V březnu se v rámci programu Sama, ale silná uskutečnil kulatý stůl na téma Sólo rodiče na trhu práce potenciál a příležitosti. O tom, jak sólo rodičům (a zejména ženám) pomoci využít jejich potenciál a překonat potíže způsobené nejen pandemií covidu-19, diskutovali socioložka Radka Dudová, ekonom Filip Pertold, ředitelka spolku Aperio Eliška Kodyšová, psycholožka Petra Tenglerová a za byznysový sektor Petra Sýkorová a Jana Skalková. Záštitu nad kulatým stolem převzala poslankyně Olga Richterová. Debatu moderovala novinářka Jana Ciglerová.

Situace sólo matek po roce pandemie

Socioložka Radka Dudová (SocÚ AV ČR, FF UK) na úvod představila výsledky výzkumu, v němž se zabývala situací sólo matek na trhu práce v průběhu pandemie. Z výzkumu vyplynulo, že sólo matky jsou na pracovním trhu stejně aktivní jako matky, které žijí s partnerem. A ženy s vyšším vzděláním mají větší šanci získat zaměstnání. Ukázalo se však, že sólo matkám hrozí větší riziko, že zůstanou bez práce. Navíc ženy po rodičovské dovolené často volí nižší pracovní pozici, než na kterou mají kvalifikaci, aby stihly skloubit práci a péči o rodinu a děti.

Mezi největší problémy sólo matek pak patří: malé či žádné finanční rezervy, nutnost zvládnout sama péči a domácí výuku dětí a příp. ji sladit s prací, větší míra sociální izolace a uvědomění si vlastní zranitelnosti. S druhou vlnou pandemie zmizelo u respondentek zdůrazňování pozitiv (např. trávení více času s dětmi), naopak se projevilo zhoršení fyzického i psychického zdraví, více žen se ocitlo bez práce a nedaří se jim najít nová, vyčerpaly finanční rezervy, snížily se jim příjmy. Musely také řešit nedostatečné vybavení pro distanční výuku a často zhoršený prospěch dětí ve škole. Jedním z mála pozitiv zmiňovaly přizpůsobení (některých) zaměstnavatelů režimu práce z domova a lepší přístup škol.

Největší zátěž je na domácnostech a službách

Ekonom Filip Pertold (IDEA při CERGE-EI) konstatoval, že v současnosti nesou největší zátěž protipandemických opatření služby a domácnosti, přičemž podíl nezaměstnaných v sektoru služeb stoupá, a zpravidla jde o ženy. V České republice velké množství lidí pracuje na dohody o provedení práce či pracovní činnosti a řada lidí jako OSVČ. Tato skupina mnohdy nedosáhla na kompenzace od státu, což se negativně projevilo na jejich životní situaci.

Za jedno z největších selhání vlády považuje Filip Pertold to, že oddělila ekonomiku a zdraví čím zdlouhavější je však boj s pandemií kvůli nedostatečným opatřením, tím větší ekonomické ztráty to přináší.

Centrální autority zapomínají na skupiny, které jsou na tom nejhůř

Slova Filipa Pertolda potvrdila poslankyně Olga Richterová (Piráti), která nad kulatým stolem převzala záštitu. Uvedla, že sólo rodiče mají ze statistického hlediska i ze strany podpory státu nejhorší postavení a dosahují nejnižších příjmů. Stát podle ní na nejslabší skupiny zapomíná, na jaře například neměli nárok na ošetřovné a nemocenské živnostníci a dohodáři, na podzim z nároku na podporu vypadli lidé v insolvencích. Na tyto díry v systému se s kolegy snaží vládu upozorňovat.

Říct si o pomoc

O pohled psycholožky se podělila Petra Tenglerová (RC Heřmánek, Olomouc). Sólo rodiče jsou na tom podle ní velice špatně i po psychické stránce, trpí depresemi, úzkostmi, hrozí jim zhroucení, jejich zátěž je extrémní. Velmi často pracují v noci, což z dlouhodobého hlediska také způsobuje psychické potíže.

Velký problém vidí v dostupnosti odborné péče, v současné době je podle ní tragická, objednací doba je tři až šest měsíců a komerční poradenství je drahé. Neziskové služby (jako například Linka pro mámy a táty Aperio) částečně tento nedostatek suplují, ale i na ně dopadá finanční krize způsobená pandemií.

Zásadní podle ní je, a to během diskuze zaznívalo často, že si sólo matky neříkají o pomoc. Svou situaci berou jako selhání, stydí se a myslí si, že si pomoc nezaslouží, že jsou na tom někteří ještě hůř. 

Jaká opatření pomohou zlepšit situaci sólo rodičů?

Ředitelka Aperia Eliška Kodyšová zdůraznila, že sólo matkám bychom měli pomáhat nejen z prosté solidarity, ale i proto, že vychovávají novou generaci. Čím lepší budou mít postavení, tím lepší startovací pozici budou mít i jejich děti, tím lepší je čeká budoucnost, což se společnosti vrátí.

A jaká jsou hlavní opatření, která mohou zlepšit situaci sólo rodičů?

  • Existenční zajištění cílená a časná sociální podpora poskytovaná státem snadná možnost žádat a včasné vyplácení podpory; snížení daňového zatížení sólo rodičů; místní charitativní sbírky.
  • Podpora duševního zdraví rodičů i dětí tedy už zmíněná dostupnost psychologické a psychiatrické péče.
  • Pomoci při slaďování péče a práce tedy transparentní otevírání škol a školek, dostupnost míst ve školkách a dětských skupinách i pro malé děti.
  • Uplatnění na trhu práce podpora rekvalifikací pro zapojení žen do atypických profesí a zejména podpora programů na podporu sebevědomí žen.
Pohled zaměstnavatelů na sólo rodiče: slaďování ve firmách

Podle HR specialistky Petry Sýkorové (pme Familienservice, iniciativa Život ve firmách) jsou firmy nositelem trendů ve společnosti a mohou mít značný vliv. Slaďování neznamená velké finanční náklady, jde o změnu myšlení, firemní kulturu.

Důležitá je zejména komunikace mezi zaměstnanci a vedením firmy, rodiče by se neměli bát mluvit otevřeně a firma by měla podporovat důvěru.

Do základního prorodinného balíčku patří např. firemní školky, dětské skupiny, akce pro rodiny s dětmi, poradenství a koučování, flexibilní pracovní doba, možnost volna navíc, vzdělávání, podpůrné programy apod. Opatření by měla být součástí firemní strategie.

Podpořit rodičovství jako celoživotní hodnotu mužů i žen

Na Petru Sýkorovou navázala Jana Skalková z Byznysu pro společnost a představila smutná fakta. 51 % matek samoživitelek uvádí, že se setkaly s předsudky na straně zaměstnavatelů v momentě, kdy hledaly práci. Ačkoli se rozvádí téměř každé druhé manželství, 90 % domácností na to není připraveno, ekonomicky i pracovně. Tíha péče dopadá zejména na ženy. Pokud se rozpadne vztah, není pro ně jednoduché říct si o pomoc. Sólo matky déle hledají novou práci, stále je pro ně malá nabídka flexibilních úvazků

Co podle ní mohou firmy udělat? Podpořit rodičovství jako celoživotní hodnotu mužů i žen, aby se péče o děti rozdělila mezi zaměstnankyně i zaměstnance. Zásadní je flexibilita práce, i když snížené úvazky znamenají nižší příjmy. Pandemie ukázala, že home office je životní nutnost, ne benefit.

Velkým tématem jsou rovněž školky dlouhodobým problémem je nedostatek předškolních míst pro děti už od dvou let věku, což znamená velkou překážku pro zapojení se do pracovního procesu.

Až 70 % maminek také rezignuje na své vzdělání a rozvoj, což omezuje jejich možnost získat lepší pracovní nabídky. I v tom mohou firmy pomoci, např. formou online kurzů, mentoringu, interními rekvalifikacemi apod.

A jak už zaznělo, ženy obecně se bojí říci si o pomoc

Jak v Aperiu stále zdůrazňujeme, požádat o pomoc není ostuda. Snažíme se podporovat rodiče i sólo rodiče, ať už prostřednictvím našich projektů, jako je např. program Sama, ale silná, tak i prostřednictvím poradenství. Nebojte se na nás obrátit.

 

Akce byla realizována v rámci projektu Sama, ale silná – odstraňujeme diskriminaci na trhu práce, OPZ, ESF. Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/17_081/0011600

Text: Tereza Kochová

Foto: Canva.com