Dobrý den,
do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je mimo jiné v pracovněprávním vztahu (tj. pracovní poměr, vztah na základě dohody o pracovní činnosti) nebo ve služebním poměru, s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání. Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo činnost na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.

Zájemce není uchazečem o zaměstnání – tzv. nezaměstnaným. Zájemce o zaměstnání může bez omezení pracovat – být dosud zaměstnán, ale z nejrůznějších důvodů poptávat nové zaměstnání, např. protože mu momentálně plyne výpovědní doba z dosavadního pracovně-právního vztahu nebo není spokojen s podmínkami dosavadního zaměstnání atp.

S trvajícím pracovním poměr se tedy nemůžete registrovat na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, ale pouze jako zájemce o zaměstnání.

Právní úprava:
Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

S pozdravem

Dobrý den,
na práci v šestinedělí jsou názory rozporuplné:
Žádný zaměstnavatel ale nesmí zaměstnat ženu v období šestinedělí.
Tento „zákaz“ práce v šestinedělí se odvozuje od následujících dvou právních předpisů:
1/ zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
§ 35
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech
(1) U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“
2/ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
§ 195 odst. 5
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“
V obou případech se jedná o ochranu zdravotního stavu ženy v šestinedělí.
Podle některých právních výkladů je nezbytné v zájmu ochrany zdraví ženy považovat za minimální dobu mateřské dovolené dobu 6 týdnů po porodu. Po tuto dobu nesmí zaměstnavatel umožnit zaměstnankyni výkon jakékoliv práce (práci v souladu s pracovní smlouvou ani jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, či práci pro jiného zaměstnavatele). Podle názoru odborníků z inspektorátu práce to však za určitých podmínek možné je. Odkazují na ustanovení § 195 odst. 5 zákoníku práce, kdy nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Je dodáno, že se však nesmí jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ustanovení § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.
Ve všech shora uvedených případech si však musí zaměstnavatel uvědomit, že je v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce."

Práce po šestinedělí a pak dále v době čerpání rodičovské dovolené není problém. Nárok na PPM a čerpání RP to nijak neovlivní.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Dobrý den,
jestliže jste zaměstnaná, pak je Vaše SVČ je považována za vedlejší. Jestliže v zaměstnání skončíte, bude nadále Vaše SVČ považována za hlavní, pokud neexistuje jiný důvod pro SVČ vedlejší.

Samostatná výdělečná činnost se dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
• vykonávala zaměstnání

Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení.

• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod

• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců

• nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,

Pečuje-li o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech osob za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která podle rozhodnutí příslušné OSSZ pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu.

• byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium).
OSVČ může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní.
OSVČ je považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých není považována za OSVČ vykonává vedlejší činnost.
Píšete, že jste stále na rodičovské dovolené. Doporučuji tedy rozložit si výplatu rodičovského příspěvku až do 4let věku dítěte a pak i nadále bude Vaše SVČ vedená jako vedlejší. Pokud se budete chtít registrovat na ÚP, pak nemůžete zároveň podnikat.

S pozdravem

Dobrý den.
Rodičovskou dovolenou lze čerpat nejdéle do 3 let věku dítěte. Pokud jste požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte, lze tuto (dle převažujícího právního názoru) zkrátit pouze na základě dohody se zaměstnavatelem. Pokud se zkrácením rodičovské dovolené nesouhlasil, ani nedošlo k ukončení pracovního poměru, pak lze předpokládat, že Váš pracovní poměr v původním zaměstnání stále trvá a zde čerpáte rodičovskou dovolenou. Plátcem pojistného na zdravotní pojištění za osoby na rodičovské dovolené je stát; během rodičovské dovolené lze vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele (výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele lze dle § 304 odst.1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, vykonávat jen s přechozím písemným souhlasem zaměstnavatele). Nejprve je tedy třeba vyjasnit otázku Vašeho původního zaměstnání.
Z dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč se neodvádí pojistné na zdravotní pojištění, pokud za Vás není plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (viz § 7 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění), ani jej neodvádí Váš zaměstnavatel, je třeba, abyste jej hradila sama. V uvedené věci Vám doporučuji kontaktovat Vaši zdravotní pojišťovnu.
Tzv. sociální pojištění hradit nemusíte, pro úplnost dodávám, že osoby pečující o dítě do 4 let jsou účastny důchodového pojištění – jedná se o tzv. náhradní dobu pojištění. (§ 5 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění).
S pozdravem a přáním hezkého dne

Dobrý den.
Dle § 34b odst. 2 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění) zaměstnanec nemůže v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Pokud byste během rodičovské dovolené chtěla vykonávat u zaměstnavatele práci na základě např. dohody o provedení práce, muselo by se jednat o práci jiného druhu.
Pokud chcete vykonávat práci podle původní pracovní smlouvy, což předpokládám, je vhodné návrat řešit po dohodě se zaměstnavatelem, kdy ukončíte rodičovskou dovolenou a uzavřete dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém upravíte kratší pracovní dobu (např. 0,25 úvazku + případné další záležitosti), s tím, že dodatek k pracovní smlouvě bude mít omezenou účinnost, např. do 3 let věku dítěte. Poté se „obnoví“ Vaše původní pracovní smlouva a zaměstnavatel Vám bude povinen přidělovat práci podle původní pracovní smlouvy (0,5 úvazku).
Informace k uvedené situaci naleznete též na našich webových stránkách - https://aperio.cz/vydelecna-cinnost-behem-materske-rodicovske-dovolene/

S pozdravem a přáním hezkého dne

Dobrý den,
ve svém dotazu uvádíte, že jste měla pracovní poměr na dobu určitou. Z toho dovozuji, že již pracovní poměr nemáte. Rodičovská dovolená je pracovní volno, které je neoddělitelně spjato s existencí pracovního poměru, takže nyní tedy již na rodičovské dovolené nejste. Nyní. po dobu čerpání rodičovského příspěvku, jste státním pojištěncem zdravotního pojištění, nicméně po jeho dočerpání tento důvod také skončí. Další možností je evidovat se jako rodič pečující o dítě.
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 10 000 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 3 000 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku.
Hezký den.

Dobrý den,
děkujeme Vám za důvěru, se kterou jste se obrátili na poradnu Aperio.
V současné době, kdy řešíme omezené financování, upřednostňujeme dotazy klientů v právně komplikovaných nebo psychicky náročných situacích.
Řešení obvyklých standardních situací, do kterých se rodiče často dostávají, jsou popsána v naší publikaci Průvodce zákony. Přečtěte si prosím příslušnou kapitolu v příručce Průvodce zákony, kde byste měli získat odpověď na Váš dotaz,případně na články na našem webu.

https://aperio.cz/vydelecna-cinnost-behem-materske-rodicovske-dovolene/

Krátce lze uvést, že v podstatě žádný rozdíl mezi uvedenými dvěma variantami není, jen je třeba si uvědomit, že pro stejného zaměstnavatele nemůžete mít uzavřeno více smluv se stejným druhem práce, při variantě dvou smluv by tedy bylo nutno mít u každé jiný druh práce. Pokud byste zvolila variantu první a po té plánovala druhé dítě, mohl by snížený úvazek ovlivnit výši PPM, ale až po té, co byste na čerpání nastoupila po 4 narozeninách dítěte předchozího. Pokud byste dostala výpověď, není pravda, že byste se nemohla vrátit na RD, to můžete kdykoliv do tří let věku dítěte a běh výpovědní doby by se tak zastavil.

Pokud byste si i nadále nevěděli rady, můžete zavolat na poradenskou právní linku Aperio, která je v provozu každé úterý, středu a čtvrtek od 13 do 15 h. na čísle 774 722 153.

Přejeme vám vše dobré.

S pozdravem,

poradna Aperio

Dobrý den.
Během rodičovské dovolené můžete vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele.
Pokud se bude jednat o výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti Vašeho zaměstnavatele, je třeba, aby Vám zaměstnavatel dal předem písemný souhlas s výkonem této činnosti (§304 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění). Výkon jiné činnosti není třeba zaměstnavateli ani oznámit, nestanoví-li Vaše pracovní smlouva, event. vnitřní předpisy jinak.
Rodičovská dovolená u původního zaměstnavatele zůstane nedotčena; rodičovský příspěvek Vám bude náležet i nadále.
S pozdravem a přáním hezkého dne