Zdravá firma aneb rovné příležitosti



Inzerce a přijímání zaměstnaných

Podrobnosti

Legislativní rámec

Podrobnosti

Struktura pracovních sil (organogram)

Podrobnosti

Management mateřské a rodičovské dovolené

Podrobnosti

Firemní kultura, strategie, hodnoty

Podrobnosti

Odměňování, zaměstnanecké benefity

Podrobnosti

Flexibilita pracovních režimů

Podrobnosti

Vztahy na pracovišti

Podrobnosti

Rozvázání pracovního poměru

Podrobnosti

Kariéra a hodnocení

Podrobnosti

PR a marketing

Podrobnosti

Rovné příležitosti a slaďování

Když se mluví o rovných příležitostech žen a mužů na trhu práce, myslí se tím zajištění rovných šancí pro obě pohlaví ve všech fázích kontaktu s trhem práce – tedy při hledání, výkonu zaměstnání i odchodu ze zaměstnání. Proč se o rovných příležitostech žen a mužů vlastně mluví? Protože, i přes antidiskriminační legislativu či osobní přesvědčení, s ženami a muži (nejen) trh práce rovně nezachází. Na trhu práce, či jinak ve veřejné sféře, panuje mezi muži a ženami nerovnováha, kterou lze číselně ilustrovat například takto - gender pay gap, ženy ve vedení firem nebo horizonatální genderová diskriminace. Nerovnosti ve veřejné sféře úzce souvisí s nerovnostmi ve sféře soukromé. Některé souvislosti můžeme graficky znázornit například takto (viz schéma níže).

V podstatě jde o čas a o to, jakými činnostmi ho ženy a muži tráví. Jak schéma naznačuje, jednou z hlavních příčin, proč jsou ženy na trhu práce často znevýhodněny, je skutečnost, že vystupují z trhu práce na dobu mateřské a většinou i rodičovské dovolené. Tím se stávají v očích zaměstnavatele „nejistými“. K jejich odsunutí na druhou kolej v soutěži s muži stačí dokonce i samotný předpoklad, že se jednou matkami stanou. A o co jsou ženy znevýhodněny, o to více jsou upřednostňováni muži, u kterých naopak existuje automatický předpoklad, že, ač se také stávají rodiči, zaměstnavateli na rodičovskou dovolenou neodejdou. Pro zaměstnavatele jsou tedy muži zaměstnanci „jistí“, tedy takoví, do kterých se vyplatí více investovat.

Právě kvůli takto klíčovému propojení s péčí o rodinu je důležité v souvislosti s rovnými příležitostmi zmínit i slaďování soukromého a pracovního života. Pod tímto termínem se převážně rozumí různá opatření, která může zaměstnavatel nabídnout, aby svým zaměstnaným skloubení práce a rodiny usnadnil. Nejčastěji jde o úpravu pracovní doby, například zkrácený úvazek, flexibilní pracovní dobu, stlačený týden, nebo třeba o práci z domova. Zaměstnavatel také může pomoci zajistit místo v předškolním zařízení pro děti svých zaměstnaných, ať už zřízením vlastní školky nebo spoluprací s jinými institucemi. Jinými slovy se zaměstnavatel těmito kroky snaží umožnit zaměstnaným věnovat čas své rodině i placené práci.

Proč by zaměstnavatele měly rovné příležitosti zajímat

Spravedlnost – jedním z principiálních argumentů je fakt, že rovné zacházení, rovné příležitosti a nediskriminace jsou jednoduše spravedlivé. Znevýhodnění osoby na trhu práce pouze na základě předsudků spojených s pohlavím, věkem, rasou nebo sexuální orientací prostě není fér.

Legislativa - princip rovných příležitostí, respektive princip nediskriminace je zakotven v evropské i české legislativě. Evropské unie se zabývá nediskriminací a principem rovných příležitostí prakticky od svého vzniku (odroku 1957 platí zásada rovného odměňování). Přímá i nepřímá diskriminace nejsou v souladu s Evropským právem. V české legislativě je rovnost zajištěna již Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Princip nediskriminace v pracovních vztazích je ošetřen v Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a Zákonu o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.), které dále odkazují na Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.).

Společenská odpovědnost firem (CSR) – princip společenské odpovědnosti je založen na třech hlavních pilířích: oblast životního prostředí, ekonomická oblast a oblast sociální. Dodržování principů nediskriminace je jejich důležitou součástí. Společenská odpovědnost vybízí firmy, aby při podnikání zohlednily potřeby společnosti a zasadily se o udržitelný rozvoj. Tedy aby přizpůsobily podnikání dlouhodobým cílům a zaměřily se na optimalizaci zisku namísto maximalizace.

Image firmy – nejlepší firma s rovnými příležitostmi nebo „family friendly“ firma znamená být dobrou značkou. Zaměstnavatel dodržující a aktivně se hlásící k principům rovných příležitostí je mnohem atraktivnější nejen pro potenciální novou pracovní sílu, ale také pro své zákazníky a zákaznice či jako obchodní partner. Například nadnárodní nábytková firma IKEA si velmi zakládá na svém image pro-rodinné firmy s rovnými příležitostmi a dodržování určitých principů společenské odpovědnosti vyžaduje i od svým dodavatelů.

Efektivita – být k zaměstnaným fér a umožnit jim lépe sladit profesní a soukromý život se firmě vyplatí nejen finančně. Férovost přináší vyšší loajalitu a efektivitu práce, nižší fluktuaci a tudíž nižší náklady na přijímání a školení nových zaměstnaných. Zahraniční zkušenosti ukazují, že zavedení „pro-rodinných“ politik ve firmě zvyšují motivaci a loajalitu o 11%, nemocnost klesá o 23% a fluktuace o 10%. Odstranění překážek vyplývajících z pohlaví a dalších znaků uvolňuje lidský potenciál, umožňuje jeho efektivní využití a vede tak v vyšší konkurenceschopnosti.