopravního prostředku); doba trvání takové překážky se, jak je uvedeno výše, započítává jen do základní pracovní doby.

SHRNUTÍ:
Překážky v práci při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby

Překážky je pro tyto účely možné rozdělit do čtyř kategorií:

 překážky v práci na straně zaměstnance vymezené délkou nezbytně nutné doby [např. lékařské vyšetření, které nemohlo být provedeno mimo pracovní dobu, doprava manželky do zdravotnického zařízení a z něj v případě porodu, hledání nového zaměstnání před ukončením pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)],

Takto vymezené překážky na straně zaměstnance jsou, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, považovány za výkon práce pouze v takovém rozsahu, v němž zasahují do základní pracovní doby.
Pouze pokud je tedy překážka čerpána během základní pracovní doby, má zaměstnanec nárok na pracovní volno v dotčené části základní pracovní doby, případně na náhradu mzdy nebo platu, pokud to právní předpisy stanoví. Pokud tyto překážky (nebo jejich část) mají vliv jen na volitelnou část pracovní doby, nejsou považovány za výkon práce a případná náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší.

 dočasná pracovní neschopnost (má sice též charakter překážky na straně zaměstnance vymezené délkou nezbytně nutné doby, ale platí pro ni zvláštní pravidla (viz výše),

 překážky v práci na straně zaměstnance vymezené přesnou dobou (konkrétně stanovenou právním předpisem, není tam uvedeno slovo nejméně), po kterou má zaměstnanec nárok na pracovní volno, tj., den, dva dny, tři dny (např. svatba, smrt blízké osoby),

 překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Chápu Vaši situaci, ale postup Vašeho zaměstnavatele není v rozporu se zákoníkem práce. Jak jsem již uvedla, jiná úprava či dohoda je možná.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Dovolená se proplácí jen při skončení pracovního poměru

18.07.2018

Dobrý den,

mám dotaz ohledně čerpání respektive proplacení řádné dovolené, na kterou vznikne nárok na rodičovské dovolené.

Na rodičovskou dovolenou jsem nastoupila v lednu 2018, do zaměstnání se budu vracet v červenci 2019, ve dvou letech věku dítěte. Řádnou dovolenou z roku 2017 mám celou vyčerpanou. Pokud se nemýlím, mám nárok i na dovolenou za rok 2018 a část roku 2019, po kterou budu na mateřské dovolené, pouze se krátí.

Jakým způsobem je ošetřeno čerpání této dovolené? Mohu zaměstnavatele pořádat o její proplacení již teď (mám namysli pouze dovolenou např za rok 2018) nebo si jí musím vybrat až po návratu z rodičovské?

Po kontaktování účetní mého zaměstnavatele jsem se dozvěděla, že na žádnou dovolenou nárok nemám. Jaká je tedy realita?

Dobrý den, Vážená paní,

děkujeme za Váš dotaz do poradny.

Vašemu dotazu rozumím tak, že jste nejdříve v roce 2017 čerpala mateřskou dovolenou a od ledna 2018 čerpáte rodičovskou dovolenou (ne mateřskou dovolenou; to je rozdíl). Dovolenou za rok 2017 jste si zřejmě vyčerpala v roce 2017 před nástupem na mateřskou dovolenou.

V takovémto případě Vám skutečně nárok na dovolenou v roce 2018 nevznikne.

Nárok na dovolenou za kalendářní rok vznikne zaměstnanci když v tom daném kalendářním roce odpracuje alespoň 60 pracovních dní (směn). Pro účely čerpání dovolené se za výkon práce považuje mateřské dovolená (ne ale rodičovská dovolená) a dovolená samotná.

Dovolená se proplácí jedině v případě ukončení pracovního poměru; jinak se skutečně čerpá.

Právní předpis: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Informace: příručka naší poradny APERIO: “Nebojujte se zákony” na našem webu.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.