Tento článek čtete proto, že máte dítě. Anebo je brzy mít budete. Pojďme se podívat na to, co rodičovství znamená pro váš život a jak v téhle životní příležitosti obstát.

Co pro vás rodičovství znamená z pohledu pracovního a rodinného práva nebo zdravotní péče?

Nechceme tu připomínat, jak je rodičovství důležité pro společnost ani jak velký vliv mají rodiče na budoucnost svých dětí. To je nesporné. Rádi bychom se tu zaměřili na to, jaké je rodičovství takříkajíc zevnitř.

Takže za prvé, za druhé i za poslední: mít děti je výzva. Z režimu „mám po práci volno na sebe“ vás najednou čeká pohotovost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. I když je rodičovství krásné, je někdy těžké trávit s malým miminkem tolik času o samotě – zvlášť když hlavně spí, jí nebo pláče. Pro hodně novopečených rodičů jsou projevy miminka často nesrozumitelné a snadno se dostanou do stavu, kdy začnou zpochybňovat své schopnosti. Do toho přicházejí výzvy jako prořezávání zoubků, první nemoci, separační úzkost, změny v denním režimu dětí, první záchvaty vzteku, … Ten seznam je velmi dlouhý. Když děti povyrostou, čeká je (a vás) nástup do školky či do jeslí, návrat pečujícího rodiče (častěji ženy) do práce a spousta dalších vývojových milníků, kdy potřebují víc opory než jindy. Pozornost a zájem rodičů potřebují děti až do dospívání.

Jak to všechno zvládnout? V první řadě myslete na to, že děti nepotřebují dokonalé rodiče. Potřebují rodiče, kteří jsou dost dobří, tedy dokážou reagovat v případě, že dítě zažívá úzkost a jiné silné emoce, a poskytnout mu citové i hmotné bezpečí a zázemí, ale přitom pečují i sami o sebe a o svůj partnerský vztah. Protože to zní trochu krkolomně a abstraktně, tady je pár tipů, jak na to.

  • Mějte rádi sami sebe. Minulé chyby, ze kterých jste se poučili, si můžete odpustit, ne se za ně trestat. Ten, kdo má rád sám sebe, přijímá pak bez výhrad a s láskou i své děti a ostatní blízké.
  • Nebuďte na to sami. Nejde jen o praktickou pomoc, ale i o přátelství a sdílení. Jste-li na výchovu sám nebo sama, je vytvoření sítě pro vás, ale i pro děti obzvlášť důležité.
  • Mějte dobré vzory. Koho ze svých rodičů či prarodičů chcete ve výchově napodobit? Pokud nikoho, nestačí si říct „takový/á nebudu“. Jděte a hledejte někoho, kdo to s dětmi umí a dobře reaguje i ve vypjatých chvílích, a zkuste to dělat jako on či ona. Možná ho najdete v místním rodinném centru, možná na hřišti. Věřte, že někde určitě bude.
  • Vytvářejte radost. Možná není váš styl vyrábět s dětmi zvířátka z kaštánků, a ani nemusíte. Dělejte s nimi to, co baví vás a co vám dává energii – jděte klidně do knihovny nebo na fotbalový zápas. Radost a energie jsou nakažlivé a rozumí jim i malé děti. Hezké vzpomínky vám zůstanou, i když děti odrostou a najdou si své vlastní radosti.

Rodičovství je běh na dlouhou trať a velké dobrodružství, díky kterému se můžete o sobě leccos dozvědět. A stejně jako hrdina můžete ve svém příběhu i vyrůst a dozrát.