Blog Archives

Práva otců v souvislosti s péčí o dítě

Příběh z poradny: Číst více

Pobyt dítěte v nemocnici a práva rodičů

Příběh z poradny:Číst více

Rekvalifikace a jiná finanční podpora úřadu práce

Příběh z poradny:

Irena před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala jako sekretářka ve stavební firmě. Během rodičovské si však uvědomila, že by se chtěla osobně i profesně dále rozvíjet. Hledala tedy cesty, jak se dále vzdělávat. Naskytla se jí příležitost absolvovat rekvalifikační kurz pro účetní, který pořádala jedna vzdělávací agentura. Velkou výhodou tohoto kurzu bylo zajištěné hlídání dětí během přednášek. Irena kurz úspěšně absolvovala, mohla si tak založit živnostenský list a začít podnikat ještě během rodičovské dovolené. Nejprve začala vést účetnictví menším firmám a známým, na základě dobrých referencí se klientela brzy rozrostla a nyní přestavuje účetnictví její hlavní výdělečnou činnost. Ireně velmi vyhovuje, že pracuje doma, sama si určuje množství klientů a flexibilně může přizpůsobovat svůj pracovní čas provozu rodiny a péči o dítě.

REKVALIFIKACE

Rekvalifikací se rozumí udržení, obnova nebo získání nových kvalifikačních předpokladů uchazeče o zaměstnání pro výkon vhodného zaměstnání. Novou kvalifikaci lze získat absolvováním rekvalifikačního kurzu, který musí být akreditovaný buď Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem práce a sociálních věcí, nebo jiným úřadem.

Informace o rekvalifikačních kurzech

Základní informaci o možnostech rekvalifikace může uchazeč získat na úřadu práce. Ten rovněž může rekvalifikaci navrhnout, zejména v těch případech, kdy snaha o zprostředkování zaměstnání s dosavadní kvalifikací nemá naději na úspěch a uchazeč splňuje podmínky pro absolvování rekvalifikace. Kurzy jsou inzerovány i prostřednictvím internetu, např. na http://www.eu-dat.cz. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spravuje data- bázi udělených akreditací na http://dak.msmt.cz/dak/ak_list.php?valid=1 & zverej=1.

Financování rekvalifikačního kurzu
Z pohledu financování rekvalifikačního kurzu lze zásadně rozlišit tři přístupy:
1. Rodiče si mohou najít a uhradit vhodný rekvalifikační kurz sami.
2. V případě, že rodič je uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání (tj. je dobrovolně na úřadě práce veden jako zájemce o zaměstnání), může si sám zvolit rekvalifikaci, a to podle druhu práce, kterou chce vykonávat (tzv. rekvalifikace zvolená). Zvolí si i rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. V tomto případě lze požádat úřad práce o úhradu rekvalifikace. V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení. Jestliže bude úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení její cenu. Celková finanční částka, kterou může úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání, nesmí v období tří po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50000 Kč.
U zvolené rekvalifikace nevzniká nárok na podporu při rekvalifikaci (viz níže). Potřebné formuláře lze stáhnout na http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/rekvalifikace/formulare. Některé neziskové organizace organizují rekvalifikační kurzy zdarma či za symbolickou částku, protože kurzy jsou grantově podpořeny.

3. Uchazeč o zaměstnání může být zařazen do rekvalifikace úřadem práce. V tomto případě může vzniknout nárok na podporu při rekvalifikaci. Uchazeči zařazení do rekvalifikace musejí splňovat vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz, tj. stupeň vzdělání, fyzickou a psychickou způsobilost (zdravotní stav) apod. Při výběru kurzu je třeba si zkontrolovat, zda je rekvalifikační kurz akreditovaný po celou dobu trvání kurzu, jinak hrozí, že úřad práce rekvalifikaci neproplatí.

Dohoda o rekvalifikaci

Je-li uchazeč zařazen do rekvalifikace, uzavírá s ním úřad práce písemnou dohodu o rekvalifikaci.
V dohodě se uvádí:

  • identifikační údaje účastníků dohody,
  • pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,
  • způsob a doba jejího zabezpečení,
  • místo konání rekvalifikace,
  • podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací,
  • způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
  • závazek uchazeče uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání,
  • ujednání o vypovězení dohody.

V dohodě o rekvalifikaci se stanoví povinnost uchazeče plně uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů rekvalifikaci nedokončí nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Úřad práce uhradí uchaze či kurzovné, ale může hradit i další náklady spojené s účastí v rekvalifikačním kurzu (jízdné, ubytování, stravné).

PODPORA PŘI REKVALIFIKACI

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce, a to po celou dobu rekvalifikace. U rekvalifikace zvolené uchazečem nevzniká nárok na podporu při rekvalifikaci.

Výše podpory při rekvalifikaci

Výše podpory při rekvalifikaci se stanoví ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání. Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance. Vzor potvrzení je možno získat na https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare#pro-obcany_rekvalifikace.
V případě, že uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával SVČ, stanoví se podpora z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci – viz PRÁVNÍ PŘEDPISY na konci této kapitoly – Sdělení MPSV, o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti.

Minimální podpora při rekvalifikaci náleží uchazeči,

  • jehož poslední činností byla „náhradní doba“, tj. např. péče o dítě do čtyř let věku,
  • který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
  • jemuž nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Minimální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci – viz PRÁVNÍ PŘEDPISY na konci této kapitoly – Sdělení MPSV, o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti.

Příspěvek na dojíždění

Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Příspěvek je nenárokový, jedná se o příspěvek na podporu regionální politiky. To znamená, že i při splnění níže uvedených podmínek nemusí být přiznán.

O příspěvek si může požádat uchazeč,

  • který bude do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a je v evidenci úřadu práce déle než pět měsíců,
  • kterému není možné zprostředkovat zaměstnání v místě bydliště kvůli jeho zdravotnímu stavu, nedostačující praxi nebo péči o dítě.

V tomto případě může být doba evidence na úřadě práce i kratší než pět měsíců.

Možnost kratší doby evidence na úřadě práce se vztahuje i na uchazeče a zájemce o zaměstnání, pokud přišli o práci či o ni přijdou v důsledku hromadného propouštění.

Podmínky přiznání příspěvku
  • Nový zaměstnavatel musí uzavřít pracovní poměr s podpořeným uchazečem či zájemcem o zaměstnání na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, a to delší než šest měsíců.
  • V pracovní smlouvě je uvedeno konkrétní místo výkonu práce, tedy konkrétní adresa. Pracovní smlouvu musí žadatel při žádosti o příspěvek předložit.
  • Žadatel předloží potvrzení o své bezdlužnosti.
  • Výše mzdy žadatele v daném měsíci nepřesáhne 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku – viz PRÁVNÍ PŘEDPISY na konci této kapitoly – Sdělení MPSV, o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti.
  • Žadatel podá písemnou žádost na úřadě práce. Formulář žádosti je k dispozici na Integrovaném portálu MPSV: https://www.mpsv.cz/. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci příslušných kontaktních pracovišť úřadu práce.

Příspěvek nemůže úřad práce poskytnout žadateli, který u nového zaměstnavatele v posledních 24 měsících už pracoval nebo bydlí ve stejné obci, jako je místo výkonu práce. Úřad práce neposkytuje příspěvek na dojíždění do zahraničí (kromě Moravskoslezského kraje).

Pokud úřad práce žádost schválí, uzavře s klientem písemnou dohodu. Zaměstnanec pak bude každý měsíc dokládat výplatní list, který mu vždy vydává zaměstnavatel za odpracovaný kalendářní měsíc. Částku tedy obdrží až po předložení tohoto dokumentu. Právě na jeho základě úřad práce prověří nárok na příspěvek za konkrétní měsíc, a to podle docházky do zaměstnání a výše hrubé mzdy. Za dobu absence na pracovišti úřad práce příspěvek nevyplatí.

Příspěvek bude úřad práce poskytovat po dobu trvání pracovního poměru, maximálně 12 měsíců. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí od 1000 Kč do 3500 Kč měsíčně podle dojezdové vzdálenosti. Přitom minimum je 10 kilometrů dojíždění.

Výjimku v tomto případě tvoří žádost, kdy mezi bydlištěm a místem výkonu práce prokazatelně neexistuje pravidelné spojení veřejnou dopravou (VD). Na nejvyšší částku pak dosáhnou ti, kteří budou za prací dojíždět více než 50 km.

Dojezdová vzdálenost Výše měsíčního příspěvku
do 10 km bez nároku; v případě, že není spojení VD 1 000 Kč
10–25 km  1 500 Kč
25–50 km  2 500 Kč
nad 50 km  3 500 Kč
Jednorázový příspěvek na přestěhování

Jedná se o nenárokovou dávku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jeho poskytnutí závisí na konkrétní situaci na lokálním trhu práce a na dohodě mezi žadatelem a úřadem práce. Výše jednorázového příspěvku na přestěhování se za prací činí 50000 Kč.
Žádat o tento příspěvek může uchazeč, který nastoupil do práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je nutné, aby byl uchazeč v evidenci úřadu práce déle než pět měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout v případě přestěhování do zahraničí.

Žádost je třeba podat na krajské pobočce úřadu práce, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce musí doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu nového pobytu. Úřad práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za 3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně 12 měsíců.

Rekvalifikace zaměstnanců

Zaměstnavatelům, kteří provádějí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců, mohou být na základě písemné dohody s příslušným Úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností (§ 110 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě lze hradit pouze náklady na realizaci rekvalifikačního kurzu (kurzovné), nikoli náhradu mzdy, která přísluší rekvalifikovanému zaměstnanci po dobu rekvalifikace realizované v pracovní době, ani např. cestovné nebo náklady na ochranné pracovní prostředky.

Žádosti zaměstnavatelů o finanční příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců přijímá referát zprostředkování a poradenství úřadu práce, na kterém je možno obdržet formulář žádosti.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • § 50 a násl, § 108 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců
  • Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů
  • Sdělení MPSV č. 346/2019 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti. Tato průměrná mzda činí 33 429 Kč.

DOPORUČENÍ

Jestliže vaše dítě brzy dovrší věku tří let a vy se nebudete vracet do zaměstnání, kde jste pracovali před mateřskou/rodičovskou dovolenou, začněte přemýšlet o svém budoucím zaměstnání. Někdy již není možné konat stejnou práci jako dříve ze zdravotních důvodů, někdy z časových důvodů či nedostatku pracovních příležitostí. Je to také vhodná doba začít něco nového. Jestliže k novému zaměstnání potřebujete kvalifikaci, kterou nemáte, pak je pro vás vhodné absolvovat některý z rekvalifikačních kurzů.

Než si svůj rekvalifikační kurz vyberete, zjistěte si, zda je kurz řádně akreditován MŠMT nebo jinou příslušnou institucí. MŠMT uděluje akreditaci vzdělávacímu zařízení pro organizování konkrétního kurzu. V případě rekvalifikačních kurzů se nikdy neuděluje univerzální akreditace, která by byla platná pro všechny realizované kurzy. Udělená akreditace je vždy označena číslem jednacím, na základě kterého lze platnost akreditace ověřit v databázi udělených akreditací rekvalifikačních programů. Akreditace se vždy uděluje na dobu tří let. Kurz musí být vždy zahájen v době platnosti udělené akreditace, tedy nejpozději poslední den platnosti akreditace, jinak je kurz považován za neakreditovaný a po jeho ukončení nemůže být vydáno „Osvědčení o rekvalifikaci“.

Datum dokončení kurzu může být až po uplynutí platnosti akreditace. Ohledně úhrady je třeba mít na paměti, že vzdělávání je služba a měli byste obdržet doklad o jejím zaplacení. Dále byste měli obdržet smlouvu, ve které bude specifikován název vzdělávacího programu, název pracovní činnosti, hodinový rozsah kurzu, číslo jednací udělené akreditace, cena kurzovného apod. Doklady je vhodné si uschovat pro případ nespokojenosti s absolvovaným kurzem, neboť je dobré je předložit při případné reklamaci nebo soudním sporu.

Po úspěšném absolvování rekvalifikačního programu je vydáváno „Osvědčení o rekvalifikaci“, které má neomezenou platnost na území celé České republiky a bývá v mnoha případech uznáváno i na území sousedních států, je však pouze na zaměstnavateli, jestli osvědčení uzná či nikoli. Osvědčení by mělo obsahovat stanovené náležitosti (např. název a adresu vzdělávacího zařízení, číslo jednací udělené akreditace, jméno účastníka, název vzdělávacího programu, název pracovní činnosti, rozsah kurzu v hodinách, absolvované předměty, datum od kdy do kdy probíhal kurz a závěrečná zkouška, podpis statutárního zástupce vzdělávacího zařízení atd.)

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Úřad práce, podpora v nezaměstnanosti

Příběh z poradny:

Darina pracovala v pojišťovně a měla tam velmi dobrou práci. Její pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Otěhotněla, nastoupila na mateřskou a posléze na rodičovskou. Finanční situace rodiny byla příznivá. Tak se Darina rozhodla zažádat o neplacené volno, na které by nastoupila po rodičovské dovolené. Chtěla být doma se synem do čtyř let jeho věku. Zaměstnavatel jí volno poskytl, nicméně po pár měsících čerpání neplaceného volna dostala výpověď. Darina se poté obrátila na Aperio s dotazem, zda vůbec a případně kdy se má evidovat na úřadu práce. Poradkyně jí vysvětlila, že jako uchazeč o zaměstnání musí být schopna a ochotna pracovat a že se tedy musí rozhodnout, zda chce být doma se synem a nebo si hledat a případně získat zaměstnání. Dále se řešila otázka výše případné podpory v nezaměstnanosti a výhody či nevýhody zařazení do evidence úřadu práce.

EVIDENCE NA ÚŘADU PRÁCE

Jestliže rodič hledá zaměstnání, je registrace na úřadu práce vhodná především z těchto důvodů:
1. Stát hradí za uchazeče o zaměstnání pojistné na zdravotní pojištění.
2. Doba vedení v evidenci úřadu práce se uchazeči započítává jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění, a to v omezeném rozsahu – viz dále.
3. Za splnění zákonných podmínek vzniká uchazeči o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti.
4. Úřad práce nabízí i další služby jako zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci či podporu při rekvalifikaci atd.

Jestliže rodič pečuje o dítě do čtyř let věku, pak není nutné, aby se evidoval na úřadu práce, aby mu bylo hrazeno zdravotní pojištění a započítána doba péče pro důchodové pojištění. Zdravotní pojištění je hrazeno fyzickým osobám, pokud celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínkou je, aby tyto osoby nebyly příjemci rodičovského příspěvku nebo na mateřské/rodičovské dovolené. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je‐li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde‐li o dítě plnící povinnou školní docházku (po dobu návštěvy školy). Za pečující osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec či matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pro důchodové pojištění se hodnotí jednak doby, za které je placeno pojistné na důchodové pojištění, tedy doby pojištění, a dále také doby, za které pojistné placeno není – tzv. náhradní doby pojištění.

Prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění jsou účastny důchodového pojištění také osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let.

Zprostředkování zaměstnání úřady práce

Nezaměstnaná osoba se může stát uchazečem o zaměstnání, jestliže osobně požádá kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR o zprostředkování zaměstnání.
Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR lze vyhledat na http://portal.mpsv.cz/ kontakty.
Příslušné je jakékoli kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce, v jejímž správním obvodu má nezaměstnaný bydliště. Bydlištěm je adresa místa trvalého pobytu. Uchazeč je povinen plnit své povinnosti na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce, které požádal o zprostředkování zaměstnání, popř. na určeném kontaktním místě veřejné správy. V průběhu vedení v evidenci může požádat o změnu kontaktního  pracoviště v územním obvodu krajské pobočky úřadu práce. Rovněž může požádat, aby mu bylo zaměstnání zprostředkováno kontaktním pracovištěm krajské pobočky úřadu práce, v jehož územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje.

Žádost o zprostředkování zaměstnání

Formulář žádosti o zprostředkování zaměstnání je možné najít na https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp

K vyplněné žádosti je třeba předložit:

  • platný občanský průkaz (nebo jiný doklad totožnosti),
  • doklad o ukončení pracovního poměru, popř. u OSVČ potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu (vydává OSSZ), potvrzení o ukončené náhradní době (např. návrat po skončení péče o dítě do čtyř let věku);
  • další doklady, které jsou uvedeny v žádosti.

Před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání je vhodné prostudovat si „Základní poučení uchazeče o zaměstnání“, které lze vyhledat na https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp.

Dnem podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se nezaměstnaný stane uchazečem o zaměstnání. Požádá‐li nezaměstnaná osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností. V případě skončení zaměstnání úřad práce požaduje evidenční list důchodového pojištění.

Překážky v zařazení uchazeče do evidence uchazečů o zaměstnání

Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zapsána fyzická osoba, která:

  • je zaměstnaná (s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání) nebo OSVČ,
  • je výdělečně činná v cizině,
  • je uznána dočasně neschopnou práce,
  • pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a šest týdnů po porodu,
  • neposkytne úřadu práce identifikační údaje,
  • neposkytne nebo zruší souhlas se zpracováním osobních údajů,
  • je studentem (výjimkou je student, který splnil podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti),
  • bez vážného důvodu sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem ukončila vhodné zaměstnání, které jí bylo zprostředkováno úřadem práce,
  • které bylo zaměstnání zprostředkované úřadem práce skončeno zaměstnavatelem z důvodu porušení pracovních povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem.

Znovuzařazení bude možné na žádost uchazeče podanou nejdříve po šesti měsících ode dne nástupu do (původně) zprostředkovaného zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání a možnost přivýdělku (tzv. nekolidující zaměstnání)

Uchazeč si může přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy, tj. 6 675 Kč měsíčně (od 1. 1. 2019), po dobu trvání tohoto zaměstnání však nenáleží podpora v nezaměstnanosti. Zaměstnáním se rozumí výdělečná činnost na základě pracovního či služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Výkon nekolidujícího zaměstnání nesmí být překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Přivýdělek na dohodu o provedení práce není možný vůbec. V praxi to tedy znamená, že uchazeč o zaměstnání i po dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání s úřadem práce spolupracuje, projednává doporučená volná pracovní místa. Uchazeč je povinen úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky sčítají.

Uchazeč o zaměstnání a pojistné na zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění hradí za uchazeče stát.

Uchazeč o zaměstnání a důchodové pojištění

Doba vedení v evidenci úřadu práce se uchazeči započítává jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění, a to v rozsahu 80 % za dobu, kdy mu

  • náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,
  • dávky v nezaměstnanosti nenáleží.

Započítává se doba max. tří let, z toho před dosažením věku 55 let max. jeden rok.

PODMÍNKY NÁROKU NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který splní tyto podmínky:

  • v rozhodném období získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností (popř. započítáním náhradní doby zaměstnání) alespoň 12 měsíců důchodového pojištění,
  • požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Formulář žádosti o podporu v nezaměstnanosti lze vyhledat na https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp.

K žádosti se přikládají další dokumenty: evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, rodné listy dětí apod.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Náhradní doba

Do rozhodného období se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. zejména doba péče o dítě do čtyř let věku, resp. do 10 let věku v případě, že se jedná o osobu závislou na péči jiné osoby alespoň ve stupni I.

Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti

Doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (tzv. podpůrčí doba) činí u uchazeče o zaměstnání:

  • do 50 let věku pět měsíců,
  • od 50 do 55 let věku osm měsíců,
  • nad 55 let věku 11 měsíců.

Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Bez nároku na podporu v nezaměstnanosti

Uchazeč nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že

  • v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence s ním zaměstnavatel ukončil pracovně‐právní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem,
  • v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence s ním zaměstnavatel skončil pracovně‐právní vztah z důvodu porušení stanoveného režimu dočasně práceneschopného zvlášť hrubým způsobem,
  • pobírá starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenské, PPM, ošetřovné).
Podpora v nezaměstnanosti a odstupné

Doba podpory v nezaměstnanosti se posunuje o počet měsíců, za které je zaměstnanci vyplaceno zákonné odstupné.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání takto:
1.–2. měsíc ve výši 65 %,
3.–4. měsíc ve výši 50 %
a od 5. měsíce ve výši 45 %.

Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance.

Vzor: Potvrzení je možno získat na https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana.
Orientační kalkulačka výpočtu podpory v nezaměstnanosti: http://www.penize.cz/kalkulacky/podpora‐v‐‐nezamestnanosti

V případě, že uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával SVČ, stanoví se podpora z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.
Maximální výše podpory činí 18 111 Kč měsíčně.
Minimální podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, jehož poslední činností byla „náhradní doba“, např. péče o dítě do čtyř let věku.
Minimální podpora činí:
• první dva měsíce 4 684 Kč měsíčně,
• další dva měsíce 3 747 Kč měsíčně,
• zbývající měsíc/e 3 435 Kč měsíčně.

Příklady:

  • Uchazeč bezprostředně po čerpání tříleté rodičovské dovolené žádá o podporu v nezaměstnanosti.
    – Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.
  • Uchazeč, který ke konci rodičovské dovolené uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, má nárok na odstupné.
    – Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.
    Uchazeč po skončení rodičovské dovolené dostane od zaměstnavatele výpověď, ve výpovědní době dostává mzdu (plat).
    – Výše podpory se stanoví z průměrného výdělku, vypočteného za předchozí kalendářní čtvrtletí.
  • Uchazeč nastoupí po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání dne 30. 8. 2019, dne 31. 8. 2019 jeho zaměstnání skončí.
    – Výše podpory se stanoví z pravděpodobného výdělku, odvozeného z hodinové mzdy za dny 30. 8. 2019 a 31. 8. 2019.
  • Uchazeč, který nastupuje bezprostředně po rodičovské dovolené na podporu v nezaměstnanosti a který během rodičovské dovolené jeden rok pracoval na dohodu o pracovní činnosti.
    – Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z výše příjmu z dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento jeden rok celý spadá do posledních dvou let před podáním žádosti (do tzv. rozhodného období).
Výše podpory v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance

Zaměstnanci, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, mají nárok na sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Uvedené se netýká případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr z vážného důvodu. Vážným důvodem může být:

  • nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
  • nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby,
  • docházka dítěte do předškolního zařízení,
  • povinná školní docházka dítěte,
  • místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  • zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
  • vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské,
  • důvody hodné zvláštního zřetele, kterými mohou být i šikana na pracovišti, mobbing a podobně.

Vážné důvody musí uchazeč úřadu práce hodnověrně prokázat. Vážný důvod se zpravidla zjišťuje z obsahu výpovědi, dohody či potvrzení o zaměstnání. Posuzování probíhá v rámci správního řízení na základě zjištěných a prokázaných skutečností.

Kompenzace

Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo mu ve stanoveném termínu vyplaceno odstupné. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby, po kterou uchazeči náleží zákonné odstupné.
Výše kompenzace činí:

  • 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance.
  • 4 684 Kč, nemůže‐li uchazeč průměrný výdělek doložit.

Podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí za dobu, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

INFORMACE

• Call centrum služeb zaměstnanosti MPSV je k dispozici pro případ rady při zprostředkování zaměstnání, evidence na úřadu práce, při vyplácení podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikaci a dalších sociálních situacích. Podrobnosti o službě lze vyhledat na https://portal.mpsv.cz/sz/call_centrum.
Telefon: +420844844803, hovory jsou zpoplatněny sdíleným tarifem, modrá linka dle tarifikace operátora, z jehož sítě je voláno.
• Úřady práce: www.uradprace.cz
• Webová poradna spolku APERIO – Společnosti pro zdravé rodičovství – www.aperio.cz/poradna

PRÁVNÍ PŘEDPISY

• § 50 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Po dobu evidence na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání je rodič povinen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, tj. aktivně hledat práci. Je vhodné se proto evidovat v době, kdy se skutečně chystáte aktivně zapojit do pracovního procesu. Nebojte se úředníků na úřadu práce ptát – např. jaké jsou možnosti rekvalifikace, jestli mají nabídky práce, projekty či programy pro uchazeče. Vše vám může pomoci najít novou práci.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení

Příběh z poradny:

Martina se potýká s dlouhodobými zdravotními problémy, často má zablokovaná záda a práce v pekárně je stále namáhavější. O svou šestiletou dceru pečuje sama. Při lékařské prohlídce lékař konstatoval, že zdravotní potíže Martiny jsou bohužel vážné a musí ze stávajícího zaměstnání odejít. Je pravděpodobné, že během několika měsíců bude pobírat invalidní důchod. Nyní Martina shání fyzicky nenáročnou práci na částečný úvazek. Předpokládaná mzda za kratší úvazek bohužel nevystačí na dostatečné pokrytí měsíčních nákladů její rodiny, a to ani dohromady s pobíráním důchodu. Poradkyně Aperia doporučila Martině, aby se obrátila na úřad práce a podala žádost o příspěvek na bydlení. Důležitou podmínkou pro to, aby jí byl příspěvek schválen, je mít trvalé bydliště v bytě, který s dcerou obývá. Pokud Martina nedosahuje příjmu převyšujícího 2,7násobku životního minima, může zažádat také o přídavek na dítě.

Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení patří do systému státní sociální podpory. Sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se poskytuje v závislosti na výši příjmu.

ROZHODNÝ PŘÍJEM

Rozhodný příjem pro dávky státní sociální podpory je čistý měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období (např. je‐li rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, součet příjmů za čtvrtletí se dělí číslem tři). Jedná se o příjmy, které uvádí zákon o státní sociální podpoře, a to zejména:

  • příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) – z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
  • výživné,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z nájmu,
  • dávky nemocenského pojištění (např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) a důchodového pojištění,
  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
  • rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,
  • přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
  • mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti,
  • příjmy ze zahraničí.
Posuzování rozhodného příjmu u OSVČ

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc

  • jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo
  • jedna dvanáctina příjmů, jde‐li o příjmy podléhající dani, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo
  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

ŽÁDOST O DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

O jednotlivé dávky státní sociální podpory se žádá na úřadu práce podáním příslušné písemné žádosti na předepsaném formuláři společně s požadovanými přílohami, jako např. potvrzení  o příjmu (na originálním nebo staženém tiskopisu z https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare#statni-socialni-podpora). Příslušnými úřady jsou úřady práce podle místa trvalého pobytu žadatele. Kontaktní pracoviště úřadu práce ČR lze vyhledat na http://portal.mpsv.cz/kontakty. Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů.

Rodina

Za rodinu se pro účely nároku na přídavek na dítě považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Společně posuzovanými osobami jsou zejména:

  • nezaopatřené děti,
  • nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí,
  • manželé, partneři nebo druh a družka,
  • nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou sólo (osamělí), a prarodiče nezaopatřených dětí, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestliže rodiče dítěte, kteří se jinak posuzují společně, spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, je možné podat žádost o rozhodnutí, aby se na ně nadále nepohlíželo jako na osoby společně posuzované. Formulář pro žádost o vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob naleznete např. na stránkách https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-zivotniho-minima) Příjmy rodiče, který nežije s dítětem, se nadále nebudou započítávat pro výpočet dávek. Pro nárok na příspěvek na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které jsou hlášeny v bytě k trvalému pobytu.

Životní minimum

Důležitým pojmem pro výpočet sociálních dávek je životní minimum, které se stanoví, a to podle počtu společně posuzovaných osob, takto:

1. U osamělého jednotlivce činí částka životního minima 3410 Kč měsíčně.
2. Při společném posuzování více osob se stanoví měsíční částka životního minima (jako součet částek společně posuzovaných osob) následovně:

  • 1. osoba v pořadí: 3140 Kč;
  • další osoby v pořadí:
    – osoba od 15 let věku, která není nezaopatřená osoba: 2830 Kč,
    – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku: 2450 Kč,
    – nezaopatřené dítě od šesti do 15 let věku: 2140 Kč,
    nezaopatřené dítě do šesti let věku: 1 740 Kč.

Kalkulačku výpočtu životního minima najdete na stránkách MPSV: https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-zivotniho-minima

Příklad: Životní minimum tříčlenné rodiny paní Hany činí: 3140 Kč (paní Hana) + 2140 Kč (1. dítě) + 2140 Kč (2. dítě) = 7420 Kč.

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

Na přídavek má nárok nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok nepřevýšil hranici 2,7násobku životního minima rodiny. Rozhodný příjem pro nárok na přídavek na dítě se počítá vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Každé čtvrtletí se bude prokazovat rozhodný příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

Příklad: Sólo rodič má čistý příjem 18026 Kč měsíčně a pečuje o dvě děti ve věku 8 a 10 let. Nejdříve je potřeba spočítat životní minimum rodiny 3140 Kč (rodič) + 2140 Kč (1. dítě) + 2140 Kč (2. dítě) = 7420 Kč. 2,7násobek životního minima rodiny je 7420 Kč × 2,7 = 20034 Kč. Čistý měsíční příjem rodiny (18026 Kč) je nižší než 2,7násobek jejího životního minima (20034 Kč), a proto rodině nárok na přídavek na děti vzniká.

Výše přídavku na dítě
Výše přídavku na nezaopatřené dítě činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 500 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 610 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 700 Kč.

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře
Přídavek na dítě se zvyšuje o částku 300 Kč na dítě v případě, že alespoň jeden z rodičů má příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem. Dávkami nahrazujícími příjem jsou dávky nemocenského pojištění: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávky důchodového pojištění (starobní či invalidní důchod), podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, příspěvek na péči o osobu do 18 let věku a rodičovský příspěvek, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství.

Výše přídavku na nezaopatřené dítě ve zvýšené výměře činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 800 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 910 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 1000 Kč.

Rodiny, které uvedené příjmy nemají, budou nadále pobírat přídavek na dítě v dosavadních (základních) částkách.

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

Příspěvek na bydlení není vázán na péči o nezaopatřené dítě. Jeho přiznání závisí na výši rozhodného příjmu rodiny. Do rozhodného příjmu se započítává přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně. Osoby, které bydlí na základě podnájemní smlouvy, nárok na příspěvek na bydlení nemají. Jedná se o smlouvy uzavřené s nájemcem bytu – např. mezi členem bytového družstva a podnájemníkem.

Podmínky vzniku nároku na příspěvek na bydlení

Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu (tj. má uzavřenou smlouvu o nájmu bytu s vlastníkem bytu), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu a splňuje dvě podmínky:

  • náklady na bydlení jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35),
  • součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Náklady na bydlení

Právní předpisy rozdělují žadatele o dávku z hlediska výpočtu dávky i prokazování nákladů na bydlení na dvě skupiny:

  • Nájemci bytu předkládají úřadu nájemní smlouvu, ve které je sjednána výše nájemného a výše záloh za služby spojené s bydlením (náklady na bydlení).
  • Vlastníci bytů úřadu předkládají nájemní smlouvu s bytovým družstvem nebo list vlastnictví. Náklady tvoří tzv. srovnatelné náklady, které každoročně svým nařízením stanovuje vláda – viz PRÁVNÍ PŘEDPISY na konci této kapitoly. 

Obě skupiny dokládají další náklady na bydlení (viz dále jednotlivé náklady na bydlení).

Jednotlivé náklady na bydlení

Do nákladů na bydlení se započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu (náklady za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva).

Náklady za pevná paliva se započítávají fixními částkami za kalendářní měsíc a jsou stanoveny nařízením vlády – viz PRÁVNÍ PŘEDPISY na konci této kapitoly. Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé výš uvedené položky.

Prokazování nákladů na bydlení

Služby za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční. Náklady se prokazují fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti nebo vlastníka. Za náklady na bydlení se nepovažuje např. poplatek za telefon, rozhlas, televizi. Návod jak má být vyplněný formulář o doložení nákladů na bydlení naleznete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/doklad-o-vysi-nakladu-na-bydleni

Normativní náklady na bydlení

Pro výpočet příspěvku na bydlení jsou potřebné tzv. normativní náklady, které jsou stanoveny:

a) pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy;

b) pro bydlení v družstevních bytech a v bytech vlastníků. Výše normativních nákladů je odstupňována podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce.

Normativní náklady zahrnují pro nájemní byty částky nájemného, pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vycházejí z propočtů Českého statistického úřadu. Dále jsou zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti. Normativní náklady se stanoví zvlášť jak pro nájemní byty, tak i pro družstevní byty a byty vlastníků.

Příjemce příspěvku na bydlení

O dávku žádá vlastník nebo nájemce bytu. Příspěvek na bydlení je přiznáván na období jednoho roku s tím, že žadatel čtvrtletně prokazuje příjmy a výše nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je rozhodující příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, na něž se uplatňuje nárok.

Výše příspěvku na bydlení

Z hlediska žadatele mohou nastat dvě situace:

  • Náklady na bydlení jsou vyšší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).
  • Náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).

K orientačnímu výpočtu výše příspěvku na bydlení je možné použít kalkulačku např. na https://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni.

INFORMACE

Úřady práce: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

PRÁVNÍ PŘEDPISY

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
• Zákon č. 110/2006 Sb.,o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Jestliže na základě orientačního výpočtu dospějete k závěru, že by vám mohl vzniknout nárok na příspěvek na bydlení nebo na přídavek na dítě, pak určitě vyplňte a podejte žádost o dávku. Všechny internetové poradny a kalkulačky dávají totiž pouze orientační informace. V případě negativního rozhodnutí o dávce lze podat odvolání, které je nutné podat nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Příklad:
Rozhodný příjem tříčlenné rodiny (rodič a dvě děti – 14 a 18 let), která bydlí v Praze v nájmu:

• průměrný čistý měsíční příjem ve výši 19 000 Kč,
• přídavky na děti ve výši 1 910 Kč.Celkový příjem (rozhodný příjem rodiny) činí 20 910 Kč.
1. Náklady na bydlení ve výši 16000Kč (nájemné a veškeré služby a započitatelné náklady spojené s bydlením – viz text shora).
2. Normativní náklady na bydlení stanoveny ve výši 15 953 Kč – podle nař. vl. č. 349/2019 Sb., § 2 písm. a) – tabulka – Praha, nájemní smlouva, 3 osoby v bytě.

Splnění podmínek pro přiznání příspěvku:
1. Náklady na bydlení (16 000 Kč) jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny (20 910 Kč) a koeficientu 0,35, tj. 7 318,50 Kč (počítáme: 20 910 x 0,35 = 7 318,50 Kč).
2. Součin rozhodného příjmu rodiny (20 910 Kč) a koeficientu 0,35, tj. 7 318,50 Kč není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení této tříčlenné rodiny (15 953 Kč).

Obě podmínky potřebné k přiznání nároku na příspěvek na bydlení jsou splněny.

Výpočet výše příspěvku na bydlení:
Jelikož skutečné náklady na bydlení (16 000 Kč) jsou nižší než normativní náklady na bydlení tříčlenné rodiny v nájemním bytě v Praze (15953 Kč), vypočte se výše příspěvku na bydlení jako rozdíl skutečných nákladů na bydlení (16000Kč) a rozhodného příjmu rodiny (20910Kč) vynásobeného koeficientem 0,35, tj. 7 318,50 Kč. Počítáme takto: 16 000 Kč – 7 318,50 Kč = 8 681,50 Kč (zaokrouhleno 8 682 Kč).
Uvedené rodině bude na příslušné čtvrtletí přiznán příspěvek na bydlení ve výši 8 682 Kč měsíčně.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Rodičovský příspěvek – délka čerpání

Příběh z poradny:

Veronika plánovala být s dcerkou doma do té doby, než malá půjde do školky, a tak si zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky Po roce a půl se ale změnila rodinná finanční situace. Veronika se Zdeňkem začali uvažovat o tom, že Veronika bude také vydělávat. Spočítali si, že po zaplacení všech nákladů na provoz domácnosti a splátek hypotéky jim nezbývá nic na mimořádné výdaje. S hlídáním jim vyšla vstříc Veroničina matka, která se nabídla, že bude vnučku hlídat. Po domluvě se zaměstnavatelem nastoupila Veronika zpět do zaměstnání na poloviční úvazek. Nadále navíc mohou v rozpočtu počítat s rodičovským příspěvkem, protože splnili podmínky pro jeho pobírání, i když už Veronika nečerpá rodičovskou dovolenou.

Rodičovský příspěvek (RP) je dávka státní sociální podpory, jejímž smyslem je umožnit rodiči celodenní péči o dítě. RP může pobírat jen jeden z rodičů (buď matka, nebo otec). Volba závisí na jejich vzájemné dohodě. Pobírání RP obvykle navazuje na čerpání peněžité pomoci v mateřství (PPM), pokud rodič na PPM, příp. na nemocenské v souvislosti s porodem nárok nemá, náleží RP již od narození dítěte. Dávka je poskytována nezávisle na příjmu rodiny.

Nárok na RP

Nárok na RP má rodič, jestliže

  • po celý kalendářní měsíc osobně pečuje, a to celodenně a řádně, o nejmladší dítě v rodině (dávka je poskytována maximálně do čtyř let věku dítěte),
  • jsou dodržována pravidla ohledně docházky dítěte do předškolního zařízení.
Podmínka omezení návštěv předškolních zařízení
  • Děti mladší dvou let mohou pobývat v zařízení pro děti max. 46 hodin měsíčně, aniž by rodič ztratil nárok na rodičovský příspěvek. Docházku dítěte potvrdí předškolní zařízení každý měsíc na příslušném formuláři (Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti). Rozsah docházky je rozhodný pro vznik nároku na RP.
  • U dětí starších dvou let se docházka v předškolním zařízení nesleduje.
Celková výše RP

Celková výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč, nejdéle do čtyř let věku dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou dvě a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 330 000 Kč.

V současnosti se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře, která má zvýšit výši RP na 300 000 Kč (450 000 Kč u vícerčat), a to s plánovanou účinností od 1. 1. 2020. Na zvýšení RP by měli dosáhnout jak rodiče, kteří budou v době nabytí účinnosti zákona stále RP pobírat, tak i rodiče, kteří již budou mít RP dočerpaný, pokud jejich dítě bude mladší 4 let a bude zároveň nejmladším dítětem v rodině. Novela však zatím nebyla schválena, jde tedy jen o předběžnou informaci.

Volba výše RP

Výši RP si může rodič zvolit podle aktuální situace rodiny. Pro stanovení nároku a výše RP je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení PPM nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte.

V případě, že lze u obou rodičů stanovit ke dni narození nejmladšího dítěte denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše RP z toho vyměřovacího základu rodiče, který je vyšší. Volbu výše RP je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na RP.

Není nutné, aby rodič, jehož denní vyměřovací základ byl použit pro výpočet výše RP, RP pobíral. Volbu výše RP nelze provést zpětně.

Volba výše RP do 7 600 Kč měsíčně

Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 7 600 Kč (to odpovídá hrubému příjmu do cca 10 900 Kč), rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně.

Příklad: Rodič, který nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, může čerpat RP např. od měsíce, ve kterém se dítě narodí až do výše 7 600 Kč měsíčně. Může ovšem zvolit i částku menší, při které se prodlouží doba čerpání rodičovského příspěvku. Tento způsob čerpání rodičovského příspěvku je výhodný především pro rodiče pracující jako OSVČ, protože mohou být tzv. OSVČ vedlejšími. Více k tomuto tématu si můžete přečíst v kapitole Podnikání rodičů – samostatná výdělečná činnost.
Volba výše RP od 7 600 Kč měsíčně

Jestliže je možné aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč (což odpovídá hrubému příjmu nad cca 10 900 Kč měsíčně), pak je možné volit výši rodičovského příspěvku až do této částky. Zjednodušeně řečeno volba je možná do výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství rodiče vynásobené číslem 30. Jedná se o částku, která je uvedená v Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku nebo v Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku. Příklady denní výše peněžité pomoci v mateřství jsou uvedeny v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění. Maximální výše rodičovského příspěvku v roce 2019 může činit 40 080 Kč měsíčně (což odpovídá hrubému příjmu cca 100 000 Kč měsíčně).

Příklad: Rodiče, kdy jeden rodič má příjem 100 000 Kč měsíčně a druhý rodič má příjem 35 000 Kč měsíčně. Rodič žádající o rodičovský příspěvek může volit rodičovský příspěvek až do výše 40 080 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek může vyčerpat nejrychleji za šest měsíců, měsíční částka bude 40 080 Kč, z toho na poslední měsíc zbude 19 600 Kč.
Příklad: Jeden z rodičů nebyl účasten nemocenského pojištění, proto mu nevznikl nárok na PPM ani nemocenské v souvislost s porodem. Výši RP by si tedy tento rodič mohl zvolit až do částky 7 600 Kč. Jelikož však druhý rodič splňoval podmínky pro PPM a výše jeho PPM by přesahovala 7 600 Kč, může být výše RP určena dle jeho denního vyměřovacího základu a může tedy přesahovat částku 7 600 Kč. Žadatelem o RP však i nadále může být první rodič.
Volba výše RP u vícerčat
  • Pokud v případě narození vícerčat nelze ani jednomu z rodičů stanovit denní vyměřovací základ nebo pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nepřevyšuje 7 600 Kč (to odpovídá hrubému příjmu do cca 10 900 Kč), rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 11 400 Kč měsíčně.
  • Jestliže je možné aspoň jednomu z rodičů v rodině v případě narození vícerčat stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč (což odpovídá hrubému příjmu nad cca 10 900 Kč měsíčně), pak je možné volit výši rodičovského příspěvku až do 1,5násobku této částky. Zjednodušeně řečeno volba je možná do výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství rodiče vynásobené číslem 45. Jedná se o částku, která je uvedená v Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku nebo v Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku. Příklady denní výše peněžité pomoci v mateřství jsou uvedeny v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění. Maximální výše rodičovského příspěvku u vícerčat v roce 2019 může činit 60 120 Kč měsíčně (což odpovídá hrubému příjmu cca 100 000 Kč měsíčně).
Příklad: Rodiče, kterým se narodila vícerčata, jeden rodič má příjem 35 000 Kč měsíčně a druhý rodič má příjem 25 000 Kč měsíčně. Rodič žádající o rodičovský příspěvek může volit rodičovský příspěvek až do výše 36 750 Kč měsíčně (tedy až do 1,5násobku výše PPM).
Orientační kalkulačka výpočtu rodičovského příspěvku

https://www.penize.cz/kalkulacky/rodicovsky-prispevek

Možnost změny výše RP

Volbu výše RP lze v rámci zákonných pravidel měnit podle potřeb rodiny, nejdříve však po uplynutí tří celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl RP vyplácen. Volba výše RP se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Volbu výše RP nelze provést zpětně.

Více dětí v rodině různého věku

RP lze pobírat pouze na nejmladší dítě v rodině. Jestliže se v rodině narodí po sobě více dětí, vždy zaniká nárok na RP na dítě starší a vzniká nárok nový na dítě nejmladší. Nárok na RP na nejmladší dítě vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se narodí. Nárok na RP na předchozí dítě zaniká v předcházejícím měsíci. Na každé dítě je možné volit jinou výši RP. O vzniku nároku na další PPM je nutné informovat Úřad práce, ten výplatu RP zastaví, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka RP.

Spor o výplatu RP mezi rodiči

Rodiče se mohou v pobírání RP střídat. Nárok na RP náleží na určité dítě vždy jen pouze jednou. Proto je nutné, aby se rodiče dohodli, který z nich bude nárok uplatňovat. Nedohodnou‑li se, určí Úřad práce, který o RP rozhoduje, kterému z rodičů RP přizná.

Rodičovský příspěvek a výdělečná činnost

Výdělečná činnost rodičů nemá na RP žádný vliv. To znamená, že i při uplatnění nároku na RP může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající RP zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou (babička, dědeček, teta, strýc či chůva).

Rodičovský příspěvek a PPM či nemocenské v souvislosti s porodem

Má‑li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na PPM nebo nemocenské v souvislosti s porodem, RP náleží, pouze pokud je vyšší, a to ve výši rozdílu mezi RP a těmito dávkami. Stejným způsobem se postupuje u náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Příklad: 15. 9. končí matce poskytování peněžité pomoci v mateřství. Matce vzniká nárok na PPM za období od 1. 9. do 15. 9. ve výši 6 300 Kč. Matka se rozhodne pro pobírání RP ve výši 7 600 Kč měsíčně. Náleží jí tedy RP za měsíc září ve výši rozdílu RP a PPM, tj. 7 600–6 300 Kč, tj. ve výši 1 300 Kč. Od října činí výše RP 7 600 Kč měsíčně.
Rodičovský příspěvek a jiné dávky

Právní předpisy nevylučují možnost pobírat současně s RP jiné sociální dávky (např. podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, příspěvek na péči).

Bez nároku na RP

Je‑li rodič pobírající RP nebo dítě, které zakládá nárok na RP, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než tři kalendářní měsíce, nenáleží výplata RP, a to od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této péče. V případě, že rodič pečuje ve zdravotnickém zařízení o dítě jako jeho doprovod, a to osobně, celodenně a řádně, RP náleží.

Žádost o rodičovský příspěvek

K vyplněnému formuláři Žádost o rodičovský příspěvek se předkládá občanský průkaz všech osob uvedených v žádosti a u dětí do 15 let věku rodný list a dále případně i tyto dokumenty:

  • Rodný list, pokud v průkazu totožnosti není uvedeno rodné příjmení.
  • Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku.
  • Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku.
  • Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku (pokud je dítě mladší dvou let navštěvuje).

Žádost se podává na kontaktním místě státní sociální podpory (Úřadu práce): http://portal.mpsv.cz/upcr/, formuláře jsou ke stažení na https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp.

INFORMACE

Web s dalšími informacemi včetně formulářů:
https://portal.mpsv.cz/
https://formulare.mpsv.cz

Poradna APERIO: www.aperio.cz/poradna

PRÁVNÍ PŘEDPISY

§ 30–31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Doporučujeme, aby se oba rodiče společně dohodli ohledně čerpání rodičovského příspěvku. Při volbě jeho výše je třeba zohlednit několik faktorů – jak dlouho rodič plánuje čerpat rodičovskou dovolenou, kdy plánuje návrat do práce, zda rodiče společně plánují další dítě, možnost přivýdělku při péči o malé dítě, celkovou finanční stabilitu rodiny, možnost být OSVČ v režimu vedlejší činnosti atd.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Peněžitá pomoc v mateřství u OSVČ

Příběh z poradny: 

Adéla je kadeřnice a po dokončení střední školy se nechala krátce zaměstnat, aby získala zkušenosti. Posléze si zařídila živnostenský list. Začala pracovat na „volné noze“.  Na základě dobrých referencí se jí rychle rozrostla klientela. Po dvou letech podnikání otěhotněla a s partnerem plánovali rodinu. Adéla si pročetla příručku Průvodce zákony pro rodiče, aby zjistila, jak se má ještě před nástupem na mateřskou dovolenou zařídit, aby měla nárok na peněžitou podporu v mateřství. Dozvěděla se, že jako OSVČ si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech a zároveň alespoň 180 dnů v posledním roce před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, jinak nemá na tuto dávku nárok. V takovém případě stát vyplácí rovnou rodičovský příspěvek. Adéla si dobrovolné nemocenské pojištění neplatila. Její partner je však zaměstnán, jemu by nárok na peněžitou pomoc v mateřství pravděpodobně vznikl. Oba nyní zvažují, zda by nebylo vhodnější, aby na rodičovskou dovolenou nastoupil partner Adély.

Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (formulář lze najít na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm).

Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Pro PPM, nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění.

Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ odvádí na účet OSSZ, a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje.
Minimální měsíční vyměřovací základ činí 6000 Kč.
Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním „Přehledu o příjmech a výdajích“ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je‐li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 6000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být nižší než 138 Kč.
Byla‐li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovu zahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.

Kalkulačku výše záloh lze využít na https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/davky/vypocet_davek_nemocenskeho_pojisteni_osvc_2012_03_25.htm
Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ v roce 2019 činí 138 Kč měsíčně.

Platba pojistného
  • Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
  • Pokud OSVČ nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, ale doplatí pojistné do konce následujícího kalendářního měsíce, považuje se tento doplatek pojistného za pojistné na předchozí měsíc. Doplacení pojistného je však možné jen ve výši absolutního minima, tzn. 138 Kč v roce 2019.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění,(či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc.

Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

INFORMACE

  • Informace o pojistném OSVČ na České správě sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc
  • Informace ohledně dávek nemocenského pojištění sdělí nejlépe příslušná OSSZ, která rovněž řeší konkrétní případy.
  • Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění na telefonním čísle 800 050 248.
  • S obecnými dotazy se lze obrátit i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Potřebné a pravidelně aktualizované informace lze nalézt na internetových adresách MPSV a ČSSZ – www.mpsv.cz, www.cssz.cz.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Jestliže podnikáte a plánujete dítě, pak je na zvážení, zda se nejdříve nemocensky nepojistit. Pokud budete uznána dočasně práce neschopnou v důsledku rizikového těhotenství, vznikne vám nárok na nemocenské. Za splnění výše uvedených podmínek vám vznikne taktéž nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 
Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás