Blog

Vyberte si své téma

Práce a rodina
Psychologická poradna
Peněžitá pomoc v mateřství
Těhotenství, porod a rodičovství
Sólo rodiče
Jdu na mateřskou
Rodinné právo
Kurzy pro rodiče
Naše akce
Ostatní
  • Práce a rodina

  • Psychologická poradna

  • Peněžitá pomoc v mateřství

  • Sólo rodiče

  • Těhotenství, porod a rodičovství

  • Jdu na mateřskou

  • Rodinné právo

  • Kurzy pro rodiče

  • Naše akce

  • Ostatní

Těhotenství, porod a jaká jsou vaše práva

Příběh z poradny:

Natálie se rozhodla na svůj druhý porod připravit lépe než na první. Poprvé důvěřovala zdravotníkům jako správným odborníkům na porod a ve všem se podřídila. I když už tehdy jí na mysli vytanuly drobné pochybnosti. Z porodu si odnesla šrámy nejen na těle, ale i na duši. Při druhém těhotenství začala chodit do poradny ke komunitní porodní asistentce do sousedního města. Probrala s ní průběh prvního porodu, vyptávala se na spoustu věcí, nechala si doporučit knihy o porodu. S manželem Petrem navštěvovali  předporodní kurz. Shodli se, že budou oba klidnější, když je při porodu bude doprovázet dula. Před porodem si Natálie připravila porodní plán ve formě „dříve vysloveného přání“ a obešla s ním několik porodnic. Nakonec si vybrali porodnici ve vzdálenějším městě. Porod tentokrát proběhl hladce a Natálie i Petr se cítili spokojení, šťastní a silní. Natálie si nejvíce pochvalovala, že jejich novorozená dcera byla ihned po porodu v její náruči, kde proběhla také všechna pozorování a vyšetření miminka. Potíže s kojením se díky několika návštěvám a pomoci duly, na rozdíl od problémů u prvního dítěte, velmi rychle vyřešily.
Kvalitní péče a respektující zacházení

Máte právo na profesionální přístup zdravotníků, což zahrnuje nejen odbornou úroveň a bezpečnost poskytované péče, ale i slušné, ohleduplné a důstojné zacházení.

Svobodný a informovaný souhlas

Při poskytování zdravotní péče máte právo na respektování svobodného a informovaného souhlasu a nesouhlasu. To znamená, že zdravotníci vám musí před každým vyšetřením nebo zákrokem srozumitelně vysvětlit jeho účel, přínosy, rizika a alternativy a vy se můžete bez nátlaku rozhodnout, zda ho podstoupíte či nikoliv. Zdravotníci vás také musí pravidelně informovat o vašem zdravotním stavu.

Máte právo na zodpovězení doplňujících otázek ohledně zdravotního stavu i navrhovaných postupů. Bez vašeho souhlasu by vám zdravotníci neměli provádět žádné úkony. Můžete odmítnout jakékoliv postupy, které vám jsou nepříjemné a které si nepřejete, a to včetně např. jakéhokoli vyšetření, vyvolání porodu, nástřihu
hráze apod. V takovém případě Vás zdravotníci mohou požádat o podepsání negativního reverzu, který je právně chrání.

Formuláře informovaného souhlasu, které nemocnice používá, je vhodné si vyžádat a seznámit se s nimi předem a při přijetí předložit vyplněný formulář. Údaje, s kterými nesouhlasíte, můžete proškrtat, nebo můžete do dokumentu připsat svoje výhrady.

Péče o dítě a nepřetržitý kontakt

O dítěti a jemu poskytované zdravotní péči od narození rozhodují jeho rodiče jako zákonní zástupci. Jako rodiče máte právo na informace o zdravotním
stavu dítěte, navrhovaných postupech i na zodpovězení otázek. Bez souhlasu rodičů zdravotníci nesmějí na dítěti provádět žádné úkony ani jej nikam odnášet, pokud nejde o zákonnou výjimku.

Touto výjimkou je případ neodkladné péče nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážnému poškození zdraví a podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. Obě podmínky musejí být splněny zároveň. Musí jít o stav:

  1. bezprostředního a vážného ohrožení života nebo zdraví nebo důvodné podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání,
  2. vyžadující poskytnutí neodkladné péče.

Při poskytování zdravotní péče dítěti máte kromě této výjimky právo na respektování svobodného a informovaného souhlasu a nesouhlasu, stejně jako u dospělých. Vaše dítě má právo na nepřetržitý kontakt s oběma rodiči a na jejich přítomnost, i když je vyšetřováno, krmeno nebo umístěno na JIP. Pouze soud
může rozhodnout o oddělení dítěte od jeho rodičů proti jejich vůli.

Zdravotníci často tvrdí, že oni mají za dítě odpovědnost. Není to pravda – ze zákona mají za dítě odpovědnost rodiče. Zdravotníci odpovídají pouze
za to, že rodičům včas nabízejí zdravotní služby odpovídající zdravotnímu stavu dítěte. O jejich provedení nerozhodují zdravotníci, ale rodiče na
základě svobodného a informovaného souhlasu. Výjimkou je neodkladná péče k záchraně života a zdraví, jak již bylo uvedeno.

Přítomnost osob u porodu

S ohledem na ochranu vašeho soukromí máte právo odmítnout přítomnost studentů a studentek u svého porodu, ale dokonce i přítomnost dalšího personálu, který není u porodu nezbytný.

Máte právo na přítomnost vámi zvolené osoby u porodu, typicky otce dítěte, případně jiné blízké osoby či duly. Také máte právo si k porodu přizvat
vámi zvolenou porodní asistentku či jiného zdravotníka jako svého konzultanta. Váš doprovod vám může pomoci seznámit personál s vašimi představami souvisejícími s porodem. Také má právo na informace o vašem zdravotním stavu a navrhované zdravotní péči, pokud tak určíte.

Nemocnice si nesmí za samotnou přítomnost těchto osob účtovat žádné „poplatky“. Může si účtovat pouze služby, se kterými dáte souhlas (např. proškolení doprovodu, občerstvení).

Porodní plán či dříve vyslovené přání

Máte právo na respektování vašeho porodního plánu či dříve vysloveného přání. V něm můžete vyjádřit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních
služeb a způsobem jejich poskytnutí. Zejména můžete odmítnout jakýkoliv rutinní postup, který vám nevyhovuje. V porodním plánu by mělo být uvedeno, že jde o dříve vyslovené přání dle § 36 zákona o zdravotních službách, na jehož respektování trváte.

Co vše můžete upravit v porodním plánu? Co si přejete, a zejména co si nepřejete a za jakých podmínek, přítomnost personálu a doprovodu u porodu, zastoupení osobou určenou pacientem, poskytování informací této osobě a nahlížení do dokumentace (§ 34/7, 32/1 a 65/1 b zákona o zdravotních službách), nakládání s novorozencem a komu má být svěřen k dohledu (§ 881 občanského zákoníku).

Jak předat porodní plán?
Musí být předán prokazatelně. Vhodné je odeslání nemocnici předem s tím, že pokud něčemu nemohou vyhovět, tak žádáte odůvodnění zákonných důvodů, případě ústní projednání. Pokud předáváte při příjmu, napište do „souhlasu s hospitalizací“, že předkládáte svůj porodní plán ve smyslu dříve vysloveného přání dle § 36 zákona o zdravotních službách, na jehož respektování trváte.

Jak pracovat s porodním plánem?
Jako s podkladem pro komunikaci se zdravotníky, zejména podkladem pro doprovod, který na něj může odkazovat. Je vhodné mít s sebou více kopií. Není nutné, aby porodní plán byl s ověřenými podpisy, ale je to vhodné.

Propuštění z nemocnice a ambulantní porod

Máte právo s dítětem opustit nemocnici i dříve, než je doporučená doba pobytu v nemocnici. Zdravotníci mohou odmítnout propustit vaše dítě, pouze pokud jeho stav vyžaduje neodkladnou péči k záchraně života a zdraví.

Další podmínky, např. potvrzení o převzetí do péče dětského praktického lékaře, můžete odmítnout jako nezákonné. K ambulantnímu porodu je vhodné zvolit vhodnou strategii – pokud nemocnice ambulantní porody odmítá, je vhodné oznámit předčasný odchod až poté, co bude po prvním vyšetření dítěte rodičům sdělen dobrý zdravotní stav dítěte.

Péče dětské lékařky či lékaře

Praktický dětský lékař či lékařka jsou povinni poskytovat péči dětem již od narození a na žádost rodičů musí provést první prohlídku v místě bydliště
rodiny.

Pokud nemůžete najít lékaře či lékařku, kteří by přijali dítě do péče, obraťte se na svoji zdravotní pojišťovnu, jež má povinnost zajistit dostupnost péče.

Zpětná vazba a stížnosti

Ke zlepšování kvality zdravotní péče je vhodné formou dopisu poskytnout zdravotníkům zpětnou vazbu, pozitivní i negativní. Zpětnou vazbu můžete poskytnout i veřejně, např. v Průvodci porodnicemi na www.aperio.cz nebo na jiných webech.

Pokud jste nespokojen/a s poskytováním zdravotní péče nebo chováním zdravotníků, můžete podat stížnost. Ta se podle druhu pochybení podává k vedení nemocnice, krajskému úřadu, k České lékařské komoře nebo zdravotní pojišťovně. Pokud správní orgán (krajský úřad) postupuje při vyřizování stížnosti nesprávně, je možné obrátit se se stížností k veřejné ochránkyni práv.

Máte právo bezplatně nahlédnout do zdravotnické dokumentace nebo si nechat vyhotovit kopie za úhradu. Při jednání se zdravotníky nebo úředníky máte právo si je bez jejich vědomí pro svou ochranu nahrávat.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • Listina základních práv a svobod, čl. 32/4 (kontakt dítěte s rodiči)
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů: § 28/3e1, 31–35, 38 (kontakt dítěte s rodiči); § 28/2,3a (kvalitní péče a respektující zacházení); § 28/1, 31–34 (informovaný souhlas); § 28/3e3, 28/3c a 28/3h (doprovod k porodu); § 32/1, 34/7, 36 (dříve vyslovené přání, resp. porodní plán); § 65–66 (nahlížení do dokumentace); § 93–97 (stížnosti)
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: § 858 (kontakt dítěte s rodiči); § 858 (propuštění z porodnice a ambulantní porod); § 881 (dříve vyslovené přání, resp. porodní plán)
  • Vyhláška 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách (péče dětské lékařky či lékaře), ve znění pozdějších předpisů
  • Metodický návod Ministerstva zdravotnictví „Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí“
 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Vstoupit do manželství – ANO, či NE?

Příběh z poradny: Žaneta s Richardem se seznámili na letní dovolené. Láska to byla silná a krásná a Žaneta brzy otěhotněla. Svatbu pár odložil na dobu po narození miminka.
Číst více

Rozvod manželství a rozchod rodičů

Příběh z poradny: 

Vlaďce s Johanem to v manželství delší dobu neklape, před několika dny se navíc Vlaďka přiznala k nevěře. Po velké hádce je nyní mezi nimi komunikace na bodu mrazu. Nemluví spolu a vzájemně se ignorují. Zároveň ale nemá ani jeden dostatek energie a odvahy na to, aby se spolu pokusili vymyslet, co dále. Rozvod? Nebo spolu zůstat, ale žít si „po svém“? Jejich pětiletý chlapec vypadá situací zdánlivě nedotčen, snaží se oba rodiče rozveselit a vzorně doma pomáhá s drobnými úkoly. Vlaďka nakonec přišla za Johanem s tím, že o jejich vztah stojí a ráda by ho ještě nějak zkusila napravit. Johan byl v takové apatii, že už mu to bylo jedno, ale nakonec souhlasil, že jako poslední šanci mohou zkusit manželskou poradnu. První krok k překonání krize mají za sebou. Jak to bude vypadat dál, záleží na tom, jak se jim tuto příležitost podaří využít.

MANŽELSTVÍ

Manželství je trvalý svazek muže a ženy. Z pohledu legislativy se jedná o základní právní institut, jehož účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Podle občanského zákoníku mají muž a žena v manželství rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Uzavřením manželství vzniká významný právní vztah s mnoha důsledky, např. vznik společného jmění manželů, domněnka otcovství, společný nájem či vzájemná vyživovací povinnost.

Rozvod manželství je jedním ze způsobů zániku manželství. Základní podmínkou pro rozvod manželství je, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

MOŽNOSTI ROZVODOVÉHO ŘÍZENÍ

  • tzv. rozvod sporný,
  • tzv. rozvod nesporný.
Tzv. rozvod nesporný

Předpoklady rozvodu „nesporného“:

  1. Pravomocné rozhodnutí soudu o rodičovské zodpovědnosti (právech a povinnostech) rodičů k nezletilým dětem pro dobu do rozvodu, ale i pro dobu po rozvodu manželství. V opatrovnickém řízení musí opatrovnický soud rozhodnout o výchově společných dětí (střídavá, společná péče nebo svěření do péče jednomu z rodičů) a výživě (stanovení výživného). Ideální bude vždy stav, kdy se rodiče dohodnou na budoucí péči o nezletilé. V takovém případě soud schválí dohodu, ovšem za předpokladu, že nebude odporovat zájmům nezletilých dětí.
  2. Manželé se dohodli na úpravě vzájemných majetkových poměrů, bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.
  3. K návrhu na rozvod se připojí druhý manžel.
  4. Ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí.

Zjistí-li soud, že jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro „nesporný“ rozvod manželství, nebude v řízení vůbec zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. „Nesporný“ rozvod bude soudem vyřízen v poměrně krátké době, oproti rozvodu „spornému“, který bude rozhodně trvat déle.

Tzv. rozvod sporný

Jestliže se manželé nedohodnou na „nesporném rozvodu“, čeká je rozvod „sporný“. Návrh podává jeden z manželů. U sporného rozvodu manželství je soud totiž ze zákona povinen zkoumat příčiny. Každý z účastníků řízení – manželů, pak musí svá tvrzení ohledně souladnosti, nesouladnosti či rozvratu manželství prokázat (listinami, svědeckými výpověďmi apod.).

Vypořádání společného jmění manželů

Zánikem manželství zaniká i společné jmění manželů. Zanikne-li manželství, měli by rozvedení manželé vypořádat společné jmění manželů, v opačném případě po uplynutí tří let od právní moci rozvodu manželství nastane zákonná fikce vypořádání společného jmění manželů.

Zákon stanoví, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, jsou podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění stejné, přičemž každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, a to, co druhý manžel vynaložil ze svého výhradního majetku na společný majetek. Při vypořádání společného jmění manželů je nutno přihlédnout především k potřebám nezletilých dětí, dále k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva, s tím, že podpisy manželů musí být úředně ověřeny v případě, kdy se dohoda předkládá soudu u „nesporného“ rozvodu manželství, a v případě, že se vypořádávají nemovitosti.

Nesezdaní rodiče

Pro osoby žijící v nesezdaném páru se často používají pojmy „druh“ a „družka“. Ačkoli občanské právo, a tedy ani občanský zákoník, tyto pojmy nezná, lze se s nimi setkat v jiných právních oblastech – v právu sociálního zabezpečení a v pracovním právu. Z hlediska občanského práva jsou pro vztah druh – družka významné pojmy osoba blízká a společná domácnost. Z tohoto titulu vznikají určitá vzájemná práva a povinnosti mezi nesezdanými rodiči, např. v dědickém právu. Oba nesezdaní rodiče jsou si rovni a mají vůči dětem stejná práva a povinnosti. Výživné mezi druhem a družkou upraveno není, výživné si poskytují vzájemně pouze na základě dobrovolnosti. Podle…NOZ Otec dítěte, za kterého není matka provdána, je povinen jí poskytnout výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispívat jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Vzájemný vztah nesezdaných rodičů končí rozchodem. Vypořádaní majetku právní předpisy neřeší. V případě, že se rodiče dohodnou na výchově a výživě vůči dětem a oba dohodu dodržují, není třeba, aby o výživném a výchově dětí rozhodoval soud. V opačném případě může matka nebo otec, ideálně oba společně formou dohody předkládané soudu ke schválení, podat návrh k opatrovnickému soudu, aby rozhodl o výchově a výživě k nezletilým dětem.

Mediace

Mediace patří mezi tzv. alternativní způsoby řešení sporů a je vhodná i pro řešení rodinných sporů. Jde o metodu, jež je souborem různých, zejména komunikačních, technik. Rodiče, kteří řeší spor, se obrátí na nezávislou a nestrannou třetí osobu, tzv. mediátora, aby jim zprostředkovala (pomohla) nalézt smírné řešení jejich sporu. Je-li mediace úspěšná, končí uzavřením tzv. mediační dohody, která mezi stranami ruší dosavadní sporná práva a nahrazuje je právy novými vycházejícími z obsahu mediační dohody. Tvůrci této dohody jsou vždy strany sporu, nikoli mediátor.

Více informací viz www.mediace.cz.

INFORMACE

Asociace mediátorů České republiky: www.amcr.cz
Podrobnější informace a vzory podání: www.pravnilinka.cz
www.mediace.cz

PRÁVNÍ PŘEDPISY

§ 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Rozhodnutí podat návrh o rozvod manželství nejdříve důkladně zvažte. Zkuste zajít do manželské poradny nebo najít jiné řešení. Rozvod manželství by měl být až tím posledním způsobem, jakým by měli manželé řešit vzájemné neshody či problémy v manželském soužití. Často se totiž povede manželskou krizi překonat a harmonický vztah obnovit. Vztahy zpravidla procházejí určitým vývojem.

Zvlášť rozvážně by k rozvodu manželství měli přistupovat zejména manželé, kteří ještě pečují o nezletilé děti. Jsou to právě děti, jichž se rozvod jejich rodičů nejvíce dotkne a mnohdy u nich zanechá dlouhotrvající a v některých případech i doživotní traumata. Snažte se proto děti do svého konfliktu nevtahovat. Umožněte si vzájemně realizovat práva a povinnosti vůči dětem co nejvíce rovnoměrně. Jeden rodič by neměl mít jen povinnosti (domácí úkoly, praní a vaření atd.) a druhý jen zábavu o víkendu.

Pokud se rozhodnete situaci řešit rozvodem, doporučujeme tuto situaci řešit „nesporným“ rozvodem. Dohodněte se na rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem pro dobu do i po rozvodu manželství a na vypořádání majetku. Vhodným prostředníkem ke zprostředkování dohody může být mediátor.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Příběh z poradny: 

Světlana pečuje o svého dospívajícího syna Filipa zotavujícího se po úrazu na kole. Srazilo ho auto a neměl přilbu. Z nemocnice byl propuštěn do domácího léčení. Aby s ním mohla být Světlana doma a pomáhat mu s rekonvalescencí, čerpala zprvu ošetřovné v maximální délce 9 kalendářních dní, poté svojí dovolenou. Z důvodu toho, že Filipův stav se sice lepší, avšak pomalu, je podle lékařů pravděpodobné, že každodenní péči bude potřebovat alespoň půl roku. Světlana nyní jedná se svým zaměstnavatelem o možnosti čerpání neplaceného volna. Finanční zajištění rodiny bude mít tím pádem na starosti pouze Světlanin manžel. Při konzultaci dalších možností v APERIO poradně se Světlana dozvěděla, že od června roku 2018 bude vyplácena nová dávka nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné. Pokud by byla Světlana uznána jako osoba oprávněná tuto dávku pobírat, mohla by se v péči o syna dokonce vystřídat s manželem, neboť zákon vymezuje poměrně široký okruh oprávněných osob a možnost jejich střídání při péči o nemocné dítě.
Co je ošetřovné a kdo na něj má nárok

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uzavření školského nebo dětského zařízení (zapříčiněného havárií, epidemií či jinou nepředvídanou události). Ošetřovné náleží též v případech, kdy byla dítěti nařízena karanténa nebo pokud osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem, resp. zaměstnankyní, v domácnosti. Tato podmínka neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek na toto dítě. Toto omezení neplatí v případě, kdy tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní ituace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Některé osoby nemají z důvodu charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci). Nárok na výplatu ošetřovného nemají ani zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se při ošetřování vystřídají. Vystřídat se je možné jen jednou. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle devět kalendářních dnů. Jde‐li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského. Pokud je zde potřeba ošetřování, ale ošetřující osoba nesplnila podmínky nároku na tuto dávku, má nárok na pracovní volno. Jde totiž o jednu z důležitých osobních překážek na straně zaměstnance (viz § 191 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance či zaměstnankyně v práci například i po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec při ošetřování dostává příslušnou dávku či nikoli. Zaměstnanec je však povinen zaměstnavateli potřebu ošetřování prokázat.

Poskytnutí pracovního volna není při těchto překážkách závislé na úvaze zaměstnavatele. Zaměstnanec ani nemusí o poskytnutí pracovního volna žádat, je však povinen existenci překážky v práci prokázat. Při takové prokázané překážce je zaměstnanec hmotně zajištěn dávkou nemocenského pojištění nebo dávkou státní sociální podpory, pokud splní podmínky stanovené právními předpisy pro výplatu těchto dávek. Nesplní‐li zaměstnanec podmínky nároku na výplatu dávky, nedostane dávku, nárok na pracovní volno zůstává nedotčen.

Co je dlouhodobé ošetřovné a kdo na něj má nárok

Také jde o dávku nemocenského pojištění. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

Jestliže zaměstnanec požádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna za účelem dlouhodobé péče a prokáže mu splnění podmínek stanovených pro dlouhodobé ošetřovné a nárok na něj a na straně zaměstnavatele nejsou žádné vážné provozní důvody, které by tomu bránily, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci pracovní volno poskytnout. Zaměstnavatel musí být schopen existenci vážných provozních důvodů prokázat. I v případě dlouhodobého ošetřovného je povinností zaměstnance zaměstnavateli tuto překážku v práci prokázat.

Je potřeba prokázat existenci ošetřované osoby, vyžadující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí. K této osobě musí mít zaměstnanec zákonem požadovaný vztah a musí prokázat též existenci souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče ze strany zaměstnance.

Pro nárok na dávku dlouhodobé ošetřovné pečující osoba musí být:
a) manželem či manželkou ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem či registrovanou partnerkou ošetřované osoby,

b) příbuzným v přímé linii s ošetřovanou osobou nebo jejím sourozencem, tchyní, tchánem, snachou, zetěm, neteří, synovcem, tetou či strýcem,
c) druhem či družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Uplatňuje‐li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh nebo družka nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti, je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné shodné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou po dobu alespoň tří měsíců předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí do této péče.

Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je existence rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče (musí být vystaveno v den propuštění z hospitalizace a nelze jej vystavit zpětně) a účast na nemocenském pojištění. Pokud je nárok uplatňován z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je třeba splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

V případě uplatnění nároku z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je třeba splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečné činné po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Je‐li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.

V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně.

Ochranná lhůta není pro nárok na dlouhodobé ošetřovné stanovena. Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže pečovat o dítě, protože onemocněla či utrpěla úraz, nebo v případě přijetí k poskytnutí lůžkové péče, v případě poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění a v případě pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte, popřípadě tato osoba porodila nebo jí byla nařízena karanténa.

Kdo může být ošetřovanou osobou

Ošetřovaná osoba je fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, jež si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Nesmí však přitom jít o akutní lůžkovou péči standardní, poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. Dále je třeba, aby zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí nezbytně vyžadoval poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Je také třeba, aby ošetřovaná osoba dala písemně s ošetřováním ošetřující osobou souhlas.

Podpůrčí doba a výše dlouhodobého ošetřovného

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče. Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u dlouhodobého ošetřovného zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla potřeba dlouhodobé péče, nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde‐li o pojištěnce, který dlouhodobou péči převzal) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u dlouhodobého ošetřovného provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.

Uplatnění nároku na dávku

Žádost o dlouhodobé ošetřovné zaměstnanec podává, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, na předepsaném tiskopisu prostřednictvím zaměstnavatele.

Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.

Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, které po dobu trvání potřeby dlouhodobé péče slouží též ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává na předepsaných tiskopisech ošetřující lékař. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování.

Vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče

Došlo‐li k vystřídání osoby poskytující dlouhodobou péči, uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče tak ošetřující osoba přebírající péči vyplní žádost o dávku a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče / Odvolání souhlasu s ošetřováním“. Střídání si lze dohodnout a stanovit již předem, dle potřeb a situace v rodině či domácnosti. V případě předem domluveného střídání se více ošetřujících osob v poskytování dlouhodobé péče se k žádosti o dávku přiloží harmonogram s uvedeným obdobím, ve kterém bude daný zaměstnanec dlouhodobou péči poskytovat, společně s podepsaným souhlasem ošetřované osoby s tímto harmonogramem. Při předem stanoveném střídání podává zaměstnanec žádost o dávku pouze jednou a při vystřídání se nevyplňuje „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče“.

Ukončení poskytování ošetřování, resp. poskytování péče

Ošetřovaná osoba má možnost jednou udělený souhlas s ošetřováním vůči konkrétní osobě písemně odvolat. Při odvolání souhlasu ošetřovaná osoba vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče / Odvolání souhlasu“. Ošetřující osoba na tiskopise potvrdí, že byla o odvolání souhlasu informována, a vyplněný tiskopis zašlou příslušné OSSZ vyplácející dávku. Pokud bylo poskytování dlouhodobé péče ukončeno z jiného důvodu, nežli je vystřídání se v péči nebo odvolání souhlasu, vyplní zaměstnanec tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče“ a vyplněný tiskopis zašlou příslušné OSSZ vyplácející dávku.

INFORMACE

Stránky České správy sociálního zabezpečení: www.cssz.cz
Praktické tipy k pečování: https://www.pecujdoma.cz
Kalkulačka výše ošetřovného v roce 2019: https://www.mpsv.cz/cs/13622

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Buďte si vědomi toho, že máte právo pečovat o své blízké osoby v domácím prostředí. V případě potřeby dlouhodobého ošetřování se nebojte vyřídit si nárok na pracovní volno u zaměstnavatele a na dávku dlouhodobého ošetřovného. Pokud pravidelně ošetřujete člena rodiny, najděte si čas také pro sebe a své potřeby. Pravidelně jezte zdravá a výživná jídla. Každý den se snažte najít si pro sebe alespoň pár minut a v klidu si vypít čaj, přečíst pár stránek v oblíbené knize, pro jít se nebo si zacvičit. A o víkendu se můžete nechat zastoupit jiným členem rodiny a vyrazit do divadla, posedět si s přáteli nebo si jít za sportovat.
Pokud náročnou dlouhodobou péči o blízkou osobu nakonec nezvládnete a vzdáte ji, není to ostuda ani selhání.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Diskriminace rodičů v zaměstnání

Příběh z poradny:

Karolína se po dvou letech rodičovské dovolené vrátila zpět do práce a nastoupila na své původní místo. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou a měla jí skončit za tři měsíce. Stejně jako několika dalším kolegům. Karolína chtěla setrvat i nadále ve svém zaměstnání a již nyní probíhala jednání o tom, za jakých podmínek se pracovní smlouvy zaměstnancům prodlouží. Na gynekologické prohlídce však ke svému velkému překvapení zjistila, že je znovu těhotná, nijak to s partnerem neplánovala. Protože jí to připadalo fér, rozhodla se, že těhotenství svému zaměstnavateli oznámí. Při prodlužování pracovních smluv ale Karolíně jako jediné nebyla smlouva prodloužena. Takové jednání považovala za diskriminační ze strany zaměstnavatele a rozhodla se bránit. Vyzvala jej proto, aby písemně odůvodnil svůj krok. Zároveň zvažuje, že se obrátí i na ombudsmanku.

POJEM DISKRIMINACE

Diskriminace je jakákoli situace, kdy se s určitou osobou zachází jinak než s ostatními lidmi z důvodu její příslušnosti k určité sociální skupině nebo kategorii.

Diskriminace žen zahrnuje jakýkoli rozdíl, vyloučení či omezení na základě příslušnosti k ženskému pohlaví, čímž je omezena možnost žen uplatnit práva na základě rovných podmínek s muži.

Diskriminace z důvodu pohlaví zahrnuje i diskriminaci z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství.

Přímá a nepřímá diskriminace

Diskriminaci můžeme rozlišovat na přímou a nepřímou. V případě přímé diskriminace jde o takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází s jinou osobou z odlišné skupiny ve srovnatelné situaci. Příkladem může být cílené nepřijímání matek do pracovního poměru, jejich odmítání při náborech a výběrových řízeních.

Nepřímá diskriminace je pak zdánlivě neutrální nastavení kritéria či praxe, které však fakticky vede k tomu, že je osoba znevýhodněna oproti ostatním. Například se může jednat o poskytování firemních benefitů pouze zaměstnancům na plný úvazek. Toto zdánlivě logické neutrální kritérium se ukazuje jako nepřímo diskriminační, neboť na částečný úvazek pracují více než v 90 procentech ženy a je možné dovodit, že jsou tímto nastavením nepřímo znevýhodněny: oproti mužským kolegům nedosahují na žádné benefity.

Výjimky ze zákazu diskriminace v přístupu k zaměstnání

Pokud však je praxe objektivně odůvodněna legitimním cílem (tj. vyšším cílem) a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné, o diskriminaci se nejedná. Existují výjimky z rovného zacházení, kdy samotná povaha činnosti daný požadavek legitimizuje.

Takové výjimky:

  • vyplývají ze zákona (např. zákaz některých prací pro těhotné ženy),
  • požadují splnění kvalifikačních předpokladů (např. pro výkon určitého povolání jsou stanoveny podmínky: vzdělání, zkoušky, praxe a věk atd.),
  • spočívají v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a to v případě, že jsou pro výkon této práce nezbytné (např. muž-tanečník v baletním souboru nebo žena pro předvádění dámského prádla),
  • jsou to tzv. pozitivní opatření, kterými se rozumí rozdílné zacházení za účelem odstranění důsledků diskriminace, předcházení nebo vyrovnání nevýhod. Tyto nevýhody musejí vyplývat z příslušnosti osoby ke skupině vymezené některým z diskriminačních důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně.

Nejčastější podoby diskriminace v souvislosti se zaměstnáním

Přijímací pohovor

Nejčastějšími formami diskriminace žen jsou diskriminační otázky přímo při náboru a výběrových řízeních. Jde především o otázky na rodičovství či předpokládané rodičovství. Zaměstnavatel je však před vznikem pracovního poměru oprávněn vyžadovat pouze takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Proto jsou u přijímacího pohovoru zakázané otázky jako „plánujete mít děti?“ či „máte děti?“ a „kolik je jim let?“.

Odměňování

V praxi se ukazuje, že i v případě, že je žena zaměstnaná, často nemusí dosahovat (a nedosahuje) stejných ocenění a odměn jako muž na srovnatelné pozici. Velmi často se můžete setkat s praxí rozdílného odměňování odůvodněného například míněním, že muž si přece zaslouží větší plat, když živí rodinu. I v tomto případě se jedná o diskriminaci na základě pohlaví. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení v oblasti odměňování a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Za stejnou práci náleží ženě (stejně tak jako muži) stejná finanční odměna, ale také stejné benefity.

Vzdělávání

Podpora osobního růstu a vzdělávání je nedílnou součástí práce aktivních zaměstnavatelů se zaměstnanci. Podpora vzdělávání může být jedním z benefitů. Někdy však nejsou tyto benefity cíleně poskytovány ženám, neboť se neočekává zájem žen o vlastní profesní růst a takováto investice je pak zaměstnavateli vnímána jako zbytečná. I to může být diskriminační praktika.

Ukončení pracovního poměru

I v případě propouštění musí zaměstnavatel postupovat nediskriminačně. Příkladem je neprodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou, když zaměstnankyně naznačí zájem o těhotenství či otěhotní, zatímco ostatním je smlouva dále prodloužena.

OBRANA PROTI DISKRIMINACI

Při obraně proti diskriminaci (se) může zaměstnanec:

  • domáhat ochrany u svého zaměstnavatele, a to buď přímo, nebo za pomoci třetí osoby (odborové organizace, mediátora, neziskové organizace či firemního ombudsmana).
  • podat stížnost na inspektorát práce (do jehož kompetencí mj. náleží kontrolní činnost práce v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů včetně rovného zacházení). Inspektorát práce je oprávněn udělovat zaměstnavatelům sankce za nedodržování zásady rovného zacházení.
  • obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana), který přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami, mj. bez ohledu na jejich pohlaví. Za tím účelem ombudsman především poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace. Formulář podání stížnosti ochránci na diskriminaci lze najít na https://www.ochrance.cz/diskriminace/pomoc-obetem-diskriminace/chcete-si-stezovat-na-diskriminaci/.
  • podat žalobu k soudu, kde má právo domáhat se, aby:

– bylo upuštěno od diskriminace;

– byly odstraněny následky diskriminačního zásahu;

– dostal přiměřené zadostiučinění (např. omluvu);

– dostal náhradu za nemajetkovou újmu v penězích. Tu lze získat v případě, pokud by zjednání nápravy z předchozího bodu nebylo dostatečné, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti. Výši náhrady určí soud přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

V případě soudního jednání je postavení diskriminovaného zaměstnance zvýhodněno na základě tzv. obráceného důkazního břemene. To znamená, že skutečnosti tvrzené o tom, že zaměstnanec byl (přímo nebo nepřímo) diskriminován, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Zaměstnavatel musí prokázat, že se diskriminačního jednání nedopustil.

INFORMACE

Právní poradna APERIO – poskytuje poradenství mimo jiné i v oblasti diskriminace.

  • Více na https://aperio.cz/poradna/.
  • Oblastní inspektorát práce – bezúplatně poskytuje základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek včetně oblasti diskriminace a rovného zacházení. Více viz www.suip.cz.
  • Další organizace, které se zabývají diskriminací na trhu práce – Gender studies, v., o. s. (www.genderstudies.cz), Český helsinský výbor (www.helcom.cz), Nesehnutí (www.nesehnuti.cz).

VZORY

Vzory stížností a podání (zaměstnavateli, inspektorátu práce, veřejnému ochránci práv atp.) najdete v přílohách publikace Diskriminace. Praktická příručka pro zaměstnance je ke stažení na https://www.rc-routa.cz/projekt/restartuj-karieru-s-routou/diskriminaceprozamestnance/

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Pokud jste se v diskriminační situaci ocitli, požádejte o odbornou pomoc. U zaměstnavatele je vaším nejbližším spojencem odborová organizace. Ta vás také může v případném sporu zastupovat. Pokud u vás odborová organizace není, obraťte se o pomoc na ombudsmana nebo oblastní inspektorát práce či neziskovou organizaci, která se zabývá diskriminací na trhu práce. Diskriminační jednání zaměstnavatele je protiprávní. Základem je nebát se. Nebojte se požadovat spravedlivou mzdu. Pokud například konáte stejnou práci stejné hodnoty jako váš mužský kolega, máte právo na stejnou mzdu.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Adaptace dítěte v mateřské školce

Příběh z poradny:

Honza a Jitka vychovávají roční Aničku. Jitka, která je na rodičovské dovolené, dostala od zaměstnavatele nabídku zajímavé práce na částečný úvazek. Ráda by ji přijala. Ale není si zcela jistá. Protože většina jejich známých zůstala doma minimálně do tří let věku dítěte, není si jistá, zda je dobrý nápad vrátit se do práce už tak brzy. Navíc Anička není zvyklá být dlouho mimo domova nebo bez péče rodičů. Pokud ji hlídá známá, tak je to vždy v domácnosti u Honzy a Jitky. Teď by Anička musela chodit každý den dopoledne do dětské skupiny. Jitka s ní občas chodí do rodinného centra, kde jsou programy pro rodiče s dětmi. Rozhodli se proto s Honzou, že začnou Aničku dávat několik dní v týdnu do školičky, kterou provozuje toto rodinné centrum, kde to dcerka již zná. Stejně ale přetrvávají jejich obavy, jestli Anička zvládne každodenní docházku do dětského kolektivu a požádali o konzultaci s psycholožkou.

Existuje nějaká správná doba pro návrat do práce po rodičovské? Ačkoli jste možná plánovali rychlý návrat do práce po porodu, zjistíte, že najednou je vše jinak a být doma je pro vás priorita. Anebo i s miminkem v náručí máte pocit, že vám přece jen chybí vaše profese. Odpověď je proto pro každou ženu jiná – důležité je jen, aby byla v souladu s potřebami dítěte a jejími pocity.

Podobně jako Jitka a Honza se ale někteří rodiče bojí, že jejich dítě bude strádat, pokud se matka vrátí do práce dřív než po třech letech. Je pravda, že malé děti potřebují citlivou péči milující osoby, která je vyladěná na jejich potřeby a dává jim pocit bezpečí ve chvíli, kdy něco není v pořádku. Tak si vytvářejí bezpečnou citovou vazbu, která jim pomáhá důvěřovat světu i sám sobě, a je tak jedním ze základů jejich psychické odolnosti.

To ale neznamená, že až do tří let věku děti potřebují výlučnou péči matky. Výzkumy z nám blízkého Německa ukazují, že za optimálních podmínek zvládají i malé děti (ve věku 6–18 měsíců) velmi dobře denní péči poskytovanou v jeslích či jinde. Pokud máte příležitost dělat byť i jen několik hodin denně to, co vás baví a uspokojuje, užijete si pak lépe i čas strávený se svou rodinou.

Aby bylo dítě u babičky, v jeslích nebo v dětské skupině spokojené, je dobré myslet na jeho potřeby. Kromě už zmíněné citlivé péče je pro malé děti velmi důležitá předvídatelnost, která vychází z pravidelnosti. Mnohem vhodnější než nárazové náhodné hlídání je tedy pravidelný režim – například každé dopoledne v jeslích či v péči prarodiče nebo jiné osoby, pokud se chcete do práce vrátit jen na částečný úvazek. Stres z odloučení se tak významně sníží.

Neméně důležitá je i kvalita péče. Vhodnější jsou malé skupinky, kdy může pečovatelka individuálně reagovat na potřeby malého dítěte. Dobře vybírejte i osobu, která bude o vaše dítě pečovat – profesionálky mají výhodu, že jsou v péči o malé dítě zkušenější, prarodiče či další příbuzní jsou zase angažovanější. V každém případě byste měli vidět, že ten, kdo o miminko pečuje, ho má rád a reaguje přiměřeně na jeho projevy.

Řešte i praktické otázky. Kolik času chcete strávit na cestách s dítětem a bez něj? Kolik peněz si můžete dovolit vynaložit? Někdy je obtížné najít dostatečně dobrý kompromis, ale stojí za to hledat; zvolené řešení ovlivní dlouhodobě život vaší rodiny.

Právě potíže spojené se zařizováním školky či jiného hlídání a obavy z obtížné adaptace dítěte mohou vést někdy rodiče k tomu, aby se do práce zatím nevraceli. Odložit návrat do práce může být opravdu dobrým řešením v náročných obdobích, kdy vaše rodina potřebuje mnohem víc pozornosti (dlouhodobá nemoc dítěte, velké rodinné změny aj.). Školka je ale důležitým prostředím pro socializaci dítěte (tedy pro osvojení znalostí a dovedností potřebných pro život ve společnosti).

Je třeba dívat se i dál do budoucna – jak bude vypadat váš život za patnáct nebo dvacet let, pokud se nevrátíte do zaměstnání? Mít zaměstnané oba rodiče také podporuje psychickou odolnost a pozdější rodičovské sebevědomí vašich dětí: pokud budete plnit každé přání a potřebu svých dětí, nejen že budou méně samostatné, ale jako vzor pro ně budete v budoucnu nedostižní.

Pokud se už rozhodnete, že dítě bude navštěvovat vhodné zařízení péče o děti, věnujte pozornost postupnému zvykání dítěte na jiné prostředí, pravidla a pravidelnou docházku. Před nástupem do jeslí, školky či dětské skupiny se snažte s dítětem častěji trávit čas v prostředí mimo domov (například v rodinném centru, na kroužku mezi jeho vrstevníky apod.). Zařiďte, aby ho pravidelně někdo hlídal, ideálně také mimo domov. Povídejte si s dítětem, jaké změny ho čekají, a představujte je dítěti pozitivně.

Pravidelnou docházku do zařízení péče o děti zpočátku naplánujte jen na krátkou dobu (např. na dvě hodiny denně) a postupně ji prodlužujte. Jako součást adaptace umožňují některé školky v prvních dnech také pobyt rodičů s dítětem ve školce. Dítě tak nabírá jistoty v novém prostředí za přítomnosti matky či otce. Mělo by však jít o krátkou dobu, protože dlouhodobější pobyt rodiče adaptaci dítěti neusnadňuje a je obtížně pochopitelný pro ostatní děti, které jsou ve školce bez rodičů.

Většina dětí zvládne adaptaci během dvou či tří týdnů. Některé děti ale potřebují minimálně měsíc. Pokud v tomto období dítě onemocní, často začíná celá adaptace od začátku.

Pokud dítě při loučení s maminkou pláče a i žena snáší tento rituál s těžkým srdcem, je na místě, aby dítě do školky vodil tatínek, nebo i někdo jiný, s kým nemá dítě tak úzký vztah a nebude pro něho tak obtížné se od něho odpojit a zapojit se do programu s ostatními dětmi.

Našli jste tu správnou školku a dítě vypadá spokojené.

O to víc vás může zaskočit, když se najednou objeví potíže. I děti ve velmi přizpůsobivém předškolním věku si často až po několika týdnech či měsících uvědomí, že školka není jen krátkodobé rozptýlení, po kterém zase budou doma s mámou nebo tátou, ale že je to každodenní realita. To mohou některé z nich přijímat obtížně. Objeví se potíže, ze kterých dítě už dávno „vyrostlo“ – může se budit v noci, slabě se počurávat (ve dne či v noci), být plačtivější a rozmrzelejší. Ačkoli v naprosté většině případů tyto potíže časem pominou, vyplatí se věnovat dítěti pozornost, povídat si s ním, sledovat, jak si hraje, tedy znovu se na něj naladit. Pozornost a přijetí často stačí k tomu, aby potíže ustoupily. Nevyplatí se však nechávat děti na delší dobu doma ze školky (jak někdy učitelky doporučují), pokud nejde o nemoc či přetížení.

Potíže s chováním se mohou objevit i u větších dětí. Naladění se na ně a přijetí jejich potřeb je účinné i zde. Řada dětí je v dnešní době přetížena školními a mimoškolními povinnostmi, kritická jsou především období na začátku a konci školního roku. Pokud můžete, nechte ho v náročných obdobích na den doma ze školky, nebo mu aspoň odpusťte některou z jeho povinností, vidíte‑li, že potřebuje odpočinek, ale má pocit, že si ho nemůže dovolit. V dnešní uspěchané době,
která nás vede k výkonu a ignorování signálů vlastního těla, je umění „dát si volno“ užitečnou dovedností. Nejde však o univerzální recept. Jiné děti zase
potřebují – zvlášť na začátku školní docházky – důslednost a provázení, aby se naučily, jak se učit a trávit čas smysluplně.

INSPIRACE

Horáková Hoskovcová, Simona, Suchochlebová Ryntová, Lucie. Výchova k psychické odolnosti dítěte. Praha: Grada, 2009.

 

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

 

 
HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
 
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny
 

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE

 
 

Předškolní vzdělávání a péče a daňová sleva za umístění dítěte

Příběh z poradny: Číst více

Umění slaďovat dohromady práci a rodinu

Příběh z poradny: Číst více

Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás