Dobrý den.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká uchazeči o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pro účely výše uvedené podmínky se započítává i náhradní doba zaměstnání, za kterou se považuje i osobní péče o dítě ve věku do 4 let. Rozhodným obdobím pro posuzování nároku jsou poslední 2roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Podpůrčí doba činí 5 měsíců.
U uchazeče, u kterého je poslední činností „náhradní doba“, tj. např. péče o dítě do čtyř let věku, se stanoví podpora v nezaměstnanosti první 2 měsíce ve výši 0,15 násobku, za další 2 měsíce 0,12 a za zbývající měsíc ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu (v roce 2019 tedy první dva měsíce ve výši 4.684 Kč měsíčně, následující 2 měsíce 3 747 Kč a poslední měsíc 3 435 Kč měsíčně).
Pokud je poslední činností zaměstnání, tj. pokud po skončení rodičovské dovolené nastoupíte zpět do zaměstnání, třeba i jen několik dnů, výše podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65%, další 2 měsíce 50% dále pak 45% průměrného měsíčního čistého výdělku dosahovaného v posledním zaměstnání. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (v roce 2019 tedy maximálně 18 111 Kč).
Pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí podpora v nezaměstnanosti 45% průměrného měsíčního čistého výdělku dosahovaného v posledním zaměstnání po celou podpůrčí dobu; proto je v takových případech vhodné uvést při ukončení pracovního poměru vážný důvod, např. péči o dítě.
Pracovní poměr lze skončit výpovědí nebo dohodou. Pokud podáte výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která činí zpravidla 2 měsíce (pokud nebyla sjednána výpovědní doba delší) a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Při skončení pracovního poměru dohodou, skončí pracovní poměr sjednaným dnem.
S pozdravem a přáním hezkého dne

Dobrý den,
Nárok na podporu v nezaměstnanosti je upraven v zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Dle § 39 cit. předpisu má nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který získat v rozhodném období (2 roky před zařazením do evidence úřadu práce) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
Délka podpůrčí doby činí u uchazeče do 50 let 5 měsíců.
Dle § 48 cit. předpisu uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání. Dle § 49 cit. předpisu uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
Předpokládám, že podmínky nároku na vznik podpory splníte; pokud tomu tak skutečně bude a nevyčerpáte celou podpůrčí dobu, následně budete zaměstnána 3 měsíce a poté budete opět v evidenci úřadu práce, nárok na podporu po celou podpůrčí dobu Vám vznikne. Bližší informace obdržíte přímo na úřadu práce.
S pozdravem a přáním hezkého dne

Dobrý den,

pokud ukončíte svůj stávající pracovní poměr a začnete vykonávat jinde výdělečnou činnost na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či na dohodu o provedení práce (DPP), záleží na výši sjednané odměny, zda budete účastna sociálního a zdravotního pojištění jako zaměstnanec. U obou dohod platí odlišná pravidla.

Práce na DPP
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce.
Z DPP se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, jestliže je sjednaný měsíční příjem do 10 000 Kč. Pokud bude měsíční příjem na základě DPP vyšší než 10 000 Kč (tedy od 10 001 Kč měsíčně), bude tento příjem podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.


Práce na DPČ
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce bude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není však možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při klasickém 40 hodinovém pracovním týdnu nesmí zaměstnanec tedy odpracovat na základě dohody o provedení činnosti více než 20 hodin týdně.
Pokud bude v DPČ sjednána odměna alespoň ve výši 3 000 Kč měsíčně, bude zaměstnavatelem odváděno pojistné na zdravotní a sociální pojištění.


S pozdravem

Dobrý den,

pokud peněžitou pomoc v mateřství (PPM) čerpá otec dítěte, je to možné nejdříve od počátku 7. týdne od porodu dítěte. Max. délka podpůrčí doby u dvou narozených dětí činí 31 týdnů. Po dobu čerpání PPM nesmí Váš manžel vykonávat činnost, ze které mu dávka náleží. V této činnosti tedy bude muset Váš manžel u zaměstnavatele čerpat mateřskou dovolenou.
Po tuto dobu můžete být doma a pečovat taktéž o děti. Po dobu, kdy bude manžel čerpat PPM, nebudete mít nárok na rodičovský příspěvek (RP). Na RP by byl nárok pouze v případě, kdyby byl vyšší než PPM, a to v částce rozdílu mezi těmito dávkami.

Jelikož jste momentálně nezaměstnaná, nebudete čerpat mateřskou dovolenou. Přestože po určitou dobu nebudete příjemcem PPM ani RP, můžete se na své zdravotní pojišťovně nahlásit jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě do 7 let věku a zdravotní pojištění za Vás bude hradit stát (dokládá se čestným prohlášením). Až manžel dočerpá PPM, můžete poté čerpat Vy RP a i nadále za Vás bude platit pojištění stát jakožto za příjemce RP. Jelikož má manžel nárok na PPM, můžete si poté zvolit výši RP až do jeho výše PPM. Více informací poskytne Úřad práce, odbor státní sociální podpory.

Na Úřad práce se má smysl registrovat v případě, kdy chce uchazeč o zaměstnání najít práci a je schopen k jejímu výkonu nastoupit. Jelikož chcete být doma a starat se o děti, nebyla byste předpokládám schopna nastoupit do zaměstnání a nemá tedy smysl se na Úřad práce nyní evidovat.


Související ustanovení :

§ 33 zákona o nemocenském pojištění
Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí
...
d) 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.


§ 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
...
c) příjemce rodičovského příspěvku;
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;
...
k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,


§ 30 zákona o státní sociální podpoře
(3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky
a) nepřevyšující 7600 Kč měsíčně,
b) převyšující 7600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší, nebo
c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.


S pozdravem

Dobrý den,
podmínky vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti takto bezprostředně po studiu nesplníte, takže na tuto dávku v nezaměstnanosti mít nárok nebudete. Nesplníte ani podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, pokud nebudete v době nástupu na dávku nemocensky pojištěna (tedy i zaměstnána) a nebo nebudete v tzv. ochranné době. Pak by se Vám mohla započítat do potřebné doby pojištění i doba studia.
Od porodu budete mít nárok na rodičovský příspěvek, o který je třeba požádat na odboru sociálních dávek příslušného úřadu práce. Formulář můžete najít na stránce https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?FN=RodP190901101&CMD=EditForm&SSID=6J._VszBiyZafa5QJm_8pVsXM7f_ubpR. Dále můžete po narození dítěte mít nárok na přídavek na dítě a případně také na příspěvek na bydlení.
Hezký den

Dobrý den,

pokud by byl ukončen pracovní poměr (byla byste nezaměstnaná) a zároveň byste nebyla vedena na Úřadu práce, stále existují možnosti, aby za Vás hradil zdr. pojištění stát. Pokud jste stále příjemcem rodičovského příspěvku (RP), dokud trvá tato skutečnost, hradí zdravotní pojištění stát.

Pokud již RP nepobíráte, můžete se na své zdravotní pojišťovně nahlásit jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o alespoň jedno dítě do 7 let (potvrzuje se čestným prohlášením). Za tzv. osoby pečující hradí zdravotní pojištění stát. Abyste však mohla být osobu pečující, nesmí docházka dítěte do jeslí/předškolního zařízení převyšovat 4 hodiny denně.
Více informací u Vaší zdravotní pojišťovny.

Co se týče sociálního pojištění, to v době bez pobírání příjmu není povinnost hradit. Osobní péče o dítě do 4 let věku je navíc považována za tzv. náhradní dobu pojištění a tato doba se započítává na důchod.


Související ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění:

§ 7
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
...
c) příjemce rodičovského příspěvku
...
k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.


S pozdravem

Dobrý den,
začnu popořadě, rodičovskou dovolenou lze čerpat pouze do 3 let věku dítě, pak byste již musela požádat o neplacené volno. S tím ale zaměstnavatel nemusí souhlasit. Pokud nebude souhlasit, musíte den po 3. narozeninách dítěte do zaměstnání nastoupit, popř. se řádně omluvit /např. PN, OČR…/. Pokud nenastoupíte ani se řádně neomluvíte, může s Vámi zaměstnavatel ukončit pracovní poměr okamžitě pro hrubé porušení pracovní kázně.
Ukončit pracovní poměr lze v podstatě dvěma způsoby, dohodou a výpovědí. S dohodou musí souhlasit obě strany, s výpovědí nikoliv.
Výpověď z pracovního poměru je jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru, nepožaduje se tedy souhlas druhé strany. I když jste odmítla převzít výpověď, považuje se za doručenou. Výpovědní lhůta se přerušila čerpáním MD a RD a začne zase běžet po ukončení RD. Váš pracovní poměr skončí po jejím vyčerpání /pokud jste mezi MD a RD čerpala dovolenou, začala výpovědní lhůta běžet a přerušila se opět nástupem na RD/. Jelikož již Vám zaměstnavatel dal výpověď, nepředpokládám, že nyní přistoupí na neplacené volno.
Rodičovský příspěvek si můžete rozložit až do 4let věku dítě a jeho výplata není vázána na tom, že musíte zároveň čerpat RD. Stačí zajít na ÚP a tam si výši příspěvku změnit.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Dobrý den,
v první řadě byste měla již nyní kontaktovat svého zaměstnavatele a začít se s ním domlouvat. Zjistit jeho postoj k Vašemu návratu. Je možné, že za dobu Vaší RD došlo k nějaké reorganizaci a zaměstnavatel tak pro Vás nebude mít práci. Kdybyste hned sama řekla, že nemáte zájem nastoupit zpět, mohla byste se připravit o odstupné, kdyby Vaše místo bylo mezitím zrušeno.
Do zaměstnání byste se měla vrátit den po 3.narozeních dítěte.

Vrátí-li se rodič do práce po rodičovské dovolené popř. po neplaceném volnu, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Možnosti řešení situace jsou následující:
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází-li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně.
Zaměstnavatel však nesmí rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru či ke zkrácení pracovního úvazku.)
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde-li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
• Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, protože zaměstnavatel učinil rozhodnutí o organizačních změnách, pak je možné rozvázat dohodou či výpovědí se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti:
V tomto případě je třeba, aby
- existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, v jejichž důsledku se zaměstnanec stal nadbytečný
- byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance.
V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné.
Pokud pro Vás zaměstnavatel nebude mít práci odpovídající pracovní smlouvě /nemusí jít o “stejnou židli“ odkud jste odcházela/ může Vás s Vaším svolením přeřadit na jinou práci. Pokud nebudete souhlasit, nemusíte.
Na odstupné je nárok v případě, že byla dána výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo i tehdy pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou. Odstupné náleží ve výši nejméně:
• jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok;
• dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky;
• trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Jestliže je zaměstnavatel ochoten Vás opět zaměstnat a Vy již nemáte zájem, je třeba se domluvit, jak pracovní poměr ukončíte. Jedna možnost je dohoda o ukončení pracovního poměru – obě strany se dohodnou na datu, kdy pracovní poměr skončí a obě strany s tím souhlasí. Další varianta je výpověď ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nebude souhlasit s dohodou o ukončení PP. Pak musíte podat výpověď Vy. Po podání výpovědi následuje od prvního dne následujícího měsíce dvouměsíční výpovědní lhůta a pracovní poměr skončí až po jejím uplynutí /př. výpověď podáte v září – říjen a listopad trvá výpovědní lhůta a PP končí posledního listopadu/.

Na ÚP byste se měla registrovat až v době, kdy máte zajištěno hlídání pro dítě, protože musíte projevovat součinnost s ÚP, chodit na schůzky, pohovory a být připravena do zaměstnání nastoupit. Jestliže Vám nevzali dítě do školky, asi nejste připravena do zaměstnání přistoupit.
Pokud byste po ukončené RD neodpracovala ani jeden den a registrovala se na ÚP, měla byste nárok jen na minimální podporu, první dva měsíce budete dostávat 4684 korun, další dva měsíce 3747 korun a potom až do konce podpůrčí doby 3435 korun.

Jestliže se rozhodne v tuto chvíli na ÚP neregistrovat /do doby než zajistíte hlídání pro dítě/, zajdete si na svou zdravotní poštovnu přihlásit se jako osoba pečující o dítě do 7let věku a bude za Vás zdravotní pojištění platit i nadále stát. Sociální pojištění se platí jen z výdělku, ale doba péče o dítě do 4let věku se počítá jako doba náhradní pro důchod.

Co se týká RP a jeho navýšení o 80000Kč, tak toto ještě nevyšlo ve sbírce zákonů, ale pokud vím, nárok na tuto částku budou mít ti, co ještě v lednu budou čerpat RP a dítě bude mladší 4let. Pokud jste RP vyčerpala, nebudete mít pravděpodobně nárok.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

S pozdravem