Data z analýzy ukazují pozitivní změny na porodním sále bezprostředně po porodu, které usnadňují poporodní adaptaci novorozence. Ve sledovaném období bylo u narůstajícího počtu porodů položeno dítě na tělo matky ihned po porodu, tzv. kontakt skin to skin (77,5 % v r. 2021 oproti 66 % v r. 2017), umožněno samovolné přisátí (63,1 % v r. 2021 oproti 53,6 % v r. 2017), přestřižení pupeční šňůry až po jejím dotepání (46,6 % v r. 2021 oproti 28,9 % v r. 2017) i příp. umožnění kontaktu kůže na kůži s otcem nebo doprovázející osobou, když byla matka indisponovaná (21,2 % v r. 2021 oproti 16,2 % v r. 2017). 

Častý plošný požadavek, aby matky své novorozené dítě zvážily před a po každém kojení, nemá oporu v žádných odborných doporučeních pro podporu kojení. Naopak narušuje kojení, péči o dítě a matky zatěžuje.

O tomto požadavku ze strany zdravotníků sice referuje snižující se podíl žen (49,3 % žen v r. 2021, oproti 69,6 % v r. 2017), přesto jde téměř o polovinu všech donošených dětí narozených v porodnicích v ČR.  

Dle zjištění Aperia klesl podíl dětí, které byly během pobytu v porodnici dokrmovány, a to z 50,8 % (v r. 2017) na 44,8 % (v r. 2021). V celém sledovaném období nejčastěji jako dokrm děti dostávaly umělé mléko (68,8 %), pak cizí mateřské mléko (18,9 %) a glukózový roztok (12,4 %). Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (87,7 %), výrazně méně pak cévkou po prsu (7 %) a kalíškem/zkumavkou (5,3 %). 

Při propuštění z porodnice odchází tzv. plně kojených 76 % novorozenců. Dětí, které jsou při propuštění z porodnice kojeny a zároveň dostávají nějaký dokrm, je zhruba 19 %. A podíl novorozenců, kteří dostávají při propuštění pouze umělé mléko, se pohybuje okolo 5 %.

Z našich zjištění tedy vyplývá, že mezi donošenými novorozenci bylo ve sledovaném období výlučně kojeno 60,1 % dětí. Z dětí, které byly krmeny výlučně mateřským mlékem, bylo 48,9 % dětí krmeno pouze mateřským mlékem matky a 9,2 % dokrmováno mlékem od dárkyně. Výlučné kojení sleduje např. WHO, které doporučuje jako žádoucí způsob výživy kojenců a batolat výlučné kojení do šesti měsíců a kojení s postupným zaváděním příkrmu do 2 let.

Z analýzy také vyplynulo, že spokojenost žen s péčí a přístupem zdravotníků na poporodním oddělení je nižší než na porodním sále.

Průvodce porodnicemi Aperio

„Aperio má k dispozici unikátní data týkající se porodní a poporodní péče v Česku. ČSÚ a ČGPS sledují pouze několik ukazatelů, ÚZIS vydal ročenku Rodička a novorozenec naposledy za rok 2015,“ vysvětluje Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi.

Jak vypadá české porodnictví, sleduje webový Průvodce porodnicemi dlouhodobě. Průvodce porodnicemi mimo jiné porovnává, jak je nastavena standardní péče v českých porodnicích a to, jak porod zažívají rodičky. Analýza vychází ze 5 201 dotazníků od žen, které porodily v letech 2017–2021 v některé z porodnic v ČR mezi 38. a 42. týdnem těhotenství.