Dobrý den,
podle předpisů platných pro všechny státy EU, je třeba při přesahu rodiny do jiného členského státu sledovat tzv. střed zájmu rodiny. Primárním hlediskem pro jeho vyhodnocení je ekonomická zainteresovanost v tom kterém státě unie. Jestliže jsou rodiče zainteresování ve dvou členských tátech, pak je třeba posoudit další hledisko a tím je místo skutečného pobytu rodiny. V okamžiku, kdy jedna výdělečná činnost odpadá, je státem primárně příslušným k výplatě stát, ve kterém výdělečná činnost probíhá, tedy ve Vašem případě by to bylo Německo. Takže dle mého názoru, pokud bude Váš pracovní poměr, ve kterém čerpáte rodičovskou dovolenou v ČR trvat a rodina (tedy zejména příjemce příspěvku a dítě, ke kterému je rodičovský příspěvek vztažen) mají skutečné místo pobytu v ČR, pak se nic nemění a nárok na příspěvek zůstává v ČR.
Hezký den

Dobrý den,
poradna Aperia nedisponuje odborníky na zahraniční právo a tak ani o zahraničních sociálních dávkách a jim podobných platbách nemáme dostatečně kvalitní informace. Nárok na pobírání přídavků na děti (Kindergeld) upravuje zákon o přídavcích na děti− Bundeskindergeldgesetz, resp. zákon o dani z příjmu − Einkommensteuergesetz −a jiné zvláštní zákony a předpisy platné ve spojení s legislativou EU. Žádá-li o Kindergeld dítě starší 18 let, může Familienkasse (úřad zpracovávající dávky) vyžadovat doklady prokazující soustavnou přípravu dítěte na výkon budoucího povolání. Sem patří jakákoli forma studia, která naplňuje podstatu denního studia, kdy je vyžadována účast studenta na přednáškách v délce trvání minimálně 10 hodin týdně. Má-li Familienkasse jakékoli pochybnosti o soustavnosti přípravy dítěte, má právo požadovat například studijní průkaz nebo vysvědčení či jiné potvrzení, které doloží efektivitu studia dítěte. Pro bližší informace doporučuji vyhledat portály se specializací na tuto problematiku, například:
https://www.nemeckypracovniportal.cz/kindergeld-pridavky-v-nemecku/
S pozdravem

Dobrý den,

jestliže se v rodině vyskytuje nějaký zahraniční prvek (typicky bydliště či výdělečná činnost někoho z rodiny v zahraničí), je nutné určit zemi příslušnou k vyplácení rodinných nepojistných dávek, mezi něž u nás patří rodičovský příspěvek (RP). Pravidla ohledně vyplácení rodinných nepojistných dávek stanovují koordinační unijní nařízení. Podmínky se zkoumají nejen u žadatele o dávku, ale hledí se na rodinu jako celek.

Primárně je k výplatě rodinných dávek příslušná země, v níž probíhá výdělečná činnost. Pokud výdělečná činnost probíhá ve více zemích, je rozhodujícím kritériem bydliště dítěte (pracuje-li v této zemi alespoň jeden rodič).

Ukončíte-li své zaměstnání v ČR, bude primárně příslušným státem Slovensko z titulu jediné výdělečné činnosti na Slovensku.

Jestliže však budete i nadále po přestěhování zaměstnána v ČR (i čerpání volna - mateřské/rodičovské dovolené u zaměstnavatele se považuje za výdělečnou činnost) a manžel bude výdělečně činný na Slovensku, bude rozhodující, kde budou žít Vaše děti. Pokud budete celá rodina fakticky žít (střed zájmů budete mít) na Slovensku, bude primárně příslušným státem opět Slovensko. ČR však bude případně sekundárně příslušným státem z titulu Vašeho trvajícího pracovního poměru v ČR a bude povinna doplatit rozdíl mezi výší dávek, pokud je česká dávka vyšší než slovenská (z primární země).
Více např. zde: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/unemployment-and-benefits/family-benefits/index_cs.htm

Dle § 30 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře platí, že jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem. Dá se předpokládat, že podobné ustanovení obsahuje i slovenská právní úprava a bude tedy patrně nutné slovenskému úřadu doložit potvrzení z ČR (z ÚP), jaká částka již byla na nejmladší dítě vyplacena (pro více informací se doporučuji obrátit na Úřad práce a slovenskou instituci).

Jakmile nastane skutečnost, jež má/může mít vliv na vyplácení rodičovského příspěvku, jste povinna informovat Úřad práce, který vyhodnotí, zda bude i nadále státem (ať již primárním či sekundárním) příslušným k vyplácení rodičovského příspěvku.
Doporučuji se Vám tedy s předstihem obrátit na ÚP, odbor státní sociální podpory, a informovat se na další postup. Ještě dodám, že dle unijních předpisů má fungovat tzv. spolupráce mezi institucemi a úřady by tedy měly být případně schopny komunikovat mezi sebou a relevantní informace/dokumenty si předávat.

Budete-li v ČR nadále v pracovním poměru (na rodičovské dovolené), budete zdravotně pojištěna v ČR. Pro více informací se můžete obrátit na Vaši zdravotní pojišťovnu.

S pozdravem

Dobrý den,
nárok na "Kindergeld" lze uplatnit na dítě, které žije v domácnosti s člověkem (je jim živeno), který v Německu platí sociální pojištění a dítě žije kdekoliv v EU. Nárok na "Kindergeld" je i zpětný za dobu, za kterou živitel platil v Německu sociální pojištění." Žádat o Kindergeld bude otec dítěte, jelikož on pracuje v Německu.
Pokud otec dítěte dávku pobírá a neposkytuje ji na úhradu potřeb dítěte, obraťte se na zaměstnavatele v Německu či náš úřad práce, aby Vám pomohl kontaktovat přísl. úřad v Německu a tam oznamte, že se dávka nedostává k dítěti. Je možné, aby Kindergeld byl vyplácen přímo k rukám matky dítěte tam, kde dítě žije. Kindergeld není určen pro pracujícího, ale pro děti.
Kindergeld je obdoba našeho přídavku na dítě, a nijak nesouvisí s výživným. Kindergeld je dávka určená pro děti a pokud si otec dítěte zažádá o tento příspěvek, měl by být určen v plné výši dětem. Tento příspěvek však nenahrazuje výživné, to by Vám otec dítěte měl platit i nadále.

Výživné je upraveno v občanském zákoníku § 910 a paragrafech následujících. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodiče). Dále je třeba přihlédnout i k osobní péči o dítě. To, že vznikla nová vyživovací povinnost, jistě soud vezme na zřetel, musíte však počítat i s tím, že na Vaše tři děti má vyživovací povinnost ještě někdo jiný.
Je dáno, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Odůvodněné potřeby dítěte závisí zejména na jeho věku a zdravotním stavu a dalších skutečnostech souvisejících s dítětem (to se týká větších dětí - zájmy, docházka na jiný stupeň školy apod.). Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného.
Při výpočtu orientační výše výživného se základ bere čistý příjem povinného rodiče, bez jakýchkoliv dalších odpočtů, tedy bez zohlednění nákladů na domácnost, splátek úvěrů, hypoték, leasingů apod.
Doporučující tabulka pro určení výše výživného
věk dítěte výše výživného
v % z příjmu
do 5 let 11 až 15 %
od 6 do 9 let 13 až 17 %
od 10 do 14 let 15 až 19 %
od 15 do 17 let 16 až 22 %
nad 18 let 19 až 25 %
Tabulka má doporučující charakter, není závazná.
Pokud budete pobírat KIndergeld, bude to počítáno do Vašeho příjmu při stanovení výživného otci dítěte.

S pozdravem

Dobrý den,
dovolenou nelze proplatit, musíte ji vyčerpat. Nevybraná dovolená z minulého kalendářního roku již nijak nepropadne, můžete ji po té, co budete žádat o čerpání dovolené čerpat spolu s nově vzniklou. Čerpáním mateřské dovolené v tomto kalendářním roce Vám opět vznikne nárok na řádnou dovolenou a podle toho, jak uvádíte lhůty by to mělo být na celou roční výměru, tedy 160 hodin. Tuto dovolenou můžete vyčerpat po skončení mateřské dovolené před započetím čerpání rodičovské dovolené, a nebo ji čerpat až po konci rodičovské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z uplynulých 12 měsíců před nástupem na dávku, takže částka bude prakticky zprůměrována. Pro orientační informaci, kolik by měla PPM činit, doporučuji využit některé z internetových kalkulaček.
Hezký den

Dobrý den.
Nevím, jaké jsou podmínky zabezpečení v nemoci platné v zemi, kde jste pracovala, ale vzhledem k tomu, že - jak píšete - podmínky pro nárok na nemocenské splňujete a dávku budete čerpat již v ČR, budu v odpovědi vycházet z českých právních předpisů.
Na náhradu mzdy mít nárok nebudete.
Náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel během prvních 14 kalendářních dnů, ale jen za každou zameškanou směnu. Zaměstnanci, jimž však těsně před nemocí pracovní poměr již skončil, však při nemoci náhradu mzdy od nikoho nedostávají (už nemají zaměstnavatele a náhradu mzdy tak nemá kdo platit). Prvních 14 dní pracovní neschopnosti budete tedy muset vydržet bez příjmu, pak budete mít nárok na nemocenské, ve Vašem případě z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a tedy i pojištění.
Nemocenské vyplácí stát od 15. kalendářního dne nemoci. Tato dávka náleží za každý kalendářní den nemoci. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; avšak Vám skončilo zaměstnání v době těhotenství - u Vás je situace trochu jiná. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů - to je asi ten půl rok, o kterém jste slyšela. Nemocenské se poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba) ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Tedy, pokud tomu bude Váš zdravotní stav odpovídat, můžete být v PN až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V pracovní neschopnosti se však nemůžete stát uchazečkou o zaměstnání – registrovat se na Úřad práce. Pouze si "obnovíte" pojistný vztah k VZP, pojistné na zdravotní pojištění za Vás bude z důvodu nemoci a tedy pobírání dávky z nemocenského pojištění hradit stát.
S pozdravem

Dobrý den,

u nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) je klíčová účast na nemocenském pojištění, tedy výdělečná činnost. Pokud splňujete podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství stanovené zákonem o nemocenském pojištění ke dni nástupu na PPM (8-6 týdnů před očekávaným termínem porodu), což dle Vašeho popisu situace splníte, pak Vám nárok na PPM vznikne. Během podpůrčí doby čerpání PPM nemusíte pobývat v ČR.
Výplatu dávek lze provádět i do ciziny (viz § 110 odst 5 a § 111 zákona o nemocenském pojištění).


S pozdravem

Dobrý den,
pokud budete v Německu pobírat Kindergeld, rozhodně Vám tato částka nebude odečítána od rodičovského příspěvku, který pobíráte v ČR.
Problematikou rodinných dávek, kdy jeden z rodičů pracuje v některé ze zemí EU, se řídí tzv. pravidly přednosti.
Pravidla přednosti:
Většinou za vyplácení dávek odpovídá ta země, kde nárok vaší rodiny vyplývá ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.
Vyplývá-li váš nárok na dávky ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti v obou uvažovaných zemích, je za poskytování dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň také pracuje jeden z rodičů. V ostatních případech je odpovědná ta země, kde budou dávky nejvyšší.
Vyplývá-li váš nárok v obou zemích z vyplácení důchodu, je za vyplácení dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň jeden z rodičů pobírá důchod. V ostatních případech je to ta země, kde máte pojištění nejdéle, nebo kde máte nejdéle bydliště.
Pokud váš nárok vyplývá ze skutečnosti, že v obou zemích máte bydliště, odpovídá za dávky ta země, kde žijí vaše děti.

Pokud netrvá Váš pracovní poměr v ČR, zanikne Vám v ČR nárok na výplatu rodičovského příspěvku a budete si muset žádat také v Německu. Možná toto měla úřednice namysli.

Právní úprava:
• Nařízení (ES) č. 883/2004 ve znění nařízení Evropské komise (EU) č. 1244/2010
• Prováděcí nařízení (ES) č. 987/2009 ve znění nařízení Evropské komise (EU) č. 1244/201

S pozdravem