Obsah:

1. Pobyt v České republice a narození dítěte
2. Těhotenství a mateřství cizinky
3. Zdravotní péče v těhotenství a při porodu
4. Jak lze rodit v České republice?
5. Co bude po porodu?
6. Sociální zabezpečení v mateřství a rodičovství

Pobyt v České republice a narození dítěte

Základní informace

Za cizince nebo cizinku se z pohledu zákona o zaměstnanosti pokládá ta osoba, která není státním občanem České republiky. Pro účely zaměstnávání se cizinci dělí na dvě základní skupiny:

• Cizinci ze zemí EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci – ti povolení k pobytu ani povolení k zaměstnání nepotřebují. Mají stejné postavení jako občané České republiky. Od roku 2026 se očekávala povinnost registrace na území ČR pro ty občany EU, kteří se zde zdržují více jak 90 dní. Nový zákon o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon) však zatím účinnosti nenabyl a tato povinnost nebyla dosud stanovena.
• Cizinci ze třetí země, to jsou všichni ostatní, které nelze zařadit dle bodu 1. Občanky a občané třetích zemí mají ve vztahu k pobytu na území ČR určité specifické povinnosti. Zejména musí po příjezdu splnit takzvanou ohlašovací povinnost – musí se do tří pracovních dnů po vstupu na území ČR přihlásit na pracovišti cizinecké policie. S výjimkou například akademických pracovníků či příslušníků zahraničních misí potřebují cizinci ze třetí země nějaké povolení k pobytu, pokud chtějí v České republice dlouhodobě legálně žít a pracovat. Takové povolení k pobytu musí být navázáno na nějaký legální důvod k pobytu a práci v ČR. Např. u dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání má cizinec či cizinka tzv. zaměstnaneckou kartu.

Zaměstnanecká karta je navázána na určité zaměstnání, takže pokud cizinec či cizinka ztratí práci, je potřeba najít si novou práci, aby byl splněn účel pobytu, kterým je práce na území ČR.

Pokud si novou práci z různých důvodů najít nemůže (z důvodu nemoci, mateřství atp.), je nutné zažádat si co nejdříve o změnu účelu pobytu, např. na pobyt za účelem sloučení rodiny. O zaměstnaneckou kartu nemohou žádat např. držitelé dočasné ochrany udělené Českou republikou.

Pobyt za účelem společného soužití rodiny 

O povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny může žádat rodinný příslušník občana třetí země, pokud s tímto rodinným příslušníkem chce žít na území České republiky déle než jeden rok.

Žádost o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny může podat např.:

• manžel nebo manželka cizince - platí také pro registrovaná partnerství stejnopohlavních párů,
• nezletilé dítě (do 18 let), případně nezletilé dítě manžela nebo manželky (nevlastní dítě) s povoleným pobytem na území ČR,
• zletilé finančně nezaopatřené dítě – platí pro děti neschopné se o sebe postarat ze zdravotních důvodů,
• dítě do 18 let věku manžela cizince s povoleným pobytem na území ČR,
• rodič či jiný blízký příbuzný ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, a to do 3 měsíců od udělení azylu,
• další skupiny cizinců podle zákona č.326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR (dle § 42a odst. 1).

Poznámka: Navrhuje se nový zákon o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který nahrazuje dosavadní právní úpravu pobytu cizinců. Cílem je zásadní modernizace celého systému – hlavně jeho digitalizace. Nově budou žádosti o pobyt vyřizovány elektronicky přes systém ICAS, který umožní online podání žádostí, sdílení údajů a zrychlení procesů. Zavádí se vyšší odpovědnost pro tzv. garanty (např. zaměstnavatele cizinců), posiluje se možnost zrušení pobytu u rizikových osob a nově bude povinná registrace i pro občany EU, kteří dosud registraci podstupovali dobrovolně. Cílem změn je větší přehled, efektivita a bezpečnost.

Z hlediska rozsahu se jedná o nový právní předpis. Zákon představuje kompletní rekodifikaci oblasti pobytu cizinců, nahrazuje dosavadní právní úpravu a zavádí nový informační systém i postupy, které výrazně mění dosavadní praxi.

Těhotenství a mateřství cizinky

I těhotná cizinka nebo matka cizinka pocházející ze země mimo EU musí na území ČR pobývat z nějakého legálního důvodu. Narození miminka, byť na území ČR, případný nelegální pobyt matky či obou rodičů na území ČR nezlegalizuje!

Pokud například matka pobývá v ČR z důvodu zaměstnání, skončí jí pracovní smlouva na dobu určitou a žena si kvůli těhotenství nemůže najít nové zaměstnání, je potřeba, a to co nejdříve, zažádat o změnu účelu pobytu – třeba na pobyt za účelem společného soužití rodiny. Má-li cizinka v ČR manžela nebo partnera, je vhodné zažádat si o tento typ pobytu. Účel pobytu pak bude vázaný na manžela/partnera.

Pokud je matka-cizinka těhotná a nemůže chodit ze zdravotních důvodů do zaměstnání a následně pečuje o malé dítě, jak je to s trváním pracovní smlouvy na dobu neurčitou?

Pokud je žena zaměstnaná a nyní je na mateřské nebo rodičovské dovolené, stále plní účel pobytu. Jestliže pracovní poměr trvá (pracovní smlouva je na dobu neurčitou), je účel pobytu stále plněn, i když např. matka do zaměstnání aktuálně fakticky nechodí, jelikož pečuje o dítě a čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Během těhotenství a během mateřské a rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel (až na výjimečné případy přesně stanovené zákonem) dát zaměstnanci výpověď ani okamžitě zrušit pracovní poměr.

Tato ochrana v době těhotenství a raného rodičovství se vztahuje na všechny osoby zaměstnané v ČR, tedy i na cizince a cizinky!

Další informace:

• https://www.suip.cz/web/en/labour-relations
• https://www.migrace.com/cs/pracovni-migrace
• Informace pro cizince
• Zaměstnávání cizinců
• Informační publikace pro cizince

Zdravotní péče v těhotenství a při porodu

Pokud má těhotná žena v ČR trvalý pobyt, azyl, je žadatelkou o udělení mezinárodní ochrany, je pod doplňkovou ochranou, je občankou EU anebo má dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem v ČR, má zdravotní péči během těhotenství, zdravotní péči při porodu a poporodní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, stejně jako občanky ČR.

Více informací ohledně kategorie osob povinně účastných veřejného zdravotního pojištění najdete např. zde.

Všichni cizinci, kteří pobývají na území ČR a nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění, např. z důvodu zaměstnání u českého zaměstnavatele atd., mají povinnost uzavřít do 90 dnů od vstupu na území ČR cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče. To bylo od srpna 2021 možné uzavřít pouze s Pojišťovnou VZP, a. s. Od roku 2023 je nově možné sjednat si cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče s jakoukoliv pojišťovnou, která je oprávněna takové pojištění na území České republiky poskytovat.

Jak to je se zdravotním pojištěním právě narozeného dítěte?

Dítě, které se narodilo rodičům s trvalým pobytem, azylantům, žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, občanům EU pracujícím nebo podnikajícím v ČR, je od narození účastníkem veřejného zdravotního pojištění.

Rodič může zaregistrovat dítě u své zdravotní pojišťovny hned po narození, tato registrace však bude dočasná. K registraci dítěte jsou potřeba tyto doklady: osobní doklad rodiče, kartička pojištěnce rodiče a rodný list dítěte.

Dítě narozené na území České republiky cizincům (tedy např. dítě, jehož matka má v okamžiku porodu povolení k dlouhodobému pobytu v ČR a otec nemá trvalý pobyt) je nově také účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění a to ode dne narození. Pojištěno je takové dítě dva měsíce, konkrétně do konce měsíce, v němž dosáhne věku 60 dní. Po této době je pro dítě potřeba uzavřít komerční zdravotní pojištění. Pokud bude za dítě podaná žádost o dlouhodobý pobyt do 60 dnů od data narození, pak zůstává ve veřejném zdravotním pojištění po celou dobu trvání řízení o podané žádosti až do rozhodnutí o podané žádosti.

Narození dítěte je nutné ohlásit do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka dítěte v ČR zdravotně pojištěna, oznámí narození dítěte zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození.

Jak lze rodit v České republice?

Většina žen v České republice rodí v nemocnicích, není to však zákonem daná povinnost. Volba místa a způsobu porodu je dle českých právních předpisů právem matky. Lze rodit i v domácím prostředí například za pomoci porodní asistentky. Tento způsob porodu je v ČR menšinový, není státem podporován, ale není zakázán. Pokud se matka rozhodne rodit doma, hradí si péči porodní asistentky sama (platí pro cizinky i občanky ČR bez rozdílu).

Rozhodnete-li se rodit v porodnici, je vhodné si porodnici v dostatečném předstihu vybrat. Svou volbu můžete při změně okolností měnit.

Některé porodnice, zejména ty ve velkých městech, vyžadují registraci k porodu, a to mnohdy již relativně brzy, tj. ve 12.–15. týdnu těhotenství. Nejedná se o zákonnou povinnost, žádný zákon těhotným registraci nenařizuje. Ovšem ani úspěšná registrace ve vybrané porodnici ženě nezaručí přijetí do této porodnice v době porodu – porodnice může mít plno atp.

Nicméně porod je akutní stav, rodící žena musí být do (nějaké) porodnice přijata, chce-li být přijata – to platí i pro cizinky. Rodící ženě by měla být nejdříve poskytnuta nezbytná péče a teprve poté řešeny otázky pojištění. Tedy cizinka s rozběhlým porodem musí být do zdravotnického zařízení přijata a adekvátně ošetřena i v případě, že existují jakékoli pochybnosti o jejím zdravotním pojištění.

Co bude po porodu?

Porodnice oznámí narození dítěte na místní matriku. V případě porodu doma musí nahlášení narození dítěte matrice zajistit rodiče. Matrika vystaví dítěti cca do jednoho týdne český rodný list (doklad o narození, nejedná se o povolení k pobytu).

Do 60 dnů od narození dítěte je nutné požádat o pobyt pro dítě v ČR. Můžete se rozhodnout pro výhodnější, lepší z pobytů obou rodičů.

Jestliže jeden z rodičů dítěte je občanem ČR a druhý cizinec, novorozené dítě má automaticky občanství ČR, nemusíte o ně žádat. Současně může dítě mít i občanství druhého státu, jehož je občanem druhý rodič, pokud to legislativa druhého státu umožňuje.

Bližší informace získáte na příslušném zastupitelském úřadě státu.

Pokud ani jeden z rodičů není občanem ČR, je třeba nechat dítěti vystavit vlastní pas na ambasádě (neplatí pro azyl a doplňkovou ochranu). Zápis do pasu rodiče již není možný.

Jak je to s otcovstvím?

Jsou-li rodiče dítěte manželé, je otec do rodného listu zapsán ihned na základě předložení dokumentu dokládajícího existenci manželství rodičů. Pokud rodiče dítěte nejsou manželé, prohlásí na matrice nebo u soudu, že je muž otcem dítěte (toto je možné učinit už během těhotenství, tj. před narozením dítěte).

Jestliže spolu rodiče nežijí a otec nechce uznat otcovství či existují spory o otcovství atp., bude třeba obrátit se na soud. Soud rozhoduje o určení (potvrzení) otcovství nebo jeho popření (odmítnutí), pokud otec nebo matka chtějí určit otcovství či s ním nesouhlasí.

V ČR platí vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí do té doby, dokud děti nejsou schopny živit se samy (obvykle do skončení studia nebo přípravy na povolání).

V případě sporů rodičů nebo sporů o výživné je možné obrátit se na Orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), kde by vám měli umět poradit a navrhnout další kroky. Orgán sociálně právní ochrany dětí najdete na městském či obecním úřadě dle místa bydliště dítěte nebo rodiny.

Další informace:

• Informační brožura v několika jazycích
• Letáky v několika jazycích (Jsem těhotná a Pravidla pro zdravý a bezpečný porod)
• Poradna porodních asistentek
• Informace o porodnicích v ČR
• Liga lidských práv

Sociální zabezpečení v mateřství a rodičovství

Mateřská dovolená a dávka peněžitá pomoc v mateřství

Mateřská dovolená (MD) je pracovní volno u zaměstnavatele a může trvat až 28 týdnů (u dvou a více dětí 37 týdnů), minimálně však 14 týdnů. Většinou se na ni nastupuje osm až šest týdnů před porodem (u výrazně nedonošených dětí lze na mateřskou dovolenou nastoupit i dnem porodu) a skončit může minimálně šest týdnů po porodu.

Právo na mateřskou dovolenou má každá žena, která je legálně zaměstnána. Během mateřské dovolené žena může pobírat peněžitou pomoc v mateřství, pokud splnila podmínky nároku na tuto dávku. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a dále také nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem jsou dávky nemocenského pojištění, na které vzniká nárok ženám, tedy i cizinkám, které pracují v České republice.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má žena, pokud těhotenství skončilo porodem a je splněna podmínka, že v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou byla žena minimálně 270 kalendářních dnů nemocensky pojištěna například jako zaměstnankyně nebo si platila nemocenské pojištění jako OSVČ.

Nárok na PPM vzniká také po zániku pojištění třeba v případě, kdy v těhotenství pracovní poměr na dobu určitou skončí, a tím způsobem skončí nemocenské pojištění, pak má žena stále nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud k nástupu na PPM dojde v tzv. ochranné lhůtě. Ta je 180 kalendářních dnů, jestliže ke skončení pojištěné činnosti (skončení zaměstnání) došlo v době těhotenství. Pokud však žena byla zaměstnaná kratší dobu, ochranná lhůta trvá tolik dnů, kolik dnů byla zaměstnaná.

Žena sama si určí den nástupu na mateřskou dovolenou v rozmezí osmi až šesti týdnů před očekávaným termínem porodu.

Pokud těhotná žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, je možné, že má nárok na nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem. V takovém případě nemusí být splněna podmínka 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech, stačí být v okamžiku vzniku pracovní neschopnosti účastna nemocenského pojištění (např. těhotná žena je zaměstnána).

Vznik pracovní neschopnosti v takovém případě potvrzuje ošetřující lékař, a to od šestého týdne před očekávaným dnem porodu, a ukončí ji šest týdnů po porodu.

Rodičovská dovolená a dávka rodičovský příspěvek

Zaměstnavatel je povinen každému zaměstnanci, tedy i cizinci či cizince, poskytnout rodičovskou dovolenou (RD) v rozsahu, v jakém o tuto rodičovskou dovolenou oprávněná osoba (rodič) požádá, maximálně ovšem do tří let věku dítěte. Neplacené volno po třetím roce věku dítěte zaměstnavatel však již poskytnout nemusí. O rodičovskou dovolenou může zažádat i otec, pokud je jako otec uveden v rodném listu dítěte. Během rodičovské dovolené rodič při splnění podmínek pobírá rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory (SSP).

Žádosti o rodičovský příspěvek (RP) se podávají na úřadu práce na oddělení státní sociální podpory podle místa bydliště. Obvykle se o RP žádá poté, co skončila výplata peněžité pomoci v mateřství, nebo poté, co skončila výplata nemocenského v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Pokud matka neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani nemocenskou, má tedy od narození dítěte nárok rovnou na rodičovský příspěvek.

Na úřadu práce by měli rodičům poskytnout informace o RP i o dalších dávkách státní sociální podpory.

Bližší informace zde:

• www.mpsv.cz
• mamouvcr.mkc.cz
• www.cssz.cz
• www.pvzp.cz
• www.uradprace.cz