Blog

Vyberte si své téma

Práce a rodina
Psychologická poradna
Peněžitá pomoc v mateřství
Těhotenství, porod a rodičovství
Sólo rodiče
Jdu na mateřskou
Rodinné právo
Kurzy pro rodiče
Naše akce
Ostatní
  • Práce a rodina

  • Psychologická poradna

  • Peněžitá pomoc v mateřství

  • Sólo rodiče

  • Těhotenství, porod a rodičovství

  • Jdu na mateřskou

  • Rodinné právo

  • Kurzy pro rodiče

  • Naše akce

  • Ostatní

Čekáte-li druhé, třetí či další dítě

Příběh z poradny:  Číst více

Desatero pro dobrý porodní zážitek

Příběh z poradny:

Laura vystudovala psychologii a po dokončení působila jako školní psycholožka na základní škole. Když se vrátila z první dovolené se svým přítelem, zjistila, že je těhotná. Bylo to sice poněkud neplánované, ale už na to měla věk a vztah s přítelem se rozvíjel slibně – řekla si a začala se těšit na novou roli matky. Díky studiu si uvědomovala, že je pro ni i pro jejich dítě důležité to, jak bude těhotenství prožívat, ale všechny její vnitřní prožitky a pocity pro ni byly zcela nové. I proto ji reakce některých kamarádek v okolí zamrzely – říkaly, že to všechno přece MUSÍ perfektně zvládnout, protože lidské psychice rozumí jako nikdo jiný. A že BY MĚLA přesně vědět, jak se zachovat, co udělat, když se stane tohle a tamto. Inu, objektivně měla mnoho informací o této životní etapě, ale prožívala ji úplně poprvé, subjektivně a po svém. Žádná teoretická znalost anebo cizí zkušenost nemůže nahradit zkušenost vlastní. Nakonec v sobě našla sílu vymezit se vůči těmto hloupým řečem, soustředila se na sebe samu a se svým přítelem absolvovala předporodní kurz, který navíc příjemně utužil jejich vztah.

V naší společnosti je porod vnímán hlavně jako nepříjemná, bolestivá zkušenost, za kterou dostaneme za odměnu miminko. Obavy z porodu jsou nakažlivé a, podobně jako u nemocí, uchytí se spíš u toho, kdo je k tomu predisponován, tedy má sklon k úzkostnému prožívání nebo obecněji k tomu, podceňovat svůj vliv na věci, které se mu dějí. Strach z porodu navíc není dobré přehlížet – naše tělo při porodu reaguje na ohrožení tak, že postup porodu zbrzdí nebo jej dokonce zastaví, a nerozlišuje přitom, zda je ohrožení reálné nebo jen „v naší hlavě“. Vypadá to tedy, skoro jako by si člověk mohl hodit korunou – možná bude porod úžasný, ale možná taky ne.

Porod si sice nemůžeme naprogramovat, ale přesto můžeme hodně ovlivnit, jak bude vypadat.

Jak by mohl vypadat recept na traumatický porodní zážitek?

STRUČNĚ

Ignorujte své obavy z porodu v průběhu těhotenství, poslouchejte a čtěte co nejvíce hororových porodních příběhů, o porodu předem raději nic nezjišťujte, nebo naopak přečtěte všechno, co se píše na internetových diskuzích (o předporodním kurzu ani neuvažujte!), porodnici vybírejte jen podle toho, jak je blízko vašeho bydliště nebo že tam rodí všichni, a rozhodně si ji nechoďte prohlédnout předem. Při porodu se na nic neptejte, nechte o všem rozhodovat
lékaře a porodní asistentky (měla byste je vidět poprvé v životě), doprovod nechte na chodbě nebo raději rovnou doma a při porodu se soustřeďte na to, jak jsou kontrakce nepříjemné a ohrožující a jak vám dítě procházející porodními cestami ubližuje a určitě vás pořádně natrhne. Za to ho po narození nechte pěkně rychle odnést na novorozenecké oddělení.
Vědomě asi zvolí takovou cestu jen málokdo; vyhýbání se pochybnostem, pasivní přístup a odevzdání se do rukou zdravotníků je ale poměrně častou strategií těhotných. Hraje v tom roli i to, jak je u nás vnímán porod a role zdravotníků při něm: „Porod je děs, ale doktor to vyřeší.“

DRUHÝ EXTRÉM

Zarputilý boj a potřeba kontrolovat, aby vše probíhalo úplně přirozeně – přitom není východiskem. Při porodu je důležité, aby se žena cítila
bezpečně a byla obklopena lidmi, kterým důvěřuje. Pokud jde do porodu s velmi konkrétní představou a je připravená překonat jakýkoli odpor při jejím prosazování, je pravděpodobné, že se na porodním sále vytvoří nepřátelská atmosféra, která nepodporuje postup porodu. Porod se navíc často odvíjí jinak, než očekáváme. Nevýhodou je i to, že rodička se při porodu setkává s řadou lidí, které vidí poprvé v životě. Je proto dobré se realisticky podívat na to, co a jak můžeme při porodu ovlivnit, a pokusit se věcmi pohnout ve svůj prospěch.

Jak mít porod ve vlastních rukách a zároveň „nechat vše plynout“?

V první řadě začněme u sebe. Těhotenství je obdobím změn nejen tělesných, které jsou pečlivě sledovány v prenatální poradně, ale i psychosociálních, které bývají na okraji zájmu jako něco, co se prostě musí přežít. Psychika těhotné ale dozrává k mateřství stejně jako její tělo, a je vhodné jí věnovat stejnou pozornost. V některých případech – když žena cítí že své prožitky už přestává zvládat, anebo že některé myšlenky či obavy se jí stále vracejí – může pro ni být vyhledání psychologické nebo psychoterapeutické pomoci účinnou prevencí komplikací při porodu.

Dále je dobré zajistit si co nejlepší podporu při porodu. Přítomnost blízké osoby, nebo i duly či vlastní porodní asistentky, je nespornou výhodou. Navažte před porodem i při něm dobrý kontakt s personálem porodnice – konstruktivní a pozitivní komunikace pomůže, aby k vám přistupovali partnersky a s respektem k vašim potřebám. Je to náročný krok, ale vyplatí se – špatné vzpomínky na jednání zdravotníků vytvářejí a utužují negativní zážitek z porodu. Komunikací získáte navíc větší kontrolu nad tím, co se s vámi v průběhu porodu děje, což dobrý zážitek z porodu podpoří i v případě, že je nutné přistoupit k zákrokům, které jste si nepřála. Komunikace není samozřejmá dovednost a je třeba ji pěstovat a učit se ji.

Pokud porod nevyjde přesně podle vašich představ (což se děje velmi často), můžete se podívat na to, co se v jeho průběhu dělo – co vám to říká o vás samotných? O vašich obvyklých reakcích na krizovou situaci? Jak zapadá to, jak jste přivedla své dítě na svět, do vašeho životního příběhu? Integrace je důležitou částí práce s porodním zážitkem a nejlépe vám s ní pomůže někdo, kdo vás dobře zná a kdo se vašeho porodu účastnil, ale ke komu nemáte další osobní vazby, jako např. dula či porodní asistentka.

Jen jeden den v životě ženy?

Porod není jako trhání zubu, které stačí prostě vydržet a přetrpět. Je to den, kdy se z ženy stává matka a kdy se narodí její dítě. Výzkumy přesvědčivě prokazují, že vzpomínky na tento den mají moc ovlivnit to, jak žena prožívá sebe jako matku a jaký vztah si vytvoří ke svému dítěti. Ženy trpící porodním traumatem často už podruhé neotěhotní a mají dlouhodobě narušený vztah k partnerovi i dítěti. Na druhou stranu dobrý porodní prožitek posiluje rodičovské sebevědomí novopečené matky a pomáhá jí tak překonávat obtížné období prvních týdnů a měsíců mateřství.

Proč tedy pro sebe a své dítě něco neudělat už na začátku vaší společné cesty?

Držím vám palce! Na tom, jak (se) rodíme, záleží.

DESATERO PRO DOBRÝ PORODNÍ ZÁŽITEK

1

Zpracujte své obavy a rozporuplné pocity ohledně porodu a mateřství.

2

Nastavte si přiměřeně pozitivní, realistická a široká očekávání.

3

Vyberte si kvalitní předporodní kurz.

4

Věnujte pozornost výběru porodnice a doprovázející osoby či osob.

5

Pracujte na pozitivní a konstruktivní komunikaci.

6

Buďte aktivní aktérkou každého rozhodování o tom, jaká vyšetření a zákroky budou provedeny vám nebo svému dítěti (v těhotenství, při porodu, v šestinedělí).

7

Usilujte o porod s co nejméně rutinními intervencemi.

8

V průběhu porodu vědomě spolupracujte s kontrakcemi a svým tělem.

9

Dopřejte sobě i vašemu děťátku nerušený kontakt „kůže na kůži“ ihned po narození.

10

Zasaďte porodní zkušenost do svého životního příběhu.

 

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Childbirth Education in English: Weekend Group Course

Our weekend course of childbirth education in English is designed for expectant parents who wish to take part in an intensive small-group course. Date: April 6th, from 10 a.m. to 6 p.m.
Číst více

Dovolená vs mateřská a rodičovská dovolená

Příběh z poradny:

Miloslava nastoupila na mateřskou dovolenou pár týdnů před narozením syna. Čerpání mateřské ji mělo uplynout po 28 týdnech, poté by přešla na rodičovskou dovolenou. Věděla přitom, že jí zbývá ještě řádná dovolená, kterou nestihla vyčerpat před nástupem na mateřskou. Miloslava s poradkyní probrala nejvýhodnější postup při čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou tak, aby jí nebyla dovolená krácena. Poradkyně pomohla s výpočtem nároku na dovolenou, na kterou vznikl nárok čerpáním mateřské dovolené. Zároveň poradkyně Miloslavu upozornila, že v této souvislosti je důležité pamatovat na to, že během čerpání řádné dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou není žena v ochranné době, a není tudíž chráněna před výpovědí.
Podmínky nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část

Rodič má nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, pokud u zaměstnavatele odpracoval v kalendářním roce alespoň 60 dnů, a to za podmínky nepřetržitého trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele. Jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého roku, má nárok na poměrnou část. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok.

Podmínky nároku na dovolenou za odpracované dny

Rodiči, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

Nejspíše od 1. ledna 2021 nabude účinnosti novela zákoníku práce, která změní právní úpravu dovolené. Změnit se má výpočet dovolené – měl by vycházet z počtu skutečně odpracovaných hodin, nikoli pracovních dní. Spravedlivější by měl být především pro zaměstnance s nepravidelně rozvrženou týdenní pracovní dobou.

PRAVIDLA PRO ČERPÁNÍ DOVOLENÉ

Čerpání dovolené se řídí následujícími pravidly:

  • Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené tak, aby dovolená mohla být čerpána v celku a do konce kalendářního roku, v němž právo na dovolenou vzniklo.
  • Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
  • Nemůže-li být dovolená vyčerpána v příslušném kalendářním roce, musí být vyčerpána v následujícím kalendářním roce.
  • Není‑li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec, tj. od 1. července.
  • Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

PRAVIDLA PRO ČERPÁNÍ DOVOLENÉ V SOUVISLOSTI S ČERPÁNÍM MATEŘSKÉ/RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ

Čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené se řídí následujícími pravidly:

  • Nemůže‑li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným (např. z důvodu rizikového těhotenství) nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. To znamená, že nevyčerpanou dovolenou lze vyčerpat až po skončení rodičovské dovolené.
  • Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené.
  • Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

ZA VÝKON PRÁCE Z HLEDISKA NÁROKU NA DOVOLENOU SE POVAŽUJE MIMO JINÉ TAKÉ

  • mateřská dovolená;
  • doba rodičovské dovolené otce dítěte po dobu 22 týdnů od narození dítěte;
  • dovolená.

Tyto doby se posuzují stejně, jako kdyby rodič chodil do práce.

ZA VÝKON PRÁCE SE Z HLEDISKA NÁROKU NA DOVOLENOU NEPOVAŽUJE NAPŘ.

  • rodičovská dovolená;
  • dočasná pracovní neschopnost.

Tyto se nezapočítávají do odpracovaných dnů pro vznik nároku na dovolenou.

Příklad: Matka čerpá mateřskou dovolenou od 9. 1. 2020 do 24. 7. 2020. Matka v roce 2020 „odpracuje“ alespoň 60 pracovních dní, proto od dne 25. 7. 2020 má nárok na čerpání dovolené za kalendářní rok 2020 v celé roční výměře za předpokladu, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok.
Příklad: Matka čerpá mateřskou dovolenou od 9. 8. 2019 do 21. 2. 2020, tj. v roce 2019á mateřskou dovolenou v době od 1. 1. 2020 do 21. 2. 2020. Matka v roce 2020 „odpracuje“ 36 pracovních dní, tudíž má nárok na dovolenou v délce 1/12 dovolené za „odpracovaných“ 21 dnů, tj. jeden a půl dne za kalendářní rok 2020 (při nároku na čtyři týdny dovolené).

ŽÁDOST O DOVOLENOU PO SKONČENÍ MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

Požádá‑li matka zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Obdobně se postupuje po skončení rodičovské dovolené otce dítěte v délce 22 týdnů od narození dítěte. Postup je výhodný, protože nedochází ke krácení dovolené. Tento nárok vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas
nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět.

Vzor žádosti o dovolenou

Žádost je adresována zaměstnavateli a musí obsahovat datum, místo a podpis žadatele.

Vzor žádosti:

Dne 16. 10. 2019 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2019 se mi narodil syn Jan. Dne 29. 4. 2020 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou jako výkon práce. Žádám o čerpání celé dovolené za rok 2020, tj. v rozsahu čtyř týdnů tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, tj. od 30. 4. 2020 do 29. 5. 2020.

Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou, v tomto případě před 30. 4. 2020. V konkrétním případě dovolená bude čerpaná včetně dvou státních svátků (1. 5. a 8. 5. ), proto se celková doba prodlouží o dva dny.

KRÁCENÍ DOVOLENÉ

V důsledku delší nepřítomnosti v práci dochází ke krácení dovolené. Dovolená se krátí za dny rodičovské dovolené nebo za dny dočasné pracovní neschopnosti.
Dovolená se krátí takto: za prvních 100 zameškaných pracovních dní o 1/12 roční výměry a za každých dalších 21 pracovních dní o další 1/12 roční výměry.

Příklad: Matka čerpala mateřskou dovolenou od 16. 10. 2019 do 30. 4. 2020, ale po skončení mateřské dovolené nepožádala o čerpání dovolené za rok 2020 (za rok 2019 měla dovolenou vyčerpanou) a na mateřskou dovolenou navázala rovnou čerpáním rodičovské dovolené. Matce vznikl za rok 2020 nárok na celou dovolenou, protože „odpracovala“ 60 pracovních dní. Zameškala však v důsledku čerpání rodičovské dovolené 167 pracovních dní (tj. od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020). Dovolená se tak zkrátila o 1/12 dovolené za prvních 100 dní čerpání rodičovské dovolené a dále za každých 21 dní čerpání rodičovské dovolené o další 1/12 dovolené, tj. o další 3/12 dovolené. Došlo k celkovému krácení dovolené o 4/12 (u roční výměry čtyři týdny, tedy o šest a půl dne dovolené). Kdyby matka zažádala o čerpání dovolené tak, aby navazovala na mateřskou dovolenou, měla by nárok na čerpání dovolené v rozsahu celých čtyř týdnů.

DOVOLENÁ A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

INFORMACE

Webová poradna APERIO
Oblastní inspektorát práce.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

§ 211 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Doporučujeme požádat zaměstnavatele o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Nedochází tak ke krácení této dovolené. Je třeba požádat dříve, než skončí mateřská dovolená. Zaměstnavatel je povinen vaší žádosti vyhovět. V případě, že požádat zaměstnavatele nestihnete a budete čerpat rodičovskou dovolenou, pak je možné zbývající dovolenou vyčerpat po skončení rodičovské dovolené. Takto čerpaná dovolená však již může podléhat zákonnému krácení. Jestliže zaměstnavatel vaší žádosti nevyhoví, obraťte se na odborovou organizaci, pokud u vašeho zaměstnavatele je. Ta zpravidla má k dispozici odborné zázemí, které zaměstnavateli vysvětlí správný postup. Často totiž dochází k chybám z důvodu neznalosti zákona (mzdové účtárny), nikoliv neochoty zaměstnavatele žádosti vyhovět. Dále je možné podat stížnost na oblastní inspektorát práce, který může provést kontrolu ohledně dodržování zákoníku práce.

Dovolená v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou Miloslava

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Nemocné dítě – ošetřovné a nemocenské

Příběh z poradny:

Eduard a Renata mají dvě dcery ve věku čtyři a pět let. Obě dcerky chodí do školky, jsou ale často nemocné, mladší má navíc onemocnění dýchacích cest.Kvůli tomu musí jezdit pravidelně do lázní. V případě nemoci je s dcerami doma Renata a jako zaměstnankyně má nárok na tzv. ošetřovné, což je dávka nemocenského pojištění. Při pobírání této dávky může Renatu vystřídat babička dětí, neboť s nimi žije ve společné domácnosti. Renata se tak může do práce vrátit dříve. Pokud doprovází svou mladší dceru do lázní, je Renata uznána dočasně pracovně neschopnou, podle zákona ji zaměstnavatel musí omluvit po dobu její nepřítomnosti. Díky ošetřovnému a dočasné pracovní neschopnosti se rodina zvládá dětem věnovat, aniž by rodiče museli čerpat dovolenou a nebo žádat zaměstnavatele o neplacené volno.

OŠETŘOVNÉ

Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění a který nemůže vykonávat práci z důvodu:

  • ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
  • ošetřování člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, tento důvod se týká i ošetřování dětí starších 10 let,
  • péče o dítě mladší 10 let, protože
    – školské zařízení, jehož je žákem (nebo jiné dětské zařízení, v jehož péči se nachází, např. jesle), je uzavřeno z nařízení příslušného orgánu (např. z důvodu havárie, epidemie, povodní);
    – fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla hospitalizována, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat;
    – mu byla nařízena karanténa, a proto nemůže docházet do školy či navštěvovat dětské zařízení.

Na ošetřovné nemají nárok mimo jiné domáčtí zaměstnanci a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Domáčtí zaměstnanci jsou zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

Vystřídání rodičů na ošetřovném

Vystřídání při ošetřování člena rodiny je možné, a to pouze jednou. Doba ošetřování druhou osobou se započítává do celkové doby ošetřovného. Nemusí se ovšem jednat pouze o rodiče dítěte, vystřídat se může kdokoli z oprávněných (např. matka s babičkou, která s dítětem žije v domácnosti).

Doba výplaty ošetřovného

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle devět kalendářních dnů na jedno ošetřování. U zaměstnance – sólo rodiče, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.
Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování. Jako nový případ potřeby ošetřování se posuzuje případ, kdy mezi dvěma onemocněními netrvá potřeba ošetřování alespoň jeden kalendářní den. Tedy ošetřující například nastoupí alespoň na jeden den do práce nebo má mezi dny ošetřování den dovolenou. O stejný případ ošetřování jde vždy, když potřeba ošetřování nepřetržitě trvá, a není rozhodné, zda v průběhu onemocnění došlo ke změně diagnózy.

Ošetřovné u sourozenců

Překrývají‑li se u sourozenců doby ošetřování, poskytuje se ošetřovné na první nemocné dítě do posledního dne nároku na dávku. V době, kdy se podpůrčí doby překrývají, se vyplácí jen jedno ošetřovné (na první dítě). Ošetřovné na druhé dítě se vyplácí až po skončení podpůrčí doby prvního dítěte, a to do skončení podpůrčí doby druhého dítěte.

Příklad: 1. 3. 2019 onemocnělo první dítě (3 roky) – potřeba ošetřování činí devět dnů. 6. 3. 2019 onemocnělo druhé dítě (5 let) – potřeba ošetřování činí rovněž devět dnů. Ošetřovné se poskytuje na první dítě do posledního dne nároku na dávku, tj. od 1. 3. 2019 do 9. 3. 2019. U druhého dítěte běží podpůrčí
doba od 6. 3. 2019 do 14. 3. 2019. Ve dnech 6. 3. 2019 až 9. 3. 2019 se obě podpůrčí doby překrývají, ošetřovné z důvodu péče o druhé dítě se tedy vyplácí až po skončení podpůrčí doby prvního dítěte, tj. od 10. 3. 2019 do 14. 3. 2019.
Výše ošetřovného v roce 2019

Konkrétní výši dávek lze zjistit pomocí orientační kalkulačky na: https://www.mpsv.cz/cs/13622

Ošetřovné a skončení zaměstnání
  • Při pobírání ošetřovného po skončení zaměstnání mohou nastat dvě možnosti:
    Potřeba ošetřování vznikla v době trvání zaměstnání zaměstnance, ale tuto dobu přesáhla. V tomto případě náleží ošetřovné po celou dobu trvání potřeby ošetřování, tj. i po skončení zaměstnání, nejdéle do skončení podpůrčí doby. Výjimkou jsou pouze poživatelé starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jimž se ošetřovné vyplácí nejdéle do dne, kterým jim končí zaměstnání.
  • Potřeba ošetřování vznikla až po skončení zaměstnání. U ošetřovného ochranná lhůta neběží, a nárok na ošetřovné proto nevzniká.
Ošetřovné a PPM nebo rodičovský příspěvek

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné při ošetřování/péči o dítě, na které pobírá PPM nebo rodičovský příspěvek jiná osoba. To však neplatí, pokud jiná osoba porodila, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici (léčebném ústavu), byla jí nařízena karanténa nebo ze zákonných důvodů nemůže o dítě pečovat.

Pozor! Pokud se jedná o tutéž osobu, pak je možné, aby pobírala zároveň rodičovský příspěvek a ošetřovné. Matka, která pracuje a pobírá rodičovský příspěvek, má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. Pokud by nárok na ošetřovné v tomto případě uplatnil otec dítěte, nemá na něj nárok, protože matka dítěte na dítě pobírá rodičovský příspěvek.

Příklad: Matka dvouletého dítěte je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Dítě onemocnělo, o ošetřovné požádal otec dítěte. Otec dítěte nemá na ošetřovné nárok, protože jiná fyzická osoba (matka dítěte) na dítě pobírá rodičovský příspěvek.
Příklad: Matka dvouletého dítěte je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Matka byla přijata do nemocnice, otec dítěte požádal o ošetřovné. Otec dítěte má na ošetřovné nárok, protože jiná fyzická osoba (matka dítěte), která na dítě pobírá rodičovský příspěvek, byla přijata do ústavního ošetřování.
Ošetřovné a vycházky

Smyslem ošetřovného je náhrada ucházejícího výdělku v době péče o dítě. Pro dávku není stanoven léčebný režim, a proto se žádné vycházky nestanovují (lze odejít kdykoli).

Postup rodiče – žadatele o dávku:

Při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa, nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, ze zákonem stanovených důvodů nemůže o dítě pečovat, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla.

NEMOCENSKÉ

Lékař uzná rodiče dočasně pracovně neschopným v případě, že je přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče. Toto právo mají oba rodiče, matka i otec dítěte.

Nemoc dítěte – nárok na pracovní volno

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost rodiče v práci především po dobu:

  • nemoci dítěte a z jiných důvodů, kdy má rodič nárok na ošetřovné,
  • dočasné pracovní neschopnosti (např. z důvodu doprovodu malého dítěte do zdravotnického zařízení za účelem pobytu).

Délka pracovního volna není pevně stanovena. Poskytuje se po dobu nezbytně potřebnou a není omezena podpůrčí dobou poskytování dávek nemocenského pojištění.

Doprovod dítěte – nárok na pracovní volno s náhradou mzdy

Rodič má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (platu) k doprovodu:

  • dítěte k vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení,
  • zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb (max. šest pracovních dnů v kalendářním roce).

Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Je‑li překážka v práci rodiči předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je rodič povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Rodič musí vznik, trvání, popř. i zánik překážky v práci (z důvodu péče nebo ošetřování), zaměstnavateli prokázat, a to například potvrzením lékaře či školského zařízení.

Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění

Rodič předá žádost o nemocenské, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné správě sociálního zabezpečení.

Ochrana pracovního poměru v době nemoci dítěte

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je i v době, kdy rodič je v dočasné pracovní neschopnosti (např. z důvodu doprovodu dítěte ve zdravotnickém zařízení) nebo ošetřuje či pečuje o dítě mladší než 10 let nebo ošetřuje jiného člena domácnosti (např. manžela).

Doba ošetřování a dovolená

Doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů upravených zákonem se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. To znamená, že tato doba se z pohledu nároku na dovolenou posuzuje stejně jako by rodič chodil do práce. Pokud rodič během dovolené začne ošetřovat nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. To neplatí, určil‑li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost rodiče.

Výpověď před počátkem ochranné doby

Byla‑li dána rodiči výpověď před počátkem ochranné doby (např. dočasná pracovní neschopnost z důvodu doprovodu dítěte do zdravotnického zařízení) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Více informací k výpovědi ze strany zaměstnavatele je možné si přečíst v kapitole Návrat do zaměstnání po mateřské a rodičovské dovolené.

INFORMACE

  • Informace ohledně dávek nemocenského a ošetřovného pojištění sdělí nejlépe místně příslušná okresní pobočka ČSSZ.
  • Call centrum nemocenského pojištění 800 050 248.
  • Potřebné a pravidelně aktualizované informace lze rovněž nalézt na internetových adresách MPSV a ČSSZ – www.mpsv.czwww.cssz.cz.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Jestliže pečujete o děti, které jsou často nemocné, je třeba, aby se při péči o ně vystřídali oba rodiče a pokud možno se zapojili i další členové rodiny. I otec dítěte může požádat zaměstnavatele o jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen jeho žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Požádejte zaměstnavatele o možnost dočasně pracovat z domova. Zaměstnavatelé zpravidla nechtějí přijít o své kvalitní zaměstnance a těmto žádostem často vyhovují. Vždy však věřte, že děti z nemocí vyrostou a starosti odpadnou.

 

Nemoc dítěte

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Těhotná zaměstnankyně a zaměstnání

Příběh z poradny:

Milena si udělala těhotenský test a zjistila, že čeká miminko. Těhotenství neplánovala, naopak byla nedávno povýšena a chtěla se ještě nějakou dobu věnovat své kariéře. Obávala se proto, jak její vedoucí a ředitel zareagují na sdělení této novinky. Po telefonátu s poradkyní Aperia si Milena oddychla – zjistila totiž, že žádný právní předpis nestanovuje povinnost, kdy musí žena informovat zaměstnavatele o svém těhotenství. Dozvěděla se také, že až své těhotenství v zaměstnání oznámí, bude více chráněna zákonem – zaměstnavatel, až na malé výjimky, nesmí ukončit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní. Navíc Milena zatím nechce navštívit gynekologa, a tak se rozhodla svůj „jiný stav“ v práci ještě po nějakou dobu nesdělovat.

Oznámení těhotenství zaměstnavateli

Žádný právní předpis nestanovuje ženě povinnost, kdy musí sdělit zaměstnavateli, že je těhotná. Záleží na jejím uvážení. Obecně se doporučuje těhotenství oznámit až ve chvíli, kdy je potvrzené a stabilní, což bývá po ukončení prvního trimestru. Zaměstnavatel může využít delší dobu k vyřešení organizačních změn, které s odchodem na mateřskou dovolenou nastanou.

Dokud žena zaměstnavateli neoznámí, že je těhotná, nemůže využívat opatření, která jsou na ochranu těhotných uzákoněna, např. zákaz práce přesčas nebo povinnost převedení na denní práci. V případě, že žena koná práci, která je těhotným ženám zakázána, je nutné informovat zaměstnavatele ihned. Výkon takové práce může být skutečně pro těhotenství nebezpečný.

Zaměstnavateli je zakázáno vyžadovat od ženy i dalších osob informace týkající se mimo jiné jejího těhotenství a rodinných nebo majetkových poměrů. Může tak činit pouze z důvodu povahy práce (tj. výkon práce, která je těhotným ženám zakázána).

Neví‑li zaměstnavatel o těhotenství ženy, pak nemůže porušit právní předpisy (např. o zákazu některých prací pro těhotné).

Práce zakázané těhotným ženám

Je zakázáno zaměstnávat těhotnou ženu pracemi:

  • které ohrožují její těhotenství (seznam prací uveden ve vyhlášce č. 180/2015 Sb.);
  • pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá (lékařský posudek vydá lékař na základě prohlídky během těhotenství).

Tyto práce nesmí vykonávat, i kdyby s tím sama souhlasila. Těhotná žena v těchto případech může žádat zaměstnavatele o převedení na jinou práci.

Převedení na jinou práci

Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci:

  • která je těhotným ženám zakázána;
  • která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství;
  • noční, a to na základě její žádosti o zařazení na práci denní.

Zaměstnavatel je povinen žádosti ženy o převedení na jinou (popř. denní) práci vyhovět. V případě, že je zaměstnankyně převedena na práci, kde dosahuje nižšího výdělku než za dosavadní práci, náleží zaměstnankyni vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. O příspěvku si můžete více přečíst v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění.

V případě, že zaměstnavatel nemá pro ženu vhodnou práci, na kterou by mohla být převedena, jde o překážku na straně zaměstnavatele. Těhotná žena pak zůstává doma se 100% náhradou mzdy.

Zvláštní pracovní podmínky těhotných žen

Zákoník práce a další právní předpisy upravují zvláštní pracovní podmínky těhotných žen a stanoví další práva:

1

Zákaz práce přesčas
Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotnou ženu prací přesčas. Jestliže žena neoznámí zaměstnavateli své těhotenství (např. z důvodu dosažení vyššího výdělku prací přesčas) a zaměstnavatel jí nařídí nebo se dohodne na práci přesčas, neporušuje tím ustanovení o zákazu práce přesčas.

2

Pracovní cesta jen se souhlasem těhotné ženy
Těhotná žena smí být vysílána na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem.

3

Přeložení těhotné zaměstnankyně
Těhotná žena smí být přeložena mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen na vlastní žádost.

4

Nárok na kratší pracovní dobu a na jinou úpravu pracovní doby
Těhotná žena má právo žádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

5

Zvýšená ochrana v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví těhotných žen má zaměstnavatel především informační povinnosti. Je povinen:

  • preventivně informovat ženu o faktorech, které mohou poškozovat plod v těle matky;
  • seznámit těhotnou ženu jak s riziky, která by ji mohla ohrožovat, tak i s preventivními opatřeními;
  • přizpůsobovat těhotným ženám na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

Omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele

Zákaz výpovědi těhotné zaměstnankyni

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď těhotným zaměstnankyním, protože jsou v tzv. ochranné době. Taková výpověď je relativně neplatná. Neplatnosti
výpovědi se žena musí dovolat, musí zaměstnavateli sdělit, že je těhotná a že tedy výpověď považuje za neplatnou.

Příklad: Těhotná žena dostala výpověď z organizačních důvodů, ale ona v době výpovědi o svém těhotenství nevěděla. Výpověď daná
zaměstnavatelem je relativně neplatná. Musí však být prokazatelně zjištěno, že v době doručení výpovědi byla žena těhotná.
Výjimky ze zákazu výpovědi

Výjimky ze zákazu výpovědi těhotné existují, ale v praxi se příliš často neuplatňují. Jedná se totiž o případ výpovědi z důvodu zrušení zaměstnavatele (jeho části) a z důvodu, pro který zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr (pokud by byla zaměstnankyně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na delší dobu nebo pokud by zvlášť hrubě porušila své povinnosti).

Otěhotnění v průběhu výpovědní doby

Byla‑li dána zaměstnankyni výpověď před počátkem ochranné doby, tj. zaměstnankyně otěhotní v průběhu výpovědní doby, doba těhotenství ani následující doby mateřské a rodičovské dovolené (jelikož se jedná o ochranné doby) se do výpovědní doby nezapočítávají a pracovní poměr skončí až po jejich skončení a uplynutí zbývající výpovědní doby. Zaměstnankyně ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Doba čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou však ochrannou dobou není a výpovědní doba při ní běží.

Nárok na pracovní volno v případě návštěvy těhotenské poradny

Těhotná žena má nárok na pracovní volno v případě návštěvy těhotenské poradny a dalších vyšetření, a to s náhradou mzdy.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

1. § 53, §§ 238-242 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

2. Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

DOPORUČENÍ

Těhotenství je jedinečné období ženy a je v zájmu nás všech, aby se rodily zdravé děti zdravým matkám, proto se nebojte trvat na svých právech. Jestliže otěhotníte a práci, kterou konáte, dále nesmíte konat, sdělte tuto skutečnost zaměstnavateli a požadujte postup podle zákoníku práce. To znamená převedení na jinou práci nebo nekonat práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vás nesmí nutit, abyste se nechala od lékaře uznat jako dočasně pracovně neschopnou z důvodu rizikového těhotenství. Dále nezapomeňte, že na pracovní cestu můžete jet, jen pokud s tím souhlasíte. Po zaměstnavateli můžete požadovat zkrácení pracovní doby nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. posunutí začátku pracovní doby z důvodu žaludečních obtíží).

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Výdělečná činnost během mateřské/rodičovské dovolené

Příběh z poradny: Číst více

Těhotenství a dávky nemocenského pojištění

Příběh z poradny: 
Číst více

Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás