HODNOTY a POSTOJE

z nichž vychází činnost APERIA

Aperio > O nás > Hodnoty a postoje Aperia

Porody

APERIO prosazuje možnost volby, kde, jak a s kým porodí žena své dítě, včetně možnosti porodit v porodním domě či v domácím prostředí se zajištěnou zdravotní péčí. Zdravotní péče v perinatologii by měla být poskytována s maximálním respektem k fyziologickému průběhu těhotenství, porodu a poporodního období a je založena na nejnovějších vědeckých důkazech (tv. evidence based care). Při normálním porodu by pro každou intervenci do přirozeného průběhu měl existovat opodstatněný důvod (viz doporučení WHO). APERIO podporuje kontinuální péči porodní asistentky v těhotenství, při porodu a v poporodním období. Porodní asistentky by měly mít jako jinde ve světě možnost pracovat samostatně na vlastní zodpovědnost. Při porodu by mělo být respektováno legislativou dané právo na informovaný souhlas (resp. informované rozhodnutí), a také přání ženy popsané např. v porodním plánu. Zároveň by měla být věnována pozornost psychické stánce porodu a podpoře žen v průběhu porodu i v poporodním období. Zdravotní péče o matku a dítě by měla být systémově provázaná a zaměřená na péči o matku a dítě jako o nedělitelnou jednotku a na podporu kojení. APERIO podporuje právo otce být přítomen narození svého dítěte, a to bez zpoplatnění. Císařský řez je v některých případech nutná, život a zdraví zachraňující operace. Může však mít množství negativních důsledků pro ženu i dítě a jejich další život. Žena by o nich měla být informována.


APERIO prosazuje možnost volby, kde, jak a s kým porodí žena své dítě, včetně možnosti porodit v porodním domě či v domácím prostředí se zajištěnou zdravotní péčí. APERIO podporuje kontinuální péči porodní asistentky v těhotenství, při porodu a v poporodním období.

1/ Každá žena má mít možnost volby KDE, JAK a s KÝM porodí své dítě.

KDE: Žena by měla mít možnost si zvolit pro porod porodnici, porodní dům nebo svůj domov, aniž by jí tím byla omezena dostupnost zdravotní péče. (V současné době není druhá a třetí možnost v ČR dostupná. Legislativa z r. 2012 znemožnila porodním asistentkám doprovázet ženy k porodu mimo zdravotnická zařízení, v důsledku čehož ženy při porodu doma zůstaly bez zdravotní péče).

JAK: Při porodu by mělo být respektováno legislativou dané právo na informovaný souhlas (resp. informované rozhodnutí), a také přání ženy popsané např. v porodním plánu. O každém vyšetřením, zákroku či medikací musí být žena řádně poučena a musí s jejich provedením vyjádřit souhlasit. Žena může jakýkoli zákrok odmítnout. Poskytovatelé péče by měly při komunikaci zohlednit specifické prožívání rodící ženy.

S KÝM: Otec má mít právo být přítomen narození svého dítěte (a to bez poplatku pro porodnici, který je ve většině porodnic stále vybírán).

Žena má mít možnost zvolit si porodní asistentku jako hlavní poskytovatelku zdravotních služeb po dobu těhotenství, porodu a poporodního období a mít tuto službu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Porodní asistentka je dle mezinárodních standardů odbornicí na péči o fyziologické těhotenství, porod, šestinedělí a novorozence, která poskytuje péči celostní (nejen o tělesné procesy, ale i o celkovou psychosociální pohodu matky a dítěte, se zohledněním situace rodiny), kontinuální (od početí až po konec šestinedělí) a podporující zdravý průběh těchto procesů.

2/ V ČR by měl vzniknout efektivní systém kvalitní péče o matku a dítě

Zdravotní péče o matku a dítě by měla být systémově provázaná (včetně standardů péče pro jednotlivé profese), stupňovitá (primární – péče o fyziologický průběh, poskytovaná porodní asistentkou či lékařem; sekundární – lékařská, při hrozící či zjevné komplikaci; terciární – při řešení závažných stavů) a zaměřená na péči o matku a dítě jako o nedělitelnou jednotku (s respektem k tomu, že intervence vůči jednomu z nich vždy ovlivní i druhého).

Zdravotní péče v perinatologii by měla být poskytována s maximálním respektem k fyziologickému průběhu těhotenství, porodu a poporodního období. Při normálním porodu by pro každou intervenci do přirozeného průběhu měl existovat opodstatněný důvod (viz doporučení WHO).

Porodní asistentky by měly mít jako jinde ve světě možnost pracovat samostatně na vlastní zodpovědnost, bez podřízení lékaři a nutnosti mít pro zdravotní výkony lékařskou indikaci.

Pravidla “lege artis”, která si stanovuje odborná gynekologická společnost, by měla vycházet z nejlepších vědeckých důkazů, nejen z klinické praxe. Měla by platit jen pro tu profesi, která je vydává, nikoli omezovat praktiky a standardy profese jiné (např. porodních asistentek).

Aktivity Aperio v oblasti porodnictví

PRŮVODCE PORODNICEMI
webový nástroj on-line

KURZY PRO NASTÁVAJÍCÍ RODIČE
A RODIČE

(předporodní příprava, péče o dítě, výchova, návrat do práce, komunikace v rodině, aj.)

KURZY PRO LEKTORKY PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVY

Členství v ENCA (European Network of Childbirth Associations), IMBCO (International MotherBaby Childbirth Organization, Regional and Country Representatives), ČŽL (Česká ženská lobby – členství v pracovní skupině porodnictví), spolupráce s dalšími organizacemi (HAM, ČAD, UNIPA, aj.)

VÝZKUMY A PUBLIKACE
např. kniha Porodní příběhy – Rodíme se jednou, Grada, 2007


Důležité zdroje informací

FAKTA o porodnictví v ČR  

Zvyšuje se průměrný věk rodiček. Narůstá podíl svobodných rodiček a klesá počet vdaných. Počet vícečetných těhotenství činí v ČR cca 2%. V ČR se ročně narodí cca 100 tisíc dětí.  

Dlouhodobě klesá podíl vaginálních porodů a narůstá počet císařských řezů (CS). Od r. 1990 vzrostl počet CS více než třikrát, a to ze 7,5% na 26,8% (2015). Tím se roztáčí spirálový efekt frekvence CS, neboť jednou provedený CS je indikací k CS při dalším porodu.

ČR se dlouhodobě pyšnila velice nízkou mírou perinatální úmrtnosti v porovnání s jinými státy. Její výpočet však vycházel z odlišné definice mrtvě rozeného dítěte (mrtvě rozené děti s porodní hmotností 500–999 g byly evidovány jako potraty). Od r. 2012 používá ČR definici dle doporučení WHO, v důsledku toho se vykazovaná perinatální úmrtnost zvýšila z 2,9 na 3,48 %o (dle ÚZIS) resp. z 3,6 na 4,58 %o (dle ČSÚ). Tento údaj patří mezi nejlepší v Evropě, ale je již srovnatelný s dalšími evropskými zeměmi (Rakousko 5,6 %o, Německo 5,3 %o, Švédsko a Norsko 4,9 %o, Nizozemsko 5,7 %o).  

V souvislosti s porodem umírá v ČR cca 8-10 žen ročně.

Z reprezentativního celorepublikového průzkumu spokojenosti vyplývá, že mezi nejslabší stránky českého porodnictví patří nedostatečná psychická podpora žen v průběhu porodu i v poporodním období a neosobní, nadřazený a rutinní přístup některých zdravotníků, a to zejména ve velkých porodnicích (projekt L.Takács a a J.Seidlerové Psychosociální klima porodnice očima rodičky – teorie a diagnostika).

 

Hlavní problémy/konflikty:
  • Péče v porodnicích: chybí standardy péče – zdrav.postupy (vyšetření, medikace, intervence) jsou používané dle zvyklostí jednotlivých zařízení, nikoli dle výsledků vědeckých výzkumů, fyziologický průběh porodního procesu není dostatečně podporován (např. chybí dovednosti pro vedení porodu v tzv. alternativních polohách), je zvykem do porodu aktivně zasahovat; je obvyklé oddělování dětí od matek po porodu (podpora bondingu v třetí době porodní je spíše deklarovaná, než faktická a důsledná); pravidla pro informovaný souhlas nejsou dodržována nebo různě obcházena; zdravotníci při jednání s rodičkou často nerespektují její psychicky zranitelný stav.
  • Postavení porodních asistentek (PA): Definice profese dle EU a ICM (Mezinárodní konfederace porodních asistentek) neodpovídá praxi v ČR. Dlouhodobě PA řeší problémy s registracemi, s úhradami za svoji práci z veřejného zdrav. pojištění, možností vést porody svých klientek v porodnici. Na rozdíl od svých zahraničních kolegyň nemohou české porodní asistentky od dubna 2012 provázet klientky u porodu mimo zdravotnické zařízení (dle vyhlášky o technickém a věcném vybavení by si musely zajistit vybavení odpovídající porodnímu sálu).
  • Právo ženy zvolit si domov jako místo porodu: de iure žena toto právo má, ale v současnosti není dostupná zdravotní péče (porodní asistentky); argumentuje se obavami o život novorozence, ovšem dle výzkumů je porod vedený porodní asistentku stejně bezpečný jako porod v porodnici.
  • Genetický screening a ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů (UTZZD): těhotné ženy udávají vysoký tlak na absolvování genetického screeningu a v případě pozitivního výsledku i tlak na ukončení těhotenství. Celkově je v ČR vyšší procento UTZZD než jinde v EU, a my se domníváme, že významná část jde na vrub právě ukončení těhotenství při zjištěné vrozené vývojové vadě (VVV) či zvýšeného rizika VVV. Ukončení těhotenství je však často traumatizující pro ženu, která se rozhoduje pod tlakem a bez odborné psychologické podpory. Mnohé VVV jsou přitom slučitelné s kvalitním životem. Navíc ukončení těhotenství při VVV uměle snižuje perinatální mortalitu v ČR, pokud by dítě brzy po narození zemřelo.

Postoj MZ ČR ke stavu českého porodnictví

MZ ČR téměř bez výhrad přejímá postoj ČGPS JEP, která dlouhodobě odmítá změny v českém systému perinatální péče, který je dle jejich častých vyjádření špičkový, argumentuje statistikami a vymezuje se negativně např. vůči porodům v domácnosti, samostatné práci porodních asistentek apod. Ani vznik pracovní skupiny pro porodnictví nepomohl vzájemné diskusi jednotlivých účastnic a účastníků porodní péče.

Aktualizace – září 2018

Naše historie





Praktická právní příručka pro rodiče 

STÁHNOUT PŘÍRUČKU
Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch

HLAVNÍ TÉMATA

  • čerpání mateřské a rodičovské dovolené

  • rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství

  • podnikání rodičů

  • daňové úlevy pro rodiny s dětmi

  • pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství

  • rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství

  • určení výživného

TIPY A DOPORUČENÍ

  • jak předcházet problémům ve vztahu

  • jak na slaďování práce a rodiny