Category: Peněžitá pomoc v mateřství

Těhotenství a dávky nemocenského pojištění

Příběh z poradny: 
Číst více

Rodičovský příspěvek – délka čerpání

Příběh z poradny:

Veronika plánovala být s dcerkou doma do té doby, než malá půjde do školky, a tak si zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky Po roce a půl se ale změnila rodinná finanční situace. Veronika se Zdeňkem začali uvažovat o tom, že Veronika bude také vydělávat. Spočítali si, že po zaplacení všech nákladů na provoz domácnosti a splátek hypotéky jim nezbývá nic na mimořádné výdaje. S hlídáním jim vyšla vstříc Veroničina matka, která se nabídla, že bude vnučku hlídat. Po domluvě se zaměstnavatelem nastoupila Veronika zpět do zaměstnání na poloviční úvazek. Nadále navíc mohou v rozpočtu počítat s rodičovským příspěvkem, protože splnili podmínky pro jeho pobírání, i když už Veronika nečerpá rodičovskou dovolenou.

Rodičovský příspěvek (RP) je dávka státní sociální podpory, jejímž smyslem je umožnit rodiči celodenní péči o dítě. RP může pobírat jen jeden z rodičů (buď matka, nebo otec). Volba závisí na jejich vzájemné dohodě. Pobírání RP obvykle navazuje na čerpání peněžité pomoci v mateřství (PPM), pokud rodič na PPM, příp. na nemocenské v souvislosti s porodem nárok nemá, náleží RP již od narození dítěte. Dávka je poskytována nezávisle na příjmu rodiny.

Nárok na RP

Nárok na RP má rodič, jestliže

  • po celý kalendářní měsíc osobně pečuje, a to celodenně a řádně, o nejmladší dítě v rodině (dávka je poskytována maximálně do čtyř let věku dítěte),
  • jsou dodržována pravidla ohledně docházky dítěte do předškolního zařízení.
Podmínka omezení návštěv předškolních zařízení
  • Děti mladší dvou let mohou pobývat v zařízení pro děti max. 46 hodin měsíčně, aniž by rodič ztratil nárok na rodičovský příspěvek. Docházku dítěte potvrdí předškolní zařízení každý měsíc na příslušném formuláři (Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti). Rozsah docházky je rozhodný pro vznik nároku na RP.
  • U dětí starších dvou let se docházka v předškolním zařízení nesleduje.
Celková výše RP

Celková výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč, nejdéle do čtyř let věku dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou dvě a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 330 000 Kč.

V současnosti se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře, která má zvýšit výši RP na 300 000 Kč (450 000 Kč u vícerčat), a to s plánovanou účinností od 1. 1. 2020. Na zvýšení RP by měli dosáhnout jak rodiče, kteří budou v době nabytí účinnosti zákona stále RP pobírat, tak i rodiče, kteří již budou mít RP dočerpaný, pokud jejich dítě bude mladší 4 let a bude zároveň nejmladším dítětem v rodině. Novela však zatím nebyla schválena, jde tedy jen o předběžnou informaci.

Volba výše RP

Výši RP si může rodič zvolit podle aktuální situace rodiny. Pro stanovení nároku a výše RP je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení PPM nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte.

V případě, že lze u obou rodičů stanovit ke dni narození nejmladšího dítěte denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše RP z toho vyměřovacího základu rodiče, který je vyšší. Volbu výše RP je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na RP.

Není nutné, aby rodič, jehož denní vyměřovací základ byl použit pro výpočet výše RP, RP pobíral. Volbu výše RP nelze provést zpětně.

Volba výše RP do 7 600 Kč měsíčně

Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 7 600 Kč (to odpovídá hrubému příjmu do cca 10 900 Kč), rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně.

Příklad: Rodič, který nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, může čerpat RP např. od měsíce, ve kterém se dítě narodí až do výše 7 600 Kč měsíčně. Může ovšem zvolit i částku menší, při které se prodlouží doba čerpání rodičovského příspěvku. Tento způsob čerpání rodičovského příspěvku je výhodný především pro rodiče pracující jako OSVČ, protože mohou být tzv. OSVČ vedlejšími. Více k tomuto tématu si můžete přečíst v kapitole Podnikání rodičů – samostatná výdělečná činnost.
Volba výše RP od 7 600 Kč měsíčně

Jestliže je možné aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč (což odpovídá hrubému příjmu nad cca 10 900 Kč měsíčně), pak je možné volit výši rodičovského příspěvku až do této částky. Zjednodušeně řečeno volba je možná do výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství rodiče vynásobené číslem 30. Jedná se o částku, která je uvedená v Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku nebo v Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku. Příklady denní výše peněžité pomoci v mateřství jsou uvedeny v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění. Maximální výše rodičovského příspěvku v roce 2019 může činit 40 080 Kč měsíčně (což odpovídá hrubému příjmu cca 100 000 Kč měsíčně).

Příklad: Rodiče, kdy jeden rodič má příjem 100 000 Kč měsíčně a druhý rodič má příjem 35 000 Kč měsíčně. Rodič žádající o rodičovský příspěvek může volit rodičovský příspěvek až do výše 40 080 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek může vyčerpat nejrychleji za šest měsíců, měsíční částka bude 40 080 Kč, z toho na poslední měsíc zbude 19 600 Kč.
Příklad: Jeden z rodičů nebyl účasten nemocenského pojištění, proto mu nevznikl nárok na PPM ani nemocenské v souvislost s porodem. Výši RP by si tedy tento rodič mohl zvolit až do částky 7 600 Kč. Jelikož však druhý rodič splňoval podmínky pro PPM a výše jeho PPM by přesahovala 7 600 Kč, může být výše RP určena dle jeho denního vyměřovacího základu a může tedy přesahovat částku 7 600 Kč. Žadatelem o RP však i nadále může být první rodič.
Volba výše RP u vícerčat
  • Pokud v případě narození vícerčat nelze ani jednomu z rodičů stanovit denní vyměřovací základ nebo pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nepřevyšuje 7 600 Kč (to odpovídá hrubému příjmu do cca 10 900 Kč), rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 11 400 Kč měsíčně.
  • Jestliže je možné aspoň jednomu z rodičů v rodině v případě narození vícerčat stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč (což odpovídá hrubému příjmu nad cca 10 900 Kč měsíčně), pak je možné volit výši rodičovského příspěvku až do 1,5násobku této částky. Zjednodušeně řečeno volba je možná do výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství rodiče vynásobené číslem 45. Jedná se o částku, která je uvedená v Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku nebo v Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku. Příklady denní výše peněžité pomoci v mateřství jsou uvedeny v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění. Maximální výše rodičovského příspěvku u vícerčat v roce 2019 může činit 60 120 Kč měsíčně (což odpovídá hrubému příjmu cca 100 000 Kč měsíčně).
Příklad: Rodiče, kterým se narodila vícerčata, jeden rodič má příjem 35 000 Kč měsíčně a druhý rodič má příjem 25 000 Kč měsíčně. Rodič žádající o rodičovský příspěvek může volit rodičovský příspěvek až do výše 36 750 Kč měsíčně (tedy až do 1,5násobku výše PPM).
Orientační kalkulačka výpočtu rodičovského příspěvku

https://www.penize.cz/kalkulacky/rodicovsky-prispevek

Možnost změny výše RP

Volbu výše RP lze v rámci zákonných pravidel měnit podle potřeb rodiny, nejdříve však po uplynutí tří celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl RP vyplácen. Volba výše RP se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Volbu výše RP nelze provést zpětně.

Více dětí v rodině různého věku

RP lze pobírat pouze na nejmladší dítě v rodině. Jestliže se v rodině narodí po sobě více dětí, vždy zaniká nárok na RP na dítě starší a vzniká nárok nový na dítě nejmladší. Nárok na RP na nejmladší dítě vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se narodí. Nárok na RP na předchozí dítě zaniká v předcházejícím měsíci. Na každé dítě je možné volit jinou výši RP. O vzniku nároku na další PPM je nutné informovat Úřad práce, ten výplatu RP zastaví, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka RP.

Spor o výplatu RP mezi rodiči

Rodiče se mohou v pobírání RP střídat. Nárok na RP náleží na určité dítě vždy jen pouze jednou. Proto je nutné, aby se rodiče dohodli, který z nich bude nárok uplatňovat. Nedohodnou‑li se, určí Úřad práce, který o RP rozhoduje, kterému z rodičů RP přizná.

Rodičovský příspěvek a výdělečná činnost

Výdělečná činnost rodičů nemá na RP žádný vliv. To znamená, že i při uplatnění nároku na RP může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající RP zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou (babička, dědeček, teta, strýc či chůva).

Rodičovský příspěvek a PPM či nemocenské v souvislosti s porodem

Má‑li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na PPM nebo nemocenské v souvislosti s porodem, RP náleží, pouze pokud je vyšší, a to ve výši rozdílu mezi RP a těmito dávkami. Stejným způsobem se postupuje u náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Příklad: 15. 9. končí matce poskytování peněžité pomoci v mateřství. Matce vzniká nárok na PPM za období od 1. 9. do 15. 9. ve výši 6 300 Kč. Matka se rozhodne pro pobírání RP ve výši 7 600 Kč měsíčně. Náleží jí tedy RP za měsíc září ve výši rozdílu RP a PPM, tj. 7 600–6 300 Kč, tj. ve výši 1 300 Kč. Od října činí výše RP 7 600 Kč měsíčně.
Rodičovský příspěvek a jiné dávky

Právní předpisy nevylučují možnost pobírat současně s RP jiné sociální dávky (např. podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, příspěvek na péči).

Bez nároku na RP

Je‑li rodič pobírající RP nebo dítě, které zakládá nárok na RP, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než tři kalendářní měsíce, nenáleží výplata RP, a to od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této péče. V případě, že rodič pečuje ve zdravotnickém zařízení o dítě jako jeho doprovod, a to osobně, celodenně a řádně, RP náleží.

Žádost o rodičovský příspěvek

K vyplněnému formuláři Žádost o rodičovský příspěvek se předkládá občanský průkaz všech osob uvedených v žádosti a u dětí do 15 let věku rodný list a dále případně i tyto dokumenty:

  • Rodný list, pokud v průkazu totožnosti není uvedeno rodné příjmení.
  • Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku.
  • Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku.
  • Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku (pokud je dítě mladší dvou let navštěvuje).

Žádost se podává na kontaktním místě státní sociální podpory (Úřadu práce): http://portal.mpsv.cz/upcr/, formuláře jsou ke stažení na https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp.

INFORMACE

Web s dalšími informacemi včetně formulářů:
https://portal.mpsv.cz/
https://formulare.mpsv.cz

Poradna APERIO: www.aperio.cz/poradna

PRÁVNÍ PŘEDPISY

§ 30–31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Doporučujeme, aby se oba rodiče společně dohodli ohledně čerpání rodičovského příspěvku. Při volbě jeho výše je třeba zohlednit několik faktorů – jak dlouho rodič plánuje čerpat rodičovskou dovolenou, kdy plánuje návrat do práce, zda rodiče společně plánují další dítě, možnost přivýdělku při péči o malé dítě, celkovou finanční stabilitu rodiny, možnost být OSVČ v režimu vedlejší činnosti atd.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Peněžitá pomoc v mateřství u OSVČ

Příběh z poradny: 

Adéla je kadeřnice a po dokončení střední školy se nechala krátce zaměstnat, aby získala zkušenosti. Posléze si zařídila živnostenský list. Začala pracovat na „volné noze“.  Na základě dobrých referencí se jí rychle rozrostla klientela. Po dvou letech podnikání otěhotněla a s partnerem plánovali rodinu. Adéla si pročetla příručku Průvodce zákony pro rodiče, aby zjistila, jak se má ještě před nástupem na mateřskou dovolenou zařídit, aby měla nárok na peněžitou podporu v mateřství. Dozvěděla se, že jako OSVČ si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech a zároveň alespoň 180 dnů v posledním roce před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, jinak nemá na tuto dávku nárok. V takovém případě stát vyplácí rovnou rodičovský příspěvek. Adéla si dobrovolné nemocenské pojištění neplatila. Její partner je však zaměstnán, jemu by nárok na peněžitou pomoc v mateřství pravděpodobně vznikl. Oba nyní zvažují, zda by nebylo vhodnější, aby na rodičovskou dovolenou nastoupil partner Adély.

Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (formulář lze najít na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm).

Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Pro PPM, nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění.

Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ odvádí na účet OSSZ, a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje.
Minimální měsíční vyměřovací základ činí 6000 Kč.
Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním „Přehledu o příjmech a výdajích“ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je‐li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 6000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být nižší než 138 Kč.
Byla‐li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovu zahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.

Kalkulačku výše záloh lze využít na https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/davky/vypocet_davek_nemocenskeho_pojisteni_osvc_2012_03_25.htm
Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ v roce 2019 činí 138 Kč měsíčně.

Platba pojistného
  • Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
  • Pokud OSVČ nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, ale doplatí pojistné do konce následujícího kalendářního měsíce, považuje se tento doplatek pojistného za pojistné na předchozí měsíc. Doplacení pojistného je však možné jen ve výši absolutního minima, tzn. 138 Kč v roce 2019.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění,(či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc.

Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

INFORMACE

  • Informace o pojistném OSVČ na České správě sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc
  • Informace ohledně dávek nemocenského pojištění sdělí nejlépe příslušná OSSZ, která rovněž řeší konkrétní případy.
  • Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění na telefonním čísle 800 050 248.
  • S obecnými dotazy se lze obrátit i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Potřebné a pravidelně aktualizované informace lze nalézt na internetových adresách MPSV a ČSSZ – www.mpsv.cz, www.cssz.cz.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Jestliže podnikáte a plánujete dítě, pak je na zvážení, zda se nejdříve nemocensky nepojistit. Pokud budete uznána dočasně práce neschopnou v důsledku rizikového těhotenství, vznikne vám nárok na nemocenské. Za splnění výše uvedených podmínek vám vznikne taktéž nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 
Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás