14. 2. 2024
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
SVČ může být považována za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce trval důvod pro výkon vedlejší SVČ.
V těch kalendářních měsících, ve kterých není považována SVČ za vedlejší, se jedná o SVČ hlavní. Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit nejpozději s podáním Přehledu o příjmech a výdajích, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde.
Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.
Zahájení, přerušení a ukončení SVČ je třeba především oznámit registrujícímu místu – zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu, jenž je centrálním registračním místem (CRM).
Zde je možné na jednom místě splnit veškerá povinná hlášení, povinné přihlášky, resp. registrace, a to vyplněním jednotného registračního formuláře a příslušného formuláře ministerstva financí. Na jednom místě tak dojde ke splnění povinností vůči živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně (zdravotní pojištění), správě sociálního zabezpečení (sociální pojištění) a finančnímu úřadu (registrace k dani z příjmu a případně další daně).
Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče. - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky
Nejčastěji je využívaná tzv. volná živnost, která sdružuje činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost. Do volné živnosti tedy patří veškeré výrobní činnosti, obchodní činnosti a služby, které nejsou zařazené jako vázané, řemeslné a koncesované. Činnosti volné živnosti vyjmenovává příloha č. 4 živnostenského zákona, obsahová náplň těchto živností je kvalitně zpracována např. zde.
K výkonu ostatních druhů živností (vázané, řemeslné a koncesované) je třeba splnit další podmínky (vzdělání, délka praxe apod.). Bližší podmínky stanoví přílohy č. 1, 2 a 3 živnostenského zákona.
Obraťte se na naši právní poradnu. Svůj dotaz můžete s odborníky probrat osobně, telefonicky nebo ho položit online ve webové poradně. Vždy zcela zdarma.
Od 1. 1. 2021 byl zaveden institut paušální daně. Nový, tzv. paušální, režim je založený na dobrovolné bázi a záleží tedy na OSVČ (za splnění podmínek), zda bude chtít fungovat v tomto novém režimu či bude pokračovat postaru.
Aby se OSVČ mohla přihlásit k paušálnímu režimu, musí splnit několik zákonných podmínek.
V roce 2023 došlo k výrazným změnám. Podstatnou změnou bylo zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že důsledkem této změny je velmi široké rozpětí příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale byla zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. Podrobnější informace naleznete zde.
Paušální záloha (I. pásmo) se v roce 2024 zvyšuje na 7 498 Kč a platba zahrnuje:
Výše paušální zálohy v II. pásmu činí 16 745 Kč a ve III. pásmu činí 27 139 Kč. Podrobný rozpis složení plateb.
Záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu).
Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče. - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
Výše záloh na paušální pojistné na důchodové pojištění je odvozena od výše měsíčního vyměřovacího základu pro zvolené paušální pásmo a OSVČ v paušálním režimu je tak vždy povinně účastna důchodového pojištění. Má-li OSSZ evidován důvod pro výkon SVČ vedlejší nebo OSVČ tento důvod v průběhu daného roku oznámí, nebude k tomuto přihlédnuto.
Pokud ovšem OSVČ bude povinna z jakéhokoliv důvodu podat přehled, tzn., že její daň nebude rovna paušální dani, může skutečnost, že její SVČ je vedlejší, na podaném přehledu oznámit a vedlejší SVČ bude při zúčtování přehledu zohledněna.
Paušální daň nemůže využít OSVČ, která vedlejší činnost vykonává z důvodu výkonu zaměstnání, v němž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
Další odchylkou od klasického režimu je nemožnost uplatnění daňových slev a úlev v paušálním režimu. Není tedy možné uplatnit např. slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Stejně tak nebude možné odečíst úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění atp.
Zda se vám paušální daň vyplatí, zjistíte např. díky kalkulačce paušální daně.
Tato kapitola se dále bude věnovat stávajícímu „klasickému“ režimu SVČ, tedy režimu, kdy je povinné odvádět zvlášť odvody na důchodové pojištění (OSSZ), zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovna) a na daň z příjmu (FÚ).
Daňová evidence slouží ke zjištění daňového základu z příjmů z podnikání a jiné SVČ.
Obsahuje daňovou evidenci příjmů a výdajů, daňovou evidenci majetku a závazků. Evidence obsahují příjmy peněžní i nepeněžní, které OSVČ obdržela v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, a pohledávky související s podnikáním nebo jinou SVČ (zejména ty, které trvají k 31. 12.). Daňovou evidenci lze vést v Excelu.
Daňový základ se určí tak, že se od příjmů ze SVČ odečtou výdaje, které OSVČ vynaložila na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje mohou být:
Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Další výdaje nelze uplatnit (ani sociální či zdravotní pojištění).
V praxi to probíhá tak, že u OSVČ, které mají jen nízké příjmy, daňová evidence obsahuje jen seznam faktur a na straně výdajů využívají výhodné daňové paušály. V případě, že by OSVČ měla větší výdaje v souvislosti s podnikáním (např. vybavení), pak může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů, protože daňový základ bude nižší.
OSVČ (jež není v tzv. paušálním režimu) je povinna za kalendářní rok podat finančnímu úřadu daňové přiznání, a to ve lhůtě do 1. dubna (v roce 2024 do 2. dubna) následujícího roku (je-li podáno osobně či poštou), či do 1. května (v roce 2024 do 2. května, je-li podáno elektronicky). V případě využití sužeb daňového poradce je tato povinnost odložena na 1. červenec.
OSVČ má určité povinnosti ohledně odvodů pojistného. Co se týče odvodů na sociální zabezpečení, jde o povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), a to především:
Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2024 rozhodné částky ve výši 105 520 Kč (za rok 2023 tato částka byla 96 777 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 8 794 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána a za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství, případně dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenské se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.
Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok.
Přehled se podává ve lhůtě do 2. května 2024 (daňové přiznání podáno ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě) či do 3. června 2024(daňové přiznání podáno elektronicky po 1. 4. 2024). V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem po 1. dubnu ve lhůtě do 1. srpna.
OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 944 Kč a po podání Přehledu za rok 2023 se mění na 3 852 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2024 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. Pojistné je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Sazba pojistného činí nově od 1. 1. 2024 2,7 %. Měsíční základ nesmí být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (8 000 Kč).
Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.
Minimální měsíční záloha pro rok 2024 na pojistné je 2 968 Kč, která se hradí poprvé za leden 2024 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2024). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2024 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoba, která je současně vedle SVČ zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.
kudy kam?
OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu (nejde-li o OSVČ v tzv. paušálním režimu).
Je -li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je -li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.
Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.
Na více než 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v různých situacích postupovat.
Vánoce bez stresu a finančních starostí: Poradíme, jak na to
Číst celý článek
Jak příchod dětí ovlivňuje partnerský vztah: Tipy, jak udržet lásku i během náročného rodičovství.
Číst celý článek
Přečtěte si rozhovor s Eliškou Kodyšovou a Janou Pěchovou
Číst celý článek
Přečtěte si, jak se mění chování a myšlení dospívajících a jak s nimi mluvit.
Číst celý článek
Jaké jsou nejrozšířenější mýty? Posvítili jsme si na ně s psycholožkou Eliškou Kodyšovou.
Číst celý článek
Nejste si jistí, jestli je vaše dítě na školu zralé? Poradíme vám, co vše zvážit a kam se obrátit o radu.
Číst celý článek
Sdílejte tento článek s přáteli