Příběh z poradny: Adéla je kadeřnice a po dokončení střední školy se nechala krátce zaměstnat, aby získala zkušenosti. Posléze si zařídila živnostenský list.

Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (formulář lze najít na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm).

Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Pro PPM, nemocenské, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění.

Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ odvádí na účet OSSZ, a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje.
Minimální měsíční vyměřovací základ činí 6000 Kč.
Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním „Přehledu o příjmech a výdajích“ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je‐li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 6000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být nižší než 138 Kč.
Byla‐li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovu zahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.

Kalkulačku výše záloh lze využít na https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/davky/vypocet_davek_nemocenskeho_pojisteni_osvc_2012_03_25.htm
Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ v roce 2019 činí 138 Kč měsíčně.

Platba pojistného

• Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
• Pokud OSVČ nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, ale doplatí pojistné do konce následujícího kalendářního měsíce, považuje se tento doplatek pojistného za pojistné na předchozí měsíc. Doplacení pojistného je však možné jen ve výši absolutního minima, tzn. 138 Kč v roce 2019.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění,(či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc.

Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

INFORMACE

• Informace o pojistném OSVČ na České správě sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc
• Informace ohledně dávek nemocenského pojištění sdělí nejlépe příslušná OSSZ, která rovněž řeší konkrétní případy.
• Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění na telefonním čísle 800 050 248.
• S obecnými dotazy se lze obrátit i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Potřebné a pravidelně aktualizované informace lze nalézt na internetových adresách MPSV a ČSSZ – www.mpsv.cz, www.cssz.cz.

PRÁVNÍ PŘEDPISY

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů