Základní pravidla

V kapitole Určování otcovství v ČR jsme uvedli způsoby, jakým je dle českého práva určeno, kdo je otcem dítěte. Protože, jak již víme, v případě určení otcovství se jedná o právní domněnky, tedy nikoliv o jistotu, musí být zapsanému otci dána i možnost se proti takovému postupu bránit pro případ, kdy skutečným otcem dítěte prostě není (a být nechce).

Základní pravidla pro popírání otcovství vycházejí z ustanovení občanského zákoníku, zejména z § 785 až § 793, která stanovují, kdo a kdy může popřít otcovství a jaké podmínky musí být splněny pro jeho úspěšné popření.

Podle českého práva může otcovství popírat matka dítěte a právní (jindy též zvaný matrikový) otec. Na rozdíl od některých zahraničních právních úprav není podle českého občanského zákoníku dána možnost popřít otcovství samotnému dítěti, navzdory tomu, že možnost žalovat otcovství dítě má.

Jako velmi problematická se může při mnohotvárnosti lidského života objevit situace, kdy muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte (ale dítě má již jako otce v rodném listě zapsaného jiného muže), nemá prakticky žádné prostředky ochrany, nemá možnost podat návrh na popření otcovství matrikového otce a následně tedy ani určení svého otcovství. Není výjimkou, kdy biologický otec by o své dítě zájem měl, ale (právě například z důvodu trvajícího manželství) dítěti je zapsán do rodného listu muž jiný, ten nemá zájem otcovství popřít a skutečný (biologický) otec nemá příliš reálnou šanci, aby tento stav změnil.

Zásadní podmínkou pro úspěšné popření otcovství je dodržení tzv. popěrných lhůt, které jsou různé podle toho, na základě které domněnky bylo otcovství určeno. V případě, kdy otcovství chce popřít matka dítěte, má stanovenu vždy lhůtu šest měsíců od okamžiku, kdy se dítě narodilo nebo od okamžiku, kdy bylo určeno otcovství souhlasným prohlášením, pokud k němu došlo až po narození dítěte.

Popření první domněnky otcovství

Pokud se dítě narodí v době mezi sto šedesátým dnem od uzavření manželství a tří stým dnem od jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, může manžel matky dítěte popřít své otcovství jen tehdy, pokud je vyloučeno, aby skutečně byl otcem dítěte. V řízení o popření takového otcovství je zpravidla nařízen znalecký posudek s testem DNA nebo musí být předložen jiný naprosto nesporný důkaz (např. lékařské potvrzení o neplodnosti).

Pokud se dítě narodí před sto šededesátým dnem od uzavření manželství, tak k popření otcovství postačí pouhé prohlášení manžela, že není otcem dítěte. Musí se však jednat o případ, kdy s matkou dítěte nesouložil v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než sto šedesát a více než tři sta dní. Pokud však manžel o těhotenství matky dítěte při uzavírání manželství věděl, pouhé prohlášení stačit nebude.

Popěrná lhůta v tomto případě je šest měsíců ode dne, kdy se manžel dozvěděl o skutečnostech zakládajících jeho důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce. Nejpozději lze popřít otcovství tímto způsobem do šesti let od narození dítěte (zde je upřednostněn zájem dítěte). Otcovství manžel popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.

Protože občanský zákoník stanoví, že za otce se považuje pozdější manžel matky a to i v případě, že by jinak ochranná lhůta svědčila manželu předchozímu, může nastat situace, že tento nový manžel úspěšně své otcovství popře. V takovém případě je podle první domněnky otcovství určen za otce předchozí manžel matky (protože se dítě narodilo ve lhůtě do třístého dne poté, co manželství zaniklo). Občanský zákoník pro takovou situaci stanoví novou popěrnou lhůtu šesti měsíců pro předchozího manžela, která započíná běžet dnem následujícím poté, kdy se dozvěděl o rozhodnutí o popření otcovství.

Pokud dojde ke zmeškání popěrné lhůty a přesto je podán návrh na popření otcovství, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

Popření druhé domněnky otcovství

Pokud došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo soudem, umožňuje občanský zákoník zapsanému otci také své otcovství popřít, ale výhradně v případě, že je vyloučeno, že by mohl otcem dítěte být. Návrh na popření otcovství je třeba učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo souhlasným prohlášením otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození.

I pro tento způsob popírání otcovství platí, že jej otec popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, popřít otcovství nelze.

Občanský zákoník stanoví výslovně, že vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Toto může učinit soud kdykoliv, tedy i v době, kdy ještě neuplynula popěrná lhůta pro otce a matku, ale i po jejím marném uplynutí.

Další situace

Je vyloučeno popřít otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi sto šedesátým dnem a tří stým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak. Skutečnost, že matka otěhotněla jinak, by musela být prokázána, pravděpodobně opět znaleckým posudkem s využitím DNA testování.

Ve speciálním případě uvedeném v § 777 občanského zákoníku, tedy kdy k určení otcovství dojde tak, že manžel matky (popř. bývalý manžel) prohlásí, že není otcem dítěte, jiný muž prohlásí, že on otcem dítěte je a matka se k oběma těmto prohlášením připojí, nejde z formálního hlediska o popírání otcovství, ale o speciální případ souhlasného prohlášení o určení otcovství.

V případě, kdy k určení otcovství došlo na základě třetí domněnky otcovství, si lze jen těžko představit popírání otcovství, protože u třetí domněnky téměř vždy dochází k dokazování pomocí znaleckého posudku s testem DNA, a tak o biologickém otcovství není sporu.