Dobrý den, Vážená paní,

děkujeme za Váš dotaz.

Váš dotaz však obsahuje velmi málo konkrétních údajů na učinění závěru.

Mohu proto pouze v obecné rovině uvést pro Vás důležité informace, podle kterých se rozhodnete, co učiníte. (Možná, že vůbec nepodnikáte, jen jste pro někoho pro radost vytvořila umělecké dílo…).

Nyní důležité informace:
Osoba samostatně výdělečně činná je každá osoba, která provozuje samostatnou výdělečnou činnost, nebo při výkonu této činnosti spolupracuje a je držitelem živnostenského listu. Zároveň musí mít OSVČ ukončenou povinnou školní docházku a dosahovat věku alespoň 15 let. Samostatnou výdělečnou činnost může OSVČ vykonávat jak na území České republiky, tak i mimo něj, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu této činnosti, které vyplývá z právních předpisů České republiky.
V případě pobírání rodičovského příspěvku je vaše činnost OSVČ je považována za vedlejší činnost.

Mimo jiné je za příjmy jsou považovány příjmy z výkonu umělecké nebo jakékoliv jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů. Nepatří sem umělecká nebo tvůrčí činnost, z níž jsou příjmy samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně (příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, televize a rozhlasu, které plynou ze zdrojů na území České republiky).

K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích, placení záloh na pojistné a oznamování rozhodných skutečností, například:
• zahájení, přerušení a ukončení činnosti,
• zánik oprávnění vykonávat činnost nebo
• vznik či zánik důvodů pro prosouzení činnosti jako vedlejší.

Důchodové pojištění OSVČ
Za OSVČ se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která
 vykonává samostatnou výdělečnou činnost,
 spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti.
Výkonem činnosti se rozumí:
 podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výroku evidována podle zvláštního zákona,
 provozování živnosti na základě živnostenského zákona,
 činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,
 výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
 výkon jiné činnosti konané na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (členové různých komor, jmenovaní např. soudem, ministerstvem apod.) – soudní znalci, právníci, správci konkurzní podstaty, lékaři, zvěrolékaři, pojišťovací zprostředkovatelé, likvidátoři pojistných událostí, apod.,
 výkon činností neuvedených výše a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu, za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí a movitých věcí.
Základní oznamovací povinnost:
 OSVČ je povinna podat oznámení o zahájení /znovuzahájení/ samostatné výdělečné činnosti (dále jen SVČ) do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž zahájila činnost.,
 OSVČ oznamuje ukončení činnosti, zánik oprávnění, pozastavení výkonu SVČ do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uvedená skutečnost nastala.
Tyto oznamovací povinnosti může splnit i prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) – vyplněním příslušné přílohy tohoto formuláře – uvedené se týká pouze osob provozujících živnost na základě živnostenského zákona.
 OSVČ je povinna podat nejpozději do jednoho měsíce po podání daňového přiznání Přehled o příjmech a výdajích,

Na předepsaných tiskopisech se
 oznamuje zahájení / znovuzahájení / činnosti (za předepsaný tiskopis lze považovat i JRF),
 přihlašuje k účasti na důchodovém nebo nemocenském pojištění (opět tak může učinit na tiskopisu JRF).

Písemně / nemusí být předepsaný tiskopis / se
 oznamuje ukončení činnosti (za ukončení se považuje i přerušení činnosti, zánik oprávnění),
 podává odhláška z účasti na nemocenském pojištění.

Podmínky účasti na důchodovém pojištění:

Výkon samostatné výdělečné činnosti je rozdělen na hlavní a vedlejší.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce
a) vykonávala zaměstnání,
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství v souvislosti s těhotenstvím a porodem z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II., III. a IV.,
d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání,
e) byla nezaopatřeným dítětem.
Oznámení o výkonu SVČ vedlejší je OSVČ povinna učinit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. OSVČ není povinna dokládat důvody, pokud ČSSZ údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup (blíže viz www.cssz.cz – OSVČ/druhy SVČ).
Při vedlejší činnosti se v prvním roce výdělečné činnosti neodvádí zálohy na sociálním pojištění. O skutečnosti, že je výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, je však nutné příslušnou OSSZ ale i zdravotní pojišťovnu dle místa bydliště informovat. OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost nemusí vůbec odvést ze své výdělečné činnosti sociální pojištění, jestliže jejich zisk za rok 2019 je nižší než 78 476 Kč (tzv. rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění), pro rok 2020 se tato částka zvyšuje na 83 603 Kč.
Vývoj výše rozhodné částky
Rok Rozhodná částka
2020 83 603 Kč
2019 78 476 Kč
2018 71 950 Kč
2017 67 756 Kč
Jestliže je zisk v daném roce vyšší než stanovená hranice, tak je již i při vedlejší činnosti nutné hradit minimální zálohy na sociálním pojištění. Při vedlejší činnosti, jestliže zisk za uplynulý rok překročil zákonnou hranici je minimální měsíční záloha v roce 2019 dána částkou 995 Kč, pro rok 2020 se zvyšuje na 1 018 Kč.

Nemocenské pojištění OSVČ

Nemocenské pojištění (dále jen NP) je dobrovolné.

 Účast na NP vzniká dnem přihlášení, účast na NP nemůže vzniknout před zahájením SVČ. (Zpětně může vzniknout pouze pokud se OSVČ k nemocenskému pojištění přihlásí nejpozději do osmi dnů ode dne, ve kterém zahájila nebo znovu zahájila samostatnou výdělečnou činnost).
 Účast na NP zaniká:
- dnem uvedeným v odhlášce,
- dnem skončení SVČ,
- dnem zániku oprávnění vykonávat SVČ,
- dnem pozastavení výkonu SVČ,
- prvním dnem, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné nebo bylo zaplaceno v nižší částce, než je ninimální výše (splatnost pojistného za kalendářní měsíce je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, minimální výše pojistné pro rok 2010 činí 56 Kč),
- dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
 Z nemocenského pojištění OSVČ se poskytují tyto dávky: nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství (PPM).
 Rozhodným obdobím pro výpočet dávky je 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události, nemá-li OSVČ v předcházejících 12 kalendářních měsících ani jeden měsíční základ, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc vzniku účasti na NP.
 Vyměřovacím základem pro výpočet dávky je úhrn měsíčních základů v rozhodném období dělený počtem dnů účasti na NP. Měsíční základ je částka, kterou si OSVČ stanovuje sama, a to zaplacením pojistného. Např. platba 56 Kč odpovídá měsíčnímu základu ve výši 4000 Kč (sazba pojistného činí 1,4% tj. 4000/100 x 1,4 = 56),
 PPM náleží OSVČ, pokud nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost a její účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM a zároveň splňuje podmínku účasti na NP v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství po dobu aspoň 270 dnů.

Dodávám, že finanční úřad je propojen (předává informace) se všemi ostatními institucemi – živnostenský úřad, sociální zabezpečení, zdravotní pojišťovna.

Ostatní informace pro OSVČ a jsou obsaženy mimo jiné v zákoně:
- č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
- č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

S pozdravem

Dobrý den,
Za OSVČ se považuje osoba, která:
• vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ),
• spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje (tzv. spolupracující osoba).

Vedlejší a hlavní SVČ
Vedlejší SVČ vykonává zejména ta OSVČ, která:
• má nárok na rodičovský příspěvek nebo na PPM nebo nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem, pokud tyto dávky náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o jakoukoliv osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
• vykonává souběžně zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,
• je nezaopatřeným dítětem do 26 let věku (student).

Není-li SVČ považována za vedlejší, jedná se o SVČ hlavní. Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde:
http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/dokladani-duvodu-vedlejsi-samostatne-vydelecne-cinnosti-pro-ucely-duchodoveho-pojisteni.htm.
Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ
Zahájení, přerušení a ukončení SVČ je třeba především oznámit registrujícímu místu – zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu.

Jako OSVČ vedlejší budete považována do doby, kdy budete pobírat rodičovský příspěvek. Pak jen v případě, že budete mít uzavřen nějaký pracovní poměr, který zakládá účast na nemocenském pojištění. V ostatních případech bude Vaše SVČ považována za hlavní se všemi důsledky. V prvním roce nemusíte platit žádné zálohy. Pokud máme samostatnou činnost jen jako vedlejší, platíme zálohy na sociální pojištění, jen když jsme účastni sociálního pojištění. To znamená, když jsme 1) měli v předchozím roce významnější zisk nebo 2) jsme se k sociálnímu pojištění přihlásili dobrovolně.

Co se týká druhé PPM, tak pokud bude trvat Váš pracovní poměr, nebo ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání 180dní, budete mít nárok na PPM jako u předchozího dítěte. Pokud by však pracovní poměr skončil, stejně tak i ochranná doba a Vy už jste byla jen OSVČ, musela byste si dobrovolně hradit nemocenské pojištění /neplést se zdravotním/. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají jen ty OSVČ, které si v předchozích dvou letech alespoň 270 dní před nástupem na mateřskou dovolenou platily nemocenské pojištění, z toho nejméně 180 dnů v posledním roce před počátkem podpůrčí doby.

Podrobné informace lze nalézt na:
• Internetové stránky: www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• Zdravotní pojišťovny: www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.

Právní úprava:
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

S pozdravem

Dobrý den,
během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.

Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, ideálně se uzavírá na dobu určitou, po dobu trvání rodičovské dovolené. Původní pracovní smlouva nezanikne, pokud bude nová sepsaná na jiný druh práce. Můžete uzavřít další pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem, ale pokud půjde o stejný výkon práce /např. prodavačka X prodavačka/, musíte mít souhlas stávajícího zaměstnavatele. Můžete samozřejmě i podnikat a zvyšovat si tak svůj příjem.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Dobrý den,

v době rodičovské dovolené můžete uzavřít jak další pracovní poměr, tak i některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Má to ale háček, v § 304 zákoníku práce, se uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Takže vy musíte svého původního zaměstnavatele žádat o souhlas s další výdělečnou činností. Bez souhlasu by mohl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr.

Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství musíte splnit podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství stanovuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, a jsou zde následující podmínky:
- účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství ;
- v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá účast na nemocenském pojištění nebo trvá ochranná lhůta ze skončeného pojištění ještě počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu;
- těhotenství skončilo porodem;
- zaměstnankyně nemá příjem z pracovní činnosti, která jí zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, výjimkou jsou příjmy, které jí náleží i za dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství (např. prémie, podíly);
- zaměstnankyně nevykonává činnost v zaměstnání, ze kterého peněžitá pomoc v mateřství náleží.

Do doby 270 dnů se také započítává:
- předchozí doba pojištění nebo účasti na nemocenské péči v ozbrojených silách;
- studium –na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění;pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno
- doba pobírání plného invalidního důchodu (pokud byl tento důchod odňat a po jeho odnětí pokračovala nebo začala výdělečná činnost);
- doba přerušení pojištění (rodičovská dovolená, neplacené volno do 4 let věku dítěte).

Pro získání peněžité pomoci v mateřství je třeba splnit všechny zákonem vyžadované podmínky současně.

U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání- max. 180 dní, jinak platí 7denní ochranná lhůta. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství je 8 až 6 týdnů před porodem dle volby ženy.

Pokud by byl pracovní poměr ukončen,ale byla jste účastna na nemocenském pojištění v druhém zaměstnání, do potřebné doby účasti na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, by se vám započítaly i dny z předchozího zaměstnání. Nárok na dávku by vám vznikl.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění
S pozdravem

Dobrý den,
během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.
Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, ideálně se uzavírá na dobu určitou, po dobu trvání rodičovské dovolené. Původní pracovní smlouva nezanikne, pokud bude nová sepsaná na jiný druh práce. Můžete uzavřít další pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem, ale pokud půjde o stejný výkon práce /např. prodavačka X prodavačka/, musíte mít souhlas stávajícího zaměstnavatele. Můžete samozřejmě i podnikat a zvyšovat si tak svůj příjem.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Dobrý den,

jestliže jste dne 12.9.2019 nastoupila na mateřskou dovolenou (MD) a začala čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM), uplyne Vám podpůrčí doba 28 týdnů dne 26.3.2020. Pokud byste se tedy měla do práce vrátit na původní pozici již 1.3.2020, musela byste předčasně ukončit mateřskou dovolenou (min. podpůrčí doba je 14 týdnů a zároveň MD a PPM nelze ukončit před koncem šestinedělí). Tím pádem byste již neměla nárok na PPM, jelikož ta má nahrazovat ušlý příjem, který by Vám již od 1.3. neucházel.

Pro účely výpočtu dovolené se čerpání MD i dovolené považuje za výkon práce. Pokud letos odpracujete alespoň 60 směn (prac. dnů), vznikne Vám nárok na dovolenou za rok 2020. Upozorňuji, že nestačí být zaměstnanou aspoň po dobu 60 dnů, ale musí jít o odpracovaných 60 dnů; jde tedy o dny pracovní.
Mohou nastat tyto situace:

1) MD budete čerpat celých 28 týdnů do 26.3.2020
V tomto případě "odpracujete" čerpáním MD více než 60 prac. dnů, vznikne Vám nárok na dovolenou za rok 2020. Můžete zaměstnavatele požádat o čerpání dovolené (za rok 2019 i 2020) tak, aby bezprostředně navazovala na skončení MD, před nástupem do zaměstnání či na RD. Zaměstnavatel je takové žádosti povinen vyhovět a takto čerpaná dovolená se ani nebude smět krátit z důvodu následně čerpané RD (která se již za výkon práce nepovažuje).
Náhrada mzdy, která by za dovolenou náležela, by se v tomto případě počítala pro plný úvazek, jelikož by v tuto chvíli neexistoval žádný dodatek k pracovní smlouvě o kratší pracovní době. Pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou je rozhodující délka pracovní doby v době čerpání dovolené.


2) Z MD se vrátíte dříve, již k 1.3.2020
Pokud MD ukončíte o několik týdnů dříve a do práce se vrátíte již 1.3.2020, "odpracujete" čerpáním MD pouze 43 dnů. Z roku 2019 Vám zbývá ještě 10 dnů dovolené, což je dohromady 53 odpracovaných dnů. Vznikne Vám tak nárok pouze na dovolenou za odpracované dny ve výměře 2/12 (1/12 za každých 21 odpracovaných směn). Pokud u Vašeho zaměstnavatele máte nárok na 20 dnů dovolené, pak 2/12 činí 3,5 dne dovolené, pokud máte nárok na 25 dní dovolené, pak 2/12 činí 4 dny dovolené. Situace bude tedy následovná: čerpáním MD "odpracujete" 43 směn, čerpáním dovolené "odpracujete" 13,5 dne či 14 dnů, dohromady tedy "odpracujete" méně než 60 směn a nevznikne Vám tedy v tomto okamžiku nárok na dovolenou za kal. rok. Nárok na dovolenou za kal. rok Vám vznikne až v případě, kdy se vrátíte do zaměstnání a odpracujete dalších pár dní.
Zaměstnavatel tedy bude povinen vyhovět žádosti o čerpání dovolené navazující na skončení MD ve výši 13,5/14 dnů (za rok 2019 a 2020). Pozor opět na to, abyste dodatek ke smlouvě nepodepsala s účinností ještě před čerpáním dovolené.
O zbylou dovolenou za rok 2020 (pokud poté celkově odpracujete 60 dnů) nepřijdete, již však bude záležet na zaměstnavateli, kdy Vám ji k čerpání určí. A pokud byste v roce 2020 nastoupila na RD, hrozí její krácení. Dále je také třeba počítat s tím, že náhrada mzdy za dovolenou čerpanou v době kratšího úvazku bude odpovídat tomuto kratšímu úvazku.

Přestože byste se rozhodla ihned z MD nastoupit k výkonu práce na kratší úvazek, kdykoli můžete zaměstnavatele požádat o nástup na RD a zaměstnavatel bude povinen Vám vyhovět.

Dodatek ke smlouvě na kratší úvazek doporučuji sepsat pouze na dobu určitou (např. do 3 let věku dítěte). Uplynutím sjednané doby platnost dodatku vyprší a Váš pracovní poměr se opět automaticky změní na plný úvazek. Také si dejte pozor na to, aby dodatek o kratší pracovní době nenabyl účinnosti ještě před čerpáním dovolené, jelikož v takovém případě by náhrada mzdy za dovolenou odpovídala tomuto kratšímu úvazku.

Výše mzdy při kratším úvazku nijak omezena není. Pokud přesáhnete 68 000 Kč příjmu za rok (počítá se kromě mzdy i PPM), nemlže manžel uplatnit slevu na manželku.
Jestliže chcete uplatňovat daňové slevy, je nutné u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani (růžový papír).


Související ustanovení zákoníku práce:

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
§ 212
(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
...

Dovolená za odpracované dny
§ 214
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Ustanovení § 212 odst. 1 věty druhé platí i zde.

§ 217
...
(5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.


Krácení dovolené
§ 223
(1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
...
(3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
...
(6) Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.

S pozdravem

Dobrý den,
dovolenou mezi MD a RD nelze proplatit, ale můžete jí vyčerpat. Nárok na dovolenou upravuje zákoník práce zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění) v § 211 a násl. Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u tohoto zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely vzniku nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce. Rodičovská dovolená a pracovní neschopnost se ovšem pro účely nároku na dovolenou na zotavenou za výkon práce nepovažuje.
Nepracoval-li zaměstnanec pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu (§223 zákoníku práce).
Jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého roku, má zaměstnanec nárok na poměrnou část. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok. Rodiči, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Požádá-li zaměstnankyně o to, aby dovolená navazovala na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel je povinen jí podle § 217 odst. 5 zákoníku práce vyhovět. Podle § 223 odst. 1 zákoníku práce dovolenou vyčerpanou na žádost zaměstnankyně před nástupem rodičovské dovolené podle § 217 odst. 5 zákoníku práce, nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

Vy si tedy požádejte o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na ukončení MD. Po vyčerpání této dovolené pak požádejte zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené /nemůžete čerpat dvě dovolené současně/. O rodičovský příspěvek můžete požádat ihned po ukončení mateřské dovolené, to se s čerpáním řádné dovolené nevylučuje.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Dobrý den.
„Růžové prohlášení“tj. prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků lze podepsat vždy za příslušný kalendářní měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele – prohlášení bude tedy zaměstnankyně podepisovat vždy pouze jedenkrát a to ve vztahu k dohodě o provedení práce, ze které bude mít příjem.
V podrobnostech Vám doporučuji obrátit se na daňového poradce.
S pozdravem a přáním hezkého dne