Ambulantní porod nebo domácí porod a následná péče

Dobrý den,
v srpnu se nám narodí miminko ideálně v domácím prostředí. Narazila jsem ovšem na velký problém při hledání pediatra, který miminko po porodu převezme do péče. Pediatrička, ke které jsem nyní přeregistrovala staršího syna, tvrdí, že miminko do péče převzít nemůže, protože to cituji "NENÍ LEGISLATIVNĚ UKOTVENO". (Byla by ochotná převzít miminko až po 72 hodinách a navíc s podmínkou, že již bude mít všechny novorozenecké screeningy a další vyšetření za sebou.) Totéž mi tvrdili i jiní pediatři před ní - všichni vycházejí z jakési nedávné konference sdružení PLDD, kde předsedkyně přebírání novorozenců mladších 72 hod. do péče NEDOPORUČILA(!!!) a proto se o této věci údajně nyní jedná se zákonodárci a není tedy zřejmé, jak to je po právní stránce. Celé to na mě působí jako nesmysl, vymlouvání se pediatrů a snad i snaha sdružení PLDD znemožnit "od lesa" porody v jiném než zdr. zařízení, ale nemíním se s tímto jen tak spokojit.
Chci Vás poprosit o radu, jak to tedy s tou legislativou je? Našla jsem již podobný dotaz zde: http://www.aperio.cz/poradna/24302 , ale vzhledem k tomu, že je z února 2012, nevím, jestli mohu odpovědi a odkazy na zákony považovat za stále platné i dnes.

Dále mám ještě několik doplňujících dotazů:
1) V zákoně č. 48/1997 Sb. se píše o možnostech, kdy pediatr může odmítnout přijmout dítě do péče. Konkrétně mě zajímá, zda "překročení únosného technického a věcného vybavení" může pro naší pediatričku znamenat také možnost tvrdit, že "nemá vybavení" pro odebrání krve z patičky a pro sledování novoroz. žloutenky?
Dále "vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňuje výkon návštěvní služby" - co je míněno vzdáleností? Bydlíme ve městě vzdáleném 14 km od obce, kde má naše PLDD ordinaci, může toto být pro ní záminka k odmítnutí? (Mimochodem ve výše zodpovězeném dotazu mluvíte o "spádovém" ambulantním pediatrovi - nevím, co si pod tím představit, znamená to, že pediatr z jiného města již není spádový a tudíž nemusí naše miminko přijmout do péče?)

2) Předpokládám, že pokud stále platí vyhláška č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách, může (nebo dokonce musí) PLDD zajistit jak vyšetření miminka po porodu, tak i novorozenecký screening - tudíž nemůže být pravdou tvrzení, že tyto úkony jim zdravotní pojišťovna neproplatí?? (také ve věstníku MZ z r. 2009 je sice Metodický návod k zajištění novoroz. screeningu včetně proplacení ZP, ale jak zdůrazňujete i Vy ve Vašich odpovědích - metodické opatření není právně závazné, je pouhým doporučením - co tedy brát za určující a spolehlivé?)

3) Patří UTZ ledvin novorozence mezi jakási neodkladná vyšetření? (Jde mi o to, aby pediatra opět nemohla argumentovat tím, že miminko do péče nepřevezme, dokud nebude toto vyšetření miminko absolvovat.)

Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu odpovědět moje dotazy a přeji hezký den,
M.K.

05.05.2013 | Zdravotní péče v těhotenství a mateřství | Odpověď »

Očkování

Dobry den, obracim se na Vas, jelikoz uz opravdu nevim, jak ve sve situaci postupovat. Mam temer 5ti mesicni dvojcata. Ve tretim mesici nam byl naockovan povinny Infanrix a nepovinny Synflorix, oboji placene pojistovnou. K ockovani jsem se prilis nemela, byly jsme vystresovane z tydenni navstevy me matky, od niz holky chytily zanet spojivek a rymu. Shodou okolnosti prisel termin poradny, kde nam bylo sdeleno, ze musime ockovat toho dne, jinak ze to nejde. Holky byly tedy ockovany nemocne. Informovany souhlas byl ledabyly, vubec ne informovany, podepsany narychlo pri odchodu. V pripade horecky nam byly predepsany panadolove cipky - ktere snizuji ucinnost ockovani a s ockovanim se neslucuji, coz jsem se dovedela samostudiem. Mladsi mensi dvojce celou noc brecelo, kvilelo, melo horecky, druhe bylo malatne a spave. Nasledoval kolotoc noci, kdy se budily po ctvrthodinach. Rozhodla jsem se tedy ockovani odlozit na 10., 11., a 18ty mesic, dle zakona. Lekarka me odbyla, ze to nejde, kdyz uz se zacalo, ze by se pak muselo vse znova. Coz by nebyl problem. Nyni prisla s tim, ze pokud nedoockujeme hexavakcinu a synflorix nyni, budu muset zaplatit oboji (tzn. 8x infanrix a 6x synflorix), prestoze jsem zbyle davky nevyuzila. Na toto jsem informovana nebyla, rovnez na nezadouci ucinky vakciny. Vse jsem zacala studovat az po one prvni davce, kdy se mi to nezdalo. Nyni mame jit na druhou davku, nicmene nechci riskovat - chodime na rehabilitace kvuli opozdenemu vyvoji - holky se zadrhly na cca 3. mesicich... Mladsi prestala zvatlat. Nemohu urcovat pricinnou souvislost, ale myslim si sve. Dale dodam, ze v tehotenstvi jsem uzivala hormony, byla velmi stresovana, rodila cisarskym rezem, deti byly tedy zatezovany cele tehotenstvi. Nasledne braly nekolikrat antibioticke kapky, byly tedy oslabene a jak jsem uvedla, take nemocne. Chtela jsem vybrat pouze nektere jednotlive vakciny, proti urcitym nemocem, ale pry bych je musela sehnat a platit (pricemz bych mela dle zakona mit narok na alternativu, pokud nechci hexavakcinu). Prosim tedy velmi o radu, jak se v teto situaci zachovat. Prijde mi nefer platit za neco, co jsem nevyuzila a navic to ma byt zdarma. Dekuji velmi za odpoved, Z. L.

29.04.2013 | Zdravotní péče v těhotenství a mateřství | Odpověď »

Hábit k porodu

Dobrý den.Mám takový dotaz.Jedna nemocnice-porodnice chce proplatit 100 Kč za hábit k porodu,když jde táta.Jenže jsou tu dvě nejasnosti.1-Již má právo jít zdarma-některé porodnice zdarma jsou.2-Vedle porodnice je oddělení aro a když jsme šli navštívit naší babičku,tak jsme ten samý hábit dostali zdarma.Proč tedy vedlejší oddělení porodnice chce platit za to samé,co vedle dává zdarma?Navíc otec k porodu nemusí mít hábit,je ze zákona pouze doporučován,ale to je nyní vedlejší.Jak mám reagovat?

30.03.2013 | Zdravotní péče v těhotenství a mateřství | Odpověď »

Vaginální porod po sekci

Je mi 28 let a jsem podruhé těhotná, nyní 34+0 tt. První dítě se narodilo 7/2010 ve 41.tt po akutním císařském řezu pro nepostupující porod. Dcera měla 4330g a nechtěla postupovat dolů, tedy jsem ji ani nemohla vytlačit, přestože jsem byla otevřená na 9cm.
Po porodu se objevila pupeční kýla a rozestup břišních svalů cca 5cm. Na chirurgii mi doporučili operovat kýlu i rozestup svalů až po případném druhém těhotenství.
Jaký byste zvolili typ tohoto druhého porodu – přirozený/plánovaný císařský řez? Vím, že vše záleží na nálezu v posledních týdnech těhotenství, jak bude miminko velké, jak bude otočené (nyní je po posledním UTZ hlavičkou dolů) atd. Jizva je pravidelně kontrolovaná a svalovina v okolí není zúžená.
Přesto bych se chtěla zeptat, jestli přirozený porod není v tomto případě více riskantní než S.C.? Bojím se, aby jizva během kontrakcí, tlačení a resp. celého porodu nepraskla a nedošlo k vnitřnímu krvácení.
Bohužel jsem slyšela a i četla o případech, kdy žena vykrvácela při porodu. Zarazilo mě, že více těchto kritických případů bylo při císařském řezu. Je možné této tragédii nějak zabránit/předejít?
Je možné odoperovat kýlu a rozestup břišních svalů už během porodu při jedné narkóze a zásahu do břicha?

03.03.2013 | Zdravotní péče v těhotenství a mateřství | Odpověď »

Děťátko s postižením

Dobrý den,
chtěla bych poradit jak se dá postupovat v našem případě: V roce 2008 se nám narodil syn s vrozenou vývojovou vadou -chybějící ruka a předloktí. Zarážející na tom bylo,že jsme se o tom dozvěděli až po porodu. Když jsme napsali stížnost ředitelovi nemocnice,bylo nám oznámeno,že lékař,který prováděl ultrazvukové vyšetření ve 20 týdnu těhotenství,které je zaměřeno na kontrolu orgánů a končetin, nepochybil.Ale přehlédnout,že chybí pulka ruky mi jako pochybení přijde.V případě,že si nebyl jistý,řekla bych,že by měl doporučit kontrolu.Chápu,že lékař nemohl ovlivnit zda končetina bude chybět nebo ne,ale z pozějších návštěv genetiky nám bylo řečeno,že nás syn mohl mít spoustu přidružených vývojových vad, a tímto nám nedal šanci se rozhodnout zda chceme riskovat,aby náš syn dopadl mnohem hůř(např.závažné vady mozku,srdce,chybějící vnitřní orgány..). Nasledně díky této vadě byla zjištěna ještě vada krve u mě jako u rodičky,která mě mohla ohrozit na životě bez správného lékařského dohledu,v době těhotenství,v době porodu a po porodu. O tomto jsme mohli vědět,a mohla jsem být sledována. Nyní když čekáme druhé dítě teprve vidím kolik péče je možné poskytnout. Zajímalo by mě zda má náš případ nějakou šanci se obhájit,případně i získat nějaké odškodnění. Děkuji za odpověď.

16.02.2013 | Zdravotní péče v těhotenství a mateřství | Odpověď »