Nová úprava práce na dálku

Novela zákoníku práce z října 2023 přináší mimo jiné i novou úpravu tzv. práce na dálku. 

Práce na dálku je možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku i písemně nařídit, avšak to může jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle krizového zákona.

Pokud zaměstnanec fakticky pracuje na dálku, ale písemná dohoda o práci na dálku dosud uzavřena nebyla, musela být taková dohoda uzavřena do jednoho měsíce ode dne účinnosti novely zákoníku práce, tedy do 1. listopadu 2023. Stávající dohody není třeba přepisovat.

Náležitosti dohody o práci na dálku

Zákon neupravuje povinné náležitosti dohody. Je pouze doporučeno mít v dohodě o práci na dálku jasně vymezeny:

• místo nebo místa výkonu práce na dálku,
• způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, 
• rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
• způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, 
• dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
• způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, např. možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce z důvodu objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

Zákoník práce počítá i s možností práce na dálku, která je konaná v době, kterou si zaměstnanec sám rozvrhuje dle svých potřeb a případně i dle potřeb osob, o něž pečuje. Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám zaměstnanec rozvrhuje, platí že:

• se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; 
• délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, a to ani v případě, že by si zaměstnanec delší směnu stanovil sám o své vůli;
• při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud však nestanoví relevantní prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak, (např. jdu-li s dítětem k lékaři, má se za to, že si podle toho rozvrhnu svou pracovní dobu atp.);
• pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti a čerpání dovolené se uplatní fiktivní rozvrh – tedy jakési orientační resp. fiktivní rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.

Náhrada nákladů při práci na dálku

Základní pravidlo stanovuje, že v pracovním poměru se zaměstnancům pracujícím na dálku náhrady nákladů poskytují a zaměstnanci přísluší, pokud se strany nedohodnou jinak. Lze tedy sjednat, že náhrady nebo jejich část nepřísluší, ale musí se jednat o individuální dohodu mezi zaměstnavatelem a konkrétní zaměstnankyní či zaměstnancem. Toto nelze upravit kolektivní smlouvou ani vnitřním předpisem!

Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za jednu hodinu. Výše paušální částky bude vyhláškou určovat MPSV vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Pro rok 2024 jde o vyhlášku č. 397/2023 Sb., která stanoví paušální částku ve výši 4,50 Kč za hodinu.

Je-li zaměstnanci při práci na dálku poskytována paušální částka, platí, že paušál zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Není však vyloučeno, aby nad rámec paušálu zaměstnavatel zaměstnanci dobrovolně, a tedy na základě dohody, poskytl náhradu za opotřebení vlastních věcí potřebných pro výkon práce podle § 190 zákoníku práce. Nebude-li poskytování paušální částky sjednáno či stanoveno, zaměstnanci se hradí pouze prokázané náklady.

V nepodnikatelské (státní) sféře – školství, kultura, státní správa atd. – může být paušální částka náhrady nákladů poskytována přesně ve výši stanovené právním předpisem (tato paušální částka je stanovena vyhláškou, která se mění obvykle na začátku kalendářního roku, na začátku roku 2024 šlo o částku 4,50 Kč/h ), a to z důvodu zajištění hospodárného nakládání s prostředky veřejných rozpočtů. V podnikatelské sféře lze poskytovat vyšší částku.

Náhrady nákladů při výkonu práce na dálku jsou fakticky upraveny jako dobrovolné. Primární je dohoda stran v konkrétním případě.

Náhrada nákladů při práci na dálku u DPP a DPČ

Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže si je s ním zaměstnavatel sjednal.

Oproti pracovnímu poměru je to tedy u tzv. dohodářů upraveno obráceně – základní pravidlo stanoví, že při práci na dálku na základě DPP nebo DPČ náhrady nákladů nepřísluší, ale je možné si sjednat.

Žádost o práci na dálku

Od října 2023 je v § 241a zákoníku práce stanoveno, že rodiče a pečující osoby mohou z důvodu péče žádat o umožnění práce na dálku. Pokud zaměstnavatel žádosti o tzv. home-office vyhoví, pak přistoupí k uzavření písemné dohody se zaměstnankyní či zaměstnancem o práci na dálku. Vyhovění žádosti však není nárokové, ale její zamítnutí musí zaměstnavatel písemně zdůvodnit.

Zaměstnavatel je povinen písemně odůvodnit, že žádosti nevyhověl, pokud ho požádá písemně o výkon práce na dálku:

• těhotná zaměstnankyně,
• zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let,
• zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).

Péči o osobu v určitém stupni závislosti by měl zaměstnanec/kyně doložit příslušným rozhodnutím Úřadu práce nebo potvrzením z ÚP. Zaměstnavatel může do tohoto dokumentu nahlédnout, kvůli ověření zaměstnancem tvrzených skutečností, neměl by si však toto rozhodnutí nebo potvrzení bez souhlasu zaměstnance kopírovat.

Příklad: VZOR žádosti o práci na dálku 

Žádost o umožnění výkonu práce na dálku

Zaměstnavatel: ……………………………………………………………………… (název či jméno a příjmení podnikatele - OSVČ, IČO, sídlo)

Zaměstnanec/zaměstnankyně: ………………………………………………………… (jméno a příjmení, datum narození, adresa pro doručování, pracovní pozice)

Tímto žádám, aby mi byl umožněn výkon práce na dálku podle § 317 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to: ve dnech - pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek v době od ………. do ……… hod.

O umožnění výkonu práce na dálku žádám: na dobu určitou od měsíce................ do měsíce......... / na dobu neurčitou. Práci na dálku budu vykonávat v místě mého bydliště / na adrese: ………………………. Tuto žádost podávám jakožto (vyberte jednu z možností) - těhotná zaměstnankyně, - zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, -zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který/která převážně sám/sama dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), - netýká se mě žádná z výše uvedených možností.

Děkuji předem za kladné vyřízení mé žádosti.

V ……………………………… dne ………… podpis……………………………